Caridina gracilirostris De Man, 1892

Synonyma: Caridina serratirostris; Palaemon scarletti

Výskyt: Jihovýchodní Asie, Indie, (Srí Lanka). Filipíny – řeky: Cabugao, Nato, Calawagan, Baganga. Borneo – řeka Tawao.

Velikost až 4 cm.

Obecný popis

Krevetky druhu Caridina gracilirostris patří, myslím neprávem, mezi druhy, které se v našich akváriích nevyskytují tak často, jak by si zasloužily. Krevetka není sice pestrá, je velmi nenáročná a co se týče velikosti, předčí svými 3 až 4 cm všechny druhy rodu Neocaridina i většinu krevetek rodu Caridina. Často se skrývá pod názvy Needlenose caridina, Pinocchio shrimp, Red nose shrimp či Mosquito shrimp. Vzhledem ke své mírumilovné až bojácné povaze ji můžeme chovat se všemi druhy krevetek, které se nevyznačují zvýšenou agresivitou.

Etymologie slova Neocaridina. Slovo caridina je odvozeno od řeckého slova "garída", česky malý korýš, nebo kreveta.


Charakteristika druhu:

Caridina gracilirostris je původem z jihovýchodní Asie. Vyniká nad ostatními krevetkami svým dlouhým rostrem (protáhlý hrotovitý výběžek z hlavohrudi), díky kterému krevetka nese výše uvedená pojmenování. Jeho zbarvení je červené, ale v rámci této barvy proměnlivé – najdeme jedince s temně rudým i jen světle načervenalým rostrem. Na ventrální (spodní) straně je rostrum těchto krevetek jemně pilovité, nepravidelné větší hroty jsou umístěny na straně dorsální (hřbetní). Dalším znakem, který krevetku odlišuje od ostatních trpasličích druhů, jsou relativně dlouhé oční stopky oddělující oči od hlavy. Oči jsou světlé a při přímém osvětlení se lesknou.

Tělo je průhledné, místy se mohou na těle a na ocasním vějířku objevovat červené, nebo hnědé až černé proužky. Tělo je přibližně uprostřed lomené, což je pro rod Caridina velmi netypické. Tímto znakem se vyznačují spíše zástupci rodů Macrobrachium či Palaemon. Její malou nevýhodou je krátkověkost – většinou se uvádí délka života 1–2 roky, některé zdroje však uvádí délku života do jednoho roku.

Nádrž: Vzhledem k velikosti krevetek volíme nádrž spíše větší - cca 30 litrů a více. Nádrž by měla být zařízena stejně jako pro ostatní druhy krevet. Přítomnost olšových šištic, dubových či mandlovníkových listů v nádrži je žádoucí.

Vzhledem k velmi mírné povaze C. gracilirostris je vhodné zvolit i mírumilovné obyvatele akvária. Pokud o krevetky nechceme přijít, neměli bychom do nádrže vpustit cichlidy a další větší druhy ryb.

Krycí sklo není podmínkou - stejně jako u ostatních druhů krevet mají tendenci z nádrže utíkat pouze v případě, že v nádrži jsou nevyhovující podmínky. Chtěl bych zde zmínit, že C. gracilirostris patří mezi druhy, které jsou nejvíce lekavé. Pokud se leknou, jsou schopny prudkým pohybem zadečku vyskočit z akvária.

Náročnost: Na chov v podstate nenáročná krevetka. Vyhovuje jí spíše tvrdší voda. Přítomnost ostatních druhů krevet, olšových šištic a dubových listí je žádoucí. Odchov - přes larvální stádia v brakické vodě.

