Autor: Martin Rose · 30.9.2005 · Článek #57 ·
Dokument obsahuje interaktivní galerii, prohlédněte si ji na www.akvarista.cz.
Náš dnešní příspěvek není reportáží v pravém slova smyslu. Autor původně neměl v úmyslu nic fotit ani psát, protože ze všech akvaristických akcí má Rychnov nejraději (z nostalgických důvodů) a chtěl si ho společensky užít. Nakonec ale pár fotografií přece jen vzniklo, a po doplnění fotkami dalších autorů Vám můžeme zprostředkovat akvaristické zážitky z Rychnova a Hradce Králové.Spolek akvaristů AKVA TERA Rychnov (ČSCH) uspořádal svou 29. výstavu ve dnech 17. – 21. 9. 2005. Číslice „29“ je opravdu úctyhodná, zejména ve světle skutečnosti, že spolek existuje jen 26 let. První tři výstavy totiž zdejší nadšení akvaristé zorganizovali ještě před vznikem spolku v dobách, kdy byli organizování jen v zájmovém kroužku při ROH v blízké automobilce Kvasiny. Postupně se díky zázemí spolku a úsilí některých členů podařilo vytvořit největší pravidelnou výstavu ryb v ČR. Současné podoby a kvality rychnovská výstava dosáhla už v devadesátých letech a od té doby si svou úroveň drží. Kromě výstavy samotné přitahuje každoročně Rychnov mnoho akvaristů i společenskou atmosférou, nádherným náměstím, zámkem a zámeckým parkem. Pro návštěvníky pořadatelé zajišťují kvalitní ubytování, k dispozici jsou i dva vynikající hotely v centru města (Havel a Panorama) a výborné stravování v Penzionu na náměstí.
V sobotu 17. září proběhlo v rámci otevření výstavy i přednáškové odpoledne a společenský večer. V areálu zároveň probíhala i výstava drobného zvířectva – králíků, drůbeže a holubů. Sobota byla podmračená, naštěstí ale nepršelo. Přes nevlídné počasí výstavu navštívilo první den téměř sedmnáct set lidí,
kteří mohli kromě krásných akvárií ocenit i nově vymalovaný a upravený interiér Domu chovatelů. Každoroční podzimní výstava v Rychnově patří k nejlepším v republice nejen kvalitou, ale i rozsahem. Ve 188 akváriích o celkovém objemu 16.000 litrů bylo letos veřejnosti prezentováno cca 250 druhů tropických rybek. Výstava byla umístěna ve dvou patrech a patřila k ní i malá teraristická expozice a dvě místnosti pro prezentaci firem a pro prodej techniky, rostlin a ryb. Na záběru je spodní (vstupní) místnost .
Kromě výstavních nádrží rychnovských chovatelů byly do prostoru umístěny i velké a dekorativní reprezentační nádrže komerčních firem. Mezi nejpůsobivější patřily expozice šumperské firmy Rataj nabízející akvarijní rostliny. Tato firma dodává dlouhodobě na výstavu kromě kompletně zařízených nádrží i dostatek rostlin pro osazení mnoha dalších akvárií, za což jí patří poděkování pořadatelů.
V obou výstavních místnostech, jak spodní s klenutým stropem, tak horní s trámovím, byly akvária uspořádány po obvodu stěn a ostrůvkovitě uprostřed místností. Pro návštěvníky tak zbylo dost místa k pohybu a nevznikaly tlačenice přesto, že letošní návštěvnost byla třetí největší v historii spolku (podle posledních informací 4.273 platících i neplatících návštěvníků).
Mezi velmi krásné nádrže přitahující pozornost laiků určitě patřilo i toto krásně zarostlé akvárium s velkým hejnem neonek. Protože pořadatelé v zájmu co největší pestrosti nabízejí prostor ve výstavních akváriích i nečlenům spolku (máte-li kvalitní ryby, můžete vystavovat i Vy!), občas se stane, že se objeví dvě podobně zařízená akvária s podobnou skladbou rybek.
