Je bojovnice nebojovná v přírodě JV Asie vzácná?

Autor: Karel Zahrádka · 12.2.2007 · Článek #99 ·

Bojovnice nebojovná (Betta imbelis) byla popsána W.LADIGESEM teprve v roce 1975 a akvaristům byla představena E.ROLOFFEM v časopise DATZ (1975, č.8). Popis byl doplněn nádhernými fotografiemi, které doslova obletěly v té době neuvěřitelně prosperující akvaristický svět.

Typová lokalita bylo okolí malajského města Kuala Lumpur a bylo velmi pozoruhodné, že tak atraktivní a nápadná rybka byla objevena tak pozdě. Roloffovy fotografie nám ukázaly sytě černomodré imponující samce s krvavě rudými lemy ocasní ploutve

Veselo a živo v 70. letech

Záhy na to, již v listopadu 1976, přináší o této rybce zprávu i naše "Átéčko". Publikovány byly špičkové mikrofotografie embryonálního vývoje těchto bojovnic se slovním popisem vývoje i výstižnou charakteristikou etologie druhu, včetně rozdílů v chování i ve vývoji Betta imbelis a Betta splendens.

Na zadní straně téhož čísla je otištěna fotografie samce Betta imbelis v klidovém zbarvení a pod ní i ona známá atraktivní Roloffova fotografie dvou imponujících si samců, která, jak se zmíním později, plní svou funkci i dnes, a to dokonce v domovině těchto rybek.

Autorem sdělení v AT nebyl samozřejmě nikdo jiný než RNDr. Stanislav Frank CSc.
Později Frank ještě publikoval výsledky křížení Betta imbelis s Betta splendens, samci F1 byli dle fotografií neobyčejně krásní, dle údajů velmi agresivní, avšak jen částečně plodní. F2 generace byla méně vzhledná a málo vitální.

Je skutečně až neuvěřitelné, jak v letech nejhoršího "utahování šroubů" reálného socialismu (a s tím samozřejmě související naší isolovanosti od slušného a vyspělého světa), zasahujícího prakticky všechna odvětví lidské činnosti, český časopis i česká akvaristika byly stále nejen "in", ale v podstatě na špičce světového dění ve svém oboru.

Importy se k nám v této jinak smutné době dostávaly všelijak, něco přes Zverimex, něco přes osobní kontakty v zahraničí. Jednalo se vždy jen o pár kousků, ale šikovní a vzdělaní čeští akvaristé si s nimi většinou poradili a za pár měsíců po prvním importu byla téměř každá novinka běžně dostupná. O akvaristiku byl v této době velký zájem a přesto, že bylo v celé zemi šedivo a smutno, anebo možná právě proto, bylo naopak v akvaristickém světě velmi živo a veselo.

Expedice Thajsko

Martin Rose v článku o Betta smaragdina v Akváriu Teráriu (2004, č.1) popisuje postupy mezidruhových křížení bojovnic druhů Betta splendens, B. smaragdina a B. imbelis, určených k zápasům. F1 generace se kříží zpětně s rodičovskými druhy tak, že jedinci používaní k zápasům mají například zhruba osminu krve Betta splendens, čímž je zvyšována jejich agresivita.

V lednu 2001 jsem se s čtenářům známým autorem Martinem Rose seznámil a domluvili jsme se na společné expedici za rybkami, hlavně za labyrintkami Thajska. Měli jsme štěstí - do Bangkoku jsme přiletěli v sobotu. Díky tomu jsme v neděli měli možnost navštívit "Sunday fish market".

Sunday fish market (nazývaný též Chatuchak)

Na velkém prostranství tržiště je možno najít téměř vše, nač si vzpomeneme. Je to opravdový akvaristův ráj, akvaristickými zařízeními a pomůckami počínaje, rybkami konče. Nabízejí se zde jak rybky chované po mnoho generací v zajetí, tak rybky odchycené v přírodě, a to nejen druhy asijské, ale i jihoamerické, takže importy.

Rybky na tržišti jsou prodávány v pěkně zařízených nádržích s křišťálově čistou vodou, někteří obchodníci mají již prodejní exempláře "napytlíkované". V každém pytlíku je tak jedna rybka, párek či několik rybiček, voda v sáčcích je též neuvěřitelně čistá.

Tak jsme měli možnost vidět hromadu pytlíků například se závojnatkami, nádhernými samci gupek, africkými cichlidami, sytě červenými i kobaltově modrými čichavci Colisa lalia a Colisa labiosa, ale i s rybkami jako Apteronotus albifrons, Anostomus anostomus, Distichodus sexfasciatus apod. Výběr je opravdu velký.