Poznámky k chovu

Při dodržení základních podmínek dobře zaběhnutého akvária bychom neměli mít s chovem tohoto druhu problém. Nádrž volíme v rámci miniakvárií pro krevetky spíše větší – tedy kolem 30 l. Teplota by neměla klesnout pod 20 ºC, při překročení 28 ºC hrozí úhyn. Přestože snáší téměř jakoukoli vodu, daří se jí lépe v neutrální až tvrdší vodě s pH mírně nad 7. Chovám tyto krevetky i v brakické vodě a nečiní jim to žádné potíže. Salinita vody v brakické nádrži s dospělci by však neměla dlouhodobě překročit 15 ‰ (tedy 15 gramů soli na litr vody. Nároky na výměnu vody a celkovou hygienu v nádrži má podobné jako Caridina multidentata či barevné variety Neocaridina heteropoda.

Nevyžaduje žádnou speciální stravu – kromě klasických krmiv pro krevetky můžeme přidávat spařené kopřivy, špenát, jakékoli granule obsahující rostlinnou složku, krmivo pro ryby a další potravu vhodnou do akvária. Pozor však na granule u kterých výrobci uvádějí byť jen stopové množství mědi. Ty mohou být pro bezobratlé živočichy jejich poslední večeří.

Jako téměř všechny drobné druhy krevetek má ráda společnost dalších jedinců svého druhu, takže v nádrži bychom jich měli mít alespoň 6 ks. Chováním je tato krevetka mírná, nepozoroval jsem nikdy ani náznak agrese vůči ostatním druhům či jedincům stejného druhu. Má velmi zajímavý pomalý způsob plavání. Při srovnání s jinými krevetkami se ladně a elegantně vznáší ve vodním sloupci. Při úleku však dokáže vyletět nad hladinu a v případě absence krycího skla, dopadnout velmi daleko od akvária. Tento jev není při odlovování těchto plachých krevetek ničím neobvyklým, takže doporučuji krevetku do síťky lapit již na dně a šikovně ji v síťce schovat aby se při přenosu neodrazila.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pohlavní dimorfismus je patrný. Samice jsou robustnější, v dospělosti mají pod karapaxem světlá nažloutlá vajíčka. Počet vajíček je oproti druhům s přímým vývojem velký. Ve srovnání s ostatními druhy, u kterých se nachází larvální stádium, je počet vajíček spíše malý. Zatímco u ostatních druhů s nepřímým vývojem jdou počty vajíček do tisíců, u tohoto druhu uvádí Heerbrandt a Lin (2006) 130 až 718 vajíček – záleží hlavně na velikosti samice. Po spáření a předání spermatoforů samice promíchá spermie s vajíčky a oplodněná vajíčka nalepí na plovací nožky - pleopody. Zde se vajíčka vyvíjí. Tento proces trvá přibližně 2–3 týdny – je tedy poměrně rychlý. Během této doby samička vajíčka neustále prokysličuje a přihání k nim pomocí pleopod čerstvou vodu. Případná neoplozená vajíčka odstraňuje, aby nezplesnivěla a neznečistila či nenakazila zbytek snůšky. Ke konci vývoje vajíčka zprůhlední a my bychom měli mít připravenou nádrž na odchyt larev.

Odchov larev:
Larvy se líhnou přibližně 1–2 dny, sůl jim při líhnutí ve sladké vodě doplňovat nemusíme. Jakmile vidíme, že samička již žádná vajíčka pod nožkami nemá, můžeme přistoupit k odlovení larev do odchovné nádrže. Larvy jsou pozitivně fototropické, takže podobně jako u druhu Atyopsis moluccensis se mi osvědčilo umístit ke spodnímu rohu nádrže bodové světlo, ke kterému se larvy přiblíží a zde je odsaju hadičkou do připravené odchovné nádrže. Nádrž na odchov larev chystáme s větším předstihem, aby se stačila zaběhnout. Salinita v nádrži by pro úspěšný odchov měla být 15 ‰, používám sůl určenou do mořských akvárií. Teplotu udržuji mezi 26 ºC a 28 ºC. Filtruji klasickým biomolitanovým filtrem napojeným na vzduchovací motorek. Osvětlení volím stejně intenzivní jako u larev Atyopsis moluccensis (0,5 W/l s 12h periodou). Strategie osvětlení z boku se osvědčuje i u těchto larev – opět se na stěně u světla tvoří více řasy a pozitivně fototropické larvičky si tak ve chvílích, kdy nekrmíme, na skle potom nacházejí svou potravu.

