Cryptoheros panamensis Meek & Hildebrand, 1913

Správce: RAP

Zobrazeno: 36375x; Aktualizace: 19.12.2009

Synonyma: Archocentrus panamensis; Cichlasoma panamense; Neetroplus panamensis; Teraps panamense

Výskyt: Střední Amerika, Panama, včetně Chagres river.

Velikost až 13 cm.

Obecný popis

V akváriích samci kolem 13 cm, samice kolem 8 cm.

Cryptoheros panamensis je nádherná, pomalu rostoucí cichlida Střední Ameriky. Jedná se o endemický druh žijící v Panamě, odkud pochází i její druhové označení. Tato cichlida popsaná již v roce 1913 nepatří mezi zvlášť oblíbené či chované ryby rodu Cryptoheros, i když ve skutečnosti patří k nejkrásněji vybarveným rybám tohoto rodu. Nutno podotknout, že se jedná zároveň jeden z agresivnějších druhů.

Původně byla zařazena do rodu Neetroplus, ale po analýze struktury zubů a čelisti byla reklasifikována nejprve do rodu Archocentrus, a teprve pak do Cryptoheros. Poslední zařazení provedl Juan J. Schmitter-Soto v roce 2007, viz [2] (v odkaze [1] je možné získat odkaz na první čtyři stránky dokumentu, kde je uvedena úvodní kapitola a detailní obsah).

Rod Cryptoheros je nyní rozdělen do devíti druhů:

• Cryptoheros spilurus (Günter, 1862)
• Cryptoheros chetumalensis – nový druh
• Cryptoheros cutteri (Fowler, 1932)
• Cryptoheros septemfasciatus (Regan, 1908)
• Cryptoheros altoflavus (Allgayer, 2001)
• Cryptoheros myrnae (Loiselle, 1997)
• Cryptoheros nanolutens (Allgayer, 1994)
• Cryptoheros panamensis (Meek & Hildebrand, 1913)
• Cryptoheros sajica (Bussing, 1974)


Základní zbarvení kančíka panamského je šedorůžové, hlava a hřbet šedozelené. Na bocích jsou podélné proužky tvořené červenými čárkami, které jsou v zadní části lemované modrými odlesky a naznačeno sedm příčných pruhů. Hřbetní a řitní ploutve jsou lemovány modrým a červeným proužkem a protaženy do špičky u obou pohlaví. Oko je modrozelené. Viditelnost jednotlivých barevných znaků je závislá na momentální náladě. Barevné mutace či kříženci nejsou známy.

Rozdíl pohlaví:

Rozdíl mezi pohlavím je zejména ve velikosti. Samci jsou větší a mají strmější čelo.
Ryby dospívají a začínají se třít už ve velikosti 4 - 5cm.

Nádrž: Druh obývá mírně tekoucí vody. Dno se skládá z písku, kamenů a naplavenin. Dno bývá často pokrytými spadanými listy z klenby tropických rostlin sklánějícími se nad vodou. Podle toho zvolíme zařízení akvária, které by mělo obsahovat minimálně 80litrů pro jeden pár. Nádrž pro dva páry už by měla obsahovat alespoň 200litrů, přičemž je důležitější plocha dna než výška vodního sloupce.

Přiměřená filtrace a týdenní výměna 1/5 až 1/3 vody spojená s odkalením postačí. Častá výměna vody podporuje intenzivní vybarvení a chuť do tření.

Náročnost: Tento druh není v našich nádržích běžným chovancem. V České republice jej chová jen několik osob. Podobně tak i v zahraničí není běžně k dostání v prodejní síti kamenných obchodů, ale lze ji zpravidla získat na různých burzách nebo mezi členy cichlidářských spolků. Splníme-li základní předpoklady pro chov této ryby, nejedná se o nikterak náročný druh. Je nutné si uvědomit, že se jedná o agresivní cichlidu, které by měl odpovídat prostor a členění nádrže, účinná filtrace a výběr vhodných spoluobyvatel v nádrži.

Poznámky k chovu

Teplota: 24 - 30 °C
pH: 7 - 8
dGH: 10 - 30 °N
Voda: sladkovodní; Tvrdost vody, celková i uhličitanová, není rozhodující.

Na chov není tento kančík náročný. Přijímají nejen přírodní krmivo – živé, mražené či sušené, ale nepohrdnou ani průmyslově vyráběným. Důležité je jeho pestrost.

Nádrž zařídíme říčním pískem zrnitosti 0,2 – 1,5cm. Z kořenů a kamenů vytvoříme úkryty a hranice teritorií. Osadit lze rostlinami tužšími a dobře zakořeňujícími (Echinodorus, Anubias apod.).

Kančíci panamští jsou relativně agresivní, jednak především vůči sobě, ale poměrně často i vůči ostatním rybám v nádrži. Kančíky panamské lze chovat ve společnosti podobných, stejně velkých či větších druhů cichlid, pancéřníčků, krunýřovců či mečovek. Pokud jsou spoluobyvatelé nádrže rychlí a zdatní plavci, dokáží se vyhnout teritoriálnímu chování Cryptoherus panamensis.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Teplota: 24 - 30 °C
pH: 7 - 8
dGH: 10 - 30 °N
Voda: Tvrdost vody, celková i uhličitanová, není rozhodující.

Pro „panamensky“ není potřeba upravovat vodu ke tření. Zdárně a často se vytřou i ve společenské nádrži. Blížící tření je signalizováno úpravou dna, změnou vybarvení a zvýšenou agresivitou. V době tření má tělo šedobílou barvu. Hlava, hřbet a příčné pruhy tmavou, téměř černou barvu. Břišní ploutve jsou jasně bílé. Změna zbarvení je podobná jako u zástupců Neetroplus neematopus a Herichthys carpintis.

Po vytření se samice převážně věnuje jikrám a ochraně nejbližšího okolí. Samec se věnuje obraně teritoria. Pokud se pár vytře v menší nádrži a nejsou přítomny jiné ryby, samec se zpravidla ukrývá.

Po vykulení za 3-4dny je čerstvě vylíhlý potěr rodiči přenesen do připravených jamek, kde tráví žloutkový váček. Při této činnosti jsou často poškozeny nebo vyhrabány rostliny. Rodiče rádi ukrývají potěr do obnažených kořenů rostlin. Po rozplavání lze potěr krmit artémií, cezeným planktonem i mraženým. V nouzi lze použít i rozmělněné vločkové krmivo.

Kančíci panamští se velmi ochotně třou. Sebereme-li rodičům jikry nebo mladý potěr, obvykle se vytírají dál s desetidenní periodicitou. Jsou to vzorní rodiče. Podobně jako o ostatních cichlid se stává, že první výtěr se nezdaří. Následující jsou ale zpravidla vždy již v pořádku a rodiče se o potěr ukázkově starají. Při vhodném krmení potěr velmi rychle roste.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

[1] http://www.gcca.net/...
[2] Juan J. Schmitter-Soto: A systematic revision of the genus Archocentrus (Perciformes: Cichlidae), with the description of two new genera and six new species (Zootaxa 1603), 78 pp., 28 September 2007, Magnalia Press, New Zealand, ISBN 978-1-86977-159-1 (papírové vydání) nebo ISBN 978-1-86977-160-7 (on line verze)
http://www.practicalfishkeeping.co.uk/...