Važme si akvaristek, začátečníků a laiků

Autor: Petr Novák · 22.8.2010 · Článek #326 ·

Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

V každé profesi, která je lidmi provozována, jsou logicky zapojeny osoby na různé úrovni odborných vědomostí. Podobně tomu je i při provozování různých hobby, mezi které patří i akvaristika.

"Žádný učený z nebe nespadl … ale blbce jako by shazovali". Dost často jsem si myslel, že jsem byl první, koho shodili. Ovšem když vidím přístup profesionálních akvaristů k ženám, začátečníkům a laikům, už chápu, že prvenství jsem neobhájil.

Při shánění informací se zejména začátečníci mohou setkat s různým přístupem zkušenějších akvaristů:

1) Podávání záměrně klamavých informací

Pokud někdo začátečníkovi podává záměrně klamavé rady, které vedou rychle k vyhynutí ryb v jeho akváriu, tak to v pořádku rozhodně není. Podobně "návody" již zkušených akvaristů, že červené neonky zásadně vytírá ve tvrdé vodě a podobně. To není ochrana před konkurencí, to je poškozování akvaristiky jako takové a odrazování začátečníků. Ani zkušený akvarista, který svého kolegu slyší vykládat záměrně nesmysly, by to neměl trpět.

2) Přezíravé až urážlivé chování

Každý si projde nějakým vývojem v získávání odbornosti a úspěšnosti, a jeho osobnost je ovlivněna výchovou, temperamentem, partnerskými vztahy a dalšími vlivy. Všichni nevyrůstali v klášterní škole, ale i v tom případě se na nich může následně podepsat okolí. Znám případ, kdy vysokoškolačka se seznámila během studií se studentem jiné vysoké školy průmyslového směru, a po studiu se vzali. Na začátku vztahu byl muž příjemný, se slušným jednáním vůči svému okolí. Po ukončení studia začal dělat vedoucího pracovníka ve slévárně, kde slušné jednání nadřízených bylo považováno za projev slabosti a musel se podle toho zařídit. Bohužel drsný autoritativní způsob jednání postupně přenášel i do rodinných a mimopracovních společenských vztahů.

Zvláštní kapitolou je postoj mužů k ženám, které provozují stejného koníčka. Někteří muži považují svého koníčka za určitý druh soutěžení, kdežto ženy zkrátka za zábavu. Potom jsou velmi překvapeny, když se při sebemenší příležitosti dotyčný snaží dokázat, že je v něčem lepší, někdy dost vulgárním způsobem, nehledě na to, že si tím občas řeší komplex, že doma je sám "pod pantoflem". Chlapi se bohužel někdy i chovají jako samci v našich nádržích při soubojích s očekáváním, že zrovna on bude nakonec tím kýženým alfa samcem, jehož budou všichni ostatní bez výhrad respektovat.

Bohužel je zároveň smutnou pravdou získanou v mnoha jiných oborech lidské činnosti, že žena musí toho umět aspoň třikrát tolik co muž, aby ji ten respektoval jako kolegu či partnera.

3} Naštěstí většinou ochota poradit

To je žádoucí stav, ale neměl by přehnaně vést k situaci, kdy prodavač v prodejně něco zákazníkovi radí, ale přitom není zcela kovaný v oboru a může se mýlit. Tento jev je častější spíše tam, kde akvaristika je přiřazena k prodeji jiného sortimentu zboží.

Co s úpadkem akvaristiky?

Akvaristika má v posledních dvaceti létech upadající tendenci. Na vině jsou dovozy ryb z Asie s vysokým úhynem v důsledku nepřežití změny životních podmínek. Nízká cena je příčinou, které nikdo napoprvé neodolá. Nechutné je zjištění, že za posledních dvacet let se mzdy zvedly na desetinásobek, ceny materiálu a energií také na desetinásobek, ale cena vody (původně 42 haléřů za krychlový metr), která se musí v produkční akvaristice stále měnit, ta se zvýšila více než stopadesátinásobně. Snad celosvětově mezi hrobaře provozování různých hobby patří banky, které poskytováním (přesněji vnucováním) snadno dostupných hypoték a půjček sice podpoří stavebnictví a prodej ojetých aut (a hlavně samy zbohatnou), ale potom dotyčný už v podstatě na "zbytečnosti" nemá peníze, někdy celoživotně. To přináší dlouhodobě zpomalení ekonomiky, protože je prokázáno, že teprve rozvoj výroby a prodeje výrobků nad základní potřeby vede k ekonomickému rozvoji a zvyšování životní úrovně.

Profesionální akvaristé, čímž jsou zde míněni všichni, kteří zkrátka dokážou ryby množit a dále je prodávat, sice představují elitu akvaristiky, ale rozhodně nejsou hlavním zdrojem prosperity prodejen a celkové prosperity akvaristiky. Tímto zdrojem je totiž celkově vysoký počet neprodukčních akvaristů. Před dvaceti roky, když se po setmění projíždělo sídlištěm, tak bylo vidět mnohem více svítících akvárií než nyní.

