Symphysodon discus Heckel, 1840

Správce: Romy

Zobrazeno: 62514x; Aktualizace: 1.4.2010

Synonyma: Symphysodon discus willischwartzi

Další česká a lidová označení: symphysodon terčový; terčovec červený

Výskyt: Domovem této ryby je Jižní Amerika, Amazonka a její přítoky - řeky: Rio Negro, Rio Nhamundá, Rio Jauaperi, Rio Branco, Rio Demini, Rio Araca, Rio Jau, Rio Trombetas, Rio Xingú, Rio Barrá nebo Rio Maués.

Velikost až 17 cm.

Obecný popis

Jacob Heckel sice v roce 1840 popsal vědecky terčovce, ale nalezen byl o 7 let dříve v roce 1833 Johannem Nattererem v řece Rio Negro. Tehdy měl rod Symphysodon jen jeden druh. V roce 1904 představil ve své práci Jacques Pellegrin vedle Symphysodon discus Symphysodon discus var. aequifasciata (Tefé, Santarém), nejprve jako poddruh, později to byl již samostatný druh, kde Pellegrin zařadil všechny terčovce, kteří vzhledem neodpovídali vzhledu Symphysodon discus.

Historie taxonomie:

V roce 1960 zavedl Dr. Leonard Peter Schultz podle vlastních studií o fenotypech revizi rodu Symphysodon, kdy opravil Pellegrinem Symphysodon discus var. aequifasciata na samostatný druh Symphysodon aequifasciatus.

Aby byly zdůvodněny různé barevné varianty ryb, postavil k druhu S. aequifasciatus další dva nové poddruhy (podle mezinárodních nomenklaturních pravidel vzniká tak jeden tzv. nominátní poddruh, tedy další poddruh). Tím existovali celkem tři podruhy. Kromě Symphysodon discus (Heckel), to byli:

• Symphysodon aequifasciatus aequifasciatus - terčovec zelený
• Symphysodon aequifasciarus haraldi - terčovec modrý
• Symphysodon aequifasciatus axelrodii - terčovec hnědý

Tato revize z roku 1960 byla platná až do roku 1986, kdy došlo k revizi rodu Svenem O.Kullanderem, kdy neuznal tři poddruhy Symphysodon aequifasciatus popsané Schultzem, ale uznal pouze druhy dva a bez poddruhů, a to:

• Symphysodon discus
• Symphysodon aequifasciatus

V roce 2006 a 2007 se skoro současně objevily práce od Ready a spoluautorů a Blehera a spoluautorů. Podle nových, nejenom genetických poznatků došlo na další revizi rodu Symphysodon, kdy jasnější je nám ta od Heiko Blehera.

Jsou to:

Symphysodon discus (Heckel, 1840) - terčovec pravý, terčovec červený
Symphysodon aequifasciatus (Pellegrin, 1904) - terčovec zelený
Symphysodon haraldi (Schultz, 1960) - terčovec modrý a hnědý

Podrobněji se revizí rodu zabývá tento článek http://www.discus.cz/...

Rozdíl názorů Readyho a Blehera:

Podle Readyho se jedná o:

Symphysodon tarzoo – tento druh tvoří ryby dříve nazývané S. ae. aequifasciatus, terčovec zelený; jako jediné mají na těle a v řitní ploutvi červené tečky (v typické podobě například u formy „Tefé“).

Symphysodon aequifasciatus – v tomto druhu „zůstali“ terčovci modří a hnědí, jejich zbarvení je velmi proměnlivé, mohou mít na těle a v řitní ploutvi červenou síťovanou kresbu, ale nikdy nemají jednotlivé červené tečky.

Symphysodon discus – terčovec červený; odlišuje se tím, že 1., 5. a 9. příčný pruh je širší a intenzivnější než ostatní.

Podle Blehera se jedná o:

Symphysodon aequifasciatus – podle Blehera patřilo jméno „aequifasciatus“ vždy zeleným terčovcům, jejichž typovou lokalitou je Lago Tefé. Pro takto pojmenované ryby byly také podle staré literatury typické červené tečky na těle a v řitní ploutvi. Tento druh tedy tvoří terčovci zelení, dříve známí jako Symphysodon ae. aequifasciatus.

Symphysodon haraldi – někdejší poddruh modrých terčovců byl povýšen na samostatný druh, do nějž ale patří i terčovci hnědí – jméno Symphysodon aequifasciatus axelrodi je pouze synonymem. Tento druh je fenotypově i geneticky velmi rozmanitý, většina populací je především z hlediska modrých podélných pruhů polychromatická. Druh se v přírodě kříží s terčovcem červeným.

