Nerada to říkám, ale stejně jako u lidí občas pomůže podstrčit taťkovi kromně manželky ještě milenku :-(, holky si tak moc neublíží. Ovšem u ryb, jako festae je to téměř vyloučené. Nejlepší je dostatečný životní prostor.

Mimochodem, jednou jsem viděla akvárium s parachromis managuensis trvale zařízené tak, že pomocí plexi byla na jedné straně vytvořená menší "kabinka", v plexi vybroušené oválné průchody, kterými proplula jen menší samice, velký samec za ní nemohl. Když pomineme estetické hledisko, je tohle řešení hodně dobré.

No jediné řešení vidím asi v přesunutí do extrémně velké nádrže:). Když člověk pak vidí třeba v Obřím akváriu v HK, jak se tam 40cm Amphilophus labiatus chovají naprosto mírumilovně a přitom vodí hejno mláďat... nechce se mu vůbec věřit.

Bohužel tento problém musím řešit v reálu, včera jsem po návratu z víkendu stihl ,,ještě živou" samici cichlasoma festae odlovit, vypadá to že i přes četné rány by měla přežít, ale návrat bude asi hodně komplikovaný.. :-(

Je to naprosto presny... Obcas me tyhle ryby dovadeji k silenstvi, ktere se misi s uplnou beznadeji... Ale ten pohled na rodice, chlubici se hejnem malych, to je vec, pro kterou stoji za to tohle vsechno podstoupit. Naposledy me takhle potesily synspily, mam pres 500 malych...

Člověk se u toho pousměje a dá autorovi za pravdu :o)

Zajímavý postřeh, nikdy mě nenapadla taková paralela..