A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Cleithracara maronii Steindachner, 1881

akara hnědá

Kmen: Chordata
Třída: Actinopterygii
Řád: Perciformes
Čeleď: Cichlidae
Podčeleď: Cichlasomatinae
Rod: Cleithracara
Ukaž v katalogu »

Správce: vav
Zobrazeno: 49501x; Aktualizace: 25.2.2011

Synonyma: Acara maronii; Aequidens maronii; Cleithracara maroni


Další česká a lidová označení: akara pestrá

Výskyt: Jižní Amerika - Východní Guyana, Surinam a Francouzská Guyana, povodí řeky Maroni, delta Orinoka, potoky s pomalu tekoucí vodou.

Velikost až 15 cm.

Obecný popis

V akváriu dorůstá okolo 10-12 cm, v přírodě do 15 cm.

Podle dostupných zdrojů byla do Evropy importována poprvé v roce 1936. I když je její pouť po evropských akváriích docela dlouhá, v současnosti není rybkou, která by byla ve stálé nabídce akvarijních prodejen.

Etymologie jména:

Současné vědecké rodové pojmenování složené z řeckého „kleithron” (zámek) a acará (jméno pro cichlidy v indiánském jazyce Guaraní), je odvozeno od anglického jména „keyhole” cichlid (key – klíč, hole – dírka), které vzniklo podle skvrny v zadní polovině hřbetu, často připomínající klíčovou dírku pro dózický klíč. Druhové označení je podle řeky Maroni, jednom z míst jejího výskytu.

Popisovaná ryba je jediným zástupcem svého druhu v rodu Cleithacara, který vytvořili ichthyologové Kullander a Nijssen v roce 1989.

Popis:

Zbarvení těchto ryb se výrazně mění podle nálady a stavu. Rybky, které se cítí dobře, jsou jednolitě béžově hnědé, zbarvení dominuje lomený černý pruh od temene hlavy přes oko až na skřele. Hlavní ozdobou je černo-zlatá „paví skvrna” v zadní polovině hřbetu s různě rozpitou černou barvou, která je zpravidla u každé ryby trochu jiná. Kromě toho upoutá dlouze protažená hřbetní ploutev zejména samců. Ta bývá směrem ke špičce zbarvena modře se světlým lemováním, stejně jako řitní ploutev. Modrý nádech se objevuje i na ploutvích břišních a ocasní, přičemž břišní ploutve jsou také protažené a převážně světle krémově zbarvené. Zbarvení obou pohlaví je zhruba stejné s tím, že samičky bývají celkově drobnější s méně vyklenutým čelem a jejich nepárové ploutve jsou sice také protažené, ale zpravidla ne tolik jako u samců.

Úlekové a noční zbarvení je bledě šedě-béžové s tmavými nepravidelnými fleky a s nepravidelným tmavým pruhem uprostřed boků, případně svislým mramorováním v místě „paví skvrny”. Existují různé přechodné stavy.

Rozlišení pohlaví je obtížné i u dospělých ryb. Obvykle se dají rozeznat dominantní samci. Při nákupu je proto vhodné vybrat skupinu alespoň 6 jedinců různých velikostí, aby se ze skupiny mohly vytvořit páry. Rybky, které byly odchovány v dobrých podmínkách tj. v dostatečném prostoru a dobře krmené, mají již odmala typicky okrouhle klenuté čelo a v těle jsou poměrně vysoké. Ty protažené s hrbatým čelem to štěstí neměly, a do krásy svých šťastnějších sourozenců i při dobré péči nedorostou. Dožívají se více než 6 let.

Nádrž: Akary jsou robustní rybky, které pro to, aby se cítily dobře a mohly dorůst v krásné ryby, potřebují dostatek prostoru, zejména plochy dna. I když se nejedná o rybky s velkou vnitrodruhovou agresivitou, nádrž by měla mít alespoň 100cm délky a alespoň 120l pro 2 páry, optimálně od 150l více. Také proto, aby po vytření dominantního páru nebyli ostatní členové skupiny příliš utiskováni. Zařízení akvária je potřeba doplnit, jako pro všechny cichlidy, kořeny a kameny, které rozčlení plochu dna, u kterého se tyto akary především pohybují, na jednotlivá teritoria. Oblé ploché kameny na chráněném místě jsou vyhledávány pro tření. Na dno se hodí říční štěrk s oblými hranami o běžné zrnitosti 2-6 mm, část dna můžeme pokrýt jemnějším praným pískem. Rostliny je možné použít libovolné, protože je tyto akary zpravidla neničí, interiér nádrže nepřebudovávají.

Náročnost: Jak by se dalo akaru hnědou charakterizovat? Tak jako u lidí je výraz v tváři obvykle výrazem duše, tak v tomto případě to v přeneseném významu platí i u ryb. Je to elegantní cichlida s dobráckým „výrazem” a dá se říci, že i s dobráckou povahou. Je možné ji tedy chovat ve společenství i s drobnějšími rybkami velikosti neonky. Společenství jiných rybek prospívá chovu i proto, že akary mohou jinak být docela plaché a lekavé.