Symphysodon discus – terčovec červený; do tohoto druhu patří i poddruh dříve označovaný jako Symphysodon discus willischwartzi.

Poslední publikovaná revize rodu je z druhé poloviny roku 2007 od Heiko Blehera, kterou převzal do on-line verze katalogu ryb i W. Eschmeyer.

Terčovec pravý (červený) se od ostatních terčovců liší třemi svislými pruhy. Jeden je přes oko (1.), druhý je uprostřed těla (5.) a třetí (9.) na kořeni ocasu. Základní barva je od fialově šedé, přes žlutou, hnědou až k modré, kdy přes celé tělo probíhají podélné tyrkysové linie. Barva oka je jantarová, nebo do žlutá, červená barva je spíše vzácností.

V roce 1981 popsal Burgess poddruh Symphysodon discus, nazývaný v minulosti Symphysodon discus willischwarzi, nebo i "modrohlavý Heckel". Má silnější zelené pruhování na hlavě a oproti Symphysodon discus Heckel, má i více řad šupin. Heckel-45-53 (ryba má 45 až 53 šupin na jednom boku těla), Willischwarzi-53-59 (53-59 šupin). Nachází se v Rio Xingú. V nových, pozdějších revizích nebyla tato ryba považována již nikdy jako samostatný druh či poddruh. Uvádíme zde tato fakta jen pro pochopení historických souvislostí vývoje taxonomie.

Chování:

Zdravý terčovec je velmi zvědavá a žravá ryba, pokud tomu tak není, je z nějakého důvodu ve stresu, nebo je to znak počínající nemoci, většinou napadení vnitřními parazity, bičíkovci rodu Spironucleus nebo Hexamita, hlísticemi (Nematoda) rodu Capillaria, Pseudocapillaria, nebo Camallanus. Trpí i tasemnicemi(Cestoda). Zrychlené dýchání a dýchání jednou žabrou je průvodním znakem napadení žabrohlísty (Monogenea) rodu Gyrodactylus, nebo Dactylogyrus.

Terčovec je hejnová ryba a nejlépe se v akváriu cítí v počtu minimálně 6 kusů. Je poměrně klidná, ale v období tření bývá teritoriální a chrání si třecí místo před ostatními rybami. Občas bývá lekavá, ale pokud je ryba zdravá, velmi rychle se uklidní a čeká u čelního skla, nebo krmícího otvoru na něco dobrého.

Tím se dostáváme ke krmení. Terčovce běžně krmím patentkami, koretrami, artemií, černými larvami komárů, hovězím nebo krůtím srdcem, nebo i vlastní směsí, kterou jsem už zde popsal: http://www.akvarista.cz/...

Doplnit můžete mysis, cyklop, dafnie, gammarus, kril nebo grindal. Ze sušených jsou to vločkované artemie, různé specializované granule pro diskuse (Sera, Tetra, Hikari, Sak), ale i tablety, nebo i jiné vločkované krmivo. Vždy ale záleží na tom, co Vaše ryby budou žrát a na co Vy je navyknete.

Běžný akvarista, který se rozhodne chovat terčovce by se měl zamyslet nad svou akvaristickou zkušeností, a podle toho se rozhodnout. I když je terčovec obecně už rybou velmi domestikovanou, u heckelů to stále moc neplatí, má svá specifika a vyžaduje zvýšenou péči. Zkušenější akvarista, který neodchovává,ale tyto ryby chce, a ví co s nimi, může koupit ryby velmi malé a vykrmit a vychovat si je sám. U méně zkušených bych doporučil kupovat ryby kolem 6-7 cm v těle, protože jsou již méně choulostivé.

Stále však platí zvýšená hygiena a to jak v chovné, tak ve společenské nádrži.

Terčovec pohlavně dospívá kolem jednoho roku života, ale tělesně dorůstá a mohutní do konce roku druhého.

I tak je terčovec v dobrých podmínkách ryba velmi odolná, upozorňující svým chováním dostatečně dopředu chovatele na svůj zdravotní stav a stav podmínek v akváriu. V zajetí se dožívá věku až 10 let. A stále nepatří do rukou začínajícím chovatelům.

Pohlavní dimorfismus:

Pohlaví je rozpoznatelné jen v době tření - samec má špičatou urogenitální papilu, kdežto samice ji má zaoblenou a širší. Námluvy začínají jakýmsi křečovitými pohyby ryb, říká se, že „se klepou“. Posléze se ryby dávají do čištění třecího podkladu, později a to až po několika hodinách dojde k samotnému výtěru.

