Copella arnoldi Regan, 1912

Synonyma: Copeina arnoldi

Další česká a lidová označení: arnoldův stříkoun; tetra stříkavá

Výskyt: Pomalu se pohybující vodní toky Jižní Ameriky, zejména povodí dolní Amazonky a Rio Pará. Tento druh byl zaznamenán i ve vodách Francouzské Guyany, Guyany, Surinamu a Venezuely. Areál přirozeného rozšíření této rybky zasahuje pak směrem na sever až do Panamy a Kostariky. Uměle byla rozšířena do Trinidadu (www.Fishbase.org) a Tobaga. V evropské akvaristice je známá od r. 1905, kdy uskutečnil její dovoz do Německa O. Kittler.

Velikost až 8 cm.

Obecný popis

Velikost samic 4 - 5 cm, samci 5 - 8 cm. Oproti jiným běžným tetrám má velmi štíhlý vřetenovitý až doutníkovitý tvar těla, což dalo i vzniknout názvu čeledi štíhlotělovití. Zbarvení je podle věku, prostředí a pohlaví od šedě kovového až po elegantní hnědooranžové zbarvení samců. Ploutve jsou slabě oranžového zbarvení, konečky hřbetní, řitní a ocasní ploutve tmavě oranžové, ocasní ploutev je nestejně vidlicovitě vykrojená, u samců jsou ploutve protažené. Nemají tukovou ploutvičku. Ve hřbetní ploutvi je černá skvrna a pod ní žlutá. Od tlamky k oku se táhne tmavý pruh, který méně výrazně může pokračovat přes celé tělo až ke kořeni ocasu. Samička je menší a má menší ploutve, je méně výrazně zbarvená. Šupiny jsou tmavě orámovány, což tělu dodává síťovitou kresbu.

Dospívající a dospělé ryby jsou velmi elegantní, klidné, mírumilovné, společenské, pohyblivé, oživující nádrž. Pohybují se hlavně v horní třetině akvária, a tím patří i mezi vhodné ryby do paludárií s trvalou vodní plochou. Jsou to hejnové ryby, je vhodné opatřit si kolem 10 ks a více, raději trochu více samic, což sníží soupeření samců, z téhož důvodu se zřizuje dostatek úkrytů v zarostlé nádrži. Vůči jiným druhům ryb jsou snášenlivé. Možnými společníky v nádrži jsou neagresívní ryby, pro střední sloupec např. jiné tetrovité, pro dolní třetinu trpasličí cichlidky, ryby dna lorikárie, ancistrusové a pancéřníčci, také mohou být se sladkovodními krevetkami.

V dobrých podmínkách se dožívá kolem 3 roků.

Nádrž: Střední až větší, nejméně 60 litrů, vhodná je délka nádrže alespoň 90 cm. Dobře osázená, submerzně jemnolistými rostlina, emerzně především velkolistými rostlinami, vhodné jsou i plovoucí rostliny. Dostatek místa na plavání pro tyto živé a pohyblivé ryby. Nádrž musí být dobře zakrytá, ryby dobře skáčou. Je využitelná i pro větší paludária s dostatečným objemem vody a listy přesahujícími nad hladinu.

Náročnost: Ryba není úplně vhodná pro naprosté začátečníky, kteří si pořizují první akvárium zcela bez zkušeností. Ti mají obvykle problémy s udržením kvality vody, překrmují, málo mění vodu, kombinují nevhodné druhy ryb i rostlin. Také obtížně udržují stabilní teplotu vody, zejména v létě v panelových bytech. Při dodržení těchto podmínek je její chov snadný, takže potom je to vhodná ryba pro mírně pokročilé.

Poznámky k chovu

Teplota:
Jedná se o stenotermní druh, tedy vyžadující dodržení určitých poměrně úzkých teplotních limitů. Teplota vody by se měla udržovat mezi 22 až 24 ^o C. Nižší nebo vyšší teploty nejsou dlouhodobě žádoucí a zkracují věk ryby, zejména vyšší teplota způsobuje náhlé úhyny. Přechodně nouzově snáší pokles i na 18 ^o C.