V případě této velmi pěkné nádrže s umělým pozadím a hejnem teter a neonek to ale není vůbec na škodu - právě taková prezentace získává na výstavách další nadšené příznivce akvaristiky…
V Rychnově se běžně ryby před návštěvníky i vytírají, pravidelně se to stává především u větších cichlid. Pár Cichlasoma festae si upravuje nádrž a pravděpodobně se během týdne vytře. Ryby pocházejí ze západního Ekvádoru a Peru, kde obývají zarostlé břehové partie řek. Dosahují 25 cm a na rozdíl od mnoha jiných kančíků je samička barevnější.
Velmi krásná kolekce australských a novoguinejských duhovek rodů Melanotaenia a Glossolepis (na záběru). Jako každý rok byly k v Rychnově k vidění také velké kolekce pancéřníčků, peřovců, teter, kaprovitých, cichlid a dalších. Za zmínku určitě stojí i hadohlavci Parachanna obscura a Channa bleheri nebo velké bojovnice Betta unimaculata.
V prodejní místnosti bylo možné vybrat si z 90 druhů akvarijních rybek, nakoupit je od zkušeného prodavače – chovatele a odnést si je domů s pocitem, že se jedná o kvalitní odchovy, které navíc nemusely projít komplikovanou cestou výkup – velkoobchod – maloobchod.
V nabídce nechyběla ani akvaristická chemie, léčiva, krmení a technika od osvětlení až po filtraci.
Vzhledem k čistotě akvárií a bohatství druhů ryb je Rychnov velmi oblíben i mezi fotografy a kameramany věnujícími se akvaristické fotografii, resp. filmu. Pořadatelé rychnovského spolku jsou vůči nim velmi tolerantní, přesto se Ti slušnější fotografové předem domluví a odměnou je jim možnost fotografovat ve večerních hodinách, kdy už není výstava veřejnosti otevřená a je klid na práci.
Pro „uchozené“ návštěvníky výstavy byla v pohostinských prostorách Domu chovatelů i na venkovním posezení připravena možnost občerstvení, které někteří kamarádi pilně využili a již kolem poledního byli velmi veselí a družní. Jedním z nich byl i vynikající akvarista, dlouholetý vedoucí akvarijního kroužku ve Vrchlabí, podnikatel a znalec žen Pepík Brádler.
Odpoledne měli zájemci možnost vyslechnout si tři přednášky v přednáškovém sále zdejšího kulturního domu. Každoročně se přednášek účastní minimálně 80 – 100 posluchačů. Filozofií rychnovského spolku je nabídnout nejen přednášky renomovaných autorů, ale pokud to jde, také příspěvky mladých chovatelů, cestovatelů nebo vědců. Je to přínosem pro obě strany – mladí přednášející dostanou možnost se etablovat, spolek zase získá originální přednášky, které často ještě nikde nezazněly.
Prvním přednášejícím byl RNDr. Ondřej Sedláček. Jeho přednášku o Kamerunu jsme měli možnost slyšet již na podzim minulého roku v Brně. Protože se ale jedná o cenné informace z terénu doplněné krásnými záběry krajiny, ryb, ptáků (autor je profesionální ornitolog) a lidí, bylo její opakování zážitkem.
Dr. Sedláček nám přiblížil Kamerun v období sucha a provedl nás většinou typů biotopů, od kopcovité, zemědělsky obdělávané krajiny přes sopečné pohoří, oblast lávových proudů, galeriový prales, sekundární tropický les a pobřežní mangrovové porosty. Jako biolog si všímal nejen ryb (resp. halančíků), ale i savců, ptáků, plazů a bezobratlých. Z ulovených ryb zmíním alespoň halančíky Aplocheilichthys spilauchen, Epiplatys infrafasciatus rathkei, velmi krásně zbarvenou populaci Epiplatys sexfasciatus, Aphyosemion elberti, Procatopus sp., dvě různé formy Chromaphyosemion sp. aff. splendopleure, cichlidy rodu Tilapia, tetry rodu Brycinus, hadohlavce Parachanna obscura či lezce Periopthalmus sp. Za velmi zajímavé považuji také záběry vypalování původní vegetace, které se autorovi málem nevyplatily. Jakoby na pozadí přednášky se člověk navíc dozvěděl i něco o životě lidí v kamerunských městech a na venkově. Nezbývá než litovat, že si RNDr. Sedláček vybral jako profesní specializaci ptáky místo ryb, určitě by byl pro českou ichthyologii i akvaristiku velikým přínosem.
