Yasuhikotakia sidthimunki Klausewitz, 1959

Synonyma: Botia sidthimunki; Botia sidthimunkii

Výskyt: Indočína - Thajsko. Povodí řek Chao Phraya, Kwai a Mae Klong.
Střední a větší řeky, zátopové oblasti a malá blátivá jezera, mírně proudící i stojaté vody.

Velikost až 5.5 cm.

Obecný popis

Tato mřenka je jedním z nejmenších druhů z čeledi Botiidae, v zajetí dorůstá maximálně 5,5 cm délky, v přírodě údajně i více. Dožít se může až patnácti let.

Rybu objevili v Thajsku pánové Somphong Lekaree a Damri Sukaram v roce 1959. Lekaree byl vývozce akvarijních ryb, zatímco Sukaram ryby pro akvarijní obchod dodával. Druhové jméno bylo vybráno na počest Aree Sidthimunka, což prý byl vědecký pracovník v oddělení pro rybolov z ministerstva zemědělství.

Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů zařadila Yasuhikotakia sidthimunki na seznam kriticky ohrožených druhů, čelí tedy extrémně vysokému riziku vyhynutí v blízké budoucnosti. Příčinou je výstavba přehrad, umělých hrází podél řek, rybolov a znečištění vodních toků. Nějakou dobu byl druh dokonce považován za v přírodě vyhynulý, ale byl nově objevený v Sangkhla Buri (okres v západním Thajsku).

Dříve rybka patřila do rodu Botia, od roku 2002 byla zařazena do rodu Yasuhikotakia, čímž se její jméno stalo slušným jazykolamem. Jelikož sidthimunki si již pamatuji, k rodovému jménu jsem si vytvořil mnemotechnickou pomůcku, fiktivní rozhovor dvou osob: "Já su Hiko. Taky já." ;-)

Má podlouhlé stříbřitě lesklé tělo torpédovitého tvaru, z každé strany se táhnou od úst k ocasní ploutvi dva podélné černé pruhy, které spojuje 7 - 8 příčných vedoucích od hřbetu. Tím vzniká její charakteristický výrazný vzor (v angličtině je jeden z používaných názvů "řetízková" (chain) mřenka). Ploutve jsou téměř bezbarvé. Okolo úst má tři páry vousků.

I tento druh má pohyblivé podočnicové trny a můžeme pozorovat jev zvaný „šedá ven“ (tzv. "grey out"), blíže je popsáno v kartě u Chromobotia macracanthus. Pohlaví je těžko rozlišitelné, dospělé samice údajně mívají kulatější břicho.

Tuto nádhernou mřenku poprvé v Německu (1959) choval akvarista Werner, který má zásadní význam pro její následné rozšíření mezi akvaristy Evropy. Velkou zásluhu o její dovoz do bývalého Sovětské svazu o deset let později měl známý historik (a vášnivý akvarista) Sergej Sergejevič Smirnov, autor slavného románu Brestská pevnost. Česká a slovenská široká akvaristická veřejnost zná tuto rybku spíše až po roce 2000.

V anglicky hovořících zemích rybu nalezneme pod označením Dwarf Chain Loach, Dwarf Loach, Dwarf Botia, Chipmunk Botia a "Sid". Označení "Sid" vzniklo díky těžko vyslovitelnému celému jménu rybky a je určitým významovým zkrácením (vzniklo díky známému historickému filmu "Sid").

Nádrž: Ryby by měly být přidány až do stabilní, delší dobu zaběhlé nádrže, o objemu alespoň 100 litrů. Raději ale do větší, potřebují dostatečný prostor na plavání. Jako ostatní mřenky jsou Y. sidthimunki velmi citlivé na amoniak, dusitany a vyšší hodnoty dusičnanů, takže fungující filtrace a pravidelná výměna vody musí být samozřejmostí. Vyžadují jemné písčité dno s dostatečným množstvím úkrytů z kořenů, skalek a jeskyněk, bohatě zarostlé např. kryptokorynami, anubiasy a různými druhy mechů.
Sekavky potřebují mít jistotu, že se v případě nebezpečí budou mít rychle kde schovat.

