Botia lohachata Chaudhuri, 1912

Správce: PaDa

Zobrazeno: 33829x; Aktualizace: 4.6.2010

Výskyt: Východní Asie: Pákistán, Indie, Nepál, Bangladéš. Pomalu tekoucí a klidné vody v povodí řek Ganga, Jamuna a dalších. Mladší ryby se vyskytují spíše v dolní části řek, dospělci migrují proti proudu do větších nadmořských výšek. Nevyskytují se v nadmořské výšce pod 190 metrů.

Tato nádherná rybky se do Evropy k chovatelům dostala až v roce 1956 přes obchod v německém Frankfurtu. Zajímavostí je, že do Moskvy se dostala až v roce 1971, přesně na výročí letu Jurija Gagarina (12.dubna) „bartrovou“ výměnou od maďarských chovatelů za amurské rybky Tachysurus fulvidraco (sumíček amurský nebo též kosatkovitý). Do českých a slovenských nádržích se rybka dostává ve velkém množství až po roce 1990 dovozy z východní Asie.

Velikost až 15 cm.

Obecný popis

Tělo je podlouhlé, torpédovitého tvaru. V mládí je téměř bílé barvy s černými znaky YoYo. Z toho je odvozen její lidový název Jojo mřenka (YoYo loach). Tato výrazná kresba se s věkem ztrácí, tmavé znaky blednou došediva či hnědava, mění se na různorodé šrafování, které již nemá tak ostré kontury. Naopak podklad tmavne.

U tohoto druhu je možné pozorovat pohlavní dimorfismus, výjimečný u rodu Botia. Samice jsou obvykle celkově zavalitější než samci a mohou ještě ztloustnout při zaplnění jikrami. Hlava samic je více protažená do špičky. U dospělých samců lze pozorovat zarudnutí kolem vousků a ústního otvoru, někdy i u okrajů prsních ploutví. Samci mohou mít tmavší zbarvení těla, takže jejich "Y" značení je pak méně zřejmé.

Podobně jako u Chromobotia macracanthus je možné pozorovat jev zvaný "šedá ven (tzv. grey-out)", kdy při jakémkoli boji mezi jednotlivci o dominanci v rámci skupiny dochází u soupeřících jedinců ke chvilkové pronikavé změně barvy. Vzory se téměř ztratí a ryby jsou celé šedavé. Okamžitě po vyjasnění si situace se vrací původní zbarvení.

Někteří dospělí tohoto druhu se podobají Botia histrionica, Botia rostrata a v některých případech i Botia kubotai. Všechny tyto druhy jsou považovány za úzce příbuzné. Jednoznačná identifikace nedospělých exemplářů kteréhokoli z těchto druhů může být obtížná.

Nádrž: Vzhledem k dosahované velikosti může být chována i v menší nádrži, zařízené jako u ostatních botií (viz. Obecné poznámky k chovu sekavek – karta Chromobotia macracanthus – vše o nádrži a výměně vody, nákupu, krmení, chovu v hejnu apod.).

Neškodí tolik rostlinám jako mřenka nádherná, ale protože také ráda ryje v písčitém dně, ke kobercovým rostlinkám dna v jemném substrátu se příliš nehodí.

Náročnost: Jedná se o poměrně nenáročnou rybu, vhodné chovat v hejnu alespoň pěti kusů ve společnosti klidnějších, neagresivních ryb. Akvárium tak od velikosti 150 litrů.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 28 °C
pH: 6 - 7
Voda: sladkovodní; měkká až středně tvrdá

Botia lohachata je poměrně odolná ryba, preferuje měkkou, kyselou vodu, od pH 6 do přibližně 7,4, avšak při postupné aklimatizaci může být chována i v poměrně tvrdé, alkalické vodě, dokonce se uvádí až do pH 8.

Ve srovnání s Chromobotia macracanthus je aktivnější, více viditelná přes den a mimo úkryty. V nádrži by ale neměly být žádné agresivní ryby, pak bude v úkrytu stále. Pokud je vyplašená, dokáže zmizet na dlouhé hodiny, vklíněná do nějaké těsné štěrbiny nebo schovaná v jeskyni z kamenů.

Ona sama může být agresivní vůči malým nebo závojovým rybám, jako je třeba neonka nebo paví oko. I větší ryby dokáže znervóznit tím, že se přitiskne bok na bok k jejich tělu a takto s nimi nějakou dobu plave. Nepozoroval jsem ale, že by jim nějak ublížila, spíš mi přijde, že se tak baví. Za určitých podmínek ale bylo věrohodně zaznamenáno, že živorodkám dokázala vykousnout oko. Rozhodně se ale nejedná o typické chování druhu, možná vyplynulo z nevhodného chovu.

I tato mřenka dokáže zaskočit svého chovatele tím, že leží na boku a vypadá přitom, že je mrtvá. Není to ale tak obvyklé jako u Chromobotia macracanthus.

Jelikož s oblibou požírá šneky, moc jich v její společnosti nepřežije, maximálně nějaká piskořka zahrabaná do dna nebo plovatka na hustě zarostlé hladině. Z mnou chovaných druhů botií nejvíce miluje krmení žížalami, i velkou dokáže rozcupovat na kousky a s chutí sežrat. Jinak krmení jako u ostatních botií.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 27 - 30 °C
pH: 6.5 - 7.1
dGH: 3 - 7 °N

Botica lohachata se v běžných akvaristických podmínkách v zajetí nemnoží. U nás prodávané ryby nejsou odchyty, jsou to odchovy z komerčních farem v jihovýchodní Asii.

Rozmnožování bylo popsáno ruskými autory, zejména pak A. M. Kočetovem v [1]. Rybky dosahují pohlavní zralosti ve věku již 1 roku. Tření probíhá skupinově, v horních vrstvách vody. Ideální rozměry třecí nádrže jsou 60x30x30 cm. Složení třecího substrátu (dna) není nikterak rozhodující. Doporučované parametry vody jsou 3-7° dGH, 1,5 – 4° dKH, pH 6.5 – 7.1, teplota 27 - 30° C. Tření trvá kolem 1 hodiny a je při něm vypuzeno 1 – 2 tisíce velkých jiker o průměru 3.8 mm. Jikry těchto botií jsou zářivě zelené.

Ruští chovatelé používají ke stimulaci ryb ke tření italský hormonální přípravek „Profasi“ (http://www.drugs.com/... ), který se rybám podává injekčně. Po jeho podání dochází ke tření do 20 ti hodin. Předózování přípravku má za následek předčasné „potratové“ vypouštění jiker až po dobu 4 dní, obvykle provázený smrtí samice.

Vývoj larev trvá 16 – 18 hodin. Bylo dokonce pozorováno, že za tuto dobu zárodek sebou škubne 4 až 5 krát. Potěr se rozplavává po 100 hodinách a je třeba jej krmit prachovými krmivy. Potěr je v prvním období svého života příčně pruhovaný. Tak jak rybka stárne, postupně získává své typické mramorování.

Ryby se dožívají až 12 ti let.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Cena: 35 - 75 Kč podle velikosti.

[1] Kochetov, A. M. ( Кочетов, А. ), Аквариум ULTRA, http://aquabooks.cz/...

http://www.loaches.com/