Osvětlení:
Běžné osvětlení, dané prostředím nádrže, pro vytírání ve společenské nádrži spíše tlumené.

Tvrdost vody:
Optimální rozmezí tvrdosti vody je mezi 5 – 12 ^o dGH, pokud možno by neměla překračovat 15 ^o dGH, ale ryby jsou poměrně tolerantní a přizpůsobivé až k 20 ^o dGH, zejména pokud je dostatek čerstvé vody. Stará voda není vhodná.

pH vody:
Mírně kyselá až neutrální, mezi 6 – 7 pH. V místech přírodního výskytu je voda často zbarvena do hnědé čajové barvy výluhy z rostlinných materiálů.

Krmení:
Všežravec, živá i umělá krmiva, sbírají je z hladiny a ze sloupce vody v horní polovině. V přírodě se živí především komářími larvami.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Velmi zajímavé chování při rozmnožování dalo rybám jejich druhové české jméno. Ryby kladou jikry na listy nad hladinou, a to ze strany na vertikálně postavené, nebo zespodu na horizontální listy. Třecí místo vybírá samec. Třecí akt v přírodě probíhá tak, že po počátečních divokých honičkách ryby připlavou pod list nějaké rostliny nízko nad hladinou. Krátce kolem sebe trhaně plavou a potom se pod hladinou k sobě přiblíží, vystoupají přitisknuty k sobě k hladině a společně vyskočí zespodu na vyhlédnutý list a až 10 vteřin zůstanou přilepeny na listu, zejména s pomocí břišních a prsních ploutví. Potom již samostatně spadnou zpět do vody, samice obvykle dříve než samec. Tuto „rozcvičku“ několikrát opakují. Potom dojde ke společným skokům skutečného výtěru, při kterých položí samice 5 - 12 jiker, které jsou ihned samcem oplozeny. Tření takto opakovaně pokračuje, celkový počet jiker ve výtěru je mezi 50 – 200. Množství a oplození jiker je ovlivněno také kvalitou krmení. Po výtěru samec zůstává nedaleko a jikry „hlídá“, lépe řečeno je občas postřikuje ocasní ploutví, aby nezaschnuly. Pokud je poblíž dostatek úkrytů, nezůstává přímo pod jikrami, aby na ně neupozornil predátory. V noci při úplné tmě samec jikry nepostřikuje. Pokud kvůli malé ploše listu došlo ke tření na více místech, tak je samec postřikuje v pravidelném pořadí. Samice se péče o jikry nezúčastní.

Výtěr v umělých podmínkách
Ryby lze vytírat několika způsoby, podle celkových podmínek chovatele. Je možno vytírat je v páru nebo i menším hejnu, jeden samec je schopen vytírat se s více samicemi. Podmínkou není skutečný list vodní rostliny ve vhodné výšce nad hladinou. Místo něj se může na krycí sklo položit utržený list suchozemské rostliny (např. větší list jitrocelu) nebo kus tmavého papíru a podobně. Vhodné je krycí sklo upravené tak, že je to pruh skla, na nějž se položí list. Na tento pruh skla ryby nakladou jikry a sklo se může přenést a položit na malou nádrž, kde probíhá vývoj jiker bez přítomnosti samce. Vyjmutý pruh skla se dá potom nahradit jiným. Je vhodné takto nabídnout rybám „list“, protože jsou ochotné vytírat se i na stěnu nádrže, což je pro další manipulaci nejméně vhodné.

Jinou možností je použití svislých plastových listů, jejichž stonky se upevní na přísavku, a ta se uchytí zespodu na krycí sklo, nebo se stonek zmáčkne mezi dvě krycí skla a podobně. S jikrami nakladenými na tyto umělé listy se potom nejlépe manipuluje.

