Apistogramma borellii Regan, 1906

Synonyma: Apistogramma aequipinnis; Apistogramma reitzigi; Heterogramma ritense; Heterogramma rondoni

Další česká a lidová označení: cichlidka Borelliho

Výskyt: Jižní Amerika, oblast Matto-Grosso a Rio Paraguay, Rio Paraná. Horní přítoky těchto řek.

Velikost až 7 cm.

Obecný popis

A. borellii patří mezi méně náročné zástupce rodu Apistogramma avšak ve své kráse a svými projevy by se na ni nemělo zapomínat. Pohlaví u většiny cichlidek je velice dobře rozeznatelné, protože samečci jsou svým vzrůstem větší a jejich vybarvení je velice výrazné. V anglicky hovořících zemích se cichlidkám A.borelii také říká Umbrella cichlid. Tento výraz je pravděpodobně spojen s nádherně velikou hřbetní ploutví, kterou se samečci vyznačují, ta potom při imponování, nebo zastrašování soupeře, tvoří s řitní ploutví (při troše fantazie) tvar deštníku. Samečkové mají tvar těla podobný doutníku.

Hlava je zbarvena sytou žlutou barvou ta přechází až k prsním a břišním ploutvím. Břišní ploutve jsou nažloutle zbarvené, protáhlé a jejich konce sahají až k ploutvi řitní. Od břišních ploutví se začíná tělo zbarvovat krásnou tyrkysově modrou barvou a ta se nachází na celém zbytku těla až ke kořeni ocasní ploutve. Kapitolou je pak hřbetní ploutev, která při zastrašování dvou samců působí opravdu impozantně. Její zbarvení je modré a na konci si můžeme všimnout lehce naznačené žluté. Středem těla se táhne černý pruh.

Samička A. borellii je oproti svému protějšku zbarvena poměrně nevýrazně. Její tělo je mimo období tření v barvě žluto hnědé. Černý pruh vede od oka až ke kořeni ocasu a obvykle není souvislý. V době tření tento pruh téměř zaniká a samička se oblékne do žlutého zbarvení. Většina samiček má první paprsky břišních ploutví zbarvených černě.

V našich končinách se ještě můžeme setkat s formou Apistogramma sp. „Opal“. Ta se od základní „borelky“ liší v absenci žlutého zbarvení (to je jen naznačeno) a jeho nahrazení modrou. Na hlavě pak můžeme identifikovat červenou masku, která prosvítá pod modravým zbarvením. Nároky na chov a odchov této formy jsou stejné.

Nádrž: Kdo se chce zabývat čeledí cichlidae a nemá místo, popřípadě prostředky na velké nádrže - pro toho jsou jihoamerické cichlidky správnou volbou. K chovu těchto krásných cichlidek jsou postačující i nádrže o menších litrážích. Jako rozumné minimum lze doporučit akvárium o obsahu 60-ti litrů. Samozřejmě, že lze použít i nádrží velkých, ve kterých pak máme prostor na vytvoření vhodných podmínek pro několik skupin Apistogramma.

Substrát dna je vhodné zvolit jemnější frakce jelikož cichlidky tento s oblibou přehrabují. Není třeba se obávat, podle mých zkušeností rostliny v akváriu nijak nepoškozují. Akvárium můžeme osázet všemi druhy vodních rostlin. Je žádoucí zvolit kombinace obsahující i jemnolisté rostlinky ty pak cichlidám slouží jednak jako úkryt a v neposlední řadě také jako vymezení hranic teritoria. V žádném akváriu s jihoamerickými cichlidkami by neměly chybět rašeliništní kořeny. Tím spíš, že vylučují do vody huminové kyseliny, třísloviny a tím kladně ovlivňují kvalitu vody.

Nejdůležitějším opatřením v akváriu s A. borelii je vytvoření množství různých jeskyněk a dutin. K tomuto účelu můžeme použít kokosových ořechů, které vhodně ošetříme před umístěním do akvária. Jelikož všichni zástupci rodu Apistogramma jsou citliví na zvýšený obsah dusíkatých látek, nesmíme zapomenout akvárium vybavit účinnou biologickou filtrací. Nutné je také nezanedbávat pravidelnou údržbu nádrže a s tím související výměnu části vody za čerstvou, prostou škodlivých látek.

Poznámky k chovu

Pokud se nadšený akvarista rozhodne zabývat chovem jihoamerických cichlidek, pak mu vřele můžu doporučit A. borelii. Tato cichlidka patří mezi ty méně náročné z rodu Apistogramma a odpustí nám některé chyby, jichž se dopustíme.

Ideální podmínky vytvoříme ve vodě měkké až polotvrdé mírně kyselé. Některé zdroje uvádějí, že A. borelii je velmi citlivá na zvýšený obsah dusičnanů. Doporučená hodnota NO3 pro chov je do 10mg/l. Já ve své rostlinné společenské nádrži obydlené několika druhy Apistogramm dlouhodobě (uměle) udržuji NO3 na hodnotách 30-40mg/l a žádných větších problémů s chovem jsem si nevšiml. Všechny mnou chované druhy cichlidek se pravidelně vytírají.

Při chovu ve společenské nádrži je vhodné k cichlidám volit menší a klidnější rybky, které odvádějí pozornost od možných půtek mezi cichlidami. Například některé zástupce tetrovitých popřípadě některé druhy malých labyrintek. Vhodné jsou také známe Poecilia reticulate. Pokud chceme vidět i ve společenské nádrži tření Apistogramm, nevhodní jako společníci jsou pak různé druhy krunýřovců, kteří si na jikrách s chutí smlsnou.

