Hypancistrus contradens Armbruster, Lujan & Taphorn, 2007

Výskyt: Jižní AmerikaRio Ventuari

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

Hypancistrus contradens se nedováží do naší republiky cíleně. Většinou bývá zamíchán v zásilkách s Hypancistrus sp. L201. V posledních cca dvou letech je jejich dovoz častější s tím, že někdy v dodávkách zcela převládají, ovšem stále pod názvem Hypancistrus sp. L201.

Internetové zdroje udávají velikost kolem 12 cm, tedy stejnou velikost, jako udávají u L201. Nicméně zatímco samci H. contradens v mém chovu se k této velikosti pomalu přibližují, L201 mi zůstávají menší a celkově vypadají poloviční. Samice contradensů jsou menší, ale stále o něco vzrostlejší, než L201. H. contradens je také zavalitější, má větší tečky a je také mnohem temperamentnější. Vzhledem k atraktivnějšímu zbarvení jsem se již setkal se záměnou za Baryancistrus sp. LDA33. Tečky nebývají čistě bílé, ale s nádechem do žluta až oranžova. Intenzita zbarvení se mění postupně od ocasu a břicha po hlavu, kdy u ocasu a ve spodní části těla jsou tečky nejbělejší a k hlavě se zbarvují do žluta a u některých jedinců až do temně oranžové barvy.

Samice, jak uvádím výše, bývají menší. Hlavním rozpoznávacím znakem pak jsou menší trny na skřelích, prsních ploutvích a také jen mírně "chlupaté" tělo.

Nádrž: Jako u většiny krunýřovců je vhodná nádrž spíše delší a širší než vyšší. V chovném akváriu stačí holé dno. Důležitý je dostatečný počet jeskyněk pro samce a jiných úkrytů pro samice. Vhodný je členitější kořen a střepy z květináčů. V galerii je přiloženo foto mé 250l nádrže (rozměry 100x50x50cm), kde chovám skupinku 2.3. Zdá se, že pro tento počet ryb je plocha dna 100x50 cm tak akorát. Původně zde byly 4 samice. O jednu jsem ale bohužel přišel kvůli rozsáhlejšímu zranění po nějaké potyčce nebo po pokusu o tření, s kterým zalezla do tehdy ještě špatně kontrolovatelného místa a všiml jsem si jí, až když vylezla silně zaplísněná v posledním tažení. Samci se v této nádrži také porvou, ale zatím se nikdy příliš vážně nezranili.

V nádrži je pouze vzduchem poháněný filtr zabudovaný v boku akvária

Náročnost: Při dodržení základních podmínek chovu se jedná o nenáročný druh.

Poznámky k chovu

Chov těchto ryb nečiní větší potíže. Jak bylo výše poznamenáno, jedná se o celkem temperamentní druh a tak zejména soužití dvou samců se neobejde bez občasných šrámů. Porvat se mohou i samice, ale spíše ji zraní samec. Krunýřovci se obecně rádi přes den schovávají, nicméně akvarista by měl mít přehled o svých rybách a je dobré je kontrolovat právě kvůli těmto odřeninám. Zranění se většinou dobře hojí, ale může se stát, že dojde k většímu poškození a ryby si všimneme, až když už je pozdě. Proto je vhodné mít nádrž zařízenou tak, abychom ryby mohli snadno zkontrolovat.

Ryby je vhodné ve společenské nádrži přikrmovat po zhasnutí světel. Rády přijímají veškerou masitou potravu, ale nepodhrdnou ani salátem. V mém chovu krmím pouze kvalitním umělým krmením z produkce Hikari a Sera.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Hypancistrus contradens velmi rychle roste. Pokud zakoupíte mladé ryby ve velikosti 4 cm, pak do chovné velikosti dorostou nejpozději do roka a půl.

V chovné nádrži je vhodné chovat pouze pár, popř. samce a dvě samice. Samice se poměrně rychle zaplňují, takže jejich větší počet je zbytečný. Nádrž by měla mít minimálně 100 litrů.