Krmení:
Strategii krmení volím opět stejnou jako u larev Atyopsis moluccensis – mixovaná živočišná strava, spirulinové tabletky a řasy ze sklenic s mořskou vodou, které jsou umístěny na okně. Zde platí poměrně známé pravidlo, že překrmit a zkazit vodu je jednoduché, kdežto umořit život v akváriu hlady je téměř nemožné.

Vývoj:
Larvy Caridina gracilirostris se vyvíjí velmi rychle. V první fázi mají velké černé oko, zbytek těla je průhledný bez jakýchkoli skvrn či proužků. Do týdne jsou larvy velké cca 5 mm. Stále zůstávají více méně průhledné, při pohledu shora můžeme na těle i ocasním vějířku pozorovat načervenalé skvrnky a proužky. Oči již také mírně odstávají jako u dospělců. Při pohledu z boku lze pozorovat na ventrální straně larvičky delší cephalopody směřující před hlavu. Rostrum zatím dlouhé není.

Za dva až tři týdny můžeme v nádrži pozorovat mladé krevetky. Krevetky již mají dlouhé rostrum a jsou to věrné kopie svých rodičů, v juvenilním stadiu samozřejmě nemůžeme jednoduše rozeznat pohlaví. V této fázi však krevetky zatím nepřemisťujeme do sladké vody – zatím si nevybudovali toleranci k sladké vodě. Přelovení můžeme uskutečnit až přibližně 70 dní od vylíhnutí, přičemž doporučuji v první fázi zředit vodu v odchovné nádrži tak, aby salinita byla 7 ppt (7 ‰). Po dalším týdnu již můžeme malé krevetky přelovit do sladkovodní nádrže k jejich rodičům.

Závěrem bych chtěl čtenáře zajímající se o vývoj larev a odchov tohoto druh krevetky upozornit na velmi zajímavou publikaci, z níž jsem čerpal před prvními odchovy Caridina gracilirostris a která poskytuje podrobný popis experimentů s larvami tohoto druhu. Jedná se o publikaci Heerbrandt a Lin (2006) – Larviculture of Red Front Shrimp, Caridina gracilirostris (Atyidae, Decapoda). Tito odborníci zkoušeli mimo jiné i vliv salinity a teploty vody na úspěšnost odchovu larev. Nejlepších výsledků (cca 90% úspěšnost odchovu) dosahovali při salinitě 15 ppt (15 ‰,) a teplotě 27 ºC. Tyto podmínky, jak jsem uvedl se snažím dodržet i ve svých nádržích, nicméně nedosahuji tak úspěšných odchovů, jaké popsali oni. Zřejmě je třeba dodržet i dávky a typ krmení, případně i další faktory, které nepopisují. Z jedné snůšky odchovám přibližně stejný počet jedinců jako u odchovů larev Atyopsis moluccensis – tedy cca 10 – 15 jedinců z jedné snůšky, což je v případě tohoto druhu úspěšnost do 10%.

Cena: se pohybuje kolem 35 Kč/kus.

Další informační zdroje:

Internetové odkazy na další zdroje

http://www.akvakrevetky.wz.cz/...
http://en.wikipedia.org/...
http://www.akvarista.cz/... - anatomie krevet
http://www.krevetkus.cz

Heerbrandt a Lin (2006) – Larviculture of Red Front Shrimp, Caridina gracilirostris (Atyidae, Decapoda. JOURNAL OF THE
WORLD AQUACULTURE SOCIETY. 2006. sv. 37, č. 2, s. 186 - 190

Libus J.: Reproduire la crevette à long nez, Caridina gracilirostris. Aquamag. 2010. sv. 1, č. 9, s. ISSN 1969-3524.