Chromobotia macracanthus Bleeker, 1852

Správce: PaDa

Zobrazeno: 48396x; Aktualizace: 6.2.2010

Synonyma: Botia macracantha; Botia macracanthus; Cobitis macracanthus

Výskyt: Jihovýchodní Asie – Indonésie – Kalimantan (=Borneo) a Sumatra. Prudce i mírně tekoucí řeky, záplavové oblasti. Vyskytují se na celých ostrovech, údajně již zavlečeny i na pevninskou Malajsii.

Velikost až 30 cm.

Obecný popis

Ryba byla poprvé popsána v roce 1852 jako Macracanthus cobitis (Pieter Bleeker). V roce 1989 byl její vědecký název změněn na Botia macracanthus. V roce 2004 rozdělil Dr. Maurice Kottelat rod Botia, který obsahuje 47 různých druhů, do sedmi samostatných rodů, čímž má sekavka nádherná svůj vlastní jen pro sebe - Chromobotia.

Název druhu je složen z několika slov. Chromobotia odvozuje svůj název od řeckého slova chroma, což znamená "barva", a z regionálního asijského botia, které má význam "bojovník" nebo "voják", Macracanthus je odvozen z řeckého slova macros, což znamená "velký" a latinského slova acanthus, což znamená "trnitý", s odkazem na velký trn pod každým okem.

Sekavky nádherné pocházejí z ostrovů Sumatra a Borneo v Indonésii. Jejich obvyklým stanovištěm je jak rychlý, tak i mírný proud v čistých řekách a říčkách, ale během monzunových dešťů žijí v zatopených záplavových oblastech i několik měsíců v roce. Za třením migrují dospělí jedinci do menších vodních toků.

Dospělí jedinci dorůstají v přírodě více jak 40 cm a v akváriu běžně 20 cm (této velikosti dosáhnou do deseti let). Jsou dlouhověké, v zajetí je znám dosažený věk ryb 40 let! V mládí jsou ryby štíhlé, během dospívání roste mohutnost ryby ve hřbetě, což jim dodává daleko větší objem těla.

Tělo je podlouhlé, příčně zploštělé, torpédovitého tvaru, na břišní části rovné, na hřbetní části klenuté. Zbarvení je červenooranžové až oranžové se třemi výraznými černými svislými pruhy. Jeden je v hlavové části, druhý ve středu těla mezi hlavou a hřbetní ploutví, třetí pokrývá zadní část těla. V síle a tvaru pruhů je značná variabilita, někdy jsou mezi nimi i další menší černé oválné skvrnky. U ploutví můžeme v rámci druhu pozorovat barevné varianty podle místa původu. Nejvýraznější rozdíl je u pánevní ploutve. Borneo – pánevní ploutev je obvykle tmavá, přední paprsek je červený nebo oranžový, Sumatra – pánevní ploutev je celá červenooranžová (další rozdíly viz. http://www.loaches.com/... ).

Mladší ryby mají výraznou žlutooranžovou barvu trupu a tmavě černé pruhy, starší ryby jsou více do špinavé žluti s pruhy stále světlejšími.

Ústní otvor směřuje dolů a kolem něj jsou 4 páry hmatových vousků. Dva páry vousků na spodní čelisti jsou menší. V hlavové části jsou v blízkosti každého oka pohyblivé podočnicové trny (suborbitální trn), které obvykle nejsou téměř vidět. Při ohrožení se zvětší a zvednou kolmo od těla, dokáží bolestivě zranit. Nejsou jedovaté. Je na ně ale potřeba myslet při manipulaci s rybou, trny by se mohly zamotat do síťky a poškodit nebo vyvrátit. Stejně tak při transportu ryby – určitě přidat ještě jeden nebo u větších jedinců i dva sáčky navíc.

Pohlaví je jen odhadnutelné ze stavby těla, samice jsou objemnější. Jsou i teorie o odlišnosti laloků ocasní ploutve, ty jsou ale neprůkazné.

