Cambarellus patzcuarensis Villalobos, 1943

Správce: veko

Zobrazeno: 79747x; Aktualizace: 29.5.2011

Výskyt: Střední Amerika, Mexiko, sopečné jezero Lago de Patzcuaro (o ploše 130 km², v nadmořské výšce 2.035 m n. m., s průměrnou hloubkou 4.9 m a maximální hloubkou 12 m).

Velikost až 5 cm.

Obecný popis

Ráček dosahuje v dospělosti 3-5 cm. Mladičké ráčátko je po osamostatnění velké kolem pouhých 3mm.

Výjimečně na raka neagresivní druh, velmi pěkný a zajímavý tvor. Lze chovat ve společné nádrži více kusů těchto ráčků. Neničí příliš vodní rostliny, nenapadá ryby (při dostatku potravy). Z úkrytů vylézá i přes den, necítí-li se ohrožen. Tento ráček rozhodně pozvedne atraktivitu akvária a potěší každé oko akvaristy.

Pohlavní dimorfismus:
Samci mají větší klepeta, samice robustnější (širší) zadeček (abdomen). Samice mají pohlavní vývody na 3. páru končetin, kde se nachází dva otvory - gonopory (samičí pohlavní orgány). Samci mají pohlavní vývody u posledního páru končetin.

Varianty a názvosloví:
Tohoto malého ráčka nalezneme ve dvou formách s následujícími označeními:

Přírodní varianta: Cambarellus patzcuarensis var. Choco (CPCH, CPB CP choco), hnědý mini rak, Cambarellus choco, Cambarellus patzcuarensis sp. Black

Akvarijní oranžová varianta: Cambarellus patzcuarensis var. Orange (CPO), oranžový mini rak, Cambarellus orange, Mexican dwarf crayfish, Mexican dwarf orange crayfish.

Barevné varianty:
V přírodě existuje jak hnědá (nebo šedá), tak barevná varianta. Ráček může mít na sobě tmavé skvrny, nebo pruhy. Oranžová varianta je pouze akvarijní. Zrod této chovatelské varianty má pravděpodobně na svědomí holandský chovatel Juan Carlos Merino.

Citlivost na chemické látky:
Tento rak, jako každý jiný druh je citlivý na léčiva pro ryby, chemii, hnojiva, zejména chlor, proto používáme pouze vodu odstátou, alespoň 24 hodin, nebo převařenou.

Ráček se nachází na Červeném seznamu IUCN .

Jak probíhá svlékání u raků

Proces svlékání raků (ekdyse) lze rozdělit do 5ti fází:

A - 2% z celkové doby mezi dvěma svlékáními
- období bezprostředně po svlékání
B – 8%, kalcifikace
C- 65%, období mezi svlékáním
D- 24%, období před svlékáním
E- vlastní svlékání, zhruba okolo 10ti minut

Celý proces svlékání je řízen hormonálně. Hormony produkující svlékání- tzv. Y orgán, je umístěn v hlavohrudi. Inhibiční hormony X orgán- v očních stopkách. Mladý rak se svléká častěji, starší pak již méně často (1-2x do roka).

SVLEČKU necháme rakovi v akváriu. Většinou ji do druhého dne (až týdne) pozře. Je to pro něj velice cenný zdroj minerálních látek a hlavně vápníku.

Raci jsou po svlečce nádherně a sytě zbarveni, naopak před svlečkou mají bledší barvu.
Správně by svlečka měla být vcelku a bude vypadat, jako když se ,,odloupla“ hruď. Při svlečce dorůstají chybějící končetiny, ty ale už budou vždy menší, než původní.