Nádrž: V akvarijních podmínkách chováme terčovce v nádrži prostorné. Je jedno, jestli někdo upřednostňuje nádrž s rostlinami, nebo jen s kořeny, ale v každém případě bychom měli dbát na plavací nároky ryb.

Obecně se u terčovců počítá s 50 litry na jednu dospělou rybu, ale musíme brát na zřetel, kolik litrů nám odebere dno, pozadí, kořeny a jiné dekorace.

Nádrž by měla být nejméně 100 cm dlouhá, 60 cm hluboká a 50 cm široká, ale čím více, tím lépe, a to ve všech rozměrech. Potřeba je kvalitní a výkonné topení, které nádrž vytopí na požadovanou teplotu okolo 30°C (při léčbě až 34°C) a samozřejmě kvalitní filtr, s dostatečnou plochou filtračních medií pro osídlení užitečnými bakteriemi, a tím lepší biologickou filtraci.

Terčovec spíše vyhledává stinná místa, takže intenzita osvětlení je rozhodující pro udržení zdravého růstu vybranných rostlin. Teplota 30°C je i pro většinu rostlin dost, ale i v této teplotě se dají s úspěchem pěstovat. Sám mám dobré zkušenosti s rostlinami Echinodorus, Ludwigia repens, Egeria densa i Egeria najas, Cabomba caroliniana nebo rostliny Sagittaria, či Vallisneria. Na zastínění hladiny jsem použil Limnobium laevigatum a Pistia stratiotes a opět s výborným výsledkem, ale akvárium od akvária se podmínky liší a spousta akvaristů má jistě výborné výsledky v této teplotě i s jinými rostlinami.

I sebelepší filtrace a zarostlost akvária nás však nezbavuje povinnosti odkalovat a pravidelně měnit vodu za čerstvou. Mělo by být dobrým zvykem, odkalovat, a to nejen podle zarybněnosti jednou za týden až čtrnáct dní. Terčovec má nedokonalé trávení, takže bych doporučoval jednou za týden.

Terčovec je klidná ryba a je vhodné k nim dát stejně klidné společníky. Zde se nejvíce osvědčily ryby tetrovité, třeba Hyphessobrycon bentosi, Hyphessobrycon eques, Paracheirodon axelrodi či Paracheirodon innesi. U poslední neonky je ale trochu problém s teplotou vody, kdy maximální teplota se uvádí kolem 24°C. Ryby sice přežijí, ale díky stálé vysoké teplotě se jim podstatně zkrátí život. Dále je můžeme chovat s klidnějšími druhy sumcovitých, např. rodu Corydoras, Rineloricaria, Ancistrus, Hypancistrus aj.

Náročnost: Jak už bylo popsáno výše, terčovec díky svým nárokům na parametry a kvalitu vody, svojí náchylností na různé nemoce nepatří do rukou začínajících akvaristů. Pokročilým akvaristům, kteří vědí jak pracovat s vodou a jsou schopni rozpoznat počínající nemoc, a včas zakročit, budou terčovci opravdovým králem akvária.

U heckelů to platí dvojnásob, většinou jsou to ryby z odchytu, a zvykání na akvarijní podmínky je velmi složité.

Poznámky k chovu

Teplota: 28 - 31 °C
pH: 4.5 - 5.5
Voda: sladkovodní; 0 - 3 dkH

Symphysodon discus Heckel je nejchoulostivější ze všech terčovců. Díky tomu, že je přísně adaptovaný na černou vodu, která má rozpuštěno velké množství rostlinných barviv, dH 0-3, pH 4,5- 5,5 a nepatrnou vodivost 5-12 µS, je složitější jim napodobit podobné podmínky v akváriu. Teplota pro chov je 28-32°C. Hladina NO3 by neměla přesáhnout 30 mg/l. Velmi rychle reaguje na kolísání kvality vody a i se stravováním bývají problémy. Je to jeden z nejkrásnějších terčovců, ale svými nároky patří do rukou jen opravdových odborníků.

V přírodě žije v houbce 1,5-4 m v hejnech o počtu ryb 30-400 kusů, kde dno je velmi světlé. V období dešťů se přesouvá do zatopených deštných pralesů, kde se rozmnožuje a mladí terčovci jsou tak chráněni před predátory.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 28 - 31 °C
pH: 4 - 5
dGH: 1 - 3 °N
Voda: Měkká, kyselá. Vodivost do 20µS/cm.

