Rocio octofasciata Regan, 1903

Synonyma: Cichlasoma biocellatum; Cichlasoma hedricki; Cichlosoma biocellatum; Heros octofasciatus

Výskyt: Střední Amerika, Atlantické pobřeži - Mexiko, Belize ,Guatemala, Honduras. Žije v nížinách, v mělkých, pomalu tekoucích řekách, stojatých lagunách, odvodňovacích příkopech a močálech, v kalné tmavé, teplé vodě s bahnitým nebo písčitým dnem, ve vodách zarostlých vegetací.

Je rozšířen i mimo oblasti svého přirozeného výskytu, rozmnožující se populace žije na Floridě, v Thajsku a v menším počtu i v Austrálii.

Velikost až 25 cm.

Obecný popis

Obecně je označován jako jedna z nekrásnějších středoamerických cichlid.
Jsou to ryby s typickým vzhledem dravce, mohutnou tlamou a spíše nízkým, protáhlým tělem přizpůsobeným k životu v mělkých vodách.

Základní zbarvení je velmi proměnlivé - od sametově černého v době tření nebo při projevech dominance přes tmavě vínově fialové až po světle šedorůžové v nejistých stresových situacích. Mladé ryby mají na bocích 8 vertikálních tmavých pruhů, které stářím ztrácejí na intenzitě. Na hřbetě, bocích, skřelích i ploutvích ryb jsou kovově lesklé modrozelené až zlaté drobné skrvrnky, u samce velmi hustě, u samice jen sporadicky. Stářím ale tento nádherný kovový lesk matní a barva bledne.

Obě pohlaví mají protáhlé a špičaté hřbetní a řitní ploutve, hřbetní lemované červeným pruhem. Samec má ploutve delší, protáhlejší a hřbetní ploutev vyšší.

Samec je oproti samici krom výraznější barevnosti větší, mohutnější, vyšší v těle. Samec dorůstá do 25, samička zpravidla 17 cm.

Jsou vyšlechtěny i dvě umělé barevné formy - ne příliš pohledná zlatá a atraktivní modrá , tzv. "blue electric". Tato forma je ovšem v kombinaci obou partnerů "blue electric" v páru neplodná a pro další množení se musí kombinovat s formou původní.

Nádrž: Akvárium pro samostatný pár by nemělo být menší, než 180 litrů a minimálně s tímto objemem je třeba počítat i pro pár v komunitním akváriu. Dno by mělo být z materiálu ne příliš ostrého a ne příliš kalícího vodu - nejlépe říční písek jakékoliv velikosti, případně velké valouny nebo břidličné pláty. Dekorace je třeba umístit přímo na dno akvária, ne na substrát, je pravděpodobné, že je kančíci podkopou a mohou pod nimi uvíznout. Jako dekorace jsou vhodné krom kamenů také kořeny i umělé dekorace, důležitá je členitost akvária a dostatek úkrytů pro všechny obyvatele.

Živé rostliny jsou žádoucí pro stabilizaci akvária, lepší vybarvení ryb i pro úkryt - použitelné pouze hodně robustní nebo nekořenící, ale zároveň rychleji rostoucí - Pistia stratiotes, Limnobium laevigatum, Ceratophyllum demersum, Vallisnerie gigantea, Cryptocoryne aponogetifolia atp., kančíci rostliny nejen vykopávají, ale taky při vodění potěru ničí, nebo zejména před třením jemné části ukusují. Není nutné zatracovat ani rostliny umělé, pokud poskytují úkryt nebo vhodně nádrž rozčlení. Světlo je lepší tlumené.

Náročnost: Přestože je to nenáročná a odolná ryba, vzhledem k problematickým projevům agrese nelze doporučit úplným začátečníkům.

Poznámky k chovu

Tyto ryby nejsou nijak náročné na jakékoliv parametry vody. Pokud jsou v dobré kondici, přežijí teplotu v rozmezí 15 - 36 °C, pH ani tvrdost není také příliš rozhodující. Vzhledem k přirozenému výskytu nejsou nároční ani na kvalitu a prokysličení vody. Ovšem dlouhodobě nepříznivé podmínky mají vliv na délku jejich života, vybarvení a náchylnost k nemocem.

Kančíci perleťoví jsou všežravci. Živí se nejrůznějšími druhy červů, korýšů, plžů, rybami, drobnými obratlovci, hmyzem, řasami, částmi rostlin i drobným planktonem. Přestože je ve své podstatě dravec, v zajetí živé ryby nevyžaduje, i když drobné spoluobyvatele loví. Je možné je krmit živými, mraženými i sušenými červy a korýši, rybím masem, vodními šneky, umělou potravou. Nezbytný je přídavek rostlinné složky. Pro zajímavost - v některých oblastech byly pozorovány komunity téměř čistě býložravé. Vyváženou a rozmanitou stravou docílíme nejen dobré kondice, ale také maximálně výrazného zbarvení.