Původně ohlášená přednáška Mgr. Oldřicha Říčana se pro nemoc autora nekonala a byla nahrazena příspěvkem o žralocích předneseným Mgr. Pavlem Zuberem, zoologem a špičkovým preparátorem. Stejně jako jeho březnová přednáška v Plzni o velkých cichlidách šlo i tentokrát o kompilační práci, přednesenou velice poutavou formou.
Poznatky z biologie žraloků a reprezentativní přehled druhů byl doplněn osobitým humorem autora, zajímavými až kuriózními informacemi a záběry velmi monstrózních žraločích forem (na záběru je např. žralok šotek Mitsukurina owstoni). Autor si dal práci s vyhledáním aktuálních informací o minimálních a maximálních velikostech žraloků (žralok obrovský 18m, žralok velký 13m, žralok lidožravý jen 7m, oproti tomu např. žralok Squaliolus laticaudus jen 20cm !!!). Pro mnoho z nás, kteří v podvědomí uchovávali zastaralé informace, to bylo přínosem), pozitivní byl i realistický pohled na nebezpečnost žraloků (v poslední době je díky žraločímu safari a přírodopisným filmům nebezpečnost některých druhů žraloků podceňována). Podrobně bylo probráno i téma sladkovodních žraloků. Díky svým preparátorským zkušenostem mohl Mgr. Zuber o anatomii žraloků, zejména o čelistech, stavbě zubů, kůži a šupinách mluvit opravdu zasvěceně. Šokující, ale zajímavou vložkou, která zajistila pozornost posluchačů, bylo několik záběrů živých i neživých lidských těl po kontaktu se žralokem, od ochutnávacího kousnutí po masivní útok. Osobně mne velmi zaujal i na obrázku dokumentovaný případ záměny pozůstatků velkého žraloka s údajným mořským veleještěrem a názorný výklad, co k této záměně vedlo. Suma sumárum – na to, že se jednalo o náhradní a improvizované vystoupení, navíc ne zcela akvaristické, byl výkon autora špičkový a návštěvníci ho po zásluze odměnili potleskem.
Paradoxně nejmenší zájem vzbudila poslední, jediná skutečně akvaristická přednáška německého hosta Norberta Grunwalda. Vinu na tom nese zčásti její zařazení na konec přednáškového odpoledne (mnoho posluchačů už mělo problém s pozorností), částečně se na tom podepsal i způsob překladu, a hodně návštěvníků se přednášky nezúčastnilo jednoduše proto, že byla speciálně zaměřená na australské duhovky, ke kterým třeba neměli vztah.
Kdo zůstal, mohl ocenit osobní zkušenosti autora s hledáním a lovem duhovek v Austrálii (především na Cap Yorku a v oblasti Darwinu). Norbert Grunwald Austrálii navštívil opakovaně a jeho informace o jednotlivých formách duhovek a místech jejich výskytu byl pro specialisty zdrojem cenného poučení. Vedle mnoha záběrů biotopů (zejména bažinatých australských lokalit) a zajímavých geografických forem duhovek bylo možné vidět i další druhy ryb typické pro australsko-guinejskou oblast, např. hlavačky.
Po přednáškách následoval společenský večer. Jedním z velkých kladů rychnovské výstavy je skutečnost, že součástí Domu chovatelů je hospoda. Oba její sály a přilehlá zahrádka byly po šesté hodině plné akvaristů.
Zatímco během dopolední výstavy byly k dispozici grilovaná kuřátka, na večer organizátor zajistil guláš a točené pivo začalo téct proudem. Atmosféra byla vynikající, jak je ostatně z fotografie jasně patrné.
Na fotografii se veselí zleva: 1. známý chovatel duhovek, labyrintek a ostnáčků Slavomil Boudný (Jilemnice), 2. známý chovatel všeho možného Zdenek Dočekal (Ždár nad Sázavou) a 3. autor této reportáže. „Upevňování přátelských pout“ s kamarády akvaristy se tentokrát protáhlo do hluboké noci.