To, co tedy prodejny i profesionálové potřebují, je co nejvyšší počet laiků, kteří mají akvaristiku jako pouhou zábavu bez produkce ryb a jsou schopni a ochotni utrácet co nejvíce peněz v prodejnách. A to jak za nákup živého, tak i neživého materiálu. Podmínkou pro to je mimo jiné to, že s přispěním odborníků na základě dobré rady budou vědět, že když si něco koupí, tak že živá zvířata nebudou trpět a neživý materiál koupí účelně.

Samostatnou kapitolou jsou ženy. V podstatě drží rodinnou kasu a zrovna tak, jako jsou schopné utrácet za věci (z pohledu mužů) nesmyslné, tak jsou schopné utrácet i za akvaristiku. To platí nejen v případě, že ji mají jako hobby, ale také pokud jsou jí nakloněny i v případě, že se jí přímo nezabývají, ale chce se jí věnovat potomek nebo manžel. A často patří mezi neinformované tazatelky s "hloupými dotazy", protože se chtějí přesvědčit, že rodina nebude vydávat peníze na něco, co potom nebude schopna zvládat z nedostatku informací. Pokud potom narazí na nechutné jednání zkušených akvaristů, mají pádný důvod být v rodině proti tomuto koníčku.

Velký vliv mají dlouholetí akvaristé, kteří mají doma jednu či více nádrží, ale ryby nemnoží, zkrátka je baví pohled na život v akváriu a líbí se jim jako bytová dekorace. Aby jich bylo co nejvíce, to je ideální předpoklad prosperity prodejen i profesionálních akvaristů. Přijdou k nim známí a akvárium se jim může líbit. Když jim majitel řekne, že v nejbližší prodejně je ochotný personál, který jim vhodně poradí, nebo dá odkaz na dobré webové stránky s kvalitní poradnou, je o dalšího akvaristu více, a ten má zase další známé. Ovšem pokud řekne, že sehnat dobou radu je problém a spíše se setkají s arogancí, tak si akvárium v životě nepořídí.

Zvláštní kategorií jsou "rozdávači špatných rad". Principiálně jde o to, že když v důsledku špatných rad nebo speciálních manipulací budou rychle hynout zakoupené ryby, tak na první pohled se zdá, že to je dobře, budou se prodávat nové. Jenže laického akvaristu to rychle odradí a skončí.

V 80. létech byl jeden akvarista, který do vody přidával běžně dostupnou látku, kterou ryby dobře snášely, ale po změně prostředí v jiné vodě novému majiteli uhynuly. Po republice se to rychle rozneslo a nikdo od něj ryby nechtěl a ani mu jiné neprodal. Existuje určitá skupina informací, kdy je v podstatě morální povinností toho, kdo je znalý problematiky, aby s nesmyslnými tvrzeními s dotyčným "vyrazil dveře". Příkladem budiž situace, kdy jedna osoba stvořila komerční pojednání o tom, že omega mastné kyseliny, které jsou hodně obsažené v rybím tuku, mají tak úžasný účinek na dětský mozek, že když je bude dítě konzumovat, bude velmi chytré. S tímto článkem navštívila uznávaného odborníka v oboru a chtěla od něj posvěcující dobrozdání, že to je tak. Ten si práci přečetl, a se slovy: "Co Eskymák, to nositel Nobelovy ceny!" dotyčnou osobu vyhodil z kanceláře.

Podobně jednají ti produkční akvaristé, kteří dělají všechno pro to, aby nějak nepodpořili nebo přímo poškodili konkurenci. Celosvětově i v ČR se akvaristika rozvíjela v první řadě tím, že ti šťastnější zveřejnili získané poznatky z přírodní lokality, odchovu, specifických odborností a podobně, a tím se zvyšoval i počet laických akvaristů, kteří se nebáli pořídit si akvárium, vznikaly akvaristické spolky, prodejny, dovozci. Pokud by tomu tak nebylo, tak je světová akvaristika stále na úrovni prvních amatérských dovozů tropických ryb. Jako k poškozovatelům tuzemské akvaristiky by akvaristé a zejména velkoobchodníci ve vlastním zájmu měli přistupovat k tuzemským akvaristům, kteří atraktivní novinky prodávají na druhý konec zeměkoule a nechtějí je prodávat v ČR. Leckdo namítne, že producent se tím živí a chrání se před konkurencí, ale exportér-importér se tím také živí a je jeho věcí, jestli upřednostní ty, kteří s ním obchodují.

Knihy, časopisy internet

Specifickou záležitostí je internet. V dřívější době byl u zapálených koníčkářů problém vůbec se dostat na seznam předplatitelů některých časopisů. Totiž za socialismu byla situace taková, že vydavatelství časopisů měla omezený příděl papíru na tištění časopisu, a u těch nejvíce žádaných dotyčný čekal v pořadí, až někdo předplatné zruší. S rozvojem internetu je současná situace taková, že vydávání klasicky tištěných časopisů je poněkud rizikovou záležitostí.

