Aquascaping aneb základní pravidla pro vytváření přírodních akvárií

Autor: Pavel Knežik · 12.7.2010 · Článek #319 ·

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

V současné moderní a uspěchané době si každý hledá způsob relaxace a uvolnění. Jedním ze způsobů může být i design, návrh akvárií. Založení akvária a jeho udržení v udaném návrhu může být cesta k uvolnění stresu a přiblížení se k přírodě. Naším záměrem by měla být i komunikace s pozorovatelem a jeho celkového dojmu z nádrže samotné.

Na cestu k dokonalému návrhu by nás měla navést pravidla, která je vhodné dodržovat. Jedním z takových pravidel je vytvoření ústředního bodu, který úzce souvisí právě s vyzdvihnutím určité části nádrže a navedení pozorovatele na začátek cesty k dialogu.

Ústřední bod

Tvůrce, veden svým citem, umisťuje ústřední bod do tzv. optického středu. Objekt se tak stává dominantním a strhuje na sebe počáteční pohled pozorovatele. Většinou má design jeden ústřední bod, ale existují i výjimky z tohoto pravidla. Větší počet výrazných ústředních bodů povede k těkání očí pozorujícího a tak zároveň k neblahému pocitu z celé kompozice. Může se tak klidně stát, že nepochopí poselství tohoto uměleckého díla.

Ústřední bod může být vytvořen pomocí kořenu, kamenu, nebo barvou rostliny. Nahlížíme-li na nádrž jako celek musíme do pohledu započítat i vybavení nádrže a tak se může stát, že i omylem zdůrazníme věci, které se snažíme spíše zakrýt. Dále k vytvoření ústředního bodu může přispívat i tvar rostlin, jejich velikost a vzájemný poměr nebo tmavá či světlá místa nádrže.

Prioritou autora by měla být jasná představa, se kterou bude pracovat. Ujasnit si musí rozvržení, druhy použitého materiálu, barevnost substrátu, druhy rostlin, živočichů a spoustu dalšího. Není neobvyklé, že si někteří aquascapisté samotný návrh nakreslí a s touto ujasněnou představou přistupují k vytvoření přírodního akvária.

Spousta myšlenek uskutečněných v jedné nádrži může vést k všeobecnému chaosu (pokud to nebyl záměr) a již zmíněnému zmatení pozorovatele. Nezapomínejme na jednoduchou poučku a tou je:
"v jednoduchosti je síla a krása!"

Příklady ústředního bodu

Jak tedy funguje zaměření očí pozorovatele na ústřední bod a tak celkový dojem? Vysvětlíme si to na několika následujících příkladech:

Na následujícím obrázku je jen jeden objekt. Nečiní nám tedy žádné potíže se na něj zaměřit a pozorovat jej.

Pokud je na obrázku více objektů a jeden z nich je výrazně větší, stává se dominantním a oči jej spolehlivě vyhledávají.

V designu jsou dva stejně velké objekty. Jeden z nich je zvýrazněn červenou barvou a tak se stává středem naší pozornosti.

Pokud bude v poli stejných objektů jeden s odlišným tvarem, stane se opět ústředním objektem.

Budou-li dva stejné objekty vedle sebe, oči pozorovatele budou těkat mezi nimi a celkový dojem bude nevyvážený.

Spojíme-li objekty pomocným můstkem, stane se ze dvou samostatných bodů jeden ústřední.


Na následujících obrázcích si ukážeme realizaci teorie při praktickém návrhu nádrží:




Autor se snaží na začátku pozorování nádrže zaujmout pohled pozorovatele a postupně mu pomalu a nenásilně odkrývá celou kompozici, vede s ním dialog a snaží se o navození pocitů z celkového vjemu při pozorování daného tématu v akváriu.

Optický střed, zlatý řez a pravidlo devíti čtyřúhelníků.

Řekli jsme si, že umisťujeme do nádrže ústřední bod. V této pasáži si ukážeme, na jakou pozici v akváriu jej umístíme tak, aby vypadal esteticky a příjemně pro oko pozorovatele.

Je totiž mnohem účinnější umístit ústřední bod mimo geometrický střed, do již zmíněného středu optického. Tento optický střed se řídí užitím poměru zlatého řezu nebo pravidlem devíti čtyřúhelníků.

Ve výtvarném umění se snažili umělci přijít na obecnou zákonitost, jak co nejlépe rozdělit úsečku či plochu tak aby výsledná kompozice byla působivá a co nepřirozenější pro pozorovatele. Vzniklý poměr byl nazván zlatý řez.

Jak tedy rozdělit úsečku na dvě části tak aby jedna část byla ke druhé části ve stejném poměru jako celá úsečka k jedné z části? Máme-li úsečku AB, je třeba na ní najít bod X tak, aby AX/BX = AB/AX.

Pokud bychom chtěli vyjádřit zlatý řez matematicky, je třeba najít na jednotkové úsečce takové X, aby platilo, že (1-X)/X = X/1. Z toho po vyřešení rovnice vyplývá, že X = (-1+√5)/2, tedy číselně je X = 0.6180339887...

Hledaným zlatým řezem je poměr 1 : 0.618034. Není bez zajímavosti, že převrácené číslo k 0.6180339887... je 1.618033988… (X = (1+√5)/2).

Výsledný poměr lze zapsat tedy i 1 : 1.618034.

Pro náš design klidně postačí zaokrouhlené číslo 0.618 potažmo 1.618, podle kterého si velice jednoduše vypočítáme pozici zlatého řezu.