Zcela zvláštní sekci na tržišti tvoří oddělení bojovnic rodu Betta. To je rozděleno ještě na dvě části. V jedné jsou prodávány závojové formy Betta splendens, vyšlechtěné snad do všech možných zářivých barev. Na stolech jsou navršeny stovky malých sáčků, v každém je překrásný závojový samec Betta splendens v červené, modré, zelené či bílé barvě a v různých přechodech těchto barev, až oči přecházejí. K mání jsou i jedinci téměř černí a žlutí. Cena se pohybuje okolo 100 Kč za kus, tedy na naše poměry žádná láce. Lidé však přesto čile nakupují.

V druhé části jsou prodávány bojovnice určené k zápasům. Samci jsou umístěni v asi dvoulitrových vyšších čtyřhranných nádobách v tmavě zabarvené vodě, která se podobá rašelinnému výluhu. Nádržky jsou uspořádány na stojanech vedle sebe a nad sebou a jsou od sebe opticky odděleny novinovým papírem. Prodávající neustále obcházejí okolo stojanů, na chvilku odstraňují papírové přepážky a poté, co rybky na sebe přes sklo zaútočí, je znovu opticky oddělují.

Samci zde vystavení jsou krátkoploutví a jejich zařazení je dost obtížné. Je velmi pravděpodobné že se jedná o křížence dvou či více druhů, jak o tom píše Rose v již zmíněném článku o druhu Betta smaragdina.

V jednom zákoutí tržnice jsme narazili na právě probíhající tradiční zápas. Na stolku stála čtyřhranná nádoba s bojujícími samci, okolo několik vzrušených Thajců, na stole dost velká částka peněz. Poté, co jsem na ně zamířil videokameru, projevili dost velkou nevoli, peníze putovaly do kapes a o fotografování nechtěli ani slyšet. Fotografie atmosféry zápasu jsou poněkud nekvalitní, protože jsou vystřiženy z krátké videosekvence.




Po návštěvě rybího trhu nebylo již nic, co by nás dále udrželo v smoguplném Bangkoku.

Rezervace Khao Nor Chuchi

Naším cílem byla rezervace Khao Nor Chuchi v provincii Krabi. Cestu sem lze skutečně vřele doporučit všem zájemcům o návštěvu primárního pralesa, bez ohledu na věk i tělesnou kondici. V rezervaci je pohodlná ubytovna s dvoulůžkovými chatičkami, dokonce se sprchou a splachovacím WC, kterou vedou dvě mladé a sympatické ochránkyně přírody. Dívky nejen obsluhují v jídelně, kterou si sami zásobují, ale starají se i o chod celé ubytovny. Mají k disposici asi pět hotových a tedy naprosto neriskantních a docela chutných jídel která ohřívají v mikrovlnce. Je to něco jako Uncle Bens s rýží na pět způsobů. Kávu, čaj, studenou Coca Colu či pivo přinesou též bez problémů. Na celé obsluze je nejpozoruhodnější, že je k disposici nonstop, 24 hodin denně.

Do rezervace se totiž sjíždějí biologové z celého světa, převážně ornitologové, a ti požadují variabilní buzení a snídani. První otázka, kterou po ubytování dostanete, je v kolik hodin chcete ráno vzbudit a kdy budete snídat. Ornitologové se svými mikrofony na dlouhých tyčích loví totiž zvuky ptáků v různou denní i noční dobu, zvukové projevy ptáků jsou totiž v závislosti na čase druhově specificky odlišné. Nechat se probudit třeba v 02:00 ráno a mít připravenou snídani není tedy vůbec neobvyklé. Tato služba nic nestojí, spropitné záleží na hostově vůli.

Hned vedle ubytovny je malý rybníček, velikostí odpovídající průměrnému českému návesnímu rybníku. První den hned po ubytování jsme zkusili zalovit v něm sítí, protože nám připadal typicky "labyrintkový". Přes velké snažení, smýkání sítí ve volné vodě ve všech vrstvách, prosmýkávání břehů s rostlinstvem i dlouhá pozorování hladiny neobjeví-li se nadýchávající se labyrintka, jsme byli neúspěšní. Ulovili jsme jen několik mladých hadohlavců a parmiček Rasbora sumatrana.

Vyrazili jsme proto ještě jednou v noci, doufaje, že rybky najdeme lépe s pomocí svítilny a oslněné je snáze chytíme. Výsledek hodinového snažení, doplněného poštípáním snad milionem moskytů, byl jeden exemplář Trichogaster trichopterus.