Vydávání tištěných odborných časopisů a knih představuje zdroj kvalitnějších informací než internet, protože vydavatel si obvykle rozmyslí, zda drahým způsobem poskytne prostor pro nekvalitní nesmazatelné informace. Mám většinu akvaristických časopisů a knih vydaných od šedesátých let minulého století (některé mi kamarádi jaksi nevrátili). Dá se říci, že čím byly časopisy a knihy starší, tím tam jsou na svoji dobu relativně kvalitnější informace z výše uvedených důvodů. Ovšem pořizování časopisů a knih je poměrně drahá záležitost, takže na druhou stranu člověk chápe, že mladík, který si "nutně" potřeboval koupit na půjčku ojeté auto už potom jenom platí servis, pojistky, benzín, a nákup tištěné literatury je pro něj problematický výdej. Samozřejmě potom je tady kategorie notorických principiálních šetřilů, ale ti si časopis nebo knihu nekoupí za jakýchkoliv okolností. Vydavatelé si ale také sami trochu můžou za to, že klesá zájem o časopisy. Vydávat odborný časopis jenom z komerčních důvodů se pozná na obsahu a potom potenciální předplatitel prolistuje číslo na stánku, řekne "To nemusím!" a také svůj názor řekne známým. Podobně je to s knihami.

Když se někdo v internetové diskusi projevuje tak, že evidentně tištěnou literaturu nekupuje, a ptá se jenom ostatních na internetu, mám sto chutí poslat mu odkaz na tištěnou literaturu, kde si to má najít. Jenže právě proto, že pokaždé to nemusí být "zažraný šetřil", ale potenciální dlouhodobý akvarista, kterému opravdu nezbývají peníze, tak si tu poznámku nechám pro sebe.

Profesionální akvaristé, kteří se zapojují do diskusí na internetu, by si měli uvědomit, že drtivá většina profesionálních webových stránek, kde je spuštěna diskuse, je současně buďto provozována a financována obchodem, nebo přinejmenším jako reklama nějakého profesionála na jeho produkční zařízení. V principu nic jiného provozovatele těchto webových stránek nezajímá, než aby co nejvíce vydělal. To, že na webu jsou spuštěny odborné články, diskuse a podobné další aktivity navíc je pro majitele ve skutečnosti značná zátěž časová i finanční a příspěvky zkušených akvaristů jsou pouze trpěným nutným zlem, rozhodně ne hlavní aktivitou, jak se mnozí domnívají a podle toho chovají.

Pokud chce každý provozovatel internetových stránek se spuštěnou diskusí udělat ve vlastním zájmu něco pro akvaristiku, mohl by mít stránky například upravené takto:

1) Rozdělit webovou diskusi na dvě části.
a) První část udělat pro laiky a začátečníky, kde by měl odpovídat, a vůbec ji navštěvovat měl pouze ten odborník, který je ochoten poradit. Tedy ne ten, kdo dotaz začátečníka považuje za drzost a zbytečné vydýchávání vzduchu ve virtuálním prostoru, případně kdo si potřebuje řešit svoje komplexy, nebo záměrně radit špatně.
b) Druhou část diskuse nechat pouze na odborná témata pokročilých akvaristů. Tady pustit sice poněkud volnější podmínky, ale stále podle určitých pravidel. Možná někdo namítne, že máme demokracii a každý může říkat, co chce, tak ale ať si to říká na svých webových stránkách.

2) Mít pro laické návštěvníky upravený web tak, aby snadno a jednoduše se jim nabízela sekce "Začínáme s akvaristikou", kde by našli návod, nebo jinak formulovanou drtivou většinu odpovědí, na které se ptají v laické sekci, a průběžně sem doplňovat odpovědi na případné další otázky začátečníků. To by výrazně zrychlilo řešení jejich problémů a nedošlo by k opadnutí zájmu o akvaristiku.

3) Při registraci návštěvníků do diskusní části mít povinnost vyplnit "souhlas s pravidly", kdy například za urážlivé odpovědi by byl na principu "třikrát a dost" zablokován přístup do diskuse. Je sice pěkné, když někdo odpoví na odborný dotaz (aby všem předvedl svoji genialitu), ale pokud po odpovědi ještě tazatele uráží (aby předvedl, jaký je proti němu břídil), tak to není jenom útok na tazatele, ale také na všechny, kteří by se výhledově chtěli zapojit do diskuse i svými dotazy či odpověďmi, odrazuje od akvaristiky potenciální zájemce, nehledě na to, že tím poškozuje i provozovatele webu.

Kde může začínající akvarista nalézt informace

Začátky bývají krásné, protože na ně pak s odstupem času rádi vzpomínáme. Ve chvíli rozhodování o pořízení první nádrže, se honí hlavou řada otázek, jak na to. Co je důležité a co není? Kde vzít potřebné informace? Kde sehnat nádrž, ryby, rostliny, techniku, jak to všechno skloubit dohromady, aby to harmonicky fungovalo a akvárium bylo opravdovou radostí? Jak se vyvarovat chyb?