Nádrž: Chovám a odchovávám po skupinách, ve kterých je 1 samec a 3-5 samic (dle stáří a odzkoušené výkonnosti samce). Vždy samce připouštím k samicím přibližně po týdnu, když už jsou v akváriu ,,zaběhnuté‘‘. Po napáření většiny samic, samce odlovuji spolu se samicemi co nemají vajíčka a dělám nové skupiny. Samice zůstávají v nádrži do doby, než se ráčata osamostatní. Akvárium pak slouží rovnou jako odchovna. Víc samců do jednoho akvária nedávám z důvodu špatných zkušeností, kdy mi dříve či později jeden zabil toho druhého (nebo rovnou i upářil starší samec mladšího). Mám špatnou zkušenost i s odchovem ráčat spolu se samcem, který většinu mláďat sežral. Skupiny chovám v 80-150 l nádrži, aby měli všichni obyvatelé dostatek místa a prostoru. Znám chovatele, kteří mají raků v takovýchto nádržích mnohem více, ale mají i mnohem větší úhyny v důsledku stresu, bojů a ráčata jsou různě poškozená (chybí končetiny, klepeta). Raci se pak vzájemně zbytečně napadají a když je rak čerstvě po svleku, jeho dny jsou sečteny.

Filtr je nenahraditelný, ale i zároveň zdrojem problému. Filtr musíme po dobu odchovu mláďat zabezpečit tak, aby mláďata nenasál proud vody, nebo aby do něj nevlezli, většinou tam pak uhynou hlady. Proto filtr umístíme co nejvýše v nádrži, nikoliv ke dnu. Nebo po nezbytně nutnou dobu dáme jen vzduch. Molitanové filtry nedávám k žádnému druhu raků, protože mi vždy molitan menší ráčci ukusovali, nebo velcí z rodu Procambarus ho ,,nastříhali‘‘ rovnou tak, že z něj do rána nezbyla ani trubička. Pochopitelně požírání molitanu není jejich přirozená strava a může mít smrtelné následky.

Hadičky od topítek a filtrů přikryjte sklem, raci jsou mistři útěkáři.

Drť (substrát dna) používám co možno největší. Když budete odchovávat mladé spolu s rodiči, tak zde se ukryje jak to nejmenší mládě, tak i dorostenec po svleku. Větší kamínek se i lépe udržuje v čistotě.

Jako schovávačky a úkryty jsou perfektní rozbité větší květináče, nebo i ty nejmenší pro kaktusy. Vždy keramické (umělohmotné vyplavou) a jen nové, bez vodního kamene.

Drtě spolu s dekoracemi, kořeny, velkými kameny a jinou dekorací v nádrži lehce udržujeme v čistotě tak, že buď vyvaříme v teplé vodě, nebo větší přelijeme vařící vodou. Omýváme v octové vodě, poté necháme 24 hodin stát, znovu vypaříme, necháme vyschnout a můžeme použít znova. Zničíme tak bakterie i plísně.

Tento druh ráčka snese mnohem lépe nižší teploty (15-18 °C), než vyšší teploty, nad 25 °C může docházet k náhlým úhynům.

Tento druh ráčka lze chovat sice i s rybami, nebo krevetami, ale osobně co se týče raků, jsem zastáncem ,,jednodruhového“ akária. Hlavně kvůli možnému riziku přenosu infekcí. I rak je po svleku velice zranitelný, mnohdy i ryby mohou napadnout čerstvě svlečeného raka a velice, až smrtelně ho mohou poškodit. Proto je třeba mít v nádrži co nejvíce úkrytů.

Kdo bude dobrý kamarád s raky a oni ho budou mít rádi, může je naučit po lehkém zaťukání na stěnu akvária pinzetkou a podání potravy drobným ,,přetahovanicím“o pinzetu a krmivo. Bohužel víc jsem toho zatím své chovance nenaučila a asi to tak zůstane i nadále. I plachý rak si ale za čas na chod domácnosti zvykne a bude se ukazovat a vystavovat. Na pozdrav a mávání lidské ruky rak svým klepetem nezamává, ale kouká a mrskne fousem. Když je ovšem rak naštvaný, údery ocasu (telsonu) vyvolává drobné vlnobití v akváriu.

