Serranus scriba Linnaeus, 1758

Správce: Crayfish

Zobrazeno: 24943x; Aktualizace: 20.6.2009

Synonyma: Holocentrus argus; Paracentropristis scriba; Perca scriba

Výskyt: Východní Atlantik, Biskajský záliv až po Maroko, Kanárské i Azorské ostrovy, Madeira. Celé Středozemní a Černé moře. Jedná se o hojně rozšířený druh, žijící od hladiny až do hloubky 150 metrů. Obývá písčité, ale především skalnaté břehy a dna. Najdeme jej i podél strmých skalních podmořakých stěn, pod převisy i na hranicích mořských luk tvořených Posidónií Neptunovou (Posidonia oceanica) - „mořská tráva“, endemitní ve Středozemním moři. Jedná se o rybu pobřežního pásma. Velice často se s mí setkáváme při potápění, a to nejenom v Chorvatsku.

Velikost až 36 cm.

Obecný popis

Základní zbarvení od světle šedohnědé až po červenohnědou, na bocích několik tmavých příčných pruhů. Na břichu typická světle modrá a sytě modrá skvrna. Násadec ocasu a ocasní ploutev jsou žluté, na hlavě je modravé až červenavé vzorování připomínající znaky písma. Odsud pochází název kanic písmenkový.

Ryba je nádherně zbarvena. Své vybarvení mění podle nálady i podle okolností okolního terénu k maskování. Pokud leží na dně, nebo v okolí mořských luk tvořených posidonií neptunovou, její vybarvení je mdlé, nevýrazné, splývá s okolním terénem. Znatelné jsou pouze modravé části břicha. Ve větších hloubkách, pod skalními převisy, v oblasti rudých korálů, stejně tak jako v noci, je ryba při dobrém nasvícení potápěčskou lampou vybarvena do sytě červených odstínů.

Při vylovení na vzduch se vybarvení kanice písmenkového rychle vytrácí.

Tato ryba žije samotářským způsobem života a vyznačuje si svůj revír, který si hájí vůči ostatním jedincům. Živí se drobnými druhy ryb, korýšů a měkkýši. Potravu si obstarává jak v mělkých, prosvětlených a teplých vodách poblíž hladiny u pobřeží, stejně tak ve skalnatém terénu. Při potápění můžeme spatřit, jak hlídkuje při okrajích podmořských luk tvořených posidonií neptunovou, ze které vyplouvá potěr a další drobní živočichové. Kanic často stojí na pro něj přehledném místě, odkud podniká výpady za kořistí. Jeho oběťmi jsou i malé chobotnice. Často jej můžeme spatřit, jak dlouho, trpělivě číhá u úkrytu mladé chobotnice, než vyleze ven a stane se zranitelnou. Kanic leží po celou dobu na dně téměř bez pohybu maskován tak, aby jej chobotnička neviděla.

Podobně jako další druhy kaniců z rodu Serranus je kanic písmenkový simultánní hermafrodit, kde se u téhož jedince v průběhu života vyvíjejí jak samičí, tak samčí pohlavní orgány. Doba tření tohoto druhu je od dubna do září, vrchol sexuálních aktivit je v měsíci červnu.

Kanic písmenkový je ve Středozemí běžnou konzumní rybou, která je lovena sezóně. Již v dobových materiálech z konce 19. století můžeme nalézt zmínky, že byla obzvlášť oblíbena gurmány ve francouzské Provence, na Maltě a v Neapoli.

Náročnost: Pro svou teritoriálnost a agresivitu se ryba nedoporučuje začátečníkům. Pochází ze subtropických mořských vod, které nejsou zase až tak často mořskými akvaristy upřednostňovány.

Svým vzhledem a chováním připomíná u sladkovodních akvaristů cichlidu.

Poznámky k chovu

Teplota: 20 - 26 °C
pH: 8.1 - 8.3
dGH: 4 - 20 °N
Voda: mořská; salinita 1.022

Pro kanice písmenkového se doporučuje subtropická, biotopní nádrž Středozemního moře s minimálním objemem kolem 300 litrů, vybavená kameny a různými úkryty, s písčitým dnem. Ryba se zdržuje ve spodních částech nádrže. Je teritoriální. Chovat s adekvátně velkými spoluobyvately nádrže, menší se mohou lehce stát kořistí.

Polostín v nádrži, středně silné až minimální proudění, výkonná filtrace.

Ryby si zvyknout přijímat i umělou či mraženou potravu. Krmíme jinak živými rybkami nebo rybím masem, korýši a měkkýši.

V nádržích obvykle dorůstá do délky 25 cm. V přírodě se dožívá 12 let.

Bonus z biotopu středomořských podvodních luk tvořených posidonií neptunovou:

Posidonie Neptunova je trvale pod mořskou hladinou žijící rostlina. Někdy bývá řazena do čeledi vochovitých (Zosteraceae) nebo rdesnovitých (Potamogetonaceae). Vytváří na mořském dně husté porosty. Můžeme ji vidět až když příboj vyplaví na pláže její části, které jsou často považovány za mořské řasy. Rytmickým pohybem mořské vody se z žilek odumřelých listů posidonií stáčejí hnědavé vláknité kulovité útvary nazvané mořské koule nebo příbojové baly, které příboj nakonec vyhodí na pláž. Rostlina roste z plazivého oddenku a má pásovité listy až 60-100 cm dlouhé. Květy vyrůstají ve skupinách po třech až pěti, jsou zelené.

Zvláštností této kvetoucí rostliny je to, že je opylována pod vodou. Její plody jsou dužnaté, velké v průměru 10mm. Rostlina kvete od října do června. Tento rod zahrnuje ještě dva další příbuzné druhy, které rostou ve vodách u pobřeží Jižní Austrálie.

Posidonie je obrovským zdrojem produkce kyslíku ve Středozemním moři, poskytuje ochranný prostor pro tisíce druhů podvodních živočichů. Zabraňuje erozi pobřeží, čistí mořskou vodu. V současné době lidskými aktivitami je silně ohroženým druhem.

Poznámky k odchovu (rozmnožování)

Rozmnožování v zajetí není známo.

Další informační zdroje:

Ukaž na Fishbase

[1] Lawson Wood, “Určovací příručka pro potápěče: Ryby a bezobratlí živočichové Středozemního moře”, Nakladatelství Svojtka & Co., 2005, 128 str., ISBN 80-7352-160-1
[2] Matthias Bergbauer, Bernd Humberg, “Co žije ve Středozemním moři? Určovací příručka pro potápěče”. Nakladatelství Svojtka & Co., 2005, 315 str., ISBN 80-7237-310-2
[3] Warren E. Burgess: “Dr. Burgess’s Atlas of Marine Aquarium Fishes“, T.F.H. Publication, Inc., Neptune City, New York 07753, 784 pg, ISBN 0-7938-0575-9

Internet:

http://books.google.cz/... – ichtyologická publikace z roku 1835 pojednávající o kanicích s nádhernými malovanými vyobrazeními. Doporučuji si prohlédnout.
http://www.izor.hr/... - vědecká stať o rozmnožování
http://www3.interscience.wiley.com/...
http://klub.snakesub.cz/...

Video:

http://www.pond5.com/...
http://dotsub.com/... Posidonia oceanica, velmi pěkně udělaný dokumentární snímek o významu této rostliny pro biotop Středozemního moře