Je dobré, se hned od začátku chtít vyhnout chybám. Akvaristika je o živých organismech a majitel akvária, bere na sebe odpovědnost za všechny ty živé bytosti, organismy, které přinesou radost i starosti. Chybám se nevyhne nikdo, to je přirozené, a odmítat tento fakt je nesmysl. Ale jen moudrý člověk udělá stejnou chybu jen jednou. Je to o zkušenostech, informacích a i o radách těch, kteří umějí, jsou ochotni se podělit o své zkušenosti, které jsou výsledkem mnohaletého poznávání, úspěchů i zklamání. A je to taky o nás samotných. Popřemýšlet o tom, co nám kdo říká a snažit se vlastním úsudkem vyhodnotit realitu. Mockrát se totiž každý dostane do situace, kdy určité informace, poznatky se v naší nádrži budou svou podstatou chovat trochu jinak. Nikdy není vždy všechno stejné. Ani dvě shodně zařízené nádrže, které budou stát vedle sebe, se nebudou časem vůbec podobat.

Mnoho akvaristů každému řekne: "Chceš začít? Tak si něco nejprve přečti, promysli si to a přijď". Ale ouha. Co číst, kde to vzít? Ono to ale není zase až tak dne jednoduché jak to teoreticky vypadá na první pohled. Existuje spousta dobrých informací v knihách, časopisech a na Internetu. Ale i taky braku. Špatnou zprávou je, že informací je dnes obrovské množství a přečíst se nedají v rozumném čase, natož pak začátečníkem vyhodnotit, co je dobré a co ne, co potřebuji nyní a co později?

S možností komercializace se rozevírají nůžky mezi "dostupným" a "přiměřeným". Pro úspěšné založení nádrže toho není zapotřebí zase až tak mnoho. Nekupujte hned všechno, co uvidíte!

Akvarističtí "pardálové", kteří s akvaristikou začínali před 20-30ti a i více lety (i když si občas stěžují, jaké to bylo špatné, že nic nebylo) to měli svým způsobem lehčí. Knihy vycházely v menší míře a obvykle jen černobílé nebo maximálně s barevnými přílohami. Ale byly oponovány význačnými kolegy z oboru, velmi často s vědeckým zázemím. Knihy byly opravdu kvalitní a v mnohém jsou dodnes nepřekonané, neboť za nimi byla i léta pokusů a omylů, než autor mohl napsat hodnotné poznatky. Akvaristickými velikány (jak říká dnes Honza Burzanovský "Homo ichthyologus") tehdy byli (a dodnes zůstali) Andódi, Bydžovský, Čihař, Dařbujan, Drahotušský, Dokoupil, Dyk, Eliáš, Frank, Hanel, Hofmann, Kadlec, Kraus, Krček, Lucký, Novák, Petrovický, Polák, Rataj, Sadílek, Sterba, Vítek, Zedka, Zukal a další a další (moc se omlouvám, pokud jsem na někoho zapomněl). Byli to i další akvaristé, kteří sice žádnou knihu nenapsali, ale přispívali do odborných časopisů s informacemi neméně cennými. Těžko vyjmenovat všechny, abychom na někoho nezapomněli.

Co bylo ale podstatné, akvaristé se mnohem intenzivněji osobně stýkali, pořádali různé akce, burzy, výstavy, (mezinárodní) soutěže, přednášky, zájezdy do sousedních zemí apod. Jádrem byla především velmi intenzivní klubová činnost, které se účastnili a vedli ji starší akvarističtí "kozáci" a tak pro začínající akvaristy byla situace možná mnohem jednodušší než dnes.

Je to určitě věc osobního názoru. Všechny výše vzpomínané akce v různých obdobách pochopitelně probíhají i dnes, ale ne s tak velkou členskou základnou a hlavně ne tak intenzivně ve fyzicky osobní komunikaci. A to je myslím nejdůležitější aspekt pro začínajícího akvaristu.

Kde tedy může získat začínající akvarista informace? U jiných akvaristů (v prodejnách, na burzách, v klubech), v knihách, časopisech, na Internetu. Zkusme se na to podívat podrobněji.

Osobní kontakty

Než se rozhodnete pro vlastní akvárium, vždy za tím něco stojí, nějaký impuls. Líbí se vám nádrž u vašich rodičů, prarodičů, příbuzných, známých, kamarádů, kolegů, v nějakém interiéru, akvaristické prodejně, na výstavě atd. Nejlepší je se začít ptát hned na místě. Kdo akvárium má, má k němu obvykle velmi pozitivní vztah a nebude se bát o něm povídat. Mnoho akvaristů začalo tím, že nádrž vidělo u strýčka či dědečka.

Kontakty v okruhu blízkých jsou nejcennější, protože již existuje vzájemná důvěra a tedy ochota pomoci, minimálně radou, ale i darováním rybek, rostlin apod.

Nebojte se ptát. Neexistuje hloupá otázka, jsou jen nekorektní či netaktní (někdy až hulvátské) odpovědi. Někdy i platí "Lepší se hloupě zeptat, než udělat hloupou chybu". Nenechte se odradit. Nikdo vám hlavu kvůli otázce neutrhne. Když neodpoví jeden, najde se vždy někdo ochotnější. Nemá smysl diskutovat dál s tím, kdo vám vnitřně nevyhovuje, ke komu máte nějakou nedůvěru (ta se ale časem může změnit v pozitivní pocit, ale to chce nějaký časový odstup).

