A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

Gymnothorax favagineus Bloch & Schneider, 1801

muréna síťkovaná

Kmen: Chordata
Podkmen: Vertebrata
Třída: Actinopterygii
Podtřída: Neopterygii
Řád: Anguilliformes
Čeleď: Muraenidae
Rod: Gymnothorax
Ukaž v katalogu »

Správce: Crayfish
Zobrazeno: 30295x; Aktualizace: 11.6.2009

Synonyma: Enchelycore favagineus; Gymnothorax favagiensis; Gymnothorax favagineus isingteenus; Gymnothorax melanospilus; Gymnothorax permistus; Gymnothorax pescadoris; Gymnothorax tesselatus; Gymnothorax tessellata; Gymnothorax tessellatus; Lycodontis favagineus; Lycodontis permistus; Lycodontis tessellata; Muraena tessellata


Další česká a lidová označení: muréna mahejská; muréna mozaiková; muréna skvrnitá

Výskyt: Muréna síťkovaná se vyskytuje v Indickém i Tichém oceánu, v Rudém moři. Žije skrytě v hloubkách mezi 5 – 40 metry, obývá nejrůznější dutiny. Je méně vázaná na porosty korálů a často se pohybuje ve volné vodě.

Velikost až 300 cm.

Obecný popis

Ráda hledá úkryty v jeskyních korálových útesů, které opouští až za soumraku, kdy se vydává na lov. Během dne ze svého úkrytu občas vykukuje jenom hlavou. Dorůstá do 3,0 metrů délky.

Spolu s murénou obrovskou patří vůbec mezi dvě největší murény. Muréna síťovaná je běžným druhem ve svých přírodních lokalitách, takže není problém se s ní při potápění setkat. Své české jméno dostala podle množství typických skvrn, kterých s věkem přibývá. Pro svou skvrnitost je častým objektem fotografů, mimo jiné na síťovaný vzor se dobře automaticky ostří.

Je vnitrodruhově agresivní. Nenapadá krevety, často se od nich nechává i čistit, stejně tak pyskouny. Je to nenasytný dravec vnějších korálových útesů omývaných silnými proudy. Tlama ve tvaru písmena "V" je vyzbrojena desítkami velkých zubů, které jsou dlouhé a ostré. Mohou způsobit neopatrným rybářům nebo potápěčům vážná poranění. Často si totiž při kousnutí samy poraní tlamu a do rány tak může proniknout jejich krev spolu s ichthyotoxinem, který způsobuje otravu smrtelnou až v 10% případů. Kousnutí murénou bývá nebezpečné, ale na přítomnost toxinu nejsou jednotné názory. Zranění velkou murénou může vyžadovat lékařské ošetření a mít trvalé následky. Murény byly v minulosti loveny pro velmi chutné maso. Ve starém Římě byly chovány ve zvláštních nádržích. Jejich maso zde bylo ceněno jako pochoutka. Nejcennější byly prý ty, které se krmily masem otroků. Tato muréna může mít však ciguateru (viz detailní popis u druhu Lutjanus sebae), a proto je ve skutečnosti nevhodná pro konzumaci.

Spolupráce při lovu s kanici:

V posledních letech bylo o murénách zjištěno mnoho zajímavých informacích. Velkým překvapení bylo ověření spolupráce murén s kanici při lovu potravy. Každá z těchto dvou skupin ryb loví odlišně.

Kanicové loví ryby v otevřeném prostoru. Ty však mají tendenci rychle plavat do skalnatého nebo korálovitého terénu kde se dokáží velkému kanicovi rychle a úspěšně schovat.

Slabé místo v „metodologii lovu“ murén je přesně opačný. Murény jsou schovány v dutinách skal nebo korálů a útočí na ryby, které se z volného prostoru dostanou do jejich blízkosti. Pokud útočný výpad murény není dostatečně rychlý a na malou vzdálenost, kořist uteče mimo uzavřenou skalnatou nebo korálovou oblast, kde číhají predátorské murény.

Murény a kanicové loví společně a ryby si vzájemně nahánějí. Kanic na začátku honu připlave k muréně a v blízkosti její hlavy pokýve svou hlavou. To je signál, že lov začíná. Kanicové nahánějí ryby ke skrýším murén. Ty ryby, jež murénám uniknou, prchají z jejich dosahu přímo do chřtánu kanicům. Na honu se účastní vždy více murén a kaniců, loví se ve smečkách.