Nádrž: Akvárium pro všechny druhy mřenek by mělo být zaběhlé, minimálně již několik měsíců dobře fungující. Jelikož jde o ryby, které se převážně pohybují na dně, musíme mu věnovat určitou pozornost. Na dno je vhodné použít jako substrát jemný filtrační písek a podobné materiály nebo říční písek bez ostrých hran do hrubosti cca 3 mm, sekavky to ocení při svém častém prohrabování dna, ve kterém hledají zapadlou potravu. Běžně do substrátu zanoří čtvrtinu až třetinu svého těla. Z tohoto důvodu nelze doporučit ostrý korálový písek nebo naopak jemné substráty typu Aquaclay či Akadama, které by až příliš často vířily akvárkem ;-).

Osvětlení lze doporučit spíše méně intenzivní nebo tlumené plovoucími či s listy na hladině splývajícími rostlinami. Nádrž by měla být dostatečně zarostlá vhodnými rostlinkami (tady je trošku rozpor s požadovaným slabším osvětlením a silným prouděním vody; navíc u některých druhů je obtížné to zajistit, protože rostlinky úspěšně likvidují – pak se dá použít alespoň např. jávský mech na kořeny, Microsorium pteropus a jiné podobné). Dále by akvárium mělo poskytovat množství úkrytů, ať již mezi kořeny nebo mezi kameny. Jsou to plaché ryby, které často při sebemenším leknutí vyrazí k nejbližšímu úkrytu, odkud v bezpečí hodnotí situaci.

Je zajímavé, že čím je více takovýchto úkrytů, tím častěji můžeme mřenky pozorovat. V akváriu s jednou jeskyňkou se často zdržují pouze v ní a nepřeplouvají tolik z místa na místo. Všechny úkryty musí být opravdu velmi dobře zabezpečené proti sesunutí – ať již způsobenému podhrabáním základů nebo rozvalením naší zdánlivě pevné konstrukce pohyblivými a silnými rybami. To by mohlo vést ke zranění ryb či k prasknutí skla… Takže velkým kamenným hradům je lepší se vyhnout nebo kameny navzájem slepit silikonem. Kameny by měly být inertní a neovlivňovat chemismus vody, lávové kameny zase nejsou vhodné kvůli svým ostrým hranám, o které se mohou ryby zranit. Z kořenů by se neměla uvolňovat pryskyřice, případné barvení vody od nových kořenů nebývá překážkou. Jako úkryty se dají použít PVC trubky různých průměrů nebo keramické květináče, ty je ale lepší použít nové (nehrozí kontaminace chemikáliemi používanými v zahradnictví).

Filtraci je nutné zvolit dostatečně výkonnou. Protože sekavky jsou ryby z rychle tekoucích vod a zdatní plavci, doporučuje se jim v akváriu udělat přídavným ponorným čerpadlem (čerpací hlavou) silný proud. V něm se s radostí pohybují. V jejich domovině se k odchytu používá jednoduchá technika dutých větví nebo bambusů položených do proudu. Do těchto pastí ryby vlezou a spolu s nimi jsou pak vytaženy na břeh.

Náročnost: Při dodržení základních podmínek (velikost nádrže vzhledem k velikosti dospělých jedinců, čistota vody, výkonná filtrace, pořízení hejna rybek) není vlastní chov nijak obtížný, ryby jsou nevybíravé při krmení a bez problémů se snášejí i s daleko menšími spoluobyvateli akvária.
S postupným růstem ryb je potřeba se zaměřit i na odolnější, větší a méně náročné rostlinky, není to živočich vhodný pro ortodoxního vyznavače rostlinných akvárií ;-)
Pro mnohé akvaristy může být výzvou snaha o jejich rozmnožení.

Poznámky k chovu

Teplota: 25 - 30 °C
pH: 6.5 - 7
dGH: 4 - 12 °N
Voda: sladkovodní; dávají přednost vodě, která je měkká a mírně kyselá.

