Cryptoheros sajica Bussing, 1974

Synonyma: Archocentrus sajica; Cichlasoma sajica

Výskyt: Střední Amerika, Tichomořské pobřeží, malá oblast na hranici Kostariky s Panamou, menší a střední pomaleji tekoucí vodní toky s písčitým nebo bahnitým dnem.

Velikost až 12 cm.

Obecný popis

Samci mohou ve vyjímečných případech dorůstat až kolem 18 cm, obvyklá velikost je ale do 12 cm, samičky asi 9 cm.

Základní barva je světle hnědá, hlava a hřbet tmavohnědá nebo olivově zlatohnědá, boky stříbřité nebo šedorůžové se 7 málo zřetelnými tmavými pruhy, prostřední bývá výraznější. Spodní část skřelí světle modrá. Krom velikosti je rozdíl mezi pohlavími ve zbarvení hřbetních, řitních a ocasních ploutví - samec má ploutve vínově červené, zatímco samice žluté. Starší samci mohou mít v období tření zvětšený čelní hrb. Duhovka oka je jasně modrá.

Při tření jsou barvy sytější, v období hlídání snůšky a potěru rodiče výrazně ztmavnou do tmavohnědého zbarvení, zadní polovina těla může být naopak kontrastně světlejší, oko z modrého změní barvu na svítivě zlatooranžovou.

Kromě běžně zbarvené formy je občas k vidění forma zlatá, kdy základní barva je okrová, obvykle bez modrých znaků, samčí ploutve červenooranžové.

Nádrž: Samostatný pár je možno chovat v akváriu od 60ti litrů, lépe ale v komunitních akváriích větších, než 150 litrů a o délce minimálně 100 cm. V malých akváriích nejenže není možno chovat s kančíky téměř žádné jiné ryby, ale hrozí jak zranění samotných ryb při ochraně mladých, tak i obrácení agrese samce proti samici, což se ve větších komunitních akváriích stává vzácně. Je možno chovat jak samce s několika samicemi, ve větších akváriích i dva páry, tak komunitu různých, nejlépe středoamerických cichlid nebo přiměřeně velkých temperamentních ryb a sumců. Drobné rybky a malé ryby žijící u dna nejsou vhodní společníci, stejně jako ryby klidné a bázlivé.

Dno akvária by mělo být z jemnějšího, ne příliš ostrého písku nebo drobného říčního štěrku,v akváriu dostatek úkrytů v podobě jeskyní, skalek a kořenů. Dekorace by neměly mít ostré hrany ani povrchy. Kančíci zelenoocí nejsou typičtí ničitelé rostlin, přesto je lépe volit rostliny odolnější s tužšími listy a dobře kořenící. Rádi a často vyhrabávají hluboké jámy na různých místech a do rostlin narážejí při hledání potravy pro potěr - slabé a křehké rostliny vykoření a polámou. Vítány jsou plovoucí rostliny.

Je nutno zabezpečit dobré prokysličení vody a výkonnější filtrace, kančíci jsou poměrně žraví a také hodně víří detrit a jemný písek. Osvětlení je vhodnější tlumené, v přesvětleném akváriu mohou být ryby plaché a špatně vybarvené.

Náročnost: Ryby jsou vhodné i pro začátečníky.

Poznámky k chovu

Ve své domovině žijí ve vodě spíše měkké, slabě kyselé až slabě alkalické. V akváriu se obvykle běžným parametrům vody bez problémů přizpůsobí. Teplota vody by neměla klesnout pod 20°C.

Na potravu nejsou nároční, snadno přijímají veškeré formy sušeného a umělého krmiva, přirozené mražené a živé krmivo je bez pochyby vhodnější, je možno krmit je všemi druhy drobných nebo nasekaných kroužkovců, planktonem, hmyzem, korýši, velmi drobnými rybkami nebo malými vodními šneky atd. Potřebují i rostlinnou stravu, okusují řasy, jemnolisté rostliny a kořeny plovoucích rostlin. V případě nevhodného nebo jednostranného složení potravy mohou, stejně jako ostatní cichlidy, trpět přetučnělostí vnitřních orgánů a přemnožením vnitřních parazitů nebo nemocemi z nedostatku vitamínů a minerálů.

Na kvalitu vody nejsou příliš citliví. Na většinu léčiv reagují dobře, zranění se hojí velmi snadno.

Dožívají se běžně 6 - 7 let, při správné péči i 9 - 10 let.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Pár se sestaví snadno, není bezpodmínečně nutné rybám dávat partnery na výběr. Přesto je vhodnější chovat k jednomu samci alespoň dvě samice, omezí se tím agresivita samce při předčasné ztrátě snůšky. Agrese v páru je spíše vyjímečná.

Ryby je možné vytírat v přechodném akváriu o objemu 40-60 litrů, bez potíží se ale třou i ve společenské nádrži. Nepotřebují nijak velké teritorium, důsledně je však obhajují. Vyhlédnou si obvykle místo v úkrytu, jeskyni nebo dutině, kde si upraví hnízdo. Jsou ale páry, které upřednostňují otevřený prostor s dobrým výhledem a kladou jikry na ploché kameny nebo listy vodních rostlin, nebo dokonce sklo akvária. Jiker bývá zhruba 100- 300. Potěr se obvykle líhne během 3 - 4 dnů, pak ho matka přenese do připravené štěrbiny mezi kameny nebo do odhrabaných kořenů rostlin. Během dalších 3 - 5 dnů v závislosti na teplotě vody, se plůdek rozplavává a začne přijímat drobnou potravu, nejlépe žábronožky nebo cyclop. O jikry i potěr se pečlivě starají oba rodiče, samci v případě potřeby pomáhají zajišťovat dostatek kyslíku pro jikry a zkušení starší samci dokáží dokonce odvodit mladé stejně dobře, jako samice. Je nutné, aby teplota neklesla pod hranici 24°C a pH nepřekročilo 7.2, malý potěr jinak rychle hyne. Mladí dospívají nestejnoměrně zhruba od 7. do 12. měsíce věku.

Ač jsou tyto ryby prezentovány jako mírumilovné, v období hlídání jiker a mladých jsou nepřiměřeně agresivní a střemhlav útočí na všechny, i mnohem větší ryby. Malé, velmi klidné a bázlivé ryby mohou i zabít nebo uhonit. Obvykle ale nezpůsobí rybám žádná vážná zranění, naopak, při zběsilých útocích často poraní samy sebe nárazem na dekorace nebo do skel akvária, proto je vhodnější mít pár, který se pravidelně tře, ve velké nádrži. Je třeba počítat s tím, že temperament a "agresivita" těchto ryb roste úměrně s věkem. Výtěry mladých párů mohou být méně úspěšné, protože nevěnují péči o potomstvo tolik pozornosti, nebo mohou být jikry špatně oplodněné.

Další informační zdroje:

http://www.american.cichlids.ru/...
http://www.mittelameriquarium.de/...