Podařilo se i zjistit, že pokud byl jedinec při lovu úspěšný, stává se podstatně méně agresivní ke svému partnerovi. Vědcům ve spolupráci s potápěči se dokonce podařilo statisticky prokázat, že vzájemná součinnost a spolupráce při lovu je 5x více úspěšnější, než když tyto dvě skupiny loví samostatně!

Anatomie:

Murény jsou zajímavé i z anatomického hlediska. Vypadají jak úhoř a nechalo by se očekávat, že jejich kostra bude tvořena kolem páteře z tenkých a malých kostí. Ve skutečnosti kostra murény není tvořena jak jsme zvyklí u ostatních ryb či pozemských živočichů nebo u člověka. Kostra, podobně jako kostra žraloka, je chrupavčitá a velice pružná. To muréně umožňuje obrovskou manévrovatelnost a otáčivost na minimálním prostoru.

Další anatomickou zajímavostí a zvláštností je čelist murény. Ve skutečnosti jsou ale dvě. Vnější čelist je součástí tlamy, kterou vidíme. Druhá čelist je ve spodní části jícnu a je před našimi zraky schována. Vědci si původně mysleli, že vnitřní čelist je něco jako mlýnek na maso, který rozdrtí a rozmělní stravu.

Nedávno publikované výzkumy však ukázaly, že tomu tak není. Spodní čelist v době útoku stoupá jícnem vzhůru a pomáhá se zakousnout pevně do kořisti. Je-li úchop pevný, postupně vnitřní čelist znovu klesá jícnem dále do útrob murény a tím stahuje ukořistěnou rybu dále, hlouběji do zažívacích orgánů.

Vědecké výzkumy mystické páteře a čelistí dále pokračují a neustále objevují další velmi zajímavá tajemnství této nesmírně zajímavé ryby.

V anglicky psaných zdrojích najdeme tuto murénu pod názvy Laced moray, Leopard Moray Eel, Tessalata Eel, Honeycomb Moray Eel.

Nádrž: Pro svoji velikost lze chovat pouze ve velkých nádržích a ve společnosti velkých ryb. Je chována zpravidla ve veřejných nádržích. Pokud je nádrž dostatečně veliká, lze chovat s přiměřeně velkými rybami, včetně perutýnů. Je nutné zajistit množství úkrytů. Chováme-li více jedinců, pak je nutné pro každého vybudovat odpovídající úkryt. Murény se v nádržích schovávají spíše u dna. Minimální objem nádrže je 1500 litrů.

Náročnost: Muréna síťkovaná je specialisty na mořskou akvaristiku považována jako nenáročná ryba. Musí však být přihlédnuto k její velikosti a dravému způsobu života. Z pohledu nároků na potravu zde nejsou žádné problémy, stejně tak aklimatizace probíhá bez potíží.

Jestliže ve volné přírodě tato muréna dorůstá délky až 3 metrů, v zajetí to je obvykle za ideálních podmínek kolem 2 metrů. Nádrž by měla mít proto pro dospělého jedince alespoň tuto délku. Co se týče spoluobyvatel v nádrži, je nutné je správně velikostně a druhově volit a všechny přiměřeně krmit. Hladová muréna může zaútočit i na ryby, kterých by si jinak ani nevšimla.

Při krmení mějme vždy na paměti ostrých zubů murény a to, že s jejím kousnutím může být do rány zanesena nebezpečná infekce. Murény bychom neměli nikdy proto krmit holou rukou, doporučuje se používat speciální kleště. Ve velkých exhibičních nádržích jsou murény krmeny před diváky potapěči. Ti mívají obvykle neoprenové rukavice. Ale ani v tomto případě nesmíme ztratit ostražitost a pozornost, v žádném případě nesmíme jinak mírumilovné murény, jež na člověka nikdy neútočí, jakkoliv provokovat.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat proto i při zakládání nádrže a osazování novými obyvateli. Následující pravidlo patří k obecným základům mořské akvaristiky: velké, agresivní, dravé, nebo (i malé!) teritoriální ryby a ostatní živočichy dáváme do nádrže postupně, tj. ty nejagresivnější a největší vždy jako poslední, aby ostatní měli čas si vytvořit své teritorium, domovské prostředí. Proto je vždy nutné vědět, jaké je cílové osazení nádrže a k tomu mít připraven „osidlovací“ plán, kdy ryby dáváme do zaběhnuté nádrže postupně, v několika vlnách.

