Nannacara anomala Regan, 1905

Výskyt: Jižní Amerika, Guayana. http://www.zierfischverzeichnis.de/...

Velikost až 8 cm.

Obecný popis

V akváriích samci dorůstají kolem 8 cm, samice kolem 4 cm.

Akarky zelené patří mezi drobnější cichlidy s výrazným pohlavním dimorfismem. Samičky jsou výrazně menší než samci, jsou odlišně zbarveny – převážně šedavě hnědý hřbet se žlutavým břichem a boky, samci jsou tmavě hnědošedí se zářivě zelenavou kresbou na celém těle a části hřbetní ploutve, objemově jsou cca 3x větší než samice. Dominantní samci jsou skuteční krasavci, samičky mají zase zajímavou barvoměnu pro různé příležitosti. Podřízení, např. mladí samci, se „maskují“ vzhledem samic, ale obvykle je prozradí robustnější a vyšší stavba těla.

Pohybují se převážně nade dnem, při krmení neváhají vyplout až k hladině. Zatímco samičky jsou žravé a lehce se prosadí i mezi poměrně rychlými tetrami, samci působí v tomto ohledu jako poněkud neohrabaní moulové.

Podle péče a teploty se dožívají více než 5 let a samice obvykle přežívají samce.

Je to vcelku nenáročná rybka s velmi pěknou barevností a ještě navíc zajímavá svým chováním.

Nádrž: Pro skupinku 2-3 samice,1 samec je vhodná nádrž okolo 100 l, s členitým dnem – kořeny, kameny, rostlinstvem a rozptýleným světlem. Žádné mimořádné vybavení není třeba. Rostliny tyto rybky neničí, ani nepřebudovávají zařízení akvária.

Náročnost: Náročnost je dána sociálními zvyklostmi těchto ryb. Ač nejsou vzrůstem příliš velké, zejména samci udržují mezi sebou zřetelnou hierarchii, takže i v poměrně velké nádrži (180 l) jsou vždy podřízení samci při každé příležitosti zastrašováni a zaháněni. Mladší samci nemají příliš šanci se prosadit, a tak jsou odsouzeni k čekání v šatu samic na dobu odchodu dominantního samce. Jakmile se to stane, během velmi krátké doby doroste nástupce do velikosti a vybarvení svého předchůdce. Nikdy jsem nepozoroval takové útoky mezi samci, které by byly cíleně likvidační, zpravidla se jedná o důrazné zastrašování bitím tělem s roztaženými ploutvemi, které je tím brutálnější, čím jsou síly vyrovnanější a končí odklizením se slabšího z dohledu bez dalšího pronásledování.

Ke kousání a souboji „tlama na tlamu“ dochází výjimečně a může skončit natržením ploutví, případně tlamy. Při těchto soubojích vypadají samci skutečně démonicky. Samice se mezi sebou také hašteří, ale útoky nejsou tak cílené a soustavné. Pro chov v akváriu alespoň 100 l se hodí skupina 2-3 samic a jednoho samce. Nejsou to ryby do příliš malých akvárií.

Poznámky k chovu

Jsou to klidné rybky, které žijí především v rámci skupiny svého druhu a ostatních přiměřeně velkých ryb si mimo tření příliš nevšímají. Za potravu přijímají běžná akvarijní krmiva živá - nejraději patentky a koretry, případně nitěnky, ale i suchá – granule, vločky, lyofilizované. Loví drobné plže a samozřejmě potěr ostatních ryb. Zejména ve společností rychlých dravějších rybek např. některých teter, je potřeba sledovat, zdali na pomalejší samce něco zbylo a případně jim poskytnout potravu, která je dostatečně hrubá a vydrží chvilku nesežraná např. lyofilizované nitěnky v kostkách přilepené na sklo, granule pro cichlidy.

Jak již bylo naznačeno výše, nejvhodnější je chovat akarky ve skupině, i když chov v páru je také možný. Vzhledem k harémovému chování se rybky mezi sebou obvykle dobře snáší a spárování není problém.