Jedno krásné přísloví ze života říká: "Kdo se ptá (často velmi jednoduchými otázkami), ten řídí". Řídí svůj čas, zájmy, koníčky a profesní rozvoj. Lidé, kteří se ptají, bývají aktivní, sociální a v životě bývají často velmi úspěšní a oblíbení, mnohdy pak vedou i různé pracovní týmy. Lepší se je zeptat, než vymýšlet již vymyšlené nebo opakovat chybu, kterou udělal někdo jiný před námi.

Hledejte nejprve ve svém okolí, mezi přáteli, známými, kolegy. Dost často s překvapením zjistíte, že kolega či kolegyně, se kterým se studijně nebo pracovně denně stýkáte, je taky akvarista! A pak i práce jde lépe, když zjistíte, že máte společný zájem, a můžete se odreagovat. A při tom velmi často vyřešit i studijní či pracovní úkoly či problémy. Hned je pak na světě veseleji.

Zkuste se ptát i v akvaristikách. Moc záleží ale na tom, jaký je vztah obsluhujícího personálu k akvaristice jako koníčku. Poměrně rychle zjistíte, kdo je jen prodavač-podavač a prodá cokoliv, a přesto se to pro vás nehodí. Obvykle jsou lepší zkušenosti s malými kamennými akvaristikami, kde majitel(é) a/nebo i obsluhující personál jsou sami koníčkáři než ve velkých Pet centrech typu jednotných řetězců, kde mladý personál jsou občas jen zaměstnanci bez osobního vztahu k tomu, co ve své práci dělají. Pochopitelně, existují výjimky na obou stranách. Opravdu dobrý prodavač nemusí hned nic prodat, dá vám vícero možností k posouzení a nebude spěchat, abyste nákup učinili nyní. Akvaristika je o obrovské trpělivosti a pokoře k přírodě. Klidně se vraťte i několikrát než bude vaše rozhodnutí pořádně promyšleno a prodiskutováno.

Nelitujte času a než něco koupíte či uděláte, ptejte se na vícero místech, u více lidí. Přemýšlejte, porovnávejte odpovědi, ptejte se znovu. V obchodech, na webových fórech, burzách, výstavách. Burzy mají obrovskou výhodu, že ten kdo ryby prodává, by o nich měl vědět co nejvíce. Navíc to není tak anonymní vztah, jako třeba v akvaristické prodejně, kde obsluhující často ani nevědí, od koho ryby jsou, jaké mají nároky, jak byly dosud chovány. Výjimkou jsou ale zase prodejci, kteří ryby sami chovali, takže o nich poví stejně, jako jejich původní majitel. Navíc se na burzy vracejí jak zákazníci, tak i prodejci, takže máte možnost ve svém vyptávání pokračovat dál. Rozumný prodejce vám nic špatného neprodá ani neřekne, protože by se k němu již zákazníci nevrátili. I zde platí ono komerční pravidlo "lepší si je udržet stálé zákazníky, než získávat neustále nové". Stálí zákazníci většinou znamenají i větší podíl v tržbách.

Akvaristické kluby a spolky, srazy

Ty jsou další výtečnou možností, jak se dostat k osobním kontaktům a získat cenné rady. Vždy je lepší osobní rozhovor tváří v tvář než čtení mezi řádky na internetovém fóru, jehož výsledkem může často být cokoliv. Jsou situace, kdy nepoznáte zda odpovědí je dobře míněná rada nebo ironická poznámka někoho, kdo sleduje úplně jiné cíle, než je snaha o objektivní odpověď na vaši jednoduchou otázku.

Teprve osobní kontakt, pohled z očí do očí dá skutečný rozměr lidské diskuzi. Z tohoto pohledu jsou webová fóra jednodušší a výhodnější pro ty, kteří se fyzicky znají odjinud, vědí, jak se kdo vyjadřuje, chová apod. Prostě víte, co od lidí očekávat. Diskuzní internetové fórum je pak vynikající především v těch případech, kdy lidé, kteří se znají, jej používají jako nástroj "operativní komunikace". Častý osobní, fyzický styk na velké vzdálenosti není možný a tak Internet, webová fóra přijdou vhod. Pochopitelně existuje i opačná možnost – lidé se seznámí na webu a teprve po čase, někdy i letech, se osobně setkají.

Akvaristické kluby, spolky a srazy mají pro nováčka tu výhodu, že při různých pořádaných akcích vidí na vlastní oči spoustu věcí a může si je vlastníma rukama osahat, a při tom se i ptát. Na výstavách se připravují nádrže, osazují rostlinami, napouští vodou atd. Na klubových akcích a srazech se zase vyměňují rostlinky a rybky. Na rozdíl od burz to bývá buď naturální výměna nebo dokonce dar z přebytků pěstitele a chovatele. Obvykle je v klubu i více začátečníků, takže se cítí mnohem lépe, protože si zcela bez obav mohou vyměňovat zkušenosti získané na jejich úrovni a není zde žádný fenomén strachu se z ptaní mnohem zkušenějších, aby se nám případně nevysmáli.

Ne všichni akvaristé jsou spisovatelé, píšící knihy, příspěvky do časopisů a na web. Ale to neznamená, že by byli špatnými akvaristy nebo rádci. Někdy dokonce i naopak. A proto osobní kontakty s nimi jsou jedinými způsoby, jak nejen získat jednosměrné informace, ale i vzájemně se obohatit. Ona totiž i často jednoduchá otázka začátečníka nebo mírně pokročilého dokáže přinutit odborníka (který ovšem nesmí být ješitný, nemístně vztahovačný a urážlivý) se zamyslet nad věcí a najít jiné souvislosti, které mu dosud unikaly.

