Karel Rataj – především vodní rostliny

Autor: Roman Rak · 22.12.2009 · Článek #292 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Vánoce jsou přede dveřmi. Ti menší se upřímně a toužebně těší, co naleznou pod rozsvíceným stromečkem, zatímco většina dospělých má momentálně plnou hlavu starostí, jak i letošní vánoce úspěšně "logisticky" zabezpečit, aby je neskolil infarkt, nepřetekla vana s kaprem a ten se v pořádku a včas dostal na štědrovečerní stůl apod.

Návštěvníci našeho portálu AKVARISTA.cz u nás pod stromečkem nenajdou ani tradičního českého kapra a ani recept na něj, ale další informace a postřehy z návštěvy v Šumperku a hlavně odpovědi na otázky směřované na Karla Rataje ml. ve druhém kole společného setkání, tentokrát na téma "především vodní rostliny".

Na portále bychom v příštím roce i nadále rádi přinášeli další zajímavé rozhovory s významnými představiteli a osobnostmi našeho akvaristického světa a při tom naplno využívali všech interaktivních možností a výhod, jež náš akvaristický digitální svět na webových stránkách AKVARISTA.cz umožňuje.

Já jsem nyní zpátky ve svých letošních říjnových vzpomínkách na Šumperk a v duchu zase stojím před skleníkovým hospodářstvím firmy Rataj – syn a otec. Skleníky na mne vždycky působily magicky a toužil jsem mít svůj vlastní aspoň malý zasklený prostor. Kromě akvárií, pochopitelně.

Trápení s orchidejemi

To bylo ještě dávno, dávno před dvaceti lety, kdy mne kromě ryb uchvátilo také pěstování orchidejí. V té době bylo pěstování a dostupnost rostlin u nás ještě v plenkách, nové rostliny se vyměňovaly pouze mezi členy několika orchidejářských spolků (sdružení zejména kolem ČVTS na Novotného lávce) a nadšení, leč neznalí nadšenci a "troufalci" se dostávali do téměř stejných problémů, jako botanici britského královského dvora, kteří budovali své velkolepé a proslulé sbírky už v době raného kolonialismu a ze všech koutů tropických a subtropických zámořských kolonií třetího světa sváželi v divoké přírodě nasbírané exempláře rostlin.

Ty však postupně časem všechny hynuly. Vymýšleli se a míchali různé substráty, řešila se intenzita a délka světla, správné zálivkové vody, vlhkosti vzduchu, hnojení, různé tajné a zázračné, zaručené receptury. Nic nepomáhalo. Teprve o několik desetiletí později ti chytřejší botanici pochopili, že ve skleníku nelze slepě napodobovat a vytvářet atmosféru dusného, vlhkého a horkého tropického pralesa, zeleného pekla, o kterém vyprávěli utrmácení cestovatelé a dobyvatelé.

Jakmile botanikům došlo, že orchideje rostou převážně na stromech jako epifyty v různých patrech deštného pralesa, bylo vyhráno. Odsud byl už malý krůček k tomu, aby se skleníky začaly cyklicky větrat a několikrát denně vytvářet období krátkého sucha a deště, jež se odehrává každý den ve vysokých korunách tropických stromů.

I já doma pečlivě a dokonale rosil své Phalenopsisy, aniž by mi cokoliv několik let rozkvetlo. Mnohokráte jsem si v duchu říkal, že rostlinky jsou ještě mladé a chce to čas, hledal "objektivní" omluvy svých pěstitelských neúspěchů a hledal další slabá místa, která jsem považoval za nutné odstranit. Jediného, čeho jsem intenzivním a pravidelným zavlažováním dosáhl, byl totální rozklad dřevotřískového nábytku v první garsonce. Od svého kapitána Flinta jsem doma dostal "černou známku" a vypadalo to, že osud mých pracně a draze získaných orchidejí bude rychle zpečetěn. Usmlouval jsem likvidaci sbírky až na dobu po letní dovolené, abych měl čas se s tím mentálně srovnat. Ohledně termínu jsem byl vzat na milost.

Svěřil jsem zalívání rostlin svému nejlepšímu a spolehlivému kamarádovi a odjel se smutkem v duši na třítýdenní dovolenou.

Trošku drsnější podmínky někdy neuškodí

Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem se vrátil. Všechny Phalenopsisy byly obaleny květními stvoly, dokonce Oncidia už kvetla. Nevěřícně jsem zíral na ten zázrak. Pln radosti volám kamarádovi, co s rostlinami dělal. "Víš, já …". Páčil jsem to z něj až do druhého dne, protože jsem mu neřekl, co se stalo a on dobrovolně nechtěl nic říci. Jak jsem se záhy dozvěděl, přítel se bál přiznat pravdu a tak se vytáčel, kroutil, hrál o čas a snažil se vyzvědět nejdříve naopak informace ode mne, aby věděl, než se přizná, jak hodně budu naštvaný. A pak to prasklo. Ten darebák neplánovaně odjel s přítelkyní taky na "romantickou" dovolenou a zalévat kytky nepřišel ani jednou! Chuďátka rostliny aplikovaly pud sebezáchovy a před tím, než měly bídně zahynout v žáru letní panelákové výhně, vykvetly, aby se postaraly aspoň o další generaci.

Od té doby Phalenopsisy (pěstované na okenním parapetu nad radiátorem) nerosím, a když je to možné, pověsím je i s květináči od června na zahradu pod stíněnou pergolu (v paneláku stačí i na balkon, jen je nutné je chránit před přímými slunečními paprsky). A tam je nechám co nejdéle do podzimu aby po nocích trochu "vystydly". Celé tajemství spočívá v tom, že v chladu musí vydržet alespoň 2-3 týdny, ale nejnižší teplota nesmí přitom klesnout pod 15 °C (což je pro tento druh dlouhodobě již smrtelné), než je vrátíte na zimní stanoviště. Pak zaručeně každou zimu několik měsíců nádherně kvetou. To je celé tajemství. Jen dodržet několik základních zásad a jednu malou fintu a sběratelem určitého druhů orchidejí se může stát kdokoliv z nás!

Většina orchidejí, stejně jako některé vzácné, pomalu rostoucí rostliny, se dnes "průmyslově" množí ve speciálních laboratořích pomocí tzv. meristémových kultur, následně se ve sklenících dopěstovávají a v obrovském množství kusů i kultivarů jsou dodávány na trh. Podobně to je i s některými vodními rostlinami jak jsou anubiasy, hnědovky (Microsorium) apod. Technologie výroby ve velkém jsou odlišné od pěstování v malém. Pokud ale víme, jak nově získané rostliny správně v našich domácích podmínkách pěstovat (vytvořit jim příznivé vegetativní podmínky), rostliny se nám odvděčí nádherným růstem, odnožováním a mnohdy i květenstvím, a není při tom nijak podstatné, jak byly množeny, zda ze semen, vegetativně, meristémovou kulturou apod.

Pokrok nelze zastavit

A tak okna našich domácností či pracovní stoly v kancelářích ožívají barevnými orchidejemi z dalekých tropů a v našich nádržích se objevují rostlinky, o kterých se ani našim akvaristickým otcům, natož dědům, nikdy nesnilo. Troufám si říci, že právě díky specializovaným pěstitelským firmám, zaměřených na vodní rostliny, se ve světě masově rozšířily i přírodní nádrže, jež se stávají fenoménem dneška, stejně tak jako nanonádrže plné rostlinných trpaslíků. Jedná se o poměrně nová odvětví akvaristiky, bez kterých si moderní akvaristiku vlastně ani už neumíme představit.