Osvětlení volíme spíše tlumenější. Vzhledem k malé velikosti rybek hrozí nebezpečí, že se dostanou do filtru, takže nasávací trubka by měla být bezpečně chráněna například nylonovou síťkou nebo kostkou filtrační pěny. Krycí sklo se také bude hodit, aby nějaký jedinec nevyskočil z akvária. Pokud přidáme čerpadlo, abychom simulovali větší proud vody, jsou pak ještě živější. Doporučuje se ale nechat v akváriu i klidnější místo, kde si mohou ryby v případě potřeby odpočinout.

Náročnost: Je to mírumilovná ryba vhodná i do rostlinných akvárií s jemnými rostlinkami, které nijak nepoškozuje. Má pro sekavky netypické chování, často se pohybuje nejen u dna, ale i ve středním sloupci, a to běžně i za denního světla.

Rybky jsou někdy až "veselé a skotačivé", podobně jako hejnové rejdění pancéřníčků rodu Corydoras; často v strmých, svislých pozicích hlavou nahoru nebo dolů, v závislosti i na tvaru nádrže.

Poznámky k chovu

Jde o čilou hejnovou rybu, kterou bychom měli chovat ve skupině minimálně šesti kusů a v ideálním případě daleko více. Optimální se jeví počet v desítkách kusů. Nejenom, že pak vyvinou komplexní společenskou hierarchii uvnitř hejna, ale i jejich celkové chování bude přirozenější. V takovýchto případech se může občas podařit i jejich rozmnožení.

Nejvíce jí vyhovuje měkká nebo mírně kyselá voda, pH v rozmezí 6,6 – 7,2. Čistá voda a stabilní prostředí jsou ale mnohem důležitější než přílišné hraní si s pH a tvrdostí. Y. sidthimunki je vhodná do společenského akvária k podobně mírumilovným a malým rybám, jako jsou například různé druhy razbor, menších dánií, parmičky pětipruhé, duhové apod. Můžeme zvolit i některé další z menších sekavek jako je Botia striata či vzhledově dosti podobná Yasuhikotakia nigrolineata. Pokud netrváte na biotopním složení osádky akvária, mám dlouhodobě ozkoušené úspěšné soužití s Yunnanilus cruciatus a sumečky rodu Otocinclus a Microsynodontis.

Uvádí se, že přijímaný sortiment potravy je široký, včetně různých vloček a granulí. Moje konkrétní zkušenosti jsou takové, že mé šestihlavé hejno jako jedinou potravu přijme pouze zmražené (např. cyclop, komáří larvy) a samozřejmě živé krmení. Takže i na tuto eventualitu by měl být připraven ten, kdo si je pořídí.

Nepohrdnou menšími šneky, ale odrostlejší již nechávají na pokoji.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

V zajetí bylo zaznamenáno několik málo úspěšných odchovů, většinou v případě chovu velmi početného hejna ve větším akváriu. Šlo ale o náhodné úspěchy. K nám dovážené Y. sidthimunki jsou z generace na generaci množené pomocí hormonální stimulace, v přírodních lokalitách jsou dnes ryby chráněné. Úspěšné odchovné programy by tak nejen zvýšily dostupnost tohoto druhu pro akvaristy v obchodech, ale také by umožnily reintrodukci do zbytků jejich přirozeného prostředí.

Podle ruských [1] autorů lze mřenku nádhernou rozmnožovat i v malých nádržích 40 x 25 x 25 cm, ale pro stimulaci ke tření jsou nutné hormonální přípravky. Dospělé samice mají kolem 500 – 900 jiker, které se kulí za 17 hodin po výtěru při teplotě vody 30 °C. Potěr přijímá drobné vířníky a na konci prvního měsíce života měří 9 mm.

Pohlavní dospělosti ryby dosahují po roce života a při dobrých podmínkách v nádrži se dožívají až 16 let.


Cena: Obtížně sehnatelná ryba, cena 150 - 250 Kč.

Další informační zdroje:

[1] Kochetov, A. M. (Кочетов, А.), Аквариум ULTRA — Феноменальные шипоглазки Малайзии и Сиама, http://aquabooks.cz/...
[2] Macdonald, M., Thoene, M. & all., Loaches — Natural history and Aquarium Care, http://aquabooks.cz/...

http://www.loaches.com/...
http://www.loaches.com/
http://www.practicalfishkeeping.co.uk/...
http://www.zierfischverzeichnis.de/...
http://www.schmerlen.de/ - německé stránky věnované mřenkám
http://en.wikipedia.org/... - řeka Chao Phray a její povodí