A. borelii není typicky polygamní druh. Proto ji můžeme chovat jak v párech tak v harémovém společenství. Při harémovém chovu přidáme k samečkovi tři samičky. Musíme vše dobře naplánovat v závislosti na velikosti zvolené nádrže. Jedna samička obsáhne svým teritoriem plochu dna o průměru přibližně 40 cm. Případnou sokyni pak ze svého revíru důrazně odhání. Svoje cichlidky chovám v dostatečně prostorné nádrži, bohatě zarostlé rostlinami. Z těchto důvodů se možná agresivita v mých podmínkách nějak výrazně neprojevuje.

Na krmení je A. borellii poměrně nenáročná spokojí se s většinou kvalitních vločkových nebo granulovaných krmiv. Nelze však říct, že je to vhodná cesta. Živá potrava je pro tyto rybky ideální. Je nutno si přiznat, že v dnešní době existuje jen hrstka akvaristů, kteří jsou ochotni v dešti a zimě vyrazit k ověřenému rybníku a tam pro své rybky nalovit dostatek planktonu. Druhou věcí pak také zůstává, že těch ověřených louží plných kvalitního krmení je jako šafránu. Je proto nutné poskytnout rybkám alespoň kvalitní zmrazenou potravu, která nám pomůže připravit chovné páry na případné rodičovství.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

A. borelii patří mezi nejsnáze odchovatelé druhy rodu Apistogramma, neboť ji lze rozmnožit i ve středně tvrdé vodě s neutrální hodnotou pH. Mám osobní zkušenost kdy pro mou lenost jsem nebyl schopen uvést do provozu reverzní osmózu a rybky jsem trápil ve vodě o celkové tvrdosti 25° dGH, alkalitě 16°dKH a pH někde kolem 7. Vodivost této vody se pohybovala kolem 1000 µS. I v této vodě docházelo ve společenském akváriu k častým výtěrům. Jaké bylo moje překvapení, když jsem opakovaně zahlédl samičku vodící vždy od 3-5 ks mláďat. I na tomto příkladu je vidět jak je tato rybka na odchov nenáročná. Ideálních podmínek pro správný vývoj larev dosáhneme ve vodě kolem 5-7°dGH, s alkalitou do 1°dKH a pH 6,8. vhodný je také přídavek rašelinového výluhu, tak aby voda měla zbarvení slabého čaje.

K výtěru můžeme nasadit jak skupinku ryb tak pár, to vše s ohledem na velikost nádrže. Já osobně jsem dával přednost párovému výtěru, kde se jednotlivé samičky nerušily. A. borelii se nejčastěji vytírají do dutin proto by v odchovném akváriu neměly chybět. Při nedostatku vhodných jeskyněk se mi ve společenské nádrži třely i na substrát, ale vždy v úkrytu rostlin. Vhodné je také vložení trsu Microsorium pteropus. To pomůže rozčlenit prostor v nádrži a také jeho přítomnost kladně ovlivňuje kvalitu vody.

Dobrým stimulem pro zahájení výtěru je pokud chováme rybky ve vodě o teplotě 24-25°C potom část vody za čerstvou a zvýšíme teplotu k 28°C. Podle mých zkušeností na sebe výtěr nenechá dlouho čekat.

Pro úspěšný odchov je více než vhodné, ostatně jako u všech akvarijních ryb, nabídnou chovancům pestrou potravu. Kvalitním krmením dosáhneme dobrého zaplnění samiček a jejich lepší připravenosti pro tření. Také počet jiker je při správné výživě větší.

U dobrých vyzrálých párů se počet jiker z výtěru pohybuje kolem 150 ks. O jikry pečuje samička, samec pak hlídá teritorium. Při uvedené teplotě se mladé líhnou za 2-3 dny, za dalších 5-6 dnů stráví žloutkový váček a rozplavou se. Rozplavaný potěr vodí samička po celé nádrži. Sameček se drží v povzdálí. Jsou známy i případy kdy i on pomáhá vodit mladé po akváriu. Závislost na matce mizí ve stáří asi 3-4 týdnů. Potěr je možné rodičům odebrat dříve, je vhodné jim pár kousků ponechat. Pozorováním jsem si ale všiml, že mláďata, která zůstanou se samičkou rostou rychleji než ty odstavená. Pokud necháme potěr u samičky déle nedochází také ke snahám o opětovné vytření a rybky se zbytečně nevysilují.

Někteří akvaristé mají dobrou zkušenost s přídavkem několika guppek (pavých oček) do třecí nádrže. Guppky pomáhají stimulovat přirozené instinkty cichlidek a ty mají před kým bránit svůj revír. Osobní zkušenost s tímto postupem nemám. Závislost na matce mizí ve stáří asi 3-4 týdnů.

Pokud se nám nedaří odchov potěru v přítomnosti rodičů, můžeme se pokusit o umělý odchov. Jikry rodičům odebereme vložíme do samostatné nádržky a zavedeme jemné vzduchování. Neoplodněné nebo jinak se kazící jikry je vhodné odstraňovat. Já k tomuto účelu používám jehlu píchnutou do špejle a s tímto "chirurgickým" nástrojem to jde celkem dobře.

Po rozplavání můžeme omladině předložit čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné nebo drobný cyklop.

Potěr roste nestejnoměrně a velice pomalu.

Další informační zdroje:

Zdeněk Drahotušský & RNDr. Jindřich Novák. Akvaristika. Nakladatelství Jota, 2004, BRNO, 304 stran, ISBN 80-7217-124-0 http://aquabooks.cz/...
Stanislav Frank. Sladkovodní akvaristika, vydala PRÁCE, 1984, PRAHA, 368 stran

Odkazy:

http://cesky-cichlid-klub.org/...
http://www.fishbase.org/...
http://www.dwarfcichlid.com/...
http://en.wikipedia.org/...

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...