Karla Rataje ml., stejně tak jako jeho tatínka, který se historicky obrovskou měrou zasloužil o to, že naše nádrže jsou nebo mohou být nádherně zelené (i jinak barevně laděné) myslím nemusíme našim návštěvníkům nijak zvlášť představovat. A tak se pusťme rovnou do rozhovoru. A pokud na nějak otázku nenajdete uspokojivou odpověď, můžete se sami ptát odborníka na slovo vzatého.

Vznik firmy Rataj

Vím, že to je již dávno, ale přesto: Jak jste se dostal k akvaristice? Byl to již od začátku primární zájem o rostliny nebo ze všeobecné akvaristiky se vyprofiloval zájem o rostliny? Jak vznikla firma "Rataj"?
Táta je původem botanik, který se profesně zajímal o ochranu rostlin před škůdci, tedy i o hmyz (entomologii). Zajímal se zároveň o akvaristiku a vedl akvaristický kroužek. Tehdy si uvědomil, jak (v tehdejší době) je málo vodních rostlin, jež se pěstují v nádržích a navíc jak jejich systematika (taxonomie) je nedostatečná. Takže tady se projevil profesionální zájem botanika o tuto problematiku. Začal rostliny shánět, vytvářet sbírku. Ta se rychle rozrůstala a byla přesunuta do skleníků Akademie věd, jež v Šumperku měla své pracoviště. Začala fáze komerčního pěstování. Po roce 1989 se pracoviště Akademie věd stěhovalo do jižních Čech, hovořilo se o převedení pěstování akvarijních rostlin do Žežulic, tedy mimo Šumperk. Zároveň se ukázala možnost skleníky odkoupit v rámci privatizace. A tím vlastně začala naše novodobá historie.

Já nejprve sledoval všechny kroky svého táty. Když se poctivě přiznám, neuměl jsem si představit, že bych po tátovi převzal žezlo. Tatínek tlačil, chtěl, aby jeho firma měla svého následovníka. A tak jsem si postupně zvykal. No, a nakonec mne tahle práce celého pohltila a začala nesmírně bavit a dále přitahovat.

Skleníky byly postupně rekonstruovány, vybaveny novými střechami z polykarbonátových plastů. V současné době máme 5 skleníků, o kterých se stará 14 pracovníků. Akvarijní rostliny přímo dodáváme pro ČR, SR a Polsko, ve spolupráci a prostřednictvím exportních/importních firem zaměřených na akvarijní rybky pak do mnoha dalších zemí světa, včetně Japonska.

I do Japonska?
Ano, má to zajímavou historii. Jednou nás navštívil nadšený japonský akvarista, který zde také fotil podobně jako vy. Vzešla z toho reportáž, otištěná v japonském akvaristickém časopise, která vyvolala zájem o echinodory.



To je zvláštní, vždyť v japonském stylu aquascapingu se echinodory moc nepoužívají. Ve všech nádržích spíše uvidíte mechy, "stonkové" rostliny, tu a tam nějakou valisnérii.
Prostě to tak je. Každý chce to, co nemá, nebo není běžné. My se snažíme napodobovat japonským stylům, oni zase našim.

Cestoval jste podobně jako táta?
Já hodně zcestoval pracovně celou Evropu. K nejsilnějším zážitkům patří návštěva dánské firmy Tropica, kterou si velmi považuji a je pro nás vzorem. Mistry v pěstování vodních rostlin (pochopitelně i ostatních, suchozemských) jsou pochopitelně i Holanďané. Nejde o to umět nádherné rostliny vypěstovat, ale i úspěšně prodat.

I já bych se rád do tropů podíval, jenže mi to časově nevychází díky pracovnímu vytížení. Ideálním obdobím pro návštěvu tropů je naše zimní období. A právě tehdy (bohužel) je i naše největší pěstitelská sezóna. Nejvíce rostlin si akvaristé žádají právě přes zimu, kdy je nejvíce času se věnovat tomuto krásnému koníčku. Přes léto je útlum, lidé mají dovolené, prázdniny, jsou na zahradách, cestují apod.. Takže přes zimu, kdy bych chtěl někam vyrazit, všichni pracujeme 12 hodin denně, včetně víkendů.

Nejlépe se rostliny pěstují pochopitelně v létě. Je dostatek přirozeného slunce a tepla, takže nemusíte ve sklenících svítit ani topit. Rostliny v přirozených podmínkách rychleji rostou, jsou vitálnější, kvalitnější. Jenže v tomto období není po nich zase tak vysoká poptávka. Boom nastává až právě v zimním období, kdy podmínky pro pěstování jsou pro nás mnohem složitější.

A stíháte uspokojit poptávku?
Víceméně. Všechny evropské pěstitelské firmy to řeší podobně. Abychom stihnuli rostliny vypěstovat, dovážíme sazenice z tropů, kde rostou celoročně. Naší lokalitou je Singapur, odkud dovážíme sazenice a tím vykrýváme nedostatečnou kapacitu v krátkém časovém období zimy. Rostliny pobudou v našich sklenících 2-3 měsíce, kde dorostou do požadované velikosti a kvality, abychom je mohli dodávat našim zákazníkům. Transportu rostlin se musí věnovat mimořádná pozornost. Jsou letecky přepravovány přes Dubai. A tam stačí, aby je někdo v bedně nechal chvíli stát na letištní ploše ve 40 stupňovém vedru a část rostlin může být poškozena. Proto věnujeme mimořádnou pozornost kvalitě a aklimatizaci, aby rostliny byly zdravé, s dobře vyvinutým kořenovým systémem, než putují do nádrží zákazníků. V době globalizace jsou nároky a požadavky zákazníků velmi vysoké a musíme je dokázat uspokojit. Stává se, že některé rostliny k nám putují ze Singapuru, my je dopěstováváme a pak putují zase zpátky např. do Japonska. Obecně však mohu konstatovat, že 60-70 % rostlin je ryze tuzemsky vypěstovaných, tj. "narodily se a dorostly" v našich sklenících.

Je ale nutné přiznat, že kvalita "zimních rostlin" je opravdu nižší než ve zbývající části roku. Rostliny jsou menšího vzrůstu a méně bohaté. I tento problém bychom dokázali vyřešit. Museli bychom svítit 12 hodin denně a ne 6 jako nyní. A topit na 26 – 28 stupňů a ne na 23 jak to děláme teď. Potom by rostliny i v zimě byly téměř stejné jako ve zbytku roku. To by zásadním způsobem zvedlo cenu rostlin, protože energie je čím dál dražší. Zatímco akvarijní rostliny jsou dnes u nás podstatně levnější než v zemích západní Evropy, potom by se tento rozdíl znatelně setřel. A to by se asi mnohým zákazníkům nelíbilo. V praxi jsem se setkal s řadou náročných spotřebitelů, kteří o sobě rádi tvrdí, že je cena nezajímá a kvalitu kladou na první místo. Když však přijde na placení, často obrátí. Zářným příkladem je dovoz rostlin z dánské Tropicy do ČR. Rostliny jsou sice krásné, ale když má potom zákazník zaplatit o 100 až 200 % více než za tuzemské výpěstky, nadšení většinou rychle opadne.