Poptejte se jako začínající akvarista, kde je v okolí jaká organizovaná akvaristická činnost, klub apod. Opět je možné se ptát známých, ale i na webových fórech. Stačí např. uvést město a budete mile překvapeni, co všechno ve vašem okolí existuje a jen jste o tom nevěděli.

Přehled o základních klubech či akvaristických spolcích a organizacích můžeme nalézt zde: http://www.akvarista.cz/... . Pochopitelně tento výčet není nikdy konečný. Pokud zde něco chybí nebo je neaktuální, prosíme o přidání, aktualizaci nebo aspoň informaci, že tak má být učiněno.

Na našem webu byla rovněž poměrně nedávno vytvořena nová funkcionalita, kdy si naši uživatelé ve své osobní kartě mohou přiřadit "k sobě" klub(y), jehož jsou členy. Z jedné strany lze pak dohledat, kdo je v jakých klubech členem (http://www.akvarista.cz/... ), ze strany druhé, jaký klub má jaké členy (http://www.akvarista.cz/... ). Tato funkcionalita není zatím našimi návštěvníky plně využívána, ale stačí, aby si uživatelé tyto informace u sebe kdykoli vyplnili. Smyslem je vytváření vazeb, kontaktů. Dnes se tomu dost často říká sociální sítě nebo "networking". Heslem je známé pravidlo "Více hlav vždy více ví" a akvaristé si pak mohou udělat lepší představu, kde koho hledat a to nejen ve virtuálním prostředí, ale především i na různých akcích, schůzkách, přednáškách, burzách pořádaných kluby atd. Pokud si chcete upravit svoji osobní akvaristickou kartu, stačí kliknout myší na svůj nickname a postupně aktualizovat jednotlivé záložky.

Portál AKVARISTA.cz může být rozšířen o další funkcionalitu, a tou je vytváření přehledů, v jakém akvaristickém klubu či spolku jsou chovány jejich členy jací živočichové. Dříve se to pracně vytvářelo či dosud vytváří v různých papírových příručkách, bulletinech apod. a problém obvykle nastával či nastává při jejich aktualizaci. V portálovém prostředí tato činnost je mnohem jednodušší. Vychází ovšem z existence karty Atlasu. Na druhé straně je to cesta, jak poměrně rychle obohatit Atlas dalšími rybami, jež členové spolků, organizací apod. chovají a velmi dobře je znají. Přehledy je možné pro každý spolek dle jeho přání vytvořit viditelný pro všechny registrované návštěvníky portálu nebo jen pro členy daného klubu. Pokud by byl zájem o tuto funkcionalitu, stačí se jen ozvat a vydefinovat potřeby. V dnešní době existuje pouze celkový přehled chovaných/odchovaných ryb všech registrovaných uživatelů portálu AKVARISTA.cz - http://www.akvarista.cz/...

Knihy a časopisy

Odborná literatura je velmi cenným zdrojem informací. V knihách a časopisech najdete neocenitelné poznatky, které pomohou řešit nejednu nelehkou situaci. Otázkou je, jak se ve velkém množství knih a časopisů vyznat, kde je vzít.

Nejcennější rady dostanete opět od přátel či kolegů, se kterými se osobně znáte. Nejenomže dokáží věcně posoudit, co se pro nás hodí a co ne v různých okamžicích, ale zpravidla dokáží knihu nebo časopis na nějakou dobu také půjčit. A nejen to – umí se i lidsky zeptat, zda nám bylo po přečtení vše jasné a případné nejasnosti osobně vysvětlit.

Velmi dobrý přehled knih, a to nejen českých, najdeme na webu http://aquabooks.cz/ , který je průběžně aktualizován. Zde zjistíte nejenom jak kniha vypadá, ale především její přesnou citaci, jak se v knihovnách uvádí, včetně ISBN, takže ji můžeme i lépe hledat v knihovnách či antikvariátech. Na tomto webu najdeme i přehled titulů akvaristických časopisů vydávaných u nás i v zahraničí, často i s webovou adresou, kde si je možné časopisy předplatit. Některé časopisy (např. britský Practical Fish Keeping) dělají akce, kdy za 1 USD lze získat přístup k elektronické verzi na celý rok. Aktivaci tohoto předplatného je třeba realizovat někdy kolem března dubna každého roku. Pro přesné datum je vhodné pravidelně číst stránky http://www.practicalfishkeeping.co.uk/... .

K velmi kvalitním časopisům patří elektronický časopis Akvárium, do kterého přispívají slovenští a čeští autoři. Časopis je zadarmo stažitelný v pdf formátu na adrese http://www.klub.akva.sk/... . Pokud to myslíte s akvaristikou vážně, rozhodně si zkuste sehnat stará čísla časopisů Akvárium a terárium a Akva tera fórum. Tyto dva časopisu jsou skutečnou pokladnicí cenných informací. Nevadí, že časopisy jsou staré, řada věcí je nadčasová a stále platí! Rozhodně to za námahu si je sehnat stojí!

