Pterophyllum scalare (4/4)

Autor: Jan Burzanovský · 29.1.2007 · Článek #93 ·

Skupina VIII. – skvrnité

Tato skupina zahrnuje jedny z nejspornějších barevných typů skalár, a to i přesto, že rozdíly v kresbě oproti skupině předchozí (viz.: ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (3/4)) jsou při srovnání značně odlišné. Zde se jedná o skaláry Barrettovy (pozor, nikoliv skaláry baretové!).

První zástupce skupiny je "Barrett obyčejný". Je to rybka se stříbrobílým základním zbarvením těla, s boky posetými tmavými flíčky, podobně jako je tomu u výše zmíněných mramorových skalár. Flíčky jsou však odlišného tvaru - spíše kulatější a opět mohou tvořit souvislejší větší skvrny. Jedinci, kteří by podílem tmavého zbarvení připomínali tmavé mramorové skaláry, však dosud nebyli zaznamenáni. Obyčejný Barrett má čelo a hřbet buď výrazně stříbrobílé, vyjímečně trochu nahnědlé.

Druhým zástupcem skupiny je "Barrett zlatohlavý". Rybka s totožným vzorem černé a bílé, se silně zlatě zbarveným čelem a hřbetem. Tito jedinci bývají k vidění velice vzácně.

Třetím zástupcem je pak "Barrett červenohlavý", druhá nejvíce chovaná forma této skupiny. Čelo a hřbet rybek je zbarveno oranžově, mnohdy až červeně.

Do stejné skupiny jsem si dovolil zařadit ještě čtvrtého zástupce. Jedná se o dnes již poměrně běžně chovanou formu "Koi". Rybky mají základ těla opět stříbrobílý, žluté až zlatavé čelo a hřbet a minimální podíl tmavých skvmek stejného typu jako ostatní Barrettovy skaláry. Často bychom mohli množství tmavých skvrn spočítat na prstech jedné ruky. Zatimco první tři typy této skupiny mají tmavě zbarvené i některé paprsky tří hlavních ploutví – většinou ale jen jejich poloviny, bez přerušování, jako je tomu u mramorových skalárů, skaláry koi mívají ploutve většinou průsvitné opět s minimálním podílem tmavé barvy.

Skupina IX. – skvrnitotečkované

Sem jsem zařadil tři navzájem příbuzné formy, rozšiřující se v našich pěstírnách někdy od přelomu osmdesátých a devadesátých let.

První místo této skupiny obsadil skalár kalifornský. Základní zbarvení povrchu těla rybek je stříbrošedozelené, zadní polovina těla je zbarvena výrazně tmavě s nepravidelně rozlišenou hranicí přechodu barev ze světlé do tmavé. Světlé partie, a to hlavně u rnladších jedinců, jsou posety droboučkými hnědozelenými tmavými tečkami. Skřele rybek mívají krásný zelenomodrý lesk, čelo a hřbet jsou zbarveny nahnědle.

Druhým zástupcem této skupiny jsou skaláry mapové, z této skupiny nejdéle chovaná forma. Barevným vzorem jsou tyto rybky značně podobné předchozím, s tím rozdílem, že světlé přední partie boku rybek jsou spíše stříbrobílé – nikoliv do zelena, s výrazně žlutohnědě zbarveným čelem a hřbetem. Toto žlutohnědé zbarvení mnohdy zasahuje až celou horní třetinu těla. Světlé partie jsou bez teček, zadní tmavé plochy silně připomínají svými obrysy mapu – odtud pojmenování formy.

Třetí zástupce skupiny je poměrně vzácnou novinkou z konce devadesátých let – "Jaguar". Rybky jsou svým zbarvením velice podobné, hlavně v juvenilním stádiu (do velikosti cca 2 cm) prvnímu zástupci skupiny. Rozdíly jsou pak markantní v pozdějším věku rybek. U těchto ryb chybí tzv. tmavá mapová část zbarvení. Povrch těla je šedozelený se zlatavými odlesky šupin. Celé tělo je poseto droboučkými tečkami; hřbetní, ocasní a řitní ploutve jsou nazelenalé. Tato forma bývá některými akvaristy nazývána i skalárou zelenou.

Skupina X. – vícepruhé

Skaláry vícepruhé jsou obecně pojmenovány jako zebry. V této skupině jsou zahrnuty opět tři formy. Rybky se u nás objevily zhruba ve stejné době jako zástupci šesté skupiny – leopardi.

