Jasně že krátkoploutvé ryby se seženou, ale při jejich rozmnožování téměř jistě u Danio rerio budou i dlouhoploutví potomci,protože gen se rozšířil nejspíše do všech chovů.Něco podobného může potkat i neonku,protože bude jistě výhodnější chovat na prodej závojovou a krátkoploutvé jedince vyřazené z chovu prodávat jako "normání".Ti si však nesou "dlouhoploutvé geny" a když se potkají dva tak se vlastnost projeví.

Ohledně první aknety: chybí tam možnost, "žádné druhy". Závojnatou formu jsem ještě nikdy nechovala.

to Makak007: Nad dániama jsem takto vůbec nepřemýšlela a když jsem šla do akvaristiky, prostě jich tam hromadu s krátkýma ploutvema měli, takže teď mám hejno v akváriu a o problémech s jeho sehnáním se dozvídám až tady. Jinak zmíněná akvaristika je v Kyjově

Tihle dlouhoploutví mutanti mi nevadí. Co mi vadí je fakt, že časem začíná být problém sehnat ke koupi "normální" formu rybek.
Např. zkuste dnes v akvaristikách nakoupit nezmutovanou verzi Dania pruhovaného...
A tak se hned i zeptám zkušených: kde nejlépe sehnat "originální" formy běžných druhů jako viz. zmiňované Danio? V běžných obchodech velmi těžko řešitelný problém už při 10 kusech. Nejsou, nejsou, nejsou...
Preferuji krátkoploutvé, tyto závojové formy se mi nelíbí protože jsou nemotorné, náchylnější k nemocem (a to nejen ploutví). Alespoň mě se výše zmiňovaná Dania takto projevila.

Podle základního Mendelova vzorce při křížení krátko a dlouhoplotvých by to mělo v procentech být 25 + 50 (2x25 recesivních) + 25. Diference budou dány mortalitou a skrytým přenosem nedominantní krátkoploutvosti nebo dlouhoploutvosti (od těch 50% recesivních) od rodičů, kteří takto vznikli křížením.
Doufám, že budeme ušetřeni opět poznámek o oprašování starých osvědčených metod a záměrného nízkého hodnocení za jiné články.

To Raviolka:tření závojnatí oba partněři, potomstvo 100% závojnaté.
Nic jiného jsem nezkoušel, protože nejsem producent. Ti kříží závojnatou samici s normálním samcem, mají okolo 40% normálních neonek,cca 30% závojnatých a 30% "něco mezi". Nejsou to přesná čísla, jen můj odhad u kamaráda který je "dělá".
Samice zcela určitě nepreferuje závojnatého samce.

Aby som sa aj ja vyjadril, ako chovatela slachtenych gupiek mi samozrejme vseobecne zavojove ryby nevadia, na druhej strane zavojove neonky sa mi skutocne ale skutocne vobec nepacia... :-)

Odpovím si sama - samice Danio rerio dlouhoploutvým samcům přednost NEdávají. Je tu jedno "ale" - dlouhoploutvé samice totiž ANO. Zajímavé.
Myslím, že to bude u neonek stejné, zatímco třeba bojovnice nebo gupky to mají jinak, protože tam ploutve při výběru hrají roli velkou.

Ale omlouvám se za odbočení od tématu článku, už si tady nebudu sama povídat :-).

Tyhle neonky má Karel Rataj ve svém kamenném obchodě v šumperku

Nějak jsem se zakecala a zapomněla jsem, proč jsem původně chtěla přidat komentář... tak znovu a bude to zřejmě ještě delší :-)

1. Pro Karla Zahrádku: "...procento jedinců s opravdu vyvinutými ploutvemi je o hodně menší" - Mohl byste prosím upřesnit, jaký byl podíl plně závojových ryb a ryb "něco mezi", pokud to šlo vůbec takhle zaškatulkovat?