Některé knihy jsou stále ještě v prodeji, jiné je třeba pohledat buď opět u přátel, starších akvaristických kolegů, antikvariátech nebo v posledních letech na webech. Zejména zahraniční nakladatelství či velcí prodejci na svých portálech (e-shopech) kromě nových knih nabízejí i knihy archivní, velmi často za zanedbatelnou cenu. Zpravidla doprava, poštovné je dražší než kniha sama. Tady záleží na naší jazykové vybavenosti. Chceme-li dnes v moderní akvaristice uspět a v informacích se držet světových trendů, nezbude nám nic jiného než studovat a používat angličtinu nebo němčinu. Mnoho knih od kvalitních německých autorů bylo přeloženo do angličtiny a vyšlo v USA, takže neznalost němčiny nemusí být nutně silným handicapem. Jinak při objednávání knih z druhé ruky mne překvapil, zejména v USA, zajímavý trend. Někdo si novou knihu koupí, pročte a za 3-4 měsíce ji dá do antikvariátu. Tím pádem se dostane do internetového prodeje. Takže za podstatně nízké ceny (třeba i za cenu 1/10 z původní ceny) je možné pořídit velmi kvalitní a poměrně nové knihy.

Starší akvaristé, kteří nemají problém s ruštinou (a mohou mít handicap se západními jazyky), nezůstanou stranou. V Rusku se neustále vydávají nové knihy původních (ruských) autorů, stejně tak se ale i ve velkém překládají nejlepší knihy zahraničních autorů. Knihy vydávané v Rusku jsou často ale bohužel na méně kvalitním papíře než originály.

Pro zajímavost uveďme některé zdroje, kde je možné pořídit kvalitní novodobou nebo antikvariátní akvaristickou literaturu:

http://www.amazon.com/... – Amazon.com
http://www.alibris.com/... – Libris.com
http://www.ozon.ru/... – Ozon.ru – knihy v ruštině

Internet, webová fóra a zdroje

I zde existuje mnoho webových zdrojů, věnovaných akvaristice. Naleznete zde stránky profesionálních firem, zabývajících se akvaristikou, stejně jako obecné či specializované weby na určité akvaristické obory, které jsou zpravovány profesionály i opravdovými nadšenci. I zde existují diskuzní fóra, kde je možné se otevřeně ptát.

Naleznete jak obecná diskuzní fóra věnovaná obecně akvaristice, ale i specializovaná na různé druhy ryb (labyrintky, samostatně dokonce i pro bojovnice (betty), velké či trpasličí cichlidy, "rybí monstra", skaláry, halančíky, sumce, duhovky, živorodky atd.), rostliny – přírodní nádrže, mořskou akvaristiku a dokonce třeba i na fotografování ryb, taxonomii (vědecké zařazení ryb do systému) ryb apod.

Stačí si jen vybrat a zaregistrovat se. Mnoho pokročilejších akvaristů navštěvuje diskuzních fór více. Při registraci je vhodné, abyste (pokud to ovšem považujete za účelné) používali všude stejnou přezdívku (tzv. nickname), aby vás vaši "virtuální" i skuteční akvarističtí přátelé poznali. Většina diskuzních fór je bezplatná.

Diskuzní fóra jsou zaměřena na sdělování nejnovějších poznatků, řešení neúspěchů, akutních problémů ale i sdělování chovatelských úspěchů a radostí.

Bohužel se začátečník, který vznesl svůj dotaz, může dočkat "sprchy" od pokročilého, introvertního kolegy na onu otázku typu: "tyhle otázky tu už byly mnohokrát, běžte, najděte si to a přečtěte". "Tohle je znevažování úcty a času zkušených akvaristů". Pravda je ale někde jinde. Ano, číst, hledat, přemýšlet. To je rozhodně správná cesta. Jenže to má i druhou stranu mince.

Začínajícího akvaristu lze přirovnat k čerstvé mamince prvorozeněte. Chce také pro své rybičky a rostlinky to nejlepší, bojí se každé reakce, kterou dosud neviděl či nezažil a proto se v obavách, někdy až úzkostlivě ptá. Cítí odpovědnost k tomu, co k sobě připoutal, co s ním sdílí jeho obytný prostor. První úmrtí v nádrži je vždy pro akvaristu, zejména dítě šok a pak se setkáme s běžnou otázkou "Pomoc, rybička mi umřela nebo umírá". U některé zkušených, asociálních akvaristů pak takováto otázka vyvolává naprosto nepřirozené, lidsky necitlivé reakce, až jistou nepříčetnost, hraničící s nutností jít k psychiatrovi. A při tom stačí jedna zásada běžná v diskuzních fórech- když nechci nebo neumím odpovídat, prostě mlčím! A opět přijde někdo, kdo poradí, stačí počkat nějakou tu hodinku a znovu se podívat na web. Ne všichni a pořád sedí u počítače, aby on-line odpovídali a na všechno hned reagovali.