Máme kupříkladu nádrž o těchto hodnotách:

Šířka: 90 cm
Výška: 45 cm
Hloubka: 45 cm

Výpočty

Delší strana
90/1.618 (nebo 90*0.618) = 56 cm, 90 – 56 = 34 cm,
anebo výpočet
90/2.618 = 34 cm

Kratší strana

45/1.618 (nebo 45*0.618) = 28 cm, 45 – 28 = 17 cm,
anebo
45/2.618 = 17 cm

Výpočet zlatého řezu je možno sestrojit pro každou stranu obdélníku a určit si tak přesné "zlaté body" akvária, do kterých lze taktéž umístit ústřední body.

Nikde se nepíše, že musíte rozměřovat akvárium přesně na milimetry. Ale je dobré mít vodítko, kterým si dokážeme pomoci k příjemnému estetickému designu, po čase začneme tyto poměry vnímat a rozměřování nebude nutné.

Dalším relativně jednoduchým způsobem jak přijít na zlatý řez, popřípadě zlaté body, je rozdělit jednu z delších stran na pět stejných sekcí. Dále vytvořit diagonálu s levého dolního rohu do pravého dolního rohu (popřípadě obráceně). Zlaté body pak získáme jako průsečíky diagonály se středními úsečkami.

Pravidlo devíti čtyřúhelníků aneb pravidlo třetin

Podobný koncept jakým je zlatý střed (v české terminologie se spíše používá termín zlatý řez), používali i v dávnověké Číně. Při vytváření uměleckého díla si plochu rozdělili na devět stejných útvarů pomocí čtyř čar. V průsečících těchto čar nám vzniknou zlaté body, do kterých umisťujeme bod zájmu. Dále je snaha umístit body zájmu do blízkosti jedné z linií tak, aby byl obraz rozdělen na tři stejné části. Hojně se tato metoda používá při fotografování, kdy ji budeme znát spíše pod pojmem pravidlo třetin.

Pravidlo devíti čtyřúhelníků je patrné u aquascapistů z Dálného východu. Bod zájmu je převážně umisťován na průsečíky, popřípadě je akvárium vytvořeno za pomoci systému linií, a tak je docíleno estetického vzhledu kompozice.

Konstrukce pomocných čar je jednoduchá. Délku každé ze stran vydělíme třemi (90/3=30 cm, 45/3=15 cm) a vytvoříme linie, podle kterých se řídíme při designu akvária.


Na následujících příkladech si osvětlíme tuto techniku.

První příklad provedení designu akvária. Všimněte si kamene v levé části. Je postaven středem přímo na zlatý bod. V pravé části je dominantou rostlina ohraničená kameny. Dále je vidět, že spodní přímka prochází přibližně středem kamenů a tak je staví do linie. Je taky patrné, že hlavní děj se odehrává ve střední části.

Další akvárium je na podobné téma. Dominantou je tu ale levý kořen, který je zase postaven na optický střed. Jedna z jeho částí protíná zlatý bod. Na pravé straně je kořen taktéž na zlatém bodě. Ostatní podpůrné prvky zase převážně ve střední části. U pravidla tří, je patrná také snaha, aby v každém z devíti obdélníků bylo umístěno malé doplňující téma.

Od teorie k praxi

Inspirujte se! Můžete začít kdekoliv, nejsnazší cesta bude pohybovat se v přírodě zachytit její přírodní zákonitosti. Inspirujte se, ale také od jiných autorů a dále zkoušejte, experimentujte.

Návrh akvária by měl začít jeho nákresem. I jednoduchý náčrt může odhalit zádrhele, které byste řešili během samotného tvoření akvária. V takto již ujasněném tématu začněte hledat vhodné materiály.

Pokud si v začátcích nevěříte, nebojte se lihovým fixem naznačit zlatý střed (zlaté body) nebo si rozdělit akvárium přímkami dle pravidla třetin. Výrazně vám to usnadní umístění bodů zájmu a vnímání linií akvária. Jak jsem již zmiňoval, postupem času si začnete tyto vztahy uvědomovat.

Vkládání materiálu by mělo začít kameny, pak kořeny, posléze rostlinami. A to vždy od největšího objektu k nejmenšímu.

Nezapomeňte ale i na stabilitu dekorací! I nádrž s cichlidami, obsahující jen kořeny a "kamení" může být vytvořena podle některých pravidel aquascapingu. Musíme ale myslet i na chování našich chovanců, kteří rády přemisťují předměty, "bagrují" a tím mohou způsobit podkopání dekorací a jejich sesutí. Následně může dojít k újmám na zdraví nebo životech našich ryb, nebo dokonce k nevratnému poškození nádrže samotné. Velké kameny by neměly ležet na písku, ale měly by být podloženy nějakou tlumící vrstvou, kterou ryby či jiní živočichové neposunou (polysterén, kousek karimatky apod.) a teprve pak zasypány vrstvou písku.

Rovněž mysleme i na to, jak v přírodní nádrži schovat techniku jako je topení, předfiltry, sání a vývody vody z filtru, difuzory CO2 apod. I takovéto opomenuté detaily mohou zbytečně snížit celkový estetický dojem.

Po vytvoření nádrže si ověřte, jestli je vše dle vašich představ a jestli celkové dílo u pozorovatele navodí přesně ty pocity, které byly vaším záměrem od začátku.

Přiznávám, že samotný fyzický návrh je mnohem složitější, tohoto tématu jsem se jen citlivě dotkl a můžeme jej probrat v dalším pokračování, s tím, že bych nerad předbíhal a zkusili bychom si nejdříve vydefinovat formy a tvary designů akvárií.

Těším se tedy na příště ...

Pro zajímavost přidáváme ještě jeden velmi zajímavý odkaz na roli čísel v přírodě: http://vimeo.com/9953368 (video 3:44 min)