Protože se jedná o první sekavku popsanou v tomto atlase, uvádíme nejprve obecný popis toho, jak má vypadat správně založené akvárium pro různé sekavky, v závěru pak konkrétní údaje k sekavce nádherné.

Obecně platné poznámky k chovu sekavek (Botiidae)

Sekavky jsou poměrně nenáročné na chemismus vody, určitě je ale nutné se vyvarovat extrémních hodnot pH a tvrdosti. Neměřitelné musí být množství amoniaku a dusitanů, dusičnany by neměly překročit 50 mg/l. Samozřejmostí musí být pravidelná výměna části vody za čerstvou (odstátou a temperovanou), v závislosti na kvalitě filtrace a zarybnění akvárka od 20 do 30 % objemu vody v intervalu 1 až 2 týdny.

Optimálně zařízené akvárium pro sekavky obecně je popsáno v samostatné sekci nádrž.

Kupovat se doporučuje ryby tak od pěti cm a větší. V prodejnách se často objevují i silně podvyživené ryby, které snadno uhynou. Pozor na nákazu krupičkou - v případě, že jsou pořizované ryby z jakýchkoliv příčin stresované, toto onemocnění doslova přitahují. K mání také bývají obvykle ryby z importů, náchylné na různé nemoci. Ze všech těchto důvodů se doporučuje pečlivá karanténa (alespoň tři týdny či měsíc).

Sekavky jsou hejnové ryby a měly by být chovány v počtu nejméně pěti jedinců, raději více. Z toho důvodu je před koupí záhodno pečlivě zvážit výběr konkrétního druhu z hlediska prostoru.

I v druhovém akváriu je dobré mít jako spolubydlící alespoň několik jiných mírných rybek (dánia, tetry, labyrintky…), sekavky rády z úkrytů pozorují okolí a z chování svých spolubydlících usuzují, zda je pro ně bezpečné vyplout opět ven.

Krmení:

Při krmení musí akvarista zachovat chladnou hlavu a krmit střídmě, sekavky patří mezi ryby, které jsou stále při chuti. Takže krmení dvakrát denně v množství, které ryby sežerou tak do 15-ti minut, bohatě postačí. U starších jedinců i méně často. A k tomu alespoň jednou za týden jednodenní půst. Při překrmování, kdy se hromadí zbytky potravy na dně, roste i nebezpečí růstu bakterií, které mohou infikovat ryby, protože sekavky jsou se dnem v kontaktu velmi často. A to už nemluvíme o nebezpečí skokového nárůstu čpavku a dusitanů díky přetížené filtraci.

Krmení by mělo být pestré, rozmanité a kvalitní, je dobré je dávat na více míst v akváriu, aby se k potravě dostali i slabší jedinci, při boji o potravu dokážou být jindy družné mřenky docela nesnášenlivé.

Jsou to všežravci, takže střídat různé granule, pelety, chipsy s rostlinnou i masitou složkou. Granulku si ryba často vezme do úst a odplave s ní někam do klidnějšího místa v akváriu.

K tomu čistě masitá potrava - lyofilizované i mražené larvy komárů, patentky apod. Pokrájené nebo naškrábané filé z různých ryb. Kousky krevet. Tvořivější akvarista si také kvalitní mraženou směs může vyrobit sám, jeden návod je v odkazech.

Samozřejmě také živé krmení, které nejvíce připomíná jejich přirozenou stravu. Dají se použít i žížaly, ale čerstvě vykopané mohou obsahovat zbytky herbicidů či fungicidů, bezpečnější je použít vlastní chov. Potom žížaly nasekat na menší kousky (podle velikosti krmených jedinců), propláchnout a zkrmit. Sekavky milují šneky, takže vlastní chov okružáků lze také doporučit. V akváriu se vám už totiž množit nebudou (což by ovšem neměl být hlavní či jediný důvod pro pořízení mřenky…). Netřeba je nějak rozmačkávat, sekavky si je z ulity samy vycucnou.

