Aqualog Southamerican Cichlids II.

Autor: Roman Lang · 6.11.2006 · Článek #62 ·

Dokument obsahuje interaktivní anketu, hlasujte na www.akvarista.cz.

Předkládáme vám recenzi jedné z nejcitovanějších publikací, mnohými akvaristy považované za bibli ve svém oboru. Jinými spíše jako příjemný, ale nikoli dokonalý doplněk. To, co platí o Aqualogu jihoamerických cichlid č.II, by se dalo vztáhnout minimálně na všechny díly věnující se tomuto regionu.

Předem je třeba upozornit, že kniha je psána dvojjazyčně a to pouze německy a anglicky. Většina z vás ale správně tuší, že písemná část není u publikace primární a ani čtenáři disponujícímu pouze češtinou by tento fakt neměl zážitek z knihy nikterak pokazit. Ale k vlastnímu obsahu.
Kniha obsahuje ty nejlepší snímky známých akvaristů všech zakrslých Cichlid jako
Apistogramma, Biotoecus, Crenicara, Dicrossus, Nannacara, Teaniacara a Microgeophagus.
112 stránek s více než 500 barevnými snímky
Nakladatelství: Aquaristik - Consulting & Service GmbH
Formát: A4, křídový papír, brožovaná vazba]
Úvod přestavuje jednostránkové seznámení se světem cichlidek a s velmi obecnými radami na jejich chov. Lze však předpokládat, že ten kdo Aqualog kupuje, již má o cichlidkách poněkud hlubší znalosti a tak mu to nic až tak nového nepřinese. Následuje přehledné rozdělení nejrozšířenějších ryb do osmi základních geografických oblastí. Rozdělení je pojmuto celkem šikovně - mimo názvu ryb je zde i jejich typová kresba a označení výskytu na mapě Jižní Ameriky - člověk si dokáže alespoň představit, jaké ryby by na sebe mohly teoreticky v řece narazit (řečeno s velkou nadsázkou).

Několik stránek je věnováno klíči k určování druhů podle vzhledu - z praktického hlediska v tom pro akvaristu ovšem nevidím žádné využití - ten je většinou nucen se spolehnout na označení poskytnutého prodejcem a navíc, běžné ryby je možno lehce identifikovat pomocí fotografií. U méně obvyklých druhů (např. importérům) naopak tato pomůcka, vzhledem ke své obecnosti, stejně nepomůže.

Samotné fotografie jsou uvozeny číselným kódem daného druhu ryby, který obsahuje i přibližné stáří zachycené ryby. Jednotlivé obrázky pak představují u každého druhu samce a samici (jedna a více fotek - například Ap. cacatuoides je zde 20x), méně častá je pak fotka samice v třecích barvách, s jikrami, plůdkem, popř. fotky nedospělých jedinců. Ryby jsou zachyceny jak v běžných chovatelských nádržích, tak ve fotonádržkách proti dlani (zřejmě jde o záběry udělané v místě odchytu - v tom případě je ale patrná horší vybarvenost ryb z důvodu zvýšeného stresu). Mimo fotografie základních forem jsou uvedeny i různé barevné variety a tzv. chovatelské formy, jejichž nápadné zbarvení zvláště vynikne při možnosti porovnání s původní formou. Kvalita fotografií je nevyrovnaná - zdařilé jsou zejména ty celostránkové (11 fotografií) a půlstránkové (10 fotografií), ale jsou bohužel případy i poněkud neostrých a barevně nevyvážených snímků.

Pod každou fotografií je informace o druhu ryby (včetně případné variety), o místě původu a velikosti samce i samice. Z důvodu co nejširší distribuce Aqualogu bez nutnosti jeho překladu je veškerý text nahrazen piktogramy (symboly), které popisují nejdůležitější vlastnosti ryb a pokyny jak o ně pečovat, tj. základní údaje o teplotě, pH, osvětlení, potravní specializaci, pohybu v akváriu, dekoracích, chování, rozmnožování, přidané je i doporučení minimální velikosti nádrže. Netřeba zdůrazňovat, že právě určitá míra zobecnění je na úkor specifik jednotlivých ryb a při vlastním chovu (a zejména odchovu) nijak zásadně nepomůže.

Na závěr je kniha opatřena dvěma rejstříky - jeden je podle číselných kódů a druhý je abecední.

Kniha je poplatná datu vydání – rok 1996, takže tu například chybí Ap. Panduro nebo Ap. sp "Mamore". Aktualizace je ale zajišťována pomocí zvláštních rozšiřujících samolepek, které je možno vlepovat na konec každého svazku – to platí obecne pro všechny Aqualogy. Samolepky vycházejí přímo jako zvláštní dodatky Aqualogu (doposud jich vyšlo 5), případně v časopise Aqualognews.

Další údajnou nevýhodou je, že (dle zdrojů z internetových diskusí) je 10-20% ryb chybně určených. Problém s popisem ryb lze však do jisté míry považovat za společný knihám obecně se zabývajícími touto problematikou.
+ přehlednost
+ celkové množství fotografií
+ vícero fotografií jednotlivých druhů i jejich variet
+ možnost průběžné aktualizace
- obecnost a rozsah textových informací
- kvalita některých fotografií
- neúplnost (neaktuálnost) k současnému stavu
- možné chyby v určení ryb

Hodnocení: 6/10

Shrnutí
Nemyslím si, že Aqualog Southamerican Cichlids II. je kniha, bez které by se běžný chovatel malých cichlidek neobešel (jako „bible“ cichlidkářů bývá naopak zmiňována Cichlid Atlas 1 od Uwe Römera), protože s většinou vyobrazených cichlidek se ani nesetká a o chovu těch běžných žádné podstatnější informace nezíská. Nicméně každého milovníka Apistogramm a spol. potěší určitě i pouhé listování v ní, protože nám dokáže přinejmenším poodhalit krásu a nepřebernou pestrost cichlidek - jak já s oblibou říkám „malých rybek s velkou osobností“.

Dokument vytištěn z portálu AKVARISTA.cz (www.akvarista.cz). Použití článku pouze pro soukromé studijní účely.
Jakékoliv šíření článku nebo i jeho části je zakázáno.