2. Pro mlynáře: "...Příroda je velmi mocná čarodějka a ne každá relativní anomálie se musí nutně stát kořiští predátora....."
Každá určitě ne, ale ty anomálie, které jsi zmínil, jsou často předmětem výzkumů a pro nositele takových okras výsledky většinou nevypadají růžově.
Jedna zajímavost - když jsme u "akvarijních" ryb a ploutví, tak třeba u některých druhů mečovek je delší mečík zcela jasnou výzvou predátorovi, aby si takového jedince přednostně vybral. A ten taky častěji uspěje (pochopitelně, on to "ví" a právě proto si rybu s nejdelším mečíkem vybírá).
Tohle je jeden ze známých případů, kdy predační risk roste ne kvůli náhodné mutaci (jako třeba u těch zmiňovaných albinotických krunýřovců), ale díky pohlavnímu výběru. Ještě pořád je výhodnější nechat se sežrat krátce po dosažení dospělosti, než si užívat dlouhého života a být pro samice mnohem méně zajímavý. (Což si myslím, že např. pro toho zmiňovaného Bleherova skalára neplatí, a proto šlo o náhodu, která se neujme.)

…a zpátky k závojovým neónkám. Jestlipak existuje nějaký výzkum, který by sledoval, jestli dlouhoploutvý samec u samic více skóruje? Ve srovnání s mečovkami, které pro naše oko nijak nemotorně nevypadají, i když mají hodně dlouhý mečík (pořád mám na mysli přirozené populace), mi ten rozdíl v obratnosti u závojových neónek (dánií, gupek, bojovnic, závojnatek…) připadá velmi znatelný. Přitom bych očekávala, že samice tuhle novinku ještě neumí ocenit, ale zajímalo by mě, jak je to doopravdy. Tyhle výzkumy týkající se pohlavního výběru mě totiž často překvapují :-)

Snad to nevyzní "militantně", ale ve mně ty ryby opravdu budí odpor. Na fotce i v akváriu. Když ryba nevypadá zdravě a vitálně, tak se mi nelíbí - a např. poslední dva snímky u článku zachycují ryby, které by se mi nelíbily ani bez těch závojů.
Ale že "neměly být stvořeny", to si netroufnu a ani nechci říct. Když totiž vidím, jaké zboží jde na dračku v jiných oborech... no prostě máme my lidé často radikálně odlišný vkus.

Jinak já považuju šlechtitelství za jiný koníček, než je akvaristika. Takže nějaká (nepsaná?) pravidla ohledně toho, jak moc je přijatelné "zkrášlovat" ryby na úkor jejich zdraví a vitality, by si měli stanovit sami šlechtitelé. Asi jako nám akvaristům taky nikdo zvenčí nediktuje, jak velká mají být akvária. (Zatím... to sem nepatří!) Já můžu maximálně říct, že mě ten koníček neláká a komentovat "tahle se mi líbí a tahle ne", podobně jako když jdu do galerie. A třeba si něco koupit - např. barevné formy živorodek se mi líbí, nebo krátkoploutvé bojovnice apod.
Až bude někdy výstava parrotů, tak tam nepůjdu vykřikovat, že je to hnus. Na druhou stranu, pokud na tu nebohou rybu přijde řeč v mojí přítomnosti, svým názorem se tajit nebudu. To samé se týká závojových forem. Mně prostě závojové ploutve připadají ošklivé a nezdravé (někdo by to mohl nazvat předsudkem, budiž).