Rostliny

Jaké jsou v současnosti Vaše nejoblíbenější rostliny (jejich kombinace) při zakládání nádrží, se kterými nejčastěji pracujete?
Liší se to podle typu nádrže, kterou osazuji. Přesto se dá říci, že k mým favoritům patří mech Monosolenium tennerum a Vallisneria nana.

Jaké rostliny by neměly chybět v žádné nádrži?
V každé nádrži by měl být alespoň jeden trs rychle rostoucích rostlin (Hygrophila, Limnophila, Cabomba atd). Tyto rostliny svým rychlým růstem odebírají přebytek živin, vylučují dostatek kyslíku a algicidních látek.


Všechny rostliny, co nabízíte ve svých katalozích jsou dodávány celoročně, nebo některé druhy jsou jen sezónní záležitostí?
Asi 80 % nabízíme celoročně, zbytek jsou sezonní nebo těžko pěstovatelné rostliny.

Co patří například k typickým sezónním rostlinám ve Vašich podmínkách?
K sezónním rostlinám patří zejména echinodory, blyxy, vzácnější a velmi žádané lekníny. O tom jsme se vlastně již bavili. Echinodory rostou v našem klimatickém pásmu ve sklenících nejlépe v létě, kdy jsou nejpříznivější podmínky. A ty se v zimním období pochopitelně zhoršují. Proto si musíme vypomoci dovozy chybějících rostlin z Asie, abychom uspokojili zákazníky.


Echinodory množíte vegetativně nebo ze semen?
Vegetativně, mladé rostlinky odebíráme z květních stvolů, kapacitně to tak stačí.




Po jakých rostlinách je obvykle největší poptávka?
Největší poptávka je po rostlinách nedostatkových. Jsou to většinou pomalu rostoucí a těžko pěstovatelé druhy jako např. Riccia, Blyxa japonica, Nymphaea Tiger Lotus. Pěstování těchto rostlin už dokáže pouze profesionální pěstírna a proto je jejich nabídka velmi omezená.

Co byste doporučil milovníkům rostlin s červenými listy, aby se jim nejlépe dařilo?
Především spousty světla, to znamená asi 1W/l vody. Toto světlo navíc musí mít vysoký podíl záření v modré oblasti. Samozřejmostí je i dostatek CO2.

Měrný příkon watt na litr objemu vody dnes je zavádějící. Myslíte, že to platí pro T5 nebo spíše T8 zářivky (pochopitelně s reflektory a novými trubicemi)?
Hovoříme o moderních světelných zdrojích, tj. T5 a výbojkových lampách HQI. V prodejně u výstavní nádrže o objemu 600 litrů a výšce 70 cm používáme 2xHQI po 250 W a 2xT5 po 54 W. Hodně rozhoduje pochopitelně i hloubka nádrže.

A ještě jedna doplňující otázka k těm červeným rostlinám. Proč ten podíl světla v modré oblasti?
Červeně zbarvené rostliny nepřijímají pro fotosyntézu světlo v oblasti červeného pásma, proto je nutný posun do části modrého spektra.

Máte zkušenosti, že by některé akvarijní rostliny se mezi sebou "chemicky" ovlivňovaly? V staré české akvaristické literatuře se uvádělo, že není vhodné spolu pěstovat např. echinodory a kryptokoryny.
Mezi rostlinami panuje konkurenční boj, jehož součástí je i vylučování látek, které potlačují ostatní druhy. Pokud však v akváriu pravidelně měníme vodu a žádný z pěstovaných druhů nenecháme převládnout, dá se těmto nesnázím zabránit.


Máte poznatky, že by rostliny samy o sobě ovlivňovaly pH vody? O tomhle se na našem portálu už hodně diskutovalo.
Myslím, že rostliny pH vody ovlivňují dvojím způsobem. Jednak aktivně, kdy rostliny asimilací CO2 zvedají pH akvarijní vody. Jednak pasivně. To znamená, že některé pomalu rostoucí rostliny - mechy, kapradiny, kryptokoryny nedokáží zabránit hromadění odpadních látek v akváriu a ty zde potom působí kysele.

Rostlinné nádrže

Kdyby bylo možné definovat ideální rostlinnou nádrž pro začátečníka, který by v ní choval i nějaké ty rybky, co byste doporučil za skladbu rostlin? Představme si třeba školáka nebo maminku či ženu ve středních letech (těch je v posledních letech opravdu hodně O;), která chce domů pořídit i něco jiného, než je televize. Jaké byste navrhoval rostliny z estetického pohledu, jaké byste doporučil minimální rozměry nádrže, s minimální pracností na údržbu (protrhávání), ze začátku bez CO2, se střední intenzitou osvětlení (běžném v akvarijních setech se dvěma zářivkami T8) apod.?
Pro tyto účely se mi zdají ideální rostliny na lávě a kořenech. Jednak jsou tyto rostliny většinou nenáročné a navíc se ani nemusejí sázet. Do připravené nádrže se vloží několik kousků osázené lávy a kořenů a akvárium je tak osázené doslova během několika minut. Odpadá tak pracné sázení rostlin pinzetou, což je hlavně pro začátečníky nelehký úkol. Já sám tento způsob preferuji na výstavách a podobných akcích, kdy člověk pracuje v časovém stresu. K údivu ostatních potom dokážu i několika set litrovou nádrž osázet během hodiny. Tak se i zrodila myšlenka rostlinných koberečků, které usnadnily i několik hodin trvající sázení jednotlivých rostlin do popředí akvária.



Jak ty koberečky uchytíte? Podle mne to jde jednoduše při zakládání nové nádrže
"na sucho", kdy mohu zasadit rostlinky a pak dopouštět vodu. Já zažil opačný případ – hotovou, plnou nádrž jsem chtěl obohatit koberečkem, po kterém jsou toužil. Ale ouha, vždycky mi vyplaval, takže to nakonec dopadlo tak, že jsem kobereček roztrhal na jednotlivé kousky a ty sázel po kouskách pinzetou … Kde jsem udělal chybu?
Základní předpoklad je, aby kobereček byl celý dobře prokořeněný, pak jej lze bez problémů sázet i pod vodní hladinou. Lze pak použít i další trik. Dno krabičky se substrátem je perforované, takže kořeny mohou přes něj prorůstat hlouběji do dna nádrže. Stačí pak nůžkami odstřihnout boční stěny plastové krabičky a celý kobereček zasadit i se zbývajícím umělohmotným dnem do substrátu nádrže. Takže kobereček nevyndávat z plastové nádoby, ale jen ji zbavit bočních stěn a takto jej osadit i s dnem, který udrží rostlinky pohromadě.

Jak byste začátečníkovi vysvětlil rozdíl mezi holandskou nádrží, aquascapingovou a biotopní nádrží?
Holandská nádrž pracuje s velkými jednolitými plochami rostlin, které jsou barevně a kompozičně vyvážené. Je to jako vytváření, řekněme pěkných parkových úprav nebo zahrad (tedy umělých celků), které ladíte podle barvy a tvarů listů, tvaru korun, vzrůstu rostlin tak, aby byly hezké ve všech ročních obdobích.

Přírodní akvária jsou o to výš, že tvůrce se snaží podobně jako malíř vystihnout určitou přírodní scenerii, její impresi a atmosféru. Musí v akváriu především vytvořit dojem prostoru a hloubky. Nesmírně důležité je práce s detailem. To znamená jak naskládat kameny, aby to působilo přirozeně, nepracovat s velkými plochami stejných rostlin, atd. V tom je pro mě hlavní půvab akvárií Takashi Amana. Ten člověk má oči malíře. Při pohledu na jeho akvária mám prostě dojem, že tu "krajinu" už jsem někde viděl.

