Pelvicachromis pulcher Boulenger, 1901

Synonyma: Pelmatochromis camerunensis; Pelmatochromis aurocephalus; Pelmatochromis pulcher

Výskyt: Západní Afrika. Východní oblasti Beninu, Nigerie a západní oblasti Kamerunu.

Velikost až 10 cm.

Obecný popis

Samec může v plné dospělosti dosahovat až 10 cm celkové délky těla, samice dorůstá do 6 cm. Samec má celkově štíhlejší tělo, konce hřbetní a řitní ploutve až vláknovitě prodloužené, ocasní ploutev do "tupé" špičky. Samice je v těle robustnější a krom shodných barev se samcem má navíc výrazně červené břišní partie.

Rybky byly poprvé dovezeny do Evropy v roce 1913 Brüningem. V současnosti je zaznamenáno více barevných forem a to pocházejících jak z přírody, tak i z akvárií chovatelů. Přes to vše jsou v největší oblibě klasické základní formy těchto rybek. V současné době jsou známy tyto formy P. pulcher:

"Albin"
"Blue"
"Gold"
"Green"
"Isokpo" (z Nigerie)
"Ndonga" (Kamerun)
"Orange fin"
"Red" (z Nigerie, oblast okolo Lagosu)
"Red blue"
"Super red"
"Yellow" (z Nigerie)

(POZN aut: Informace o množství barevných forem aktualizována v létě 2006)

Nádrž: Pelvicachromis pulcher můžeme chovat jak samostatně, tak i ve společenské nádrži. Jsou to rybky barevné a atraktivní s výrazně zajímavým sociálním chováním. Pro jejich zdárný chov je důležité zabezpečit v nádrži dostatek možných úkrytů, rostliny neničí, k rybkám jiných druhů se chovají mírumilovně.

V době tření se však může určitou měrou projevit vnitrodruhová agresivita vůči jedincům mimo partnerský pár, v některých případech (především v rámci nějaké stresové situace - nevhodný chemismus, či prostorové problémy nebo rušivé podněty zvenčí) může dojít i ke střetu obou partnerů, kde ne vždy vítězí mnohdy i dvakrát větší samec!

Náročnost: Chceme-li rybky chovat samostatně, spokojí se i s menší nádrží. Rybky se chovají ve společenské nádrži mírumilovně, ale v době tření si důrazně obhajují jimi vytyčené teritorium a to především před jedinci stejného druhu.

Poznámky k chovu

Vzhledem k tomu, že rybky jsou v našich podmínkách již plně domestikované, je možné je chovat v prakticky většině běžných vod našich vodovodních sítí. Jinak jde původně o ryby pocházející z měkkých a měkčích vod, mnohá přírodní forma pochází i z oblastí s tzv. "blackwater" (černou vodou). Je tedy pochopitelné, že případná preference měkké vody je zde na místě, stejně jako přídavek huminových látek do vody. pH vyhoví i neutrální, optimum se pohybuje mezi 6 - 6,5. Rybky vyžadují všeobecně teplejší vodu, pro chov je doporučena teplota mezi 24 - 26 °C. Krmení preferují živé - především drobný plankton, larvy komárů a pakomárů, drobné červíky (nítěnky). Dnešní populace těchto cichlidek jsou ale již plně adaptovány na příjem mražené potravy a i kvalitní umělé.

Rybky jsou náročnější na kvalitu vody a v případě nežádoucího stoupnutí dusičnanů, atd. velmi snadno zaplísní či u nich dochází k prudkým otravám nebo i invazím klasických bakteriálních nemocí. Z léčiv snesou téměř vše, je však mnohem lepší problémům předcházet včasnou péčí o jejich prostředí. Tyto cichlidky se běžně dožívají 4 - 5 let, nejsou však žádnou výjimkou i rybky starší.

POZN: Výše uvedené platí pro běžné chovatelské populace objevující se v klasické maloobchodní síti. Nové formy pocházející z přímých odchytů již nejsou tolik vhodné pro běžného akvaristu, protože jejich chov vyžaduje zvláštní, mnohdy velice speciální péči a často i využití netradičních technologií.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Odchov může probíhat i ve vhodně zařízené společenské nádrži, chceme-li však rybky odchovat cíleně, je mnohem lepší zajistit jim vlastní nádrž - postačuje obsah 25 - 40 litrů, s jednoduchým filtračním zařízením a s vloženou polovinou květináče, skořápky kokosového ořechu nebo jeskyňkou z kamenů. Voda je vhodná měkčí nebo měká, i když akvarijní populace si již dokázaly i v tomto případě zvyknout na u nás běžně užívané vody z vodovodních řadů. Teplotu je třeba zvýšit na hodnoty mezi 26 - 28 °C, pH pod 7, obsah huminových látek velice vhodný.

Samice klade na strop jeskyňky, bělavé až světle okrově nažloutlé oválné jikry o velikosti cca 1,5 - 2 mm (jiker bývá až 300) samec je postupně oplodňuje. Když končí tato činnost, další péče o hnízdo zůstává nadále v péči samice, zatímco sameček hlídá nejbližší okolí, samice pečuje o snůšku, čistí ji a odstraňuje neoplozené jikry.

Mají-li rodiče vhodné podmínky, o mláďata se v prvních dnech vzorně starají. U mladých párů se mohou podařit až pozdější výtěry. U prvních z nich se často setkáváme s nedokonale zralými jikrami nebo špatně oplozenou snůškou.

Zárodky se u těchto západoafrických pestřenců vyvíjejí tři až čtyři dny, když se zárodky začnou "kulit" samice je shromáždí na vybraném místě (většinou v koutku jeskyňky), kde o ně pečuje a hejnko mláďat hlídá i po dalších cca třech dnech, kdy se již potěr rozplavává. V prvních dnech vodí i rozplavaná mláďata.

Mláďata je nejvhodnější hned po rozplavání rozkrmit čerstvě vylíhnutými naupliemi žábronožky solné (Artemia salina). Po několika dnech již dokáží přijímat i přecezený drobný mražený plankton a jemný prach z umělého krmení. Rybky při vhodném chemismu rostou rychle a začínají dospívat v průběhu pátého až sedmého měsíce života.

Další informační zdroje:

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...&feature=related