Vhodné je nádrž zařídit u dna členitě a nepřehledně z důvodu optického oddělení ryb i vytvoření soukromí pro třecí aktivity. Plovoucí rostliny na části hladiny zajistí přitlumení osvětlení, což podpoří vybarvení ryb.

Dospělí (starší) samci se občas „zaparkují“ na dně a vypadají jako v posledním tažení, jakmile se objeví samička, letargie zmizí…

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Akarky se třou ve vodě, ve které žijí, bez nutnosti zvláštní stimulace. Před vlastním třením na sebe samička upozorní změnou zbarvení – zvýrazní se žlutý přeliv a stejně jako samci se „rozzáří“ oči, kromě toho jde samci naproti. Ten roztahuje ploutve a skřele a zvýrazní zbarvení. Námluvy se odehrávají u dna. Výtěr probíhá obvykle na kámen na dně na místě, které se zdá samici vhodné. Po skončení tření samice získá výraznou černou kresbu na hřbetě a bocích, jenom břicho zůstane světlé, stojí nad snůškou, čistí ji tlamou a ovívá ploutvemi. Samec je zahnán a není mu dovoleno se přibližovat. Výpady samice jsou vedeny už na cca 20 cm a jsou velmi důrazné. Ryby jiných druhů nejsou zpravidla odháněny tak důrazně, jako samci případně samice vlastního druhu. Je pravděpodobné, že by samice dokázala samce v malém prostoru i zabít vzhledem k tomu, že samec na svoji obranu nepoužívá svou fyzickou převahu a nikdy jsem nepozoroval, že by na samici zaútočil. Na dálku jsou odhánění také odhalení chroničtí škůdci, především sumečci (Corydoras).

Po vykulení plůdku 2-3. den ho samice přemístí na dno, případně na jiné vhodné místo (široký list) a dál střeží. Čas od času plůdek přesune po částech v tlamce jinam. Plůdek má velký žloutkový vak a za další 4-5 dní se rybky postupně rozplavou. Jsou cca 4 mm dlouhé a lehce strakaté s velkou hlavou. Samice je dále střeží a vodí je po nádrži. Postavením těla a zbarvením jim zřejmě dává najevo, co mají dělat, protože mladé rybky ji poměrně přesně poslouchají (zalehnout, volno, přesun, ke mně). Když se některá zapomene, je v tlamě dopravena zpátky do hejna.

Samice střeží jikry bedlivě a v nádrži s běžnými společenskými rybkami (tetry, sumečci) je schopná dovést výtěr až k rozplavání plůdku a dál jej vodit.

V případně, že chceme odchovat rybky v oddělené nádrži (cca 20 l), je nejjednodušší po výtěru ve společné nádrži kámen s jikrami přenést i se samicí (možno zvlášť). Krátkodobý pobyt na vzduchu při přenášení jikrám nevadí.

Voda a teplota by se neměla příliš odlišovat od původního prostředí, nádrž může mít holé dno, vhodné je umístit na dno trs nějaké rostliny (např. Microsorium) pro vytvoření pocitu bezpečí a zavést jemné vzduchování.
Po přenesení chvíli trvá, než samička na jikry „zasedne“, dopřejme ji čas. Některé samičky je možné přesunout i s nerozplavaným plůdkem, většina ho ale po přemístění sežere. Zdá se, že klidnější, méně agresivní samičky jsou svědomitější matky.

Po rozplavání je možné ihned krmit vylíhnutou žábronožkou (Artemia), náhradní krmení (rozdrcené umělé/mražené/živé krmivo) má za následek větší ztráty. Postupně je potřeba dopřát rostoucím rybkám více prostoru. Samičku je vhodné ponechat s potěrem dokud jí poslouchá, nicméně ani delší pobyt samice potěr neohrozí.

Další informační zdroje:

http://www.aquaticcommunity.com/...
http://www.fishbase.se/...
http://www.akvarko.cz/...
http://www.cesky-cichlid-klub.org/...
www.irisplzen.cz/clanky/nannacara%20anomala.htm
http://akvaportal.cz/...
http://www.aquaticquotient.com/...
http://www.cichlid-forum.com/...
http://www.naturawild.com/...

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...