Biotopní nádrže je pak výsek přírody z určité oblasti, včetně druhů ryb, ostatních a živočichů, tak jak zde v této lokalitě společně žijí. Vzpomeňte např. na biotopní nádrže Heiko Blehera, jež publikuje v různých časopisech nebo na výstavách. Je to velmi těžké všechno sestavit tak, aby to odpovídalo přírodním podmínkám a zároveň prosperovalo v poměrně malém objemu nádrže.

Máte osobně blíže k "holandským" rostlinným nádržím nebo tíhnete k Amanovu stylu tzv. aquascapingu, který bych volně přeložil jako podvodní krajinky či scenérie v umělé nádrži?
Blízký je mi Amano, respektive jeho styl. Nelze vidět jenom ale osobnost Amana, ten je "pouhým" propagátorem tohoto stylu ve vodním prostředí. Obecně to je projev japonského způsobu života, vztahu k přírodě a její vidění, vnímání a předávání jiným, jež vychází z filosofie zenu. Jako příklad si vemte maličké zahrádky, o které se Japonci starají, bonsaje apod. Zde se vždy již tradičně pracuje s přírodními materiály jako je kámen, dřevo apod. Role Amana v propagaci aquascapingu velmi významná a zásadní. Amana ale každý napodobuje, takže se časem mnohým i okouká.

Myslíte si, že jednotlivé aquascapingové nádrže nemají dlouhého trvání? Zlí jazykové tvrdí, že se jedná spíše o "sezónní" záležitost. Nádrže je podle nich hezká jen určitou dobu a pak převládnou některé druhy rostlin nebo nádrž zaroste v džungli.
V žádném případě. Pokud nádrž tvoří mistr, má tato neobyčejně dlouhou životnost. Navíc si je ale nutno uvědomit, že údržba takového akvária není záležitost týdenní, ale denní. A to je to, co si mnozí lidé v dnešní uspěchané době neuvědomují. Proto jsem se již před lety snažil vytvořit svůj vlastní styl, který spočívá v úsporném výrazu a používání pomaleji rostoucích rostlin, jejichž údržba je podstatně jednodušší. Tak vznikly akvária s pracovními názvy "Břeh řeky".

Pokud chceme mít pěknou nádrž, musíme se o ní starat a přihlédnout objektivně k našim možnostem, včetně časovým. Neměli bychom hned chtít všechno, co se nám líbí, když nevíme, co se za tím skrývá. Z toho pak vznikají zklamání.

Na téma Amanova aquascapingu hovořil můj otec s Heiko Bleherem už před mnoha lety. Podobnou otázku, kolik času je nutné pěkné aquscapingové nádrži zadával Heiko Amanovi a očekával, že uslyší odpověď: hodiny týdně. To je pro nadšeného Evropana ještě snesitelné, a nikterak to zase až tak nepřekvapuje. Japonec se na Heika tehdy typicky japonsky usmál a s nadhledem a samozřejmou lehkostí povídá: "Hodiny týdně? Denně!".

Rostlinky se musí zaštipovat a tvarovat denně. Pokud to uděláte jednou za týden nebo za dva týdny, zásah do vzhledu nádrže je velký, nepřirozený a viditelný, takže vás hned udeří do očí. Trvá pak zase dost dlouho dobu, než všechno získá přirozený vzhled. Ale to určitě zná a ví každý akvarista, že nádrž je zase hezká až nějaký čas po drastickém redukování přerostlých rostlin.

Jaké pomalu rostoucí rostliny používáte nejčastěji? Založit nádrž z pomalu rostoucích rostlin není jednoduché. Jak řešíte od začátku problém řas? Dáváte ze začátku rychle rostoucí rostliny, které pak třeba odstraníte?
K pomalu rostoucím rostlinám obecně patří rozmanité anubiasy, echinodory, kryptokoryny, kapradiny a mechy. Rychle rostoucí rostliny musí být v nádrži pořád, minimálně 1 trs, od samého začátku.

Hmm, 1 trs, ale jak velký? Chtělo by to trošku přiblížit, abychom to mohli nějak měřit.
Řekněme to takto: 1/4 plochy nádrže by měla být zarostlá právě rychle rostoucími rostlinami. To jsou mé osobní zkušenosti.

Doporučil byste začátečníkovi jako úplně první nádrž, jež by chtěl mít pěkně osazenou i rostlinami, nanoakvárium?
Asi ne. Nano akvárium je v podstatě dost profesionální záležitost.

Takže boom prodeje nanonádrží s vybavením, které si kupují i začínající akvaristé, je spíše vydařenou marketingovou záležitostí firem jako je např. Dennerle? Každý středně pokročilý akvarista ví, že čím je nádrž menší, tím hůř se udržuje její biologická rovnováha. Pro koho byste doporučil nano nádrže?
Popravdě to začala Tropica, ne Dennerle. Asi tak před 6ti lety v Norimberku byl poprvé představen tento trend. Malé nádrže a k tomu různé nutné či vhodné doplňky, taková "produktová stavebnice", pomocí kterých lze udržet chod pěkných nanoakvárií.

Nanonádrž je vhodná pro toho, kdo ví oč jde, dokáže dodržovat striktně základní akvaristická pravidla. Ta bývají často jako "příbalový" leták u prodávaných nanonádrží. Může to být i začínající akvarista, který se musí ale hodně a rychle učit, ať už od jiných ze zkušeností nebo četbou a který nesmí nádrž přerybnit.

Já sám jsem měl jednu takovou nanonádrž po dobu 6ti let ve své pracovně a prosperovala. Dneska jste ji mohli vidět na naší prodejně.

Jaké jsou Vaše pocity či názory na úroveň našich rostlinných nádrží ve srovnání se zahraničím? Třeba nejbližší sousední země, ale třeba i USA, Asie, Japonsko, Rusko? Neujíždí nám vlak?
Tak vlak nám už dávno ujel, lépe řečeno jsme do něj nikdy nenastoupili. Když se podíváte na většinu akvarijních výstav po Evropě uvidíte spoustu krásně osázených akvárií. U nás je to většinou hrůza, protože lidí, kteří umí akvárium "udělat" je pořád jako šafránu. Tato schopnost je do jisté míry vrozena, ale hodně se dá samozřejmě naučit. Organizátoři výstav také nepochopili, že pokud chtějí přilákat amatérskou veřejnost, je celkem jedno jestli vystavují 100 nebo 200 druhů ryb. To laické návštěvníky nezajímá. Chtějí vidět zajímavě a netradičně osázené akvária, chtějí načerpat inspiraci.

Všiml jsem si, že v naší republice není moc rozšířené odvětví rostlinné akvaristiky tzv. aquascaping. Proč si myslíte, že tomu tak je? Co by bylo možné proto udělat?
U nás není zatím tradice, aquascapingové nádrže nejsou pro širší veřejnost zase až tak vidět, možná chybí větší propagace. Některé věci jsou vrozené, myslím tím kulturu a cit jihovýchodních národů, přirozené, vrozené vlohy. Jak už jsem řekl, nechá se to ale naučit. V aquascapingových soutěžích se pravidelně velmi dobře umisťují Ukrajinci, Poláci – tedy slované! Na Ukrajině a v Polsku jsou přírodní akvária už velmi oblíbené a mají spoustu zastánců či obdivovatelů.

