Ancistrus ranunculus Muller, Rapp Py-Daniel & Zuanon, 1994

Správce: Plecos

Zobrazeno: 28330x; Aktualizace: 4.11.2011

Synonyma: Ancistrus sp. L34

Výskyt: Jižní Amerika, Rio Xingú.

Velikost až 13 cm.

Obecný popis

Bizardní zástupce rodu Ancistrus, odlišující se od většiny ostatních druhů velmi silně zploštělým tělem a k poměru k tělu doslova obrovskou hlavou s velkými přísavnými ústy. Zbarvení celého těla je jednotně šedomodré.

Ryby v mých podmínkách rostou relativně pomalu s tím, že jeden samec dosáhl cca 10 cm, druhý je o něco menší a samičky mají kolem 7 cm. Určování pohlaví podle typického znaku pro rod Ancistrus, tedy podle výrůstků na hlavě, nebývá u tohoto druhu příliš snadné. Výrůstky mají obě pohlaví pouze po obvodu úst, samci jich mají více a ve vyšším věku je mají mohutnější.

Nádrž: Pro samce a dvě samice stačí i 60-ti litrová nádrž. Pro více ryb (zejména samců) pak volíme větší. Dno může být holé. V poslední době zjišťuji, že hygienicky zařízené akva může být naopak příhodné místo pro rozvoj patogenů, kteří pak napadají zejména potěr. Proto doporučuji na dno jemný písek, který nemusí být po celém dně nádrže (např. kolem jeskyněk bude vymetený až na sklo) a stačí vrstva 0,5 - 1 cm. Jde hlavně o mikroorganismy, které se v něm zabydlí a pak pomáhají eliminovat patogeny. Písek je oproti štěrku vhodnější proto, že kal zůstává na jeho povrchu, krunýřovci si v něm snáze hrabou a neucpává hadice při odkalování.

Dále by v nádrži měl být dostatek úkrytů, tvořených přes sebe naskládanou břidlicí, plochými jeskyňkami z pálené hlíny a nebo se dobře nechají udělat z dlaždic. Samozřejmě nezapomínejme ani na kořeny, které kromě vhodných úkrytů poskytuji rybám okus. Nedoporučuji příliš prostorné jeskyňky, protože Ancistrus ranunculus se pak budou tlačit spíše do spár mezi nimi.

Náročnost: Druh není vhodný pro začínající akvaristy, spíše pro specialisty.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 30 °C
pH: 6 - 7
dGH: 5 - 15 °N
Voda: sladkovodní; sladkovodní

Při zajištění vhodných podmínek k chovu (tedy zejména při zajištění přístupu k potravě) se jedná o relativně odolný druh. Spousta L – sumců se víceméně projevuje i přes den, popř. v osvětlené nádrži, a nemusí se jednat jen o příjem potravy, i když při krmení je logicky vidíme nejvíce. Tento druh je bohužel aktivní hlavně v noci. Přes den se zdržuje v oblíbeném úkrytu v jeskyňce nebo pod kořenem. Ve spol. nádrži se nejspíše dá naučit, jako snad každý krunýřovec, aby se objevil při krmení. Mám však obavy, že tomuto druhu to půjde trochu pomaleji a může přitom strádat. Je proto vhodné přikrmovat po zhasnutí světel.

Jako správný krunýřovec přijímá veškeré nabízené krmení. Z umělého jsou vhodné kvalitnější značky granulek pro terčovce, tablety pro masožravé sumce a také tablety a vločky pro býložravce. Pro okusování je vhodný kořen.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 26 - 30 °C
pH: 6 - 7
dGH: 5 - 10 °N
Voda: sladkovodní

Na youtube jsem viděl video, kde bylo zachyceno tření Ancistrus ranunculus, bohužel se mi ho již nezadařilo znovu najít. Pravděpodobně jej autor smazal.

Sám tento druh chovám pouze jako zajímavost a po většinu doby jsem pro tyto ryby neměl samostatnou nádrž, kde by měly klid na případné tření. Až v poslední době se mi podařilo vyčlenit akvárium, kde kromě dvou párů L34 jsou ještě příbuzné L255 v 5 kusech a jeden Lamontichthys sp.
Bohužel jsem nedávno o jednu samičku pravděpodobně přišel. Pravděpodobně proto, že jsem našel již jen kostičky, nádrž má 250 litrů a více úkrytů, takže jsem se ještě nedokopal ryby 100% přepočítat.

Podle zdrojů na internetu není jednoduché Ancistrus ranunculus přivést ke tření. Nutné jsou jeskyňky, které svým průřezem kopírují průřez ryby, jsou tedy obdélníkového průřezu. Nechal jsem si pro tento účel vyrobit jeskyňky z pálené hlíny. Myslím, že podobné byly i ve výše vzpomínaném videu, nebo se jednalo o dva slepené střepy z květináče. Podle všeho by se ryby mohly vytřít i ve spárách mezi naplocho naskládanými břidlicemi. Ty by snad pro ně mohly stimulovat i nejpřirozenější prostředí.

Jako další kritérium pro tření se udává proudění vody, což se doporučuje téměř u všech L-sumců. Ovšem já to u většiny z nich úspěšně ignoruji a vystačím si v nádržích jen se vzduchem poháněnými filtry a přesto se třou.
Jako poslední pak stojí za zmínku stimulace výměnou vody, kdy se vymění 50 - 70% vody v nádrži za studenější a toto se opakuje každých pár dní dokud se ryby nevytřou. Navodíme tím období dešťů.

Mladé rybky pak pravděpodobně přijímají stejnou potravu, jako dospělci. V mém chovu všechny potěry krunýřovců úspěšně rozkrmuji umělým krmením, kterým krmím i chovné jedince.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

http://www.seriouslyfish.com/...