Libore, hezky napsaný článek. Vystihl jsi to hezky. I když jsem neměl tu čest se s paní Rindlovou setkat osobně. Čest její památce.

Takový je život lidi nás opouštejí, myslím si že určitě ne předčasně...opoučtějí nás v pravý čas, který jim byl vyměřen, záleží pak již na člověku jak ho využije což p. Rindová jistě udělala velmi dobře i když jsem jí neznala, tak se zapsala do mnoha srdcí jak zde čtu v názirech i ve článku. Podzim není smutný ani veselý ej to prostě podzim, který slouží k rozjímání a hodnocení vlastního života a nitra, což je pro mnohé z nás posmutnělou záležitostí, sluníčko nám dává stále méně energie ten běh života zvládnout tak je třeba ponořit se do svých niter a nalézt ten sluneční svit tam. Přeji hodně sil v hledání pokkladů lidských i těch co nosíme v sobě a takovým pokladem je i akvaristika, která také má v mém životě místo.

I já velice děkuji za tento článek. Jsem blízký přítel rodiny a bolest kterou rodina prožívá pochopí snad jen ten kdo něco podobného zažil. Takovýto článek je pro rodinu vzpruha do další činnosti a podpora ve snaze pokračovat ve stopách paní Rindové. Jak již napsal pan Němec: ČEST JEJÍ PAMÁTCE.
R.Hak

Děkuji že jste napsal tento článek,paní Rindová si jej opravdu zaslouží.Znal jsem ji osobně a mohu potvrdit Vaše slova.
ČEST JEJÍ PAMÁTCE a upřímnou soustrast rodině.
J.Němec.