Je to i o propagaci – v časopisech, na webech apod. Myslím si, že postupně se přírodní nádrže budou rozšiřovat i u nás. Pěkné nádrže lze vidět např. každý rok v Rychnově nad Kněžnou, na Slovensku v Bratislavě jsou pořádány výstavní soutěže. Čím více takovýchto zdařilých akcí, tím lépe.


Sledujete různé soutěže v aquascapingu a účastníte se jich? Jsou pro Vás inspirující?
V čem?
Soutěže sleduji a když mám chvíli času tak listuji v nejrůznějších katalozích. Učím se tím způsobem, že hledám chyby, falešné tony. Prostě člověk si uvědomí, že takhle by určitý kámen nemohl stát, protože by neměl stabilitu. Nebo, že velká plocha čistého písku v přírodě prostě není. Nebo, že skála je moc holá, atd. To mě baví. Soutěže jsem se zatím účastnil jenom jedné, ale za to to byla Aquatic Plants Layout Contest 2008 což je asi nejprestižnější soutěž na světě pořádaná Takashi Amanem. Obsadil jsem 263 místo z 1170 soutěžících a jestli se nemýlím je to zatím nejlepší umístění Čecha v této soutěži.

Chystáte se na další?
Rád bych se dalších soutěží zúčastnil, ale momentální prioritou je naše nová prodejna v Šumperku. Zde chceme právě nejenom prodávat rybky a rostliny, ale především ukázat, že i prodejna může mít nádherné rostlinné nádrže, které se návštěvníkům stanou inspirací pro jejich vlastní tvorbu. Je to i o boření mýtu, že prodejní nádrže nemohou být vkusně a esteticky zařízeny.

Internet

Používáte denně ke své práci PC a internet? Chodíte často na internetové akvaristické servery? České nebo i zahraniční? Pokud ano, co považujete obecně jako největší klad a naopak zápor takových stránek? Zúčastňujete se vy, a nebo třeba někdo z rodiny akvaristických internetových diskusí (třeba i pod svoji přezdívkou, kterou lidé neznají)?
Diskuse sleduji kvůli přehledu, ale nezúčastňuji se. Zajímají mne zejména československé stránky AKVARISTA.cz, Akva.sk, rybicky.net.

Co se mi líbí? Snaha dělat něco nového, jiného, zajímavého, jinak než dosud. Vyměňovat si názory, řešit rychle "akutní" situace. Fandím lidem, kteří tyto aktivity "táhnou", všem, kteří se jich pozitivně účastní. Nelíbí se mi závidění, pomluvy, neupřímnost. Nevýhodou internetu je jeho neosobnost. Stačí pár jedinců s negativním přístupem k věci, kteří jen kritizují, hledají či vidí spíše to špatné a dokáží tak otrávit mnoho ostatních lidí. Velký "křikloun" může na sebe v prostředí Internetu na sebe stáhnout více pozornosti, než je tomu v normálním životě nezbytně nutné.

Máte nějaké oblíbené webové stránky o akvarijních rostlinách, které sledujete a které byste doporučil zájemcům o rostlinné nádrže? Mohu poprosit uvést odkaz na ty polské milovníky rostlin, jejich stránky?
Najdete ji v našem e-shopu pod polskou vlajkou.

Portál AKVARISTA.cz často přináší i reportáže z veřejných akvárií, zoologických zahrad apod., mnoho z našich čtenářů se aktivně účastní i "akvaturistiky". Kam byste našim čtenářům doporučil se jet podívat na pěkné rostlinné nádrže?
Do botanické zahrady ve Wroclavi.

Proč?
Je zde nádherná stálá výstava akvarijních rostlin, několik desítek nádrží o objemu kolem 1000 litrů. Vše je vedeno vědeckým způsobem, názorně popsáno, podobně jako např. sbírka kaktusů. Botanická zahrada má tradici 30 let, vodními rostlinami se zde zabývá doktor Ryszard Kaminski, který v současné době patří k vědecké špičce v taxonomii vodních rostlin. Drží vědecký "punc" tohoto oboru, napsal knihu o echinodorech.

Zajímavostí je, že rostliny jsou ve výstavních nádržích hnojeny pouze substrátem, respektive jeho složením. Žádné hnojení do vody, tedy nulový růst řas, protože ve vodě nemají živiny.

Zajímavostí je, že se každý rok zde setkávají v září přední pěstitelé rostlin z Evropy, z firem jako jsou Tropica, Dennerle apod. Večer je podáván raut o mnoha chodech, který připravuje prof. Kaminski pouze z vodních rostlin. Oblibou jsou pochopitelně i rostliny macerované v alkoholu apod.

Jaké v nejbližších letech očekáváte trendy v rostlinných nádržích? Lze hovořit např. o nějakých trendech, které se periodicky opakují jako např. v ženské módě?
Osobně si myslím, že to budou nádrže (i nanonádrže) s minimálními nároky na údržbu. Umím si dobře představit mechy, kapradiny, anubiasy, microsória a další rostliny, které porůstají lávové či jiné kameny nebo kořeny, a ze kterých podobně jako ve stavebnici Lego bude možné vytvářet krajinky. V případě potřeby údržby nádrže se prostě vyjmou a pak následně vrátí zpět.

Osvětlení pro rostliny

O složení spektra zářivek, různých výrobcích, preferencích speciálních zářivkách pro rostliny se všude vedou rozsáhlé, nikdy nekončící debaty. Jaké zářivky (či jiné světelné zdroje) sám používáte ve svých rostlinných nádržích?
V běžných akváriích používám teple bíle zářivky odstínu 830 (asi 3000 K), pokud chci vytáhnout nějakou modře zbarvenou rybu doplním nějakou tvrdší barvou kolem 6500 K.

Jsou speciální zářivky (opomeneme-li jejich cenu) určené pro pěstování akvarijních rostlin (Hagen, Dennerle, Arcadia a další) v něčem přeci jenom lepší, než běžně prodávané zářivky pro použití v domácnostech či kancelářských prostorech?
Myslím si, že je to z velké části pouze reklamní záležitost. Základním předpokladem je, že světla musí být v první řadě dostatek a nesmíme zapomenout ani na rovnováhu živin (včetně CO2), správné složení vody atd. Nádrž by měla být správně osvícena i z pohledu barevnosti, našeho vnímání, tak aby si pozorovateli líbila. Já mám osobně nejlepší zkušenosti s kombinacemi zářivek 830 a 865.

Doporučil by jste nádrž osvětlovat zářivkami T8 nebo T5?
Zářivky T5 jsou daleko lepší, úspornější s lepší intenzitou. Volba je jasná.

Všimnul jsem si, že u nádrží používáte osvětlovací tělesa neobvyklé a vtipné konstrukce se zářivkami T5. O jaké řešení se jedná?
Je to výrobek tchajvanské společnosti. Ve své podstatě to je polykarbonátová trubice o vnějším průměru 4 cm, na jejichž koncích jsou normované patice IP67 s montážní výškou ("světlostí") 7 cm. Uvnitř trubice je leštěný hliníkový reflektor a standardní zářivka T5. Trubice se dodávají po párech se společnou řídící elektronickou jednotkou REALUX a se samostatným vypínačem pro každou trubici. Vypínače jsou umístěny na elektronické jednotce.

