Droždí se může rozmíchat do teplé vody s cukrem, půl litru vody kolem 35 st. C, kostku droždí, lžičku cukru (lépe glukózy), tím se začnou kvasinky množit, nechat asi hodinu v teple. Pak se to může nalít bez převařování do nádrže se zooplanktonem. Cukr spotřebují kvasinky a případně i řasy v heterotrofním metabolismu. Vařit ne, převařením kvasinky můžou praskat a vyplaví se z nich živiny.

Před mnoha lety jsem kostkovým droždím v jarních měsících přikrmoval včely v době , kdy byl nedostatek přírodního pylu , a nebo , když za chladna nemohly včely vyletovat a zajistit dostatek nutných bílkovin pro výživu larev a tím i nových generací , které nahradí ty přezimující. Droždí jsem rozmíchal v menším množství vody a uvedl do velmi krátkého varu k pouhému usmrcení kvasinek , pak k tomu přidal cukr a po rozpuštění a přidání pitné vody k naředění a případnému zchlazení tento roztok hned podával včelám. Pro účely k využití nakrmení např. vodních filtrujících živočichů by postupoval podobně , jen bych vynechal ten cukr. 0.

Kvasnice jsou vhodné, v základu mezi nimi není rozdíl. Kdo jich používá hodně, nejlevnější jsou krmné. Kdo používá málo, stačí použít droždí v kostkách. V kvasnicích je hodně biologicky aktivních látek, je to na článek. Ale pro přímé krmení ryb používat inaktivní, čili mrtvé. Velmi vhodné jsou pro všechny kultury zooplanktonu.

Petře,

v souvislosti s přednáškou v Botanické zahradě mne napadla jedna otázka, kterou nevím kam zařadit do série připravovaných článků, ale myslím, že je asi hodně aktuální, protože tady na webu při diskuzi bioenkapsulace to už padlo vícekrtát: akvaristé přikrmují různé kultury (třeba artémku) kvasnicemi, droždím.

Ze školy vím, že tam je spoustu vitamínu B, pak asi i aminokyseliny apod. Co všechno tam je?

A jaký je rozdíl mezi klasickým droždím v kostkách (do pečení), v práškových pytlících, pivovarských kvasnicích a krmných kvasnicích? Co je lepší pro takovéhle přikrmování, co už někteří lidé asi hojně dělají? Je v těchle "produktech" nějaký zásadní rozdíl, něco, co by předurčovalo pro primární využití? Díky O;)

Perfektní článek a už se těším na další. Co se týká stravovaní mých ryb, velmi rad uvítám inspiraci.

Martin Honzejk

Nejsnazší to mají vlastníci nebo nájemci nějakého toho pozemku , kde se dají jednoduše za pomoci rybniční fólie vybudovat nádrže ( , třeba i nadkryté proti vnikání nežádoucích elementů ) k chovu živého krmiva. A důležité je chovat i přiměřený počet ryb , kterým jsme schopni zabezpečit vše potřebné , neboť známé pořekadlo , že méně může být více stále platí.

Paráda! Velmi dobrý nápad,už se těším!!!krmím doma čím se dá - artémkou, grindalem, mikrami, muškami, koupeným živým (patenky,nítěnky) nachytaným živým podle sezóny (plankton, koretry, černé komáří larvy - tak 10 x do roka) a suchým (OSI, Séra nebo Tetra min, občas experiment), a stejně jsem se neubránil zdecimování chovu ryby (přes 64 mladých)z chyceného živého krmení,kterou má v evropě a u nás jen pár lidí, asi tak 5. Uvítám jakoukoliv informaci k potravě ryb, bez ohledu na fanatiky...