Náročnost: Tento druh ráčka je poměrně nenáročný, neagresivní a vhodný i pro začátečníky. Když poskytete ráčkovi dostatek úkrytů i potravy, můžete ho chovat společně s rybami.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 24 °C
pH: 6 - 8
dGH: 10 - 15 °N
Voda: sladkovodní; Odstátá, nechlorovaná.

Pro chov jednoho páru postačí nádrž o velikosti 30 litrů.

Krmení:

Rak je všežravec a platí to i o tomhle "mini" ráčcích.

I když je tento rak mírumilovný, počítejte raději s variantou, že nějaká rybička občas může mít zkrácenou ploutev, rostlině může "ucvaknout" stonek, nebo moji mini raci s oblibou ožírají kraje velkých plochých listů. Vždy dávejte pozor na to, když budete krmivo dávat do vody, zda není nahnilé, chemicky ošetřené, nebo čerstvě omyté vodou (= chlor!). Nitěnky dávám zásadně mražené (i když zde není taková výživová hodnota) a to kvůli možným infekcím, které mohou raky i otrávit a usmrtit …bohužel jsem se setkala i s tímto. Když je rak zvyklý přes den pochodovat venku, krmím přes den a pozoruji je. Když je však spíše noční a agresivnější ( jako můj další chovaný druh Procambarus) krmím navečer (nebo i pokud je více raků v nádrži). Počítejte s tím, že pokud budete mít nižší teplotu v akváriu (třeba přes zimu), rak příjem potravy omezí. Potrava pak může zbytečně v akváriu hnít. Proto pravidelně kontrolujte zbytky potravy na dně, přebytky odstraňujte a zbytečně raky nepřekrmujte. (Osobně mě tahle informace na začátku mého chovu pobavila, ale nikde jsem nenašla přesně kolik mám tedy krmit…za čas to ale každý dostane do oka). Vyvarujte se krmení masem teplokrevníků.

Obecně platí, že mladá ráčata (do 6ti měsíců věku) krmíme převážně živočišnou stravou, bohatou na bílkoviny (proteiny). To znamená rybí maso (filé), nitěnky, patentky. Krmíme vícekrát denně v menších dávkách. Z mojí zkušenosti lze ale odchovat bez problému jen na průmyslových tabletách.

Dospělci raději přijímají rostlinnou stravu, která může činit až 80% jídelníčku. Můžeme jim tedy život v akváriu zpestřit salátem, spařenýma kopřivama, špenátem, okurkou, mrkví, hráškem atd.

Jídelníček občas můžeme vyladit o vařenou rýži (bez sole), ovocem apod. Nikdy(!) jsem nekrmila nemraženým hmyzem, nebo nachytaným v přírodě, ani vývojovými stádii raků, krevetek. Vystavujete se tak další možné infekci, onemocnění a případnému úhynu raka.

Z komerčních krmiv (tablet) již dnes naleznete na trhu poměrně velký výběr. U mláďat se mi osvědčili mini tyčinky pro krevety, které obsahují dost vápníku, klesají rychle ke dnu a nekalí vodu. Později, jako dospělý rak, i tento malý ráček v pohodě slupne velkou tabletu. Bohužel z komerčních krmiv ani jedno zcela úplně nevyhovuje 100% požadavkům raka, z pohledu dlouhodobého zkrmování. Rak by se tak za čas mohl potýkat s nějakým deficitem složky v potravě, což by zcela jistě odnesl při špatném svleku, nebo později uhynul. Proto je dobré značky průmyslově vyráběných tablet střídat a pravidelně doplňovat a zpestřovat jídelníček o rybí maso, ovoce a další.

Velice se mi osvědčilo mít společně v nádrži s raky menší druh šneka. Jeho ulita je pro dospělého raka vynikajícím zdrojem vápníku, coby stavebního materiálu pro krunýř. Mláďata si velice často a rádi pochutnávají na slizem obalených vývojových stádiích šneka.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 24 °C
pH: 6 - 8
dGH: 10 - 15 °N
Voda: Teplota vody by v době nošení vajíček a odchovu mláďat neměla kolísat.