Rostliny a řasy také tvoří důležitou součást jejich stravy. K tomu okurka, cuketa, salátové listy (pečlivě omýt), plátky brambor; čerstvý nebo mražený hrášek a další dle chuti (například brokolice).

Konkrétní poznámky k chovu sekavky nádherné:

Tato ryba je pro svůj atraktivní vzhled často pořizována do naprosto nevhodných akvárií. Není to ryba pro začátečníka. Každý akvarista by si měl před jejím pořízením uvědomit alespoň tři základní věci.

1. nelze pořídit jeden exemplář, ale optimálně nejméně 5 kusů a raději více
2. jde o dlouhověkou rybu, běžně se dožije dvaceti let i daleko více, jedná se tedy o dlouhodobý závazek
3. jde o velikou rybu (běžně 15 – 20 cm) se specifickými nároky na vybavení nádrže

Proto by tento druh neměl být pořizován do menšího akvária než 120 cm dlouhého (pro mladé ryby) s výhledem budoucího přesunu do ještě delšího (alespoň 180 cm). Pokud toto nemůžeme splnit, je lepší zauvažovat nad pořízením jiného druhu sekavky, je jich na výběr dostatek.

Z výše uvedených obecných poznámek k chovu bych zdůraznil nutnost opravdu bytelného ukotvení a zafixování hlavně kamenných dekorací, i velké kameny jen volně položené dokáží silné mřenky časem rozvalit.

Soužití s rostlinkami je u tohoto druhu obtížnější, ale lze. Každopádně musí být pevně zakořeněné, jinak budou do rána plavat. Určitě ale zapomeňte na „kobereček“ na dně, již mladá ryba o velikosti 10 cm snadno a ráda přemísťuje oblázky o velikosti přes 1 cm. Během chvilky vyhází na dně poměrně velkou díru, aby jí za chvíli zaházela materiálem z díry vedlejší.
I tuhé listy větších echinodorů bývají poněkud nevzhledné s vyštípanými dírami od mřenek.

Šneky mřenka likviduje spolehlivě a okružáky, levatky a plovatky je dobré doplňovat do akvária z vedlejšího chovu a zpestřit jim tak stravu. Piskořky věžovité (alespoň u menších ryb) jako jedny z mála obstojí. Jsou ale regulovány tak, že se nikterak nepřemnoží. Určitě tedy nezažijeme stav, kdy piskořky ve tmě nádrže (v noci) ve velkém množství vylézají a nepůsobí nikterak esteticky. O malé piskořky se mřenky spíše nezajímají (je to více ulity než masa), takže je šance, že dorostou do dospělé velikosti. Tehdy jsou pak ale jejich oblíbenou potravou. Přežijí jen ty dospělé piskořky, které se v nádrži dokáží zahrabat dostatečně hluboko, kam mřenky rytím nedosáhnou (mluvíme o vrstvě jemného substrátu 10 cm a výše, u hrubšího stačí i méně). Takové malé množství piskořek je žádoucí, protože svým rytím provzdušňují substrát a napomáhají zdárnému růstu rostlin. Tento stav je ideální a ve velké nádrži (500 l a více) při dostatečné vrstvě substrátu a přiměřeného množství mřenek jej lze udržet v rovnováze.

Soužití s ostatními druhy ryb je bezproblémové. Mělo by se samozřejmě vybírat osazenstvo s podobnými nároky na chemismus vody, teplotu a potravu. Nehodí se k agresivním rybám. Ze všech těchto důvodů se důrazně nedoporučuje chovat je s cichlidami jezera Malawi ( http://www.loaches.com/... ).

Jde o velmi zajímavý druh sekavek. Už jejich anglický název Clown loach mluví za vše. Název se nevztahuje jen k jejich barevnému vzhledu, ale i k jejich chování. Majitel ho ale ocení pouze ve velké nádrži a s větším hejnem, tehdy jsou stále v pohybu a veselé a dovádivé. K samotě odsouzení jedinci bývají nevrlí a útoční, navíc většinou někde schovaní. Ve větší skupině lze pozorovat jejich jakýsi tanec, kdy kolem sebe v hejnu ve vertikální poloze rotují i poměrně dlouhou dobu. Také plavou často za sebou stále dokola kolem celé nádrže a dodržují stejné pořadí.