Samci nabídneme více jeskyněk, na které je vhodné položit kusy břidlice nebo kořenů, aby se vytvořil jakýsi převis, který bude jeskyňku přistiňovat. V praxi se mi osvědčilo jeskyňku vložit do meliorační trubky o cca dvojnásobném průměru, než jaký má jeskyňka.

Pro vlastní výtěr pak již stačí pouze zaplněná samice a spokojený samec ve vhodné jeskyni. Nějaké manipulace s vodou a zejména teplotou nejsou pro stimulaci potřebné.

Jakmile samec hlídá jikry, je vhodné omezit výměny vody jen na nezbytné odkalování. Při větších výměnách vody za čerstvou, bývají jikry náchylnější na plesnivění.

Průměrný počet mladých z jednoho výtěru bývá přibližně 35 kusů, z čehož lze odvodit, že jiker může být až 50 kusů, což tyto hypany řadí k plodnějším druhům v rámci rodu.

Pokud již máme vytřeného samce hlídajícího jikry, pak máme více možností:
1) Vyklepat jikry
2) Nechat samce jikry inkubovat a pak:
a) vykulené mladé vyklepat kdykoliv po vykulení až před rozplaváním
b) nechat omladinu rozplavat v nádrži rodičů
c) jeskyňku se samcem přenést do porodničky popř. do jiné nádrže

Z těchto možností vždy zavrhuji tu první. Samec se o jikry po možných prvotních nezdarech stará mnohem lépe a efektivněji než akvarista.

Vyklepávání mladých může být problematické. Rybky jsou celkem odolné, ovšem je možné, že při této činnosti může ojediněle docházet k poškození rybek, které se v dalším růstu projeví jako různé deformace zejména ploutví. Toto zatím nemám 100% prokázané, faktem ale je, že samec může nějaké mladé při vyklepávání v jeskyňce přimáčknout a zabít. Výhodou pak je, že samec se po vyklepání rychle vzpamatuje a může se opět třít, což navyšuje intenzitu odchovu. Během 14 dnů pak máme dvoje mladé.

Další možnost, tedy rozplavání v nádrži rodičů má své výhody v tom, že alespoň v mých podmínkách mladí velmi rychle rostou v chovné nádrži. Nevýhoda je ale v tom, že mladé rybky do velikosti cca 3 cm jsou velmi náročné na kvalitu vody, což se v nádrži s dospělci hůře dodržuje. Samec totiž velmi často "sedí" na jikrách, které reagují na častou výměnu vody snazším plesnivěním. Dá se konstatovat, že jikry a malé rozkrmené rybky mají na vodu odlišné požadavky ve smyslu stará x čerstvá. Problémem je pak také samotný odchyt mladých rybek, který zbytečně stresuje chovné ryby.

V mé praxi bývají při tomto způsobu odchovu ztráty až dvoutřetinové. Proto je vhodnější mladé vyklepávat a odchovávat zvlášť ve snadno udržovatelné odchovné nádrži. Vyklepávání je pak vhodné provádět spíše v době bližší vykulení, než před rozplaváním. Mladé rybky před rozplaváním totiž již celkem dobře drží na podkladu, hůře se vyklepávají a snáze dojde k jejich poškození nebo přimáčknutí.

Poslední možnost, tedy přenesení celé jeskyňky do jiné nádrže nebo porodničky využívají někteří akvaristé i u jiných eLek. Při tomto postupu je nutné, aby samec již hlídal vykulené mladé, protože jikry může ve stresu sežrat a nebo opustit. Mladé rybky hlídá lépe a pravděpodobně je ani nežere. Tímto postupem se trochu prodlužují intervaly mezi třením, protože většinou docela trvá, než se mladé rozutečou.

Mladé po rozplavání bez problémů přijímají stejná krmiva jako dospělci.

Další informační zdroje:

http://www.planetcatfish.com/...