Jaké jsou výhody tohoto řešení?
Stručně řešeno - kompaktnost. Jak už jsem již řekl, uvnitř vnější trubice je integrován reflektor z leštěného plechu. Takže není nutné jej pořizovat zvlášť a montovat, vynakládat finanční prostředky na jeho pořízení. Ušetříme tím i další prostor v krytu nádrže. Navíc tím, když otáčíme celou trubicí, můžeme regulovat směr světelných paprsků podle naší potřeby. To u standardně připevněných reflektorů není možné.

Na obou koncích vnější trubice jsou montážní patky, takže celou trubici (tedy osvětlovací těleso) lze uchytit do "podvěsu" (pod horní kryt nádrže) nebo "položit" na krycí sklo nádrže. Pochopitelně za předpokladu, že nádrž má lepené příčné vzpěry, takže kdyby prasklo sklo, trubice se nepropadne do vody. Díky použití plastů je celá konstrukce velmi lehká.

Trubice se zářivkami se k elektronické jednotce připojují pomocí speciálních konektorů zabezpečených proti náhodnému vytržení. Přívodní kabely k elektronické jednotce jsou dlouhé 1,4 m. Stejnou délku má i napájecí kabel řídící jednotky. I toto řešení není obvyklé. Je vhodné všude tam, kde občas potřebujeme oddělit osvětlovací těleso od zdroje – například při oddělení krycího panelu nádrže při manipulaci apod. Řešení je velmi komfortní.

Celé řešení vypadá velmi elegantně a jednoduše. Pro jaké délky trubic T5 lze tyto komplety použít?
Polykarbonátové trubice lze osadit standardními zářivkami T5 s vyšším výkonem (v katalozích označovaných jako "High-Output") určených pro použití s předřadnou elektronickou jednotkou od délky 549 mm (24 W) až po 1449 mm (80 W), podle následující tabulky:

Vnější trubice – světelná tělesa – na rozdíl od rampových řešení (kde jsou pevně upevněna) není nutné dávat vedle sebe, ale můžeme je oproti sobě v jejich podélné ose posunout jak potřebujeme, takže jednou dvojicí světel vykryjeme celou délku nádrže.

Trubice můžeme instalovat velmi blízko sebe, takže na hloubku nádrže (šířku jejího horního krytu) je prostorově umožněno dát podstatně větší počet světel oproti již hotovým osvětlovacím rampám (nebo panelům), jež mají pevně definovanou vzdálenost mezi trubicemi. Zkrátka – řešení je určeno primárně k individuální montáži a rozložení světelných zdrojů, jak je v praxi potřebujeme a při tom lze právě díky kompaktnosti dosáhnout vysokého světelného výkonu. Řídící jednotky téměř nehřejí, takže je možné je umisťovat i do krytu nádrže. Stejně tak nehrozí, že by se někdo spálil při dotyku na osvětlovací těleso. Na jeho povrchu lze při plném provozu udržet ruku.






A používané zářivky?
Ty si může každý zvolit podle své preference výrobce a jednotlivých typů zářivek s ohledem na jejich spektrální složení. Lze použít jakoukoliv standardní zářivku T5 dle vašich osobních zkušeností nebo doporučení.

Podle barevného složení jednotlivých světelných (LED) diod (jejich kombinací) lze do budoucna definovat přesné spektrum vyzařovaného světla, tedy přesně "složit" optimální složení světelného spektra umělého zdroje pro rostliny. Myslíte si, že LED osvětlení časem nahradí i zářivky T5?
Pokud se nezmění vysoká pořizovací cena diod tak asi ne.

Zkoušeli jste experimentovat s LED světelnými zdroji a růstem rostlin?
Ne.

Kysličník uhličitý

Myslíte si, že časem se zařízení na dávkování CO2 stane jakousi "povinnou" nebo běžnou součástí technického vybavení akvária s rostlinami, jako je dnes např. umělé osvětlení nebo topení?
Naše firma začala CO2 v ČR propagovat. Když jsem na velkém setkání, které naše firma pořádala v roce 1999, mluvil o CO2 mnozí mě považovali za šarlatána. Tyto názory se ale změnily, když jsme na celorepublikových výstavách v Rychnově, Hradci a Ostravě zakládali krásné výstavní nádrže a lidé tak měli šanci vidět co CO2 s rostlinami "dokáže". Podobně je tomu dnes na naší prodejně, kde je CO2 povinnou výbavou každé nádrže. Lidé se na CO2 zpočátku dívali nedůvěřivě a považovali ho za reklamní trik. Když ale uplynul měsíc, dva a více a nádrže nejenom vydržely, ale byly a jsou čím dál krásnější, pochopili, že na CO2 opravdu něco je. Dnes mohu říci, že tržba za CO2 přístroje a příslušenství tvoří největší podíl na obratu naší prodejny. Ale jak už jsem řekl. Je to všechno o tom, že to lidé musejí vidět na vlastní oči.


Jak je řešen rozvod CO2 na prodejně? Centrálně nebo pro každou nádrž tlaková lahev? Používáte elektronické řídící jednotky?
Každá nádrž má svou vlastní jednotku CO2. Nádrže jsou různě velké a našim zákazníkům se snažíme představit všechny naše produkty. Od biokvasu pro maličkou nádrž až po velké lahve s vlastními elektronickými řídícími jednotkami. Zákazník musí mít možnost uvidět, jak to v praxi funguje, je sestavené, jaké to dává výsledky.

Jak je zajišťována výměna vody v prodejních nádržích? Přihnojujete rostliny jinak, než CO2? Dáváte do vody nějaké další přípravky?
Kromě hnojení CO2 jsou rostliny pochopitelně hnojeny. Používáme stejné přípravky, jež prodáváme našim zákazníkům.

Jak je měněna voda? Objem %, časový interval?
Pravidelnou výměnu vody považuji za základní opatření k udržení biologické rovnováhy. Ve všech nádržích měníme minimálně 1/4 vody týdně.

V zahraničí se k měření obsahu CO2 často používají dlouhodobé testy které jsou naplněny referenčním roztokem o tvrdosti 4°dKH. Tato tvrdost je tvořena pouze hydrogenuhličitany, k ní je přidáno několik kapek bromothymolenové modři. pH tohoto roztoku potom ovlivňuje pouze volný CO2 obsažený v nádrži a platí zde Tillmanova tabulka. Zbarvení roztoku potom ukazuje aktuální obsah CO2 v nádrži. Jakou doporučujete metodu měření volného CO2 v rostlinném akváriu?.
CO2 čidlo a test na pH a KH jsou rychlou, ale jen orientační metodou. Za roky praxe jsem zjistil, že dávat CO2 do akvária a mít ho tam opravdu dost, jsou dvě často odlišné věci. Dnes jsem si proto oblíbil CO2 kontrolní jednotky, které kontinuálně zobrazují pH na display a navíc řídí dávkování CO2.

Hnojení

Někteří světoví aquascapeři jako např. Tom Barr dávkují hnojiva do svých akvárií metodou tzv. Estimative index, kdy se týdně přidává do vodního sloupce spoustu NO3, K, PO4 a mikroprvků s týdenní 50 % výměnou vody. Setkal jste se s touto metodou? Jaký máte názor na přidávání makroprvků do rostlinných akvárií?
Makroprvky je za určitých okolností nutné dodávat, ale musí se s nimi umět "dělat".