Poznámky k chovu

Teplota: 22 - 26 °C
pH: 8.1 - 8.4
Voda: mořská; hustota 1,020 - 1,025, dKH 8-12

V akváriu musí mít dostatečné množství úkrytů. Chováme-li větší počet murén, musí mít každá svůj úkryt. Vzhledem k délce této murény může být někdy složité vytvořit odpovídající úkryty. V zahraničí se velmi často používají novodurové/PVC trubky, které se zakomponují mezi další akvarijní dekorace či korály. Murény obývají spodní části nádrže. Musíme si zvyknout na to, že přes den jsou obvykle schovány a na lov se vydávají za soumraku nebo ve tmě. V zajetí se naučí opuštět svůj prostor v pravidelných dobách krmení i přes den. Pak často proplouvají nádrží v celé své kráse.

Akvárium s murénami je nutné velmi dobře přikrýt a zabezpečit zajištění poklopu nádrže, protože muréna je schopná i přes poměrně malý otvor v nádrži vylézt ven.

Chov murén je poměrně jednoduchý, zabezpečíme-li dostatečně prostornou nádrž s úkryty. S potravou nebývají problémy vzhledem k její žravosti. V umělých podmínkách konzumuje mořské i sladkovodní ryby, rybí maso, chobotnice, krevety a loupané škeble. V přírodních podmínkách dokáže ulovit i dospělého perutýna (Pterois volitans apod.).

Murény krmíne 3-4x týdně v závislosti na velikosti a množství stravy. Nesmí nás vylekat fakt, že murény nemusí někdy přijímat potravu. Jsou-li dostatečně nakrmeny, dokážou nežrat i několik týdnů.


Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 22 - 26 °C
pH: 8.1 - 8.4
Voda: hustota 1,020 - 1,025, dKH 8-12

Nejsou známé informace o tom, že muréna mřížkovaná by byla odchována v zajetí. Nicméně jsou známy základní fakta o jejím rozmnožování na přírodních lokalitách.

Murény se obecně rozmnožují v teplých vodách, při zvýšení teploty. Samec a samice vypouštějí sperma a vajíčka zároveň, kdy jsou v pozicích bezprostředně u sebe, zpravidla podél sebe, jako dva proplétající se hadi, aby došlo k oplodnění.

Oplozené jikry jsou odnášeny vodou do otevřeného prostoru moře či oceánu. Z jiker se líhnou larvy, živící se planktonem a takto se vznáší dále ve volné vodě. Mořské proudy unášejí larvy až ke dnu korálového útesu, kde se usazují a začíná fáze vývoje malého jedince murény. Doba, po kterou larva žije ve volném moři, než se usadí, trvá minimálně jeden rok.

Dále bylo výzkumem a pozorováním zjištěno, že murény jsou hermafroditní. Mladí samci se časem mění v samice. Bylo zjištěno, že některé druhy murén mají funkční samčí i samičí pohlavní orgány.


Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

Ewald Lieske and Robert F. Myers: Coral reef guide, Red Sea. HarperCollinsPublishers Ltd., London, 2004, ISBN 978-0-00-774173-1
Hynek Dařbujan. Průvodce mořskou faunou a flórou, Studio Press, 2001, 324 str., ISBN 80-902316-0-8
David Alderton. Akvarijní a jezírkové ryby. Knižní klub, 2006, 400 str., ISBN 80-242-1633-7
Helmut Debelius. Rudé moře. Průvodce korálovými útesy. Rajzl Publishing, 2003, 323 str., ISBN 80-903171-3-8
Dick Mills. Akvarijní mořské ryby. Nakladatelství Slovart, 2004, 117 str., ISBN 80-7209-570-6

http://www.fishbase.org/...
http://www.morayeel.info
http://www.amonline.net.au/...
http://www.liveaquaria.com/...
http://www.meerwasser-lexikon.de/...
http://www.oceanlight.com/...

Problematika otrav způsobených murénami:
http://www.wetwebmedia.com/...

Video:

V domovině:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...

V zajetí, krmení:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...




 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.