Krom své krásy jsou tyto ryby známé pro svou agresivitu. Démonizující pověst kančíků perleťových je ovšem poněkud přehnaná, přestože je značně temperamentní, zdaleka nedosahuje schopností a urputnosti některých druhů rodu Amphilophus nebo Parachromis. Ryby chované ve větší jednodruhové skupině ztrácejí přirozené instinkty a lze je chovat v přiměřeně velkém akváriu téměř bez útočných projevů. Také jednotlivci v odpovídající komunitě patří k mírnějším obyvatelům akvária, většinou při sporech s jinými cichlidami jsou to oni, kdo ustoupí. Ovšem pár v době hlídání potomstva je opravdu velmi útočný a při nedostatku prostoru často rodičům nepostačí spoluobyvatele pouze odehnat, ale pronásledují a útočí na ně dokud je neutlučou.

Pro pár je nejvhodnější samostatné akvárium, nutno je počítat s agresí samce vůči samici a vytvořit pro ni dostatek vhodných úkrytů. Chov páru v komunitní nádrži není vyloučen, ale je třeba pečlivě vybírat spoluobyvatele mezi odolnějšími a temperamentními cichlidami a především volit dostatečně velké akvárium. Nejvhodnějšími společníky jsou Amatitlania nigrofasciatus, Herichthys carpintis, Cichlasoma salvini, Heros severus, Aequidens rivulatus nebo africké perlovky Hemichromis a velcí krunýřovci, trnovci a sumci. Ve velkých akváriích mohou být s kančíky červenými nebo vrubozubci. Velké agresivní americké cichlidy nejsou nejlepší volbou, mohou kančíky perleťové smrtelně poranit ať při útoku, nebo v sebeobraně. V dostatečně velkém akváriu je možné společně vychovat a udržet i komunitu páru kančíků a hejna větších dlouhověkých teter, například Hemigrammus caudovittatus.

Vhodným tlumením agresivity u cichlid všeobecně je udržování teploty vody těsně kolem 25°C, čím vyšší teplota, tím větší agrese. Převážná většina potíží s agresivními cichlidami pramení také z nedostatečně velkého a špatně zařízeného akvária.

Kančíci perleťoví snášejí všechna běžná léčiva, charakteristickou nemocí je "děrová nemoc" způsobená nevhodným složením potravy a následným přemnožením střevních bičíkovců. Dožívají se běžně 8 - 10 let, vyjímečně i více.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Odchov je poměrně snadný, péče rodičů je typická pro americké cichlidy, problémem ovšem může být výběr páru. Je lépe ponechat mladé ryby ve větší skupině a postupně odebírat slabé a nevýrazné jedince. Je vhodné samci nabídnout co nejsilnější samice pokud možno v podobné velikosti. Samci jsou sice ochotni se třít i s podstatně menší partnerkou, ale tyto cichlidy patří k těm, u kterých je častá surová agrese samce vůči samici. Již námluvy bývají dosti drsné, nespočívají pouze v klasickém předvádění a lákání, ale také v rituálních soubojích testujících sílu partnera, například zakousnutými ústy, které samice nemusí ustát. Pokud se nová samička zápasu a kontaktu nevyhýbá, je vše v pořádku, pokud ovšem před samcem stále a dlouhodobě jen prchá a skrývá se, je lépe jednoho z partnerů vyměnit.

Další problém může nastat po vytření páru. Často samička odhání od jiker i samce a pokud není dostatečně silná, může být samcem napadena. Při ztrátě snůšky bude příliš slabá samice samcem zcela jistě zabita, nebo při zájmu samce o předčasné tření uhoněna.

Pár se stabilizuje poměrně dlouho, někdy i více než rok. Pak se tře přibližně co 2 měsíce se snůškou 300 - 800 jiker v závislosti na stáří ryb. Jikry samice klade většinou ve volném prostranství na hladkou rovnou plochu , proto ji často v akváriu o jikry připraví v noci velcí krunýřovci. Jikry se líhnou během 3 - 6 dnů podle teploty a poté je samice přenese do připravené jámy vyhrabané v substrátu. Mladé se rozplavávají 4. den. Jako jedny z mála mladých cichlid ochotně přijímají i suchá umělá krmiva od samého počátku.

Další informační zdroje:

Odkazy:

http://www.geocities.com/...
http://badmanstropicalfish.com/...
http://www.aqualandpetsplus.com/...,%20Jack%20Dempsey.htm
http://en.wikipedia.org/...

Video:

http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...
http://www.youtube.com/...

V příspěvku byly použity fotografie následujících autorů s uvedením zdrojů:

Kristoffer Skarström, http://www.ciklid.org/...
Michi Tobler, http://www.malawipoint.de/...
Rolf Lind, http://www.ciklid.org/...
Peter Wallin, http://www.ciklid.org/...
Patrik Larsson, http://www.ciklid.org/...
http://www.aquapages.fr/...