Výtěr ve společenské nádrži
Hladina vody se upraví tak, aby mezera mezi vodou a sklem nebo vytíracím listem byla nejméně 6, lépe 10 cm. Po výtěru se samec stará o jikry a ocasní ploutví na ně občas stříká vodu až do vykulení potěru.

Teplota pro výtěr:
Ryby je možno nechat vytírat i ve společenské nádrži při teplotě kolem 23 - 24 ^o C. Pokud se vytírají v samostatné nádrži, tření může podpořit přechodná teplota 25 ^o C. Ryby jeví vyšší vytírací aktivitu před deštěm při poklesu tlaku vzduchu.

Samostatná vytírací nádrž:
Objem 40 – 50 l, výška vodního sloupce 15 – 30 cm, plocha dna nejméně 600 – 900 cm². Je vhodné vložit kelímky se zasazenými rostlinami. Zavést vzduchování a regulované topení. Nádrž je lepší mírně přistínit. Třou se obvykle odpoledne. Po výtěru je nejlepší samce ponechat v nádrži, aby pečoval o jikry, nebo se v případě nutnosti odloví a potom se upraví výška hladiny a pod jikry umístí vzduchovací kamínek tak, aby praskající bublinky lehce postřikovaly jikry.

Voda:
Optimální parametry vývojové vody jsou 5 – 6 ^o dGH, do 1 ^o dKH, přibližně 6.5 pH, čerstvá voda.

Vývoj jiker:
Nádrž s jikrami je vhodné zastínit. Při teplotě 26 ^o C se potěr vykulí po 24 – 36 hodinách, při teplotě 25 ^o C se vykulí po více než 48 hodinách, při teplotě 22 ^o C se vykulí po 60 hodinách, ale dochází ke zvýšeným úhynům. Jikry lze ve stadiu vyvinutých očí ze skla opatrně seškrábnout žiletkou nebo setřít ptačím brkem a umístit do výše uvedené čerstvé vývojové vody, vodní sloupec pouze 1 cm. Takzvaná stará voda není vhodná.

Odchov potěru:
Po vykulení se potěr rozplave za dva dny. Je téměř průsvitný, velmi štíhlý, s tmavýma očima. Zpočátku se udržuje nízký stav vody pouze do 5 cm. Zavést jemné vzduchování. Plůdek vyžaduje velmi jemné krmivo o velikosti 50 – 100 mikronů, takže po rozplavání prvních 10 – 12 dnů se krmí obvykle pouze nálevníky, přijímá i „mlhové“ umělé krmivo. Potom se umístí do větší nádrže a lze podle možností krmit jemnou artémií, prachovým zooplanktonem, háďátkem octovým (Turbatrix aceti) a postupně přidávat také mikry (Panagrellus redivivus) a umělé krmivo. První měsíc roste pomalu. Potěr má po vykulení ještě několik týdnů před násadcem ocasu tenké vlákno, které zřejmě slouží k pohybu. Se zvětšováním velikosti potěru lze opatrně zvyšovat tvrdost vody, pokud možno nejvýše 12 ^o dGH. Ve třech měsících měří 25 – 30 mm. Dospívá ve věku 8 – 10 měsíců.

Ryby po celou dobu odchovu plůdku i chovu dospělých vyžadují pravidelnou výměnu vody za čerstvou, stará voda jim nevyhovuje.

Cenové zajímavosti
Poprvé jsem si tyto ryby pořídil počátkem 70. let v akvaristice ve Spálené ulici v Praze u Milana Chvojky. Zaujaly mne hlavně tím, že naživo v nádrži vypadaly lépe, než na fotografiích. V akvaristikách se v té době obvykle prodávaly za 8 – 12 Kčs.

Pro porovnání se současností, v 70. – 80. létech byla výkupní cena na vývoz 3 Kčs, což by v dnešní době odpovídalo asi 30 Kč.

Další informační zdroje:

Internet:

http://www.salmlernetz.de/...

Video:

http://www.youtube.com/... - tření, nádherné záběry
http://www.youtube.com/... - tření