Raci se páří tak, že sameček otočí samičku na záda, přidrží ji klepeta (zafixuje ji) a vloží spermie poblíž samiččina pohlaví. Páření mnohdy probíhá i několik minut a pro laika vypadá dosti brutálně. Samička pak snáší vajíčka 24 hodin po oplození a nosí je na pleopodech.

Vajíčka jsou obalena a chráněna bělavým slizem. Pleopody pak samice pravidelně "kmitá", aby zajistila proudění vzduchu kolem vajíček. Samice je v této době plašší, takže jí poskytneme raději klid a soukromí. Většinu času tráví schované v úkrytu. Ocas mívá i stočený pod sebou, aby vajíčka chránila. Většina račic v této době přijímá potravu minimálně, nebo vůbec. Osobně mám zkušenosti s nežravostí i s normálním příjmem potravy. Myslím, že každá samice je v tomto ohledu individuální.

Vajíček bývá okolo 10ti – 60ti kusů ve snůšce a v jedné sezóně jich může být i více (5). Vajíčka samice nosí asi 20 - 30 dnů (dle teploty vody- čím je teplota vyšší, tím je doba vývoje kratší). Bělavá až nažloutlá vajíčka značí, že jsou oplozená.. Mláďata opouští matku při velikosti kolem 3 mm.

Při dostatečně prostorné nádrží a s dostatkem úkrytů, můžeme mláďata odchovávat společně s rodiči. Zajistit musíme pravidelný přísun potravy a filtraci vody (vzduchování). Ráčata mohou dospět a vyrůst poměrně brzy, záleží opět na teplotě vody. Některá jsou pohlavně dospělá a chovu schopná již kolem 6ti měsíců (záleží ale opět na teplotě vody).

Trošku k etice chovu a prodeji (obecně):

V poslední době se setkávám s trendem (hlavně u mini ráčka) mít ho doma. Ano, je to jistě velice zajímavý tvor. Je nutné si však velice dobře uvědomit, že akvárium je omezený ekosystém a měli bychom mu poskytnout proto co nejlepší podmínky k životu. Nový zájemce by si měl pečlivě nastudovat co chov takového tvorečka obnáší a jestli je mu to schopen zabezpečit. Mnohdy se stane, že pak nezodpovědný chovatel vypouští zvíře do přírody, což má velice špatné následky, které si mnohdy ani neuvědomí.

Další ostudou jsou prodejci, kteří ani neví, co prodávají, na nádržích mají špatné druhové popisky a o chovu mají mnohdy velmi malé, nebo zcela zkreslené představy. V mnohých gigantických velko - zverimexech často vídávám druhy naprosto nevhodně seskupené a dokonce ve velmi malých nádržích. Důsledkem toho jsou zvířata s absencí končetin, žijící ve stresu a velice často na jeho následky poté uhynou. Je to velice smutný pohled.

Ceny těchto ráčků se pohybují okolo 100-350 Kč/ks (2011). Při koupi si raka pečlivě prohlédněte, zda není napaden cizopasníky, není netečný.

Další informační zdroje:

Internet:

http://www.cambarellus.com/... - stránky věnované ráčkům rodu Cambarellus
http://www.iucnredlist.org/...
http://raci.kvalitne.cz/...
http://www.rybicky.net
http://www.aquapage.cz

Literatura:

Miroslav Kocián – Sladkovodní krabi a raci, ISBN 80-7332-003-7
Jiří Patoka – Chováme sladkovodní raky, ISBN 978-80-247-1836-1, http://aquabooks.cz/...

Další odkazy:

http://www.grandaiveko.com
moje prezentace chovu aneb zastoupené druhy co chovám:
Cambarellus, Procambarus, Cherax

S chovem Vám velice ráda poradím na:
Tel. 606 136 390
E- mail grandaiveko @seznam.cz

http://www.wolfsblut.cz
distribuce kvalitních krmiv pro psy