Syrový tekutý žloutek se nesmí dát, protože to nastartuje nežádoucí baktérie. Ale když se mrazený nastrouhá, tak nudličky zůstanou vcelku a ryby to sežerou. Nesmí se překrmit.

Hlavně nikdo nezkoušejte dát do nádrže s rybami vaječný žloutek syrový. Já to udělal jen jednou v roce 1981 a následky si dodnes dobře pamatuji. Tak bacha na to ! 0.

Ad 1. Pro mladé se musí zavařit (koagulovat bílkovinu teplem) a potom rozemnout nebo procedit na "mlhu".
Pro dospělé se nemusí zavařit, může se mrazená strouhat na nudličky, to je běžný postup.
Ad 2. Při uložení v mrazničce vydrží asi 3 měsíce, obecně se potraviny s vyšším obsahem tuku nemají déle mrazit. V chladničce kolem 0 - 5 st. až týden.
Ale to je uvedené v textu článku.

Veľmi pekný článok. Zaujímalo by ma ešte dve otázky:
1-Tekutina, ktorá mi vznikne z rozpustenia sušených žĺtkov a lysinu HCL sa dáva rovno zmraziť a nič viac? A potom huráááá kŕmiť?
2-Akú ma trvanlivosť, takto vyrobený produkt?(samozrejme, že bude uskladnený v mrazničke)

Informace pro amatérské akvaristy
Nějak jsem zapomněl vhodně uvést, že série článků o výživě je určena hlavně profesionálním akvaristům. Pro toho, kdo do jedné nebo několika neprodukčních nádrží měří krmivo na špetky, ty články asi okamžitě použitelné nebudou. Tam je výlet do přírody na lovení planktonu příjemnou záležitostí, a rotace trupu má příznivé zdravotní účinky. Jenže profesionální akvarista, který denně zkrmí několik kilogramů krmiva, ten to vidí jinak. Tam se potom hledají nejefektivnější cesty, jak řešit krmení. Gelové krmivo nebo podobné se dá vyrobit předem, neztrácí po několika hodinách hladověním živiny jako nalovený plankton a nepřenášejí se nemoci a paraziti. Při vhodném složení se dá použít od potěru velikosti několika milimetrů až po velké ryby.
Drtivá většina návštěvníků tohoto webu jsou asi amatéři, kteří si řeknou, že je to nezajímá. Jenže z amatérů se mohou stát profesionálové. Je nutno si uvědomit, že tahouny obchodu jsou amatéři, ale tahouny odbornosti jsou profesionálové. A profesionálové v současné době nemají lehký život, tak proč jim ho neusnadnit.

Správná poznámka. Principiálně všechno z toho jde tím způsobem, který uvádíte. Ovšem téma je to dosti obsáhlé. Takže již je do redakčního zpracování předán článek o kultivaci sladkovodních vířníků a v nejbližší době bude zveřejněn (ale nejsem kompetentní ohledně datumu a neovlivňuji jej). Budou i další.
U všech tady těch typů živých krmiv platí, že jejich výživná hodnota může být různá, ale dá se výrazně zvýšit takzvanou bioenkapsulací, neboli kvalitním krmivem (např. vylepšeným žloutkem nebo jeho kombinací s chlorellou, návody na směsi jsou v článcích) nakrmíte vířníky nebo jiný plankton, a tím pak asi za 20 minut nakrmíte ryby.
Naopak vyhladovělý plankton nebo artémie mají výživnou hodnotu malou.

Zaujala mne polemika, nechá-li se to tak nazvat, o nutnosti krmit rybí potěr i v zimním období. Je logické, že někdo potěr v tu dobu může mít a dlouhodobě krmit artémií asi taky nejde, protože nemusí mít při takovéhle monodietě pro potěr dostatečnou výživnou hodnotu.

Bylo by možné větší potěr krmit větší artémií, tj. něčím ji živit tak, aby artémka vyrostla a získala správnou, lepší výživnou hodnotu?

Jak vypěstovat (či odchovat O;) větší artémku a čím ji živit. jak by taková kultivace vypadala? Šlo by artémii krmit třeba vylepšenými žloutkovými recepty, spirilinou, chlorellou, nebo třeba droždím, či něčím jiným? Bylo by efektivní takto v zimním období nějak kultivovat artémii, když nic živého třeba vůbec není a potěr rychle odrůstá a potřeboval by větší "masitou stravu"? Má smysl uvažovat takovýmhle směrem? Není ta artémie pak třeba tvrdá (pevnější "krunýř") a některým rybám by "nechutnala"? Jak na to?

Slyšela jsem, že se uměle dnes chová i sladkovodní moina. Co to přesně je? Má lepší výživné vlastnosti pro ryby než artémie? Jak tu ideálně krmit?

Pro rozmíchání lysinu či jiných přísad se používá syrový nebo vodou obnovený sušený žloutek.
Pro krmení potěru se potom uvaří, pro krmení větších ryb se lépe zmrazí a strouhá do nádrže, dělá nudličky.
Samozřejmě vhodnost krmiva ve srovnání žloutky versus buchanky si musí každý posoudit sám, to bylo předmětem diskuse ještě pobíhající, a zvážení všeobecné výhodnosti pro použití profíků nebo amatérů, profík si v zimě dát pohov nemůže. To už je ale mimo rozsah diskuse. Jeden známý může podat krátké pojednání o tom, jak ze zdánlivě "čisté" vody, kde se domníval, že nejsou ryby, si s prachem buchanek donesl aktuálně kapřivce. A kdo odchovával množstevně neregulovaný výtěr helostom, tak také hledá řešení. Kromě toho výživná hodnota vylepšených žloutků je skutečně vysoká, a krmiva se mají střídat.

Pane Nováku, obdivuji Vaše znalosti, klobouk dolů. Ale, nezlobte se, mě se zdá že jsou jednodušší možnosti krmení mimiaturních potěrů. Asi si budu stále myslet, že nejjemnější buchankový prach je řešením téměř vždy. Ale uznávám, že, kdo nemá možnost si prach nalovit, tak je to pro něj řešení. A nakonec i přes zimu je Vaše řešení smysluplné. Já si dávám přes zimu pohov. Akorát mě to občas popadne, vezmu sekerku a vyrazím na koretru.

Přečti si poslední odstavec před slovníčkem. Použít syrový žloutek to by asi nebylo úplně to nejlepší co by mohlo potěru prospět.

Martin Honzejk

ty žloutky se používaj opravdu syrové?