Nejživější bývají po ránu ještě před rozsvícením. To je ideální čas na jejich pozorování. V knihách se uvádí jejich velká večerní a noční aktivita, ale já mám takové, které naopak pozdě večer zalezou do úkrytu a leckdy je už nevyláká ani krmení. Ani po zhasnutí nevyrážejí jako například sumci na obhlídku a šmejdění po akváriu. Podobné zkušenosti jsem se doslechl i dočetl také od jiných majitelů mřenek nádherných na různých fórech, takže s tou noční aktivitou jde pravděpodobně o opisovaný blud. Večer jdou prostě spořádaně spát a hned tak něco je nerozhodí ;-)

V úkrytech se tisknou tělo na tělo, než by si udělali pohodlí, raději se do prostoru pro tři mřenky vmáčknou čtyři. Štíhlý, zploštělý tvar těla jim umožňuje se napasovat do neuvěřitelně úzkých štěrbin.

Dokážou trávit čas odpočinku v nejrůznějších bizardních polohách, např. vleže na boku nebo břichem vzhůru. Dlouhou dobu se ani nehnou a dýchání je málo znatelné. Někdy se majitel vyleká, že je ryba mrtvá nebo v posledním tažení, není tomu ale naštěstí tak ;-)


Již zmíněný doporučený minimální počet 5 kusů se týká především společenského chování tohoto druhu. Teprve tehdy se mohou dostatečně rozvinout jejich sociální vazby. Tvoří hierarchii, v čele bývá největší jedinec, často samice. O postavení se někdy vedou boje, při kterých se mohou vzájemně svými podočnicovými trny poškrábat, tato zranění jsou jen povrchová a obvykle se bez problémů zahojí. Během soubojů jsou ryby schopné měnit svou barvu – podle nálady, agresivity, stresu. Ryba celá jakoby zešediví a zbledne, včetně černých pruhů. Okraje pruhů jsou pak trochu světlejší. Tato změna, zešedivění, tzv. „graying out“ je pouze dočasná a původní zbarvení se opět brzy vrátí.

Mřenky nádherné vydávají hlasité zvuky, připomínající temné, hluboké cvakání, či jakési „práskání“. Tyto zvuky vznikají v ústrojí hltanu. Často je slyšíme při pojídání šneků, při krmení obecně. Zvuky jsou ale vydávány i jaksi samovolně, mimo dobu krmení, třeba i v noci po setmění. Pokud tento fakt neznáme, můžeme být překvapeni, co se v prostoru nádrže děje a hledat i jiný potenciální zdroj zvuku (havarijní stav nějaké techniky, hmyz apod.), než pochopíme, o co jde. Mřenky jsou obvykle schované, takže trvá delší dobu, než si dáme zvuk do spojitosti právě s nimi.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

U tohoto druhu nebylo hodnověrně zaznamenáno rozmnožení v akvarijních podmínkách. Provádí se pomocí hormonální stimulace. Pravděpodobně i v Čechách. Stručný abstrakt o rozmnožování v zajetí nalezneme zde: http://www.rca-prpb.com/...

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Čerpáno bylo především z těchto vynikajících stránek:
http://www.loaches.com/...

http://wapedia.mobi/...
http://forums.loaches.com/... - fórum o mřenkách (dotazy, diskuze, novinky)
http://www.loaches.com/... - příprava vlastního krmení pro mřenky
http://www.loaches.com/... - příklad ideálně zařízeného akvária pro mřenky
http://www.rca-prpb.com/... - hormonální rozmnožování

Biotop:

http://en.wikipedia.org/... - Borneo – Kapuas River
http://en.wikipedia.org/... - Borneo – Kayan River
http://en.wikipedia.org/... - Borneo – Rajang (Sungai) River