Během vánočních svátků zemřel jeden z významných, světově proslulých akvaristů, Ivan Dibble. Dovolte mi krátkou vzpomínku.

Ivanovou životní zálibou byla skupina pravých živorodek čeledi gudeovitých, jejichž chovu a studiu věnoval větší část svého akvaristického života. Dávno před tím, než se ochrana přírody stala nedílnou součástí slovníku politiků a zelených ochránců, Ivan choval v akváriích mnoho druhů gudejí s vědomím, že situace v jejich domovině se může kdykoliv natolik změnit, že z druhů "ohrožených" budou "kriticky ohrožené" a zanedlouho "vyhynulé". Jeho neustálé upozorňování na zhoršující se životní podmínky v domovině gudejí se stalo po několika desetiletích v nejlepším slova smyslu pověstné. Nakonec vyústilo v úzkou spolupráci s univerzitou v mexické Morelii a v roce 1997 bylo završeno oficiálním vznikem projektu Fish Ark. Tento specializovaný projekt byl díky Ivanovi morálně i finančně podporován dlouhou řadou evropských institucí i jednotlivců z řad akvaristů. Myšlenka jakési "rybí archy" – Fish Ark se ukázala jako velmi předvídavá, protože už tři roky po založení projektu byla využita k reintrodukci mezitím vyhynulého druhu Zoogoneticus tequila, jehož populace byla obnovena díky chovům desítek evropských akvaristů.

Díky Ivanovi se velmi výrazně rozšířily znalosti o zdánlivě nedůležité skupině ryb Goodeidae, díky jemu se tyto ryby začaly studovat a chovat v akváriích, díky jemu se spojili chovatelé gudejí v celé Evropě a následně i z ostatních kontinentů a založili The Goodeidae-Group, díky jemu vznikl záchovný projekt Fish Ark, který se později rozšířil i na další skupiny ryb a stal se celosvětovým symbolem pro zachování rybích druhů.

Všechny svoje aktivity Ivan směroval po linii konkrétních lidí – vědců a chovatelů, protože měl velkou nedůvěru k profesionálním organizacím tzv. ochránců přírody.

Je to téměř přesně deset let, kdy jsem jej (již jako velmi známou živorodkářskou ikonu) nesměle oslovil s prosbou o pár rad. Od té doby jsme si pravidelně psali a obsahy našich dopisů se postupně prodlužovaly a posouvaly z roviny striktně akvaristické do někdy až intimně soukromé. Po smrti jeho ženy trpěl depresemi a naše korespondence zintenzívněla. Jen občas byla přerušována jeho stále častějšími pobyty v nemocnici. Před nějakým časem objevil FaceBook a je mi nesmírnou ctí, že jsem se stal jeho druhým kontaktovaným přítelem. Poslední dopis jsem si s ním vyměnil 22. prosince – tři dny před jeho smrtí.

K Ivanovi jsem měl silný vztah jako k blízkému vstřícnému kamarádovi, se kterým jsem se sice nikdy osobně nesetkal, ale vím o jeho životě, záměrech, soukromých myšlenkách a touhách víc, než u většiny známých, se kterými se pravidelně potkávám.

Soukromé stránky Fish Ark - http://home.clara.net/...