Druhý den jsme se cestou domů zastavili ještě v Hradci Králové, kde je ve vstupní hale Obřího akvária umístěna výstava rybích lebek. Jejím autorem je nám již známý Mgr. Pavel Zuber.
Expozice je opravdu působivá. V tmavé místnosti se ve výši jednoho metru jakoby vznáší malé osvětlené boxy s lebkami. Představoval jsem si, ze půjde o lehce morbidní téma, ale perfektní zpracování lebek a jejich nasvícení z nich učinily atraktivní, téměř dekorativní exponáty. Každá lebka je opatřena štítkem s kresbou ryby a informací o druhu a zemi původu.
Rozměrnější lebky velkých sumců visí na zdi jako trofeje.
Jako labyrintkáře mne samozřejmě zaujala lebka jediné labyrintní ryby – guramy Osphronemus goramy. Povšimněte si vyvinutého chrupu a zajímavé čelní stavby lebky – hodně to napomáhá pochopit, jak u starších jedinců dochází k typickým deformitám hlavy.
Lebka dravého hadohlavce (Channa sp.). Prohlídku jednotlivých lebek lze doporučit především hloubavějším akvaristům, kterým dokáže leccos ujasnit. Na rozdíl od živých ryb může návštěvník v klidu zkoumat rozdíly v chrupu býložravých a dravých ryb, vzájemnou polohu lebečních kostí (např. u dospělého platýse, kde dochází k velikým přesunům na rozdíl od „normálních“ ryb nebo různé atypické kostěné formace u druhů s velkým čelním hrbolem…)
Autor výstavy v téměř hamletovské situaci.
Nakonec jsme samozřejmě navštívili hlavní atrakci – tropický les s tůní plnou velkých ryb. Nejprve je možnost vidět ryby běžným způsobem z můstku vedoucího přes tůň a vdechovat atmosféru deštného pralesa. V závislosti na denní době zde dokonce prší nebo se zvedá ranní mlha.
Pak jsme po schůdcích sestoupili do skleněného tunelu a nechali se obklopit zelenavým světem plným velkých a zajímavých ryb. Ve 130 000 litrech vody jsou k vidění především zástupci cichlid, sumců a piraň. Zejména cichlidy se díky svému zajímavému chování a pravidelnému rozmnožování stávají vděčným objektem pozorování. Téměř vždy nalezne návštěvník alespoň jeden pár ryb obklopený hejnem malých rybiček, které rodiče vodí po teritoriu, zajišťují jim potravu a chrání je před nájezdy dravých ryb. Z cichlid jsou zde k vidění akary (Aequidens), vrubozubci (Astronotus), kančíci (Cichlasoma, Amphilophus, Vieja a další), hřebenáči (Crenicichla), „guapotes“ (Parachromis), perleťovky (Geophagus) a také největší zástupci čeledi, jihoamerické cichlidy rodu Cichla.
Tunel z neprůstřelného skla dovezený z Japonska je uložen na dně akvária a mnoho větších ryb nebránících teritorium nad ním přeplouvá v hejnech. Obzvlášť působivé jsou až 80 cm dlouhé rostlinožravé piraně rodu Piaractus nebo ostnojazyčnatec (Osteoglossum bicirrhosum) dorůstající až 120 cm. Občas se na stěnu tunelu přisaje i některý z velkých krunýřovců Glyptoperichthys gibbiceps.
Perfektně zpracované popisky s obrázky na okraji nádrže umožňují každému zájemci najít konkrétní druh ryb. Zajímavé je také krmení nebo čištění nádrže, kdy se před zraky návštěvníků mezi rybami prohání i potápěč. Obří akvárium je zkrátka zážitek, který si rád zopakuji při každé návštěvě Hradce. Ryby se tu množí, některé druhy se v nádrži neprosadí, jiné se stanou dominantními druhy. Ryby pomalu rostou a stárnou. Pokaždé je na co se dívat, pokaždé je to jiné. Nikomu z nás se z podvodního tunelu nechtělo odejít…. Zvídaví čtenáři najdou detailnější informace na stránkách Obřího akvária http://www.obriakvarium.cz