Bral jsem celou záležitost jako dovolenou, takže mě to moc netrápilo. Martin se však opravdu vážně specializuje na labyrintní rybky s akcentem na bojovnice, na cestu byl dokonale teoreticky připraven a vláčel s sebou dost těžkou výbavu, různými sítěmi počínaje a fotonádrží konče. Ulovení labyrintek bylo vlastně smyslem jeho cesty. Aby náš neúspěch vykompenzoval, vstal druhý den ráno za svítání, tedy před šestou hodinou a vyrazil dokonce bez snídaně do terénu s tím, že bez bojovnic se nevrátí. Vrátil. A to ještě netušil, k jak velké nespravedlnosti se schyluje.

Ukrytá Betta imbelis

Když jsem po deváté hodině dopolední posnídal a vychutnával si na verandě ranní kávu s první cigaretou, prošel okolo malý, asi sedmiletý chlapec s lahví od likéru. V lahvi mu plavalo několik samců bojovnic. Vyběhl jsem za ním, chlapec přidal do kroku. Rozběhl jsem se, chlapec též. Občas se ohlédl. Napadlo mě zamávat na něho bankovkou. To zabralo.

Zastavil se a ukázal, co má. Byly to krásné exempláře samců rodu Betta, které jsem zprvu považoval za Betta smaragdina. Hoch mi je prodal za cenu cca 20 Kč za kus, níže jít resolutně odmítl.

Mezitím se okolo shromáždilo takových kluků ještě několik a když viděli, že si mohou přivydělat, předvedli mi, jak se to dělá. Doběhli domů pro velké ošatky z dírkovaného plastu, naskákali do rybníčku, ve kterém jsme byli s Martinem tak neúspěšní a začali nabírat ošatkami bahno z břehů. Technika lovu vypadá tak, že člověk za pomalé chůze dupe v bahně a ošatkou nabírá bahno proti směru své chůze.Po scezení vody zůstává v ošatce něco bahna a sem tam mrskající se tělíčko bojovničky. Chlapci mi jich nalovili asi dvacet.

Když se vrátil Martin upachtěný z náročného terénu, bylo už naloveno. Přinesl sice tenkrát parmičky Capoeta tetrazona partipentazona, což byl také zážitek, protože jsem je viděl poprvé v přírodě, ale bojovnici žádnou.

Vesnickými kluky nalovené bojovnice byly sice stresované, ale přesto docela hezky vybarvené, s červeným lemem ocasní ploutve. Určili jsme je jako Betta imbelis. Z výše napsaného se zdá, že tak pozdě v Malajsii objevená a popsaná Betta imbelis má mnohem větší areál rozšíření než se původně myslelo a vyskytuje se zřejmě na velkém území Jihovýchodní Asie. Za svoje pozdní objevení vděčí své plachosti a skrytému způsobu života. Nabízí se ovšem ještě další možnost.

Na rybím trhu v Bangkoku jsou "imbelisky" prodávány za cenu okolo 150 Kč za kus a je o ně dost zájem, protože jsou používány ke křížení s Betta splendens při šlechtění "bojových plemen".


Prodejci s nimi zacházejí jako s vzácností, mají je v malých nádržkách po párech a tvrdí, že se jedná o odchyty z přírody jižního Thajska, což zní vzhledem k rozdílným velikostem jednotlivých prodávaných exemplářů velmi pravděpodobně. Na prodejních nádržkách jsou přichyceny barevné fotokopie původních Roloffových fotografií, protože vystavené stresované rybky příliš neupoutávají pozornost kolemjdoucích.

Nabízí se tedy myšlenka, že Thajci si "imbelisky" do návesních rybníčků sami nasadili, chlapci občas "vyšlapou" malé množství exemplářů a vesnicemi se čas od času projede nákupčí z Bangkoku. Je to dokonce velmi pravděpodobné.

Zánik na nezájem

Dovezené rybky se sice v zajetí rozmnožovaly, ale byly velmi plaché. Potěr byl poměrně velký a přijímal hned po rozplavání nauplie žábronožky solné. Po dvě generace v akvarijním chovu si udržely svůj skrytý způsob života a v plné kráse je bylo možno pozorovat pouze ze vzdálenosti dvou metrů od nádrže. Jejich neuvěřitelná schopnost najít sebemenší skulinu mezi krycími skly nádrže a tou vyskočit až do výše 20 centimetrů, vedla k jejich postupnému nenápadnému ubývání. K tomu nepatrný, téměř žádný zájem našeho trhu o ně způsobil i snížení mého zájmu, až se jednou nepodařilo ze zbytku několika rybek sestavit chovné páry a druh v mých nádržích zanikl. Je to škoda.