Odchov heckelů je velmi problematický, u párů heckel X heckel jsou výtěry spíše dílem náhody, neboť je velký problém se zaplněností samic jikrami. Nicméně se samec ochotně tře s terčovci hnědými, či modrými. Takoví kříženci jsou označováni jako Heckel Cross.

Někteří akvaristé často uvádějí, že pro zaplnění samice jikrami je velmi důležitá živá strava. Plodnost samce pravděpodobně není na živé stravě zase až tak závislá, takže to může být důvod, proč samec najde plodnou partnerku i jiné druhu diskusů, kde živá strava pro zaplňování jikrami a celkovou plodnost není až tak důležitá. Skutečností je fakt, že mnoho populací dovezených divokých heckelů po několika generacích vymírá.

Pro vytření ryb poslouží list, kořen, stěna akvária, nebo můžeme použít tzv. třecí kužel, vyšší květináč nebo i na výšku postavená střešní taška. Vždy ale záleží na páru, které místo si vybere.

Po vytření a oplodnění jiker, se rodiče střídají ovíváním o přísun okysličené vody k jikrám. Po asi padesáti hodinách se vylíhnou larvy, a po dalších padesáti až šedesáti hodinách se plůdek rozplave. Rodiče malé sbírají do tlamky a soustředí je do jednoho místa. Je důležité, aby čerstvě vykulení mladí plavali k rodičům a začali se živit kožním sekretem rodičů, který dává plůdku první potravu, která vytváří střevní flóru, důležitou pro další vývoj ryby. Tímto sekretem by se měly ryby krmit minimálně 4-6 dnů, později začínáme přikrmovat čerstvě vylíhlou artemií.

Mladé můžeme odlovit do samostatné nádrže nejdříve po čtyřech týdnech, a samostatně je vykrmovat.

Byly pokusy o umělý odchov, ale bez výsledku. Bohužel sekret rodičů se nepodařilo ničím nahradit.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Literatura:

časopis Practical Fishkeeping - č. 11, listopad 2009, str.16-20.
Bleher, H., Bleher's Discus - Volume 1, http://aquabooks.cz/...
Degen, B., Das Grosse Diskusbuch, http://aquabooks.cz/...
Au, D., Sun, S. S. & Denitto, F., Trophy Discus — The art of selecting, grooming, and showing discus, http://aquabooks.cz/...
Axelrod, H. R., Burgess, W. E. & Degen, B., The atlas of Discus of the world, http://aquabooks.cz/...
Mayland, H. J., Praxis Diskusaquarium, http://aquabooks.cz/...
Mayland, H. J., Diskusfieber, http://aquabooks.cz/...
Mayland, H. J., Diskusfische, http://aquabooks.cz/...
Untergasser, D., Gesunde Diskus und andere Cichliden (1.), http://aquabooks.cz/...
Untergasser, D., Gesunde Diskus und andere Cichliden (2.), http://aquabooks.cz/...

Celkový přehled zajímavých knih o diskuzech naleznete na: http://aquabooks.cz/...

Internet:

http://www.discus-cz.com/...
http://www.discus.cz/...
http://atlas.drpez.org/
http://www.discus.sk/

Odkazy:

http://www.diskus-austria.at/
http://www.diskusportal.de/
http://www.discus-hans-usa.com/...
http://www.forum.simplydiscus.com/...
http://www.kennysdiscus.net/
http://www.discus.com.tw/
http://www.amazon-exotic-import.de/...
http://www.chensdiscus.co.uk/

Video - ryby:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.dailymotion.com/...
http://www.youtube.com/... - divocí heckelové a Pterophyllum altum
http://www.youtube.com/... - odchytové ryby

Video - biotop a odchyty:

http://www.youtube.com/... - ryby ve svém prostředí, velmi pěkné video
http://www.youtube.com/... - další video z domovského prostředí
http://www.youtube.com/... - biotop Alto Nhamunda
http://www.youtube.com/... - biotop
http://www.youtube.com/... - expedice za terčovci
http://www.youtube.com/... - expedice za terčovci - Rio Nhamundá

http://www.youtube.com/... - biotop řeky Rio Nhamundá
http://www.youtube.com/... - nádrž - biotop řeky Rio Nhamundá
http://www.youtube.com/... - nádrž - biotop řeky Rio Nhamundá - stojí za shlédnutí
http://www.youtube.com/... - něco podobného, tentokrát s cichlidami rodu Geophagus


Zvláštní poděkování patří Kerstenu Opitzovi za pomoc při práci na tomto atlasu a za poskytnutí cenných informací a snímků. Poděkování patří i Honzovi Burzanovskému a Robertu Polákovi za poskytnuté fotografie.