Mnohdy vznikají u ryb, v nádržích i akutní situace, a je mnohdy principiálně jedno, zda je to u začátečníka s pavími očky či super pokročilého akvaristy s novým, velmi vzácným importem ryb při jeho rozmnožování. Situace je akutní, a musí se řešit hned, bezodkladně. Není čas nic studovat. Když nám není opravdu dobře, tak taky nejdeme do knihovny nebo na internet, ale obvykle rovnou k lékaři. A určitě vás neodmítne a v každém případě vyslechne subjektivní potíže. Možná je dokonce rád, že jsme ještě ve stavu, kdy můžeme odpovídat na jeho otázky.

K zajímavým forům a specializovaným webům například patří:

Akvaristická fóra:

http://rybicky.net/
http://www.akvarko.cz/
http://www.akva.sk/
http://www.akvaportal.cz/
http://www.aquapage.cz/
http://www.ifauna.cz/... - internetová verze chovatelského časopisu
http://www.akvastranky.com/... - stránky, kde je mimo jiné dobře popsána diagnostika a léčení akvarijních ryb
http://www.reef.sk/ - stránky věnované mořské akvaristice
http://www.akvarijni.cz/... - velmi pěkné stránky pro začínajícího akvaristu při zakládání nádrže!
http://akvapedie.cz/ - atlas akvarijních rybiček

"Příběhy jednoho akvária:"

Tak lze nazvat webové stránky, které si zakládají akvaristé a popisují v průběhu i několika let život v jejich nádrži a vše, co s tím souvisí. Pro začátečníky (ale i stejně pro ostatní akvaristy!) to mohou být velmi zajímavé zdroje informací. Pěkný přehled naleznete např. zde http://www.akvarijni.cz/... v sekci osobní stránky.

Portály a fóra specializované na chov určitých skupin, druhů ryb:

http://ceskycichlidklub.eu/... - komunikační fórum českého cichlid klubu. Zejména malé cichlidky a skaláři.
http://www.bigcichlids.estranky.sk/... - slovenské stránky věnované velkým cichlidám
http://www.monsterfishkeepers.com/... - stránky věnované velkým rybám, nejenom cichlidám
http://www.cichlidae.com/ - stránky věnované cichlidám
http://www.american.cichlids.ru/... - stránky věnované cichlidám v ruštině
http://www.tanganyika.ru/ - ryby jezera Tanganika v ruštině
http://www.malawi.cichlids.ru/... - ryby jezera Tanganika v ruštině
http://www.akvamalawi.com/... - stránky věnované africkým endemitním cichlidám
http://www.cichlidworld.eu/ - stránky věnované nejenom endemitním cichlidám z afrických jezer Tanganika a Malawi
http://wds.cz/tlamovci/ - tlamovci afrických jezer Tanganika a Malawi
http://www.loaches.com/ - mřenky a sekavky
http://www.killi.cz/ - web České halančíkářské společnosti
http://www.catfish.cz/ - sumci, pancéřníčci, krunýřovci; stránky brněnského akvaristického spolku Cyperus
http://betta.wz.cz/ - stránky věnované labyrintce Betta splendens
http://www.discus.cz/web/ - stránky Českého klubu chovatelů terčovců
http://www.pirane.xf.cz/ - web věnovaný piraním
http://www.guppy.webzdarma.cz/... - paví očka, guppy
http://rejnoci.unas.cz/... - rejnoci
http://www.akvakrevetky.wz.cz/... - krevetky

http://www.aquarium-glaser.de/... - stránky německé akvaristiky Glaser, specializující se na import/prodej vzácnějších rybek

Názvosloví a fotografování ryb

Pokud by někdo měl serioznější zájem o taxonomii ryb, správné české názvosloví, stačí nahlédnout do Aquatabu http://www.aquatab.net/ . Informace o taxonomii, synonymech či národních jménech ryb v cizích jazycích, je možné vyhledat v mezinárodním projektu FishBase, který je tvořen velkým týmem odborníků a dobrovolníků, na adrese http://www.fishbase.org/... . Oba zdroje využívají naši autoři Atlasu ryb na tomto webu.

Pokud máte seriozní zájem o fotografování ryb, lze doporučit web http://aquatic-photography.com/... .

Možnost přispět ke zlepšení webových stránek i podmínek pro rozvoj akvaristiky

Pokud někdo dočetl článek až sem, měl by určitě také vyplnit níže uvedený dotazník. Totiž pokud k výsledkům dotazníku bude přihlédnuto, budou v budoucnu jeho oblíbené stránky vypadat lépe a více vyhovovat většině aktivních návštěvníků. Kromě toho je naděje, že i provozovatelé jiných webových stránek si vezmou ponaučení a také jiné weby budou návštěvnicky příjemnější. Anketa je také rozšířena na zjištění možností pro zlepšení jiných služeb pro akvaristy.

Článek vznikl v úzké spolupráci Petra Nováka a Romana Raka. Petr zpracoval první část, Roman navazoval částmi, kde začínající akvarista může získat informace. Poděkování patří Tomáši Vavřinovi (VaV) za dobré postřehy a komentáře, které pomohly vylepšit text.

Přehled webových stránek není a nikdy nebude konečný. Pokud víte o takových, které rozhodně stojí pro začátečníka za zmínku, dejte vědět a rádi je doplníme do textu.