Co to znamená konkrétně?
Jako příklad si vezměme hustě zarostlou nádrž s malým, nebo minimálním množstvím ryb. Rostliny "vyžijí" všechny makroprvky a ty nejsou dodávány v biologickém cyklu jako u normální nádrže. Je nutné proto přidat dusíkaté látky.

Ve světě je dost rozšířený názor, že přidávání hnojiv, makroprvků NPK i mikroprvků, do nádrží nezpůsobuje bujení různých druhů řas. Tvorba řas je z 90% způsobena nevyváženým poměrem mezi osvětlením nádrže a obsahem CO2 ve vodě. Souhlasíte s tímto tvrzením?
S určitou mírou zjednodušení ano.

A co vliv fosforu a dusíku na tvorbu řas?
Ve všech příručkách a knihách se tvrdí, že dusík a fosfor mají rozhodující vliv na tvorbu řas. S tím osobně nesouhlasím. Akvaristé se pak snaží snížit obsah fosforu a dusíku ve vodě na minimum. Tím však škodí i rostlinám, protože ty je potřebují ke svému růstu jako základní stavební materiál. Dusík a fosfor jsou nezbytné prvky pro zdárný růst rostlin a musí být proto ve vodě v přiměřeném množství pro rostliny.

Doporučujete v rostlinných akváriích používat obohacený substrát, nebo dáváte přednost čistému štěrku, či nějakému speciálnímu substrátu?
Obohacené substráty jsou pro některé typy nádrží např. v amanovském stylu nepostradatelné. Myšlenka je geniálně jednoduchá. K výživné vrstvě naspodu akvária se dostanou akvarijní rostliny svými kořeny, ale již ne řasy. Já mám oblíbené všechny substráty s vnitřní pórovitostí (láva, Aquaclay, apod).

Opravdu se živiny ze substrátu nedostanou do vody? Neuvolní se rozpuštěním?
Ne, je to vyzkoušené v praxi. Příkladem mohou být právě nádrže ve Wroclavi, kde je substrát obohacován živinami. Řasy jako takové tu nikdy nebují. V nádržích je minimálně ryb, všechny živiny jsou proto dodávány pouze z látek, obsažených v substrátu.

Jak dlouho se připravuje a zkouší receptura např. na hnojivo nebo nějaký přípravek na úpravu vody?
Minimálně 1 rok.

Jaká je ideální zrnitost např. písku pro pěstování rostlin?
Ideální zrnitost substrátu pro pěstování rostlin je kolem 3-4, maximálně 5 mm. Hrubší substrát je nevhodný, zapadávají sem zbytky krmiva a detrit, který se pak špatně odkaluje. Obecně se tvrdí, že pokud je substrát nevhodný, rostlinám uhnívají kořeny. To však není pravda, jedná se o jeden z akvaristických mýtusů. Rostlinám kořeny hnijí proto, že rostlina nemá obecně dostatek živin, kytka živoří, neasimiluje a postupně hyne. Projevem je postupný rozpad listů i kořenů. Nedostatek výživy se projevuje hnitím kořenů, substrát na to nemá vliv. Bahenní rostliny žijí a bujně rostou i v bahně, kde "zrnitost" substrátu je minimální, stejně jako přísun kyslíku ke kořenům. Rostlina roste a prosperuje proto, že má dostatek potřebných živin.

Řasy

Ještě jedna otázka, na kterou by bylo možné napsat mnoho disertačních prací: jak byste stručně definoval zásady, aby bylo v nádrži minimálně řas?
Zásady je jednoduchá. Podle mých zkušeností je pro rozvoj řas klíčový obsah organických látek ve vodě. Ten je nutno hlídat. V praxi to znamená perfektní filtraci, umírněné krmení a častou výměnu vody. Nepostradatelnými pomocníky jsou i mnohé ryby, mě se nejlépe osvědčila Crossocheilus siamensis, která dokáže opravdu zázraky.

Kolik doporučujete dát těchto dospělých ryb na 100 litrů vody ve středně zarostlé nádrži?
Já mám vyzkoušeno 10 mladých rybek na 50 litrů vody, u dospělých ryb bych si to tipnul tak na 4-5 exemplářů na 100 l vody. Tyto rybky jsou schopné likvidovat i štětičkovou řasu.

Poznámka Romana Raka: je třeba si uvědomit, že především malé rybky intenzivně konzumují řasu. Dospělé jsou poměrně velké a hlavně společensky nepříjemné, agresivní ryby, které se do společenství malých ryb nebo do malé nádrže nehodí. I ve velké nádrži umějí být velmi agresivní například ke skalárům a pokud jsou vyhladovělé (v době dovolených, kdy ryby nekrmíme), dokáží skalárům kompletně ožrat ploutve.

Jaké jsou Vaše letité zkušenosti se štětičkovou řasou, se kterou se trápí snad každý akvarista? Co byste zde doporučil?
Zásady platí stejné, jako u ostatních řas. Hlavním zdrojem problémů, tedy růstu štětičkových řas vidím v biologickém znečištění vody, tj. velký počtu ryb produkující mnoho odpadních látek, nevhodné krmení - předávkování, nedostatečná filtrace, nedostatečná výměna vody.

Posledním faktorem je světlo. Podle teorie zástupců firmy Dennerle štětičkové řasy milují modrou část spektra. Je to tím, že evolučně modré řasy vzešly z moře, z hloubek, kam se červené spektrum již nedostává a proniká jen modrá část světelného spektra. Takže roli hraje i výběr vhodného světelného zdroje.

Ryby

Máte osobně oblíbené nějaké rody nebo druhy ryb? Se kterými jste se nejvíce natrápil, které Vám přinesly radost, na které rád vzpomínáte?
K mým oblíbeným rybám patří sladkovodním rejnoci. Dlouhá léta, skoro 8 let, jsem měl rejnoka, kterého jsme krmili občas i živými rybkami. Mé sympatie skončili, když jsem viděl, jak rejnok pod sebe natlačil velkého terčovce a těžce ho zranil na povrchu těla.

Novinky

Připravujete nějaké novinky (rostliny, chemické přípravky, krmiva apod.) pro Vaše zákazníky? Jsou ve světě nyní nějaké nové vodní rostliny na obzoru, vhodné pro pěstování v nádržích? Plánujete rozšíření své nabídky rostlin o nějaké nové druhy, které jsou k dostání pouze za našimi hranicemi? Např. různé variety mechů a kapradin?
Pořád připravujeme novinky tak jako každý jiný rok. To je nutná podmínky rozvoje. Novinkou, ale ne zase úplně novou, jsou osvětlovací trubice pro zářivky T5. O těch jsme se dnes již bavili. Dále chystáme novou řadu akvarijních zářivek včetně typu T5 a nové druhy osvědčeného krmení, které dovážíme ze Slovinska od firmy ARAMI.

Pracujete v současnosti na nějakém zajímavém projektu? Dočkáme se například nějaké zajímavé knihy o rostlinách, třeba nějaké encyklopedie apod.? Nebo taková pěkná kniha věnovaná designu rostlinných nádržích, jež by kromě popisu specifik jednotlivých rostlin detailně obsáhla aspekty vody, osvětlení, hnojení (včetně CO2), moderních trendů, údržby nádrží, nanoakváriím, řasám, nemocím rostlin (poškození, nedostatky výživy, světla) s množstvím ilustrativních fotografií apod.? Na našem trhu takováto publikace rozhodně chybí. Nebyla by to výzva?
Je to výzva a krásná. V současné době mám ale takové pracovní vytížení, že bych tuto práci nedokázal udělat dobře. Za pár let se chystám předat některé firemní kompetence dětem a potom se do toho pustím.