Prvním zástupcem je klasická "Zebra" – rybka s více než čtyřmi tmavými vertikálními pruhy, jejichž počet se zpravidla pohybuje od šesti do deseti pruhů. Nejsou však žádnou výjimkou populace s devíti až třinácti užšími pruhy. Opět, tak jako je tomu u rybek čtyřpruhých a leopardů, i u zeber, jsou různé populace světlejší nebo tmavší a podobně je to i u dalšího zástupce této skupiny – u zeber kouřových.

Zebra kouřová je na první pohled černá rybka, při zesvětlení (zhnědnutí) boku těla má patrné tmavší vertikální pruhy.

Třetí zástupce této předposlední skupiny je rybka známá u nás zatím pouze z fotodokumentace některých zahraničních tiskovin - zebra oranžová. Jedná se o vícepruhého jedince s celou plochou těla zbarvenou oranžově.

Skupina XI. – zlaté

V této skupině jsou zastoupeny poslední čtyři zaznamenané barevné formy.

Na prvním místě se zde jedná o klasickou "Zlatou" skaláru, pravděpodobně nejstarší barevnou formu vůbec. Zbarvení těchto všeobecně známých rybek je, myslím, zbytečné popisovat.

Druhé místo této skupiny zaujímá forma "Lutino" - rybky barevně totožné s předchozí formou, s výraznými červenými tečkami až čárkami, a to nejen na celém povrchu těla, ale i na ploutvích.

Třetí zástupce jedenácté skupiny – skalára oranžová je v našich nádržích poměrně vzácnou rybkou. Jedná se o celoplošně žlutě až oranžově zbarvené jedince, někdy bývá tato forma nazývaná též celoplošnou zlatou, v zahraničí existuje i pojmenování Honey (angl.) = medová.

Poslední, čtvrtý zástupce této skupiny je skalára bronzová. Tyto rybky mají též celoplošné zbarvení celého těla. Barva je výrazně oranžová až hnědočervená. Rybky mají podobný kovový lesk, jako již dříve zmíněné skaláry stříbrné, což působí při dobrém nasvícení, jako by byly z bronzu či mědi. Tuto formu jsem u nás též dosud nezaznamenal, je mi známa ze zahraniční dokumentace.

Drobné poznámky na závěr

Dovolte mi ještě několik drobných poznámek na závěr. Skaláry Barrettovy bývají v západní Evropě tu a tam nazývány leopardy. V poslední době se ke mně donesla (zatím neověřeno) zpráva, že se v Holandsku objevila nová barevná forma. Prý se jedná o typicky zlatou skaláru s tmavými ploutvemi.

Kromě výše zmíněných třiatřiceti barevných forem existuje pochopitelně i mnoho populací, které se vyznačují "přechodem" mezi různými formami. Viděl jsem zebry, které měly vertikální pruhy různě prerušované, rybky které vypadaly napůl jako zebry a napůl jako leopardi, rybky, u kterých se jednoznačně nedalo říci, zda-li jde o skaláry mramorové nebo Barrettovy a spoustu různých "špín", které se ani nedaly nijak popsat.

Díky pokusům různých všeumělů jsem viděl i populace od černého páru, kde nebyla jediná černá rybička, ale všechno možné i nemožné. Kromě již zmíněných šesti tvarových mutací ještě nesmím zapomenout na určitou anomálii, která se objevuje u všech možných populací. Jedná se o červené víčko žaberní. Některé rybky ho mohou mít průsvitné nebo dokonce průhledné, a pod ním prosvítají červené žaberní oblouky. Zatímco mnozí naši obchodníci toto považují za vadu, v zahra-ničí bývají mnohde rybky s "Redwedge" (angl.) vyhledávány.

Pterophyllum scalare - skalára amazonská je, jak vidno, velice variabilní rybka a v rukou zručných jihoasijských šlechtitelů (nebot' většina barevných forem vpravdě pochází z jihovýchodní Asie) i velice "tvárný" objekt z rybí říše. Pole působnosti v tomto činění je jistě i nadále otevřené a já jsem přesvědčen, že výše uvedený výčet není ještě zdaleka hoden uzavření. Kvalitní a schopné chovatele ale nenajdete jen v jihovýchodní Asii, nýbrž i u nás. Česká akvaristika již má své dobré jméno i daleko za hranicemi naší země, a tak záleží jen na trpělivosti a umu a není vyloučeno, že některá z budoucích nových barevných forem by nemohla vzejít z pěstíren naší republiky.

Použitá literatura
viz. ČLÁNEK: Pterophyllum scalare (1/4)
(Uveřejněno v magazínu Akvárium-Terárium r. 2001;č. 7 & 8)