Druhá věc - kromě líbí/nelíbí - je to, jestli to rybám ubližuje, nebo ne. Pokud ano (a zatím to nikdo nepopřel), tak si to jejich producenti a "konzumenti" musí vyřešit především sami - tak jako akvaristi, kteří zavírají ryby do skleněných vězení...

pro HB74: Ona je závojnatka a závojnatka(vykrmený akvarijní pašík). Její chov má tisíciletou tradici. Nedávno jsem je pozoroval v jezírku p. Kolaříka ve společenství dalších ryb. Nevypadaly nijak nemotorně.
Osobně mám rád "přírodní formy". Ovšem při akvarijním chovu se určitým změnám nevyhneme, s tím je potřeba počítat.

můj názor první vyjádřil už Kersten.
Dokonce jsem schopen zkousnout genetické modifikace, díky kterým rybka získá další "přídavné" vlastnosti. Ale co je podle mě již za hranicí (ať dosaženo přírodním nebo umělým šlechtěním), kdy ryba není sama schopna pořádně plavat, množit se či kvůli různým modním trendům jsou do nich dodávány barvy.
Jako vyloženě přešlechtěná a hnusná mi příjde závojnatka.

"""""""....pořád jsou pro mne takové výsledky "přirozeného" šlechtění přijatelnější než Frankensteinova světélkující monstra vzniklá genovou manipulací."""""""

Kersten mi svým příspěvkem docela nahrál na můj. S výše uvedeným vřele souhlasím. Pojmenovat ono zmíněné "přirozené" šlechtění jako přírodní cestu by se asi mnoha lidem nelíbilo, než ono to veskrze s přírodními pochody koresponduje.
Heiko Bleher odchytil skaláru s dlouhými ploutvemi(sice s okousanými, ale jednoznačně mnohem delšími než je to "normální"); nejeden akvarista cestovatel odchytil v Jižní Americe albinotického či xantorického sumce (viděl jsem i fotografie z odchytu - albinotické lorikárie v plné dospělé velikosti), u trpasličích cichlidek rodu Apistogramma pochází až na pár výjimek většina "barevných forem" z přírody,atd...atd...
F.Proewig z New Yorku vyšlechtil na konci čtyřicátých let první barevně odlišnou skaláru pomocí šesti rádiem ozářených jehel ponořených do elementky s právě se kulícím potěrem - na spoustě přírodních lokalit v tropech jsou podpovrchová ložiska radioaktivních rud, která jsou omývána potoky či řekami, ve kterých žijí rybky.... Příroda je velmi mocná čarodějka a ne každá relativní anomálie se musí nutně stát kořiští predátora.....

Domnívám se, že na tomto webu je v Atlasu pod písmenem P jako Paracheirodon innesi docela slušný návod, jak si ryby namnožit, klíčová je nízká teplota pro zaplnění samic, pak dodržet vodu a umět je odkrmit.

Zajímavě pojatý příspěvek.

Mám-li se popravdě přiznat, když jsem poprvé viděl fotky závojových neonek, tak jsem z nich moc nadšený nebyl. Teprve když jsem je uviděl v nádrži plavat, změnil jsem názor. Ony ty závoje elegantně (na rozdíl od jiných ryb) opravdu lehce utáhnou a nějak to dodává stříbřité rybě šmrnc, protože jaksi ploutve zdůrazňují graciéznost této akva legendy.

Chtěl jsem se zeptat: co by jste poradil těm, kteří by si rybku (obecně obyčejnou neonku) chtěli pro potěchu rozmnožit, aby jí měli pěkné hejnko v nádrži? Jaké jsou podle Vás, kritické faktory parametrů vody, chovu, odchovu obecně, kde ztroskotá nejvíce začátečníků atd?

Moc by se mi líbil od Vás i nějaký další zajímavý článek, třeba průřezový o určitých skupinách ryb (teter, dánií, razbor) apod. Ještě jedno Vám patří velký dík.

Kdoví jestli za sto let nebudou akvária plná blikajících diskusů a v domácnostech nebudou jako pet pobíhat malé příšerky,něco mezi opičkou a ET mimozemšťanem či "crackers" :-)
Genetika se samozřejmě nezastaví a pro vědce budu asi vždy zajímavé přivydělat si jaksi "bokem" při seriosním výzkumu na zábavním průmyslu.

Jsem také příznivcem přírodních forem a ale pořád jsou pro mne takové výsledky "přirozeného" šlechtění přijatelnější než Frankensteinova světélkující monstra vzniklá genovou manipulací.