Akary hnědé nemají kromě prostoru zvláštní nároky na chov a to spolu s jednoduchým zbarvením může vyvolat zdání, že se jedná o rybku příliš obyčejnou, kterou v době nabídky mnoha barevných novinek nestojí za to chovat. Avšak ti, kteří hledají nenáročné, majestátní, klidné a elegantní ryby se zajímavým sociálním chováním do většího společenského akvária, by jen těžko mohli volit lépe.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 24 °C
pH: 6 - 7
dGH: 5 - 20 °N
Voda: sladkovodní; měkká – středně tvrdá, slabě kyselá

Ze skupiny se postupně vyberou páry a ryby si vytvoří hierarchii. Imponování mezi jedinci obou pohlaví probíhá typickým způsobem pro cichlidy. Předvádějí rozevírání skřelí, potřásání hlavou, napínání a bití ploutvemi, přetlačování tlamkou. Při těchto hrách se rybky intenzivně vybarví. Agresivita je nízká a jde jim především o zastrašení a vyjasnění si pozice. Toto hašteření probíhá i mezi již vyvolenými partnery a slouží zřejmě k upevňování vztahu. Ostatních rybek si vyjma doby tření nevšímají.

Obývají hlavně spodní polovinu vodního sloupce, nocují u dna.

Potrava by měla být pestrá, sestávající z běžně dostupných živých, mražených a umělých krmiv, velikosti úměrné jejich tlamce. Ryby žerou zejména ze dna a vodního sloupce, ale dokážou sbírat potravu i z hladiny. Příležitostně vykusují plže z ulit.

Při nesprávné výživě, případně i omezeném příjmu potravy vlivem nevhodného prostředí, jsou akary náchylné k „děrové” nemoci, jinak jsou odolné. Vzhledem k velikosti ryb a tomu odpovídajícímu množství spotřebované potravy, je pro celkovou kondici nezbytné zajistit čisté prostředí prostřednictvím filtrace a pravidelných částečných výměn vody spojených s odkalením.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 26 °C
pH: 6
dGH: 5 - 15 °N
Voda: měkká – středně tvrdá, slabě kyselá

Akary hnědé se obvykle vytírají i ve společné nádrži. Páry, které se vyberou ze skupiny, pro tření využívají pevný předmět na dně - typicky kámen, který před třením očistí a z jeho okolí vyženou možné vetřelce. Poté samička klade šňůry drobných jiker světle béžové barvy. Sameček ji střídá a jikry oplodňuje. Celkově může výtěr obsahovat několik set jiker (300 – 400). Po vytření oba partneři společně pečují o snůšku, kterou ovívají, odstraňují nečistoty a zkažené jikry a brání teritorium. V této době mohou být agresivní vůči vetřelcům. První snůšky rodiče někdy požerou. Nestane-li se tak, pak se za 3-5 dní vykulí potěr, který má velký žloutkový vak a na těle drobné černé znaky. V té době rodiče na příhodném místě vyhloubí v písku jamku, naberou vrtící se plůdek do tlam, přenesou ho do ní a pokračují v péči. Čas od času plůdek přemístí. Při péči mohou občas vyhrabat nějakou rostlinku. Za dalších 3-5 dní se začne plůdek rozplavávat. V té době jsou to již malinké rybky s relativně velkou hlavou a tělem. Rodiče se dále starají a vodí je po nádrži i několik měsíců.

Mláďata přijímají přiměřeně velkou živou, mraženou ale i umělou potravu.
Lze je odchovat také bez přítomnosti rodičů tak, že po vytření přemístíme podklad se snůškou do zvláštní nádrže, kde zavedeme jemné vzduchování tak, aby voda proudila okolo jiker. Tento způsob je ale obvykle považován za nesprávný, jelikož nepodporuje „imprinting” tj. nedovoluje mláďatům vštípit si přirozené chování rodičů při péči o potomstvo.

Zajištění odpovídajícího prostoru a kvalitní péče i jen pro několik desítek mladých akar není úplně jednoduché, a je proto na zvážení redukce počtu potomstva již v raných stádiích.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Internet

Hesla pro vyhledávání: Aequidens maronii, Cleithacara maronii, Maroni river

Fotky a videa:
http://wn.com/Maroni_River - videa z řeky Maroni
http://www.corbis.co.in/... - fotky z oblasti výskytu

Informace:
- v češtině
http://www.aquapage.cz/... - stručný popis ryby
http://www.horacovoakvarium.cz/... - příběh akary hnědé
http://www.akvamania.webz.cz/... - mj. děrová nemoc
http://www.depona.cz/... - písky pro Pražáky

- v angličtině
http://en.wikipedia.org/... - Wikipedie
http://www.fishbase.org/... - Fishbase
http://aquaworld.netfirms.com/... - popis druhu
http://www.aquaticcommunity.com/... - popis druhu
http://fish.mongabay.com/... - stránky o akarách
http://www.seriouslyfish.com/... – kvalitní popis druhu
http://www.thefreelibrary.com/... – situace na řece Maroni
http://en.wikipedia.org/... - řeka Maroni



 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.