Prodejna

Zřídili jste a provozujete nádhernou prodejnu v Šumperku. Jak jste vybíral personál, jaká byla Vaše kritéria na nové kolegy? Jaký by měl personál v dobré prodejně být?
Prodejna byla velká výzva. Už nás nebavilo poslouchat co všechno nejde. Pustili jsme se do toho a zjistili, že jde skoro všechno. Např. že prodejní akvária s rybami mohou být osázená rostlinami. Krásné výstavní nádrže lze udržet a jsou podmínkou úspěšného prodeje, kdy lidé vidí, že to co propagujete opravdu funguje. Pokud jsou rostliny v dobře osvětlené kaskádě, která se přihnojuje CO2 a živinami, že rostliny nejenom nehynou, ale i krásně rostou. Terária nemusí být vybavena plastovým nevkusem, ale skutečnými rostlinami. A tak dále. Prodejna je komerčně velmi úspěšná, ale to pro nás není to hlavní. To nejlepší je pocit, že naši svěřenci, ať už to jsou ryby, zvířata nebo rostliny se cítí opravdu dobře. Že u nás nejsou v kleci, ale na svobodě. A podle toho jsem si vybíral i své spolupracovníky do prodejny. Což se povedlo a jsem s nimi maximálně spokojen. Důležitý je i každodenní styk s personálem.

Co přinesl život

Kolik hodin denně trávíte prací pro firmu? Zbývá i nějaký volný čas, na další koníčky, jaké?
Času je málo, zejména v období sezony, kdy pracujeme 12 hodin denně, ve všední den i přes víkend. Mám psa, se kterým se rád procházím do přírody, do lesa. Je to relax, při kterém si pozorně prohlížím stromy, kořeny, skály a kameny, potoky, ale zároveň i inspirace, jak napodobovat přírodu v nádrži. Tohle je nejkrásnější z mé práce a nesmírně mě baví.

Firmu vedete společně s manželkou. Je mezi Vámi nějaká dělba činností, specializace apod.?
Manželka se zaměřuje na styk se zákazníky, jejich podporu, administrativní zázemí. Na mne zbývá vedení provozu.

Co považujete za největší profesní životní úspěch nebo čeho si nejvíce vážíte?
Již vzpomínané 263. místo na soutěži Aquatic Plants Layout Contest 2008. V poslední době si velmi vážím a mám radost z nově vybudované prodejny, která splňuje moje představy, jak by kamenný akvaristický obchod měl vypadat, skloubení ryb a rostlin v nádržích tak, aby byly inspirací pro každého návštěvníky.

Co byste na závěr akvaristům a akvaristům-"rostlinkářům"? Vzkážete něco návštěvníkům portálu AKVARISTA.cz?
Souvisí to s tím, co už jsem říkal o naší prodejně. Život v jakékoliv podobě je unikátní jev a musí být respektován. Všechny bytosti jsou si rovny. Denně se setkávám s tím, že lidé nakupují tzv. očima, podle toho co se jim líbí. Vůbec nebo málo už přemýšlejí o tom, jestli pro zakoupenou rybu, zvíře nebo rostlinu mají vhodné prostředí. To je špatně. Každý by se měl před nákupem důkladně informovat a zvážit jestli dokáže vytvořit takové podmínky, aby se v nich živočichové a rostliny cítily dobře.

Organizace další diskuze

Odpovědi Karla Rataje na otázky reportáže, které mi pomohli připravit členové našeho týmu Atlasu a další akvaristé - rostlinkáři v této části skončili. Internetový portál má ale jednu obrovskou výhodu – můžeme v otázkách a odpovědích pokračovat zde dál a rádi tuto možnost využijeme. Není třeba se stydět, žádná otázka není nemístná (pokud se drží daného tématu) nebo "hloupá". Jak jsem psal o orchidejích – někdy stačí jen maličký "trik", znalost těch správných informací, pár životních postřehů a zkušeností, a naše trápení "proč něco nejde" nemusí už dále pokračovat.

Teď technicky, jak to uskutečníme. Do komentářů pod článkem můžeme a budeme psát naše vyjádření k reportáži. Abychom ale mohli využít možnosti vkládat fotografie z našich nádrží či praxe, které pomohou více objasnit otázku (jeden obrázek je za tisíc slov), využijeme klasickou diskuzi. Diskuze bude probíhat od 25.12. do 3.1.2010, tedy během vánočních svátků, kdy budeme mít všichni více času a klidu si vychutnat klid a mír, trošku odpočinout od každodenních starostí a trošku bilancovat či se jen zamyslet nad naším koníčkem, nebo řešit akvaristické situace, jež přináší život.

V sekci diskuze bude probíhat ale i diskuze na jiná témata. Takže, abychom odlišili naše otázky, směřované na Karla Rataje ml., budeme je v názvu tématu uvádět návěštím "KR" za kterým bude výstižný název tématu, jak jsme už zvyklí. Mohlo by to vypadat pak např. takto:

# "KR Hniloba listů kryptokoryn"
# "KR Rostliny vhodné do nanonádrží"
# "KR Rostliny nechtějí růst a ztrácejí listy"
# "KR Jak hnojit?" apod.

Karel Rataj ml., stejně jako každý z nás, se bude podle svých možností připojovat a průběžně odpovídat. Do diskuze se ke každé otázce může připojit i kdokoliv další, o to to bude víc zajímavé. Jen úpěnlivě prosím, držme se vždy obsahu dané otázky a reakcí k ní, věcného tématu. Pokud bychom se odkláněli, zakládejte nová témata otázek. Ptát se budeme na téma rostlin, ale i k obsahu obou reportáží, ke kamenné akvaristice, produktům firmy Rataj atd. Těšíme se i na otázky od našich slovenských kolegů.

Šťastné a veselé!

Nyní chci nejprve velmi poděkovat za čas, který věnoval mně i Pavlu Mžourkovi, během samotné návštěvy (téměř celý pracovní den) a za čas, při dopilovávání textů a obrázků k oběma reportážím. I to zabere dost hodin … Nesmírně si cením především Karlovi otevřenosti a vstřícnosti, bez které by nevznikla ani jedna z obou reportáží a nebylo by možné udělat připravovanou diskuzi. Termín jsme zvolili záměrně přes svátky, kdy máme všichni více času a prostoru usednout k počítači a věnovat se koníčkům. V této části mi nezbývá popřát nic jiného než všem ty nejzajímavější informace a poznatky.

Všem čtenářům také přeji, aby v příštím roce úspěšně rostly rostlinky a ryby, vše prosperovalo a množilo se tak jak má a akvaristika byla dál naší velkou radostí. Těm rostlinkářsky náročnějším přeji ze srdce ty nejnádhernější prosperující, kvetoucí a množící se rostliny jako jsou např. Aponogeton madagascariensis, Crinum calamistratum, Blyxa japonica, Rotala wallichii apod. Každému podle jeho srdce a přání, po čem opravdu touží.

Všem hezké a pokojné svátky vánoční s těmi nejbližšími kolem sebe!

A ještě jeden malý bonus – nádrže Karla Rataje ml.