Cryptocoryne beckettii a Cryptocoryne affinis patří v rámci rodu Cryptocoryne k těm nejoblíbenějším a mezi akvaristy nejrozšířenějším. C. affinis bychom dokonce mohli označit za legendární. Oba druhy za to vděčí nejen své nenáročnosti, snadnému rozmnožování a schopnosti růst v "neudržovaných" akváriích s malým množstvím světla, ale také svému relativně atraktivnímu vzhledu. Nevyžadují příliš častou údržbu a hodí se i do hůře osvětlených začátečnických nádrží. Lze je jedině doporučit.

Latinské a české jméno
Po dvou letech zájmu o akvarijní rostliny jsem si zvykl používat převážně latinské názvy. Někomu mohou české vyhovovat lépe a neměli bychom koneckonců češtinu zanedbávat. Takže: Cryptocoryne beckettii se česky jmenuje kryptokoryna olivová, Cryptocoryne affinis je česky kryptokoryna červená.

Často se vám může stát, že pod daným latinským názvem naleznete na internetu obrázky několika rostlin druhů. Tyto omyly v označení nejsou výjimkou, proto se také nelze informacemi nalezenými na internetu bezvýhradně řídit.

Vzhled

Obě kryptokoryny se vyznačují variabilitou vzhledu. Můžeme se setkat s rostlinami různého vzrůstu, tvaru listů i zbarvení. Rostlina se přizpůsobuje podmínkám, ve kterých je dlouhodobě pěstována. Například C. affinis v závislosti na množství světla může mít barvu listů od sytě zelené až do hnědé. Kryptokoryny jsou rostliny, které tvoří listovou růžici. Oba druhy také vytváří rhizom (oddenek).

Cryptocoryne beckettii
Čepele listů jsou kopinaté, řapíky jsou dlouhé, dosahují asi 1,5 násobek délky čepele. Její okraje jsou zvlněné. Barva čepelí je při vyrůstání z růžice hnědá, poté, co se list rozvine, přechází do hnědozelené, velmi tmavé. Na mladších listech je patrné černé tygrování. První jeden až dva lístky nové odnože bývají tmavě zelené, další přechází do hnědé.

V mých podmínkách rostliny dosahují výšky až 50 cm, konečky jejich listů splývají na hladině akvária. Délka čepelí listů je až 20 cm, šířka 4 cm. Vzrůst záleží na podmínkách, které rostlině vytvoříte. Rostliny drží listy vzpřímeně směrem k hladině akvária, příliš je neroztahují do stran. Oproti rodu Echinodorus (šípatkovec) jsou velmi křehké a snadno se lámou.

Cryptocoryne beckettii se vyznačují poměrně specifickým způsobem kořenění. Mají několik silnějších kořenů (tloušťka 1 - 1,5 mm), u mladších rostlin jsou třeba jen dva. U starších je jich okolo šesti i více. Jemných kořínků se tvoří minimum. Kořeny vyrůstají z rhizomu, na tom jsou také očka, ze kterých vyráží nové rostliny.

Cryptocoryne affinis
Čepele listů jsou tmavozelené až hnědé, širší a méně zašpičatělé než u C. beckettii, tvar však zůstává podobný. Spodní strana listů může být zelená, světle hnědá až vínově rudá. Zbarvení je závislé na podmínkách pěstování. Mé C. affinis měly sytě zelené listy z vrchu a spodní strana byla spíš hnědá. Listy C. affinis směřují do stran, a protože jsou také větší než u C. beckettii, C. affinis zastiňuje větší plochu.

Mé C. affinis měly listy dlouhé v rozsahu 15 – 40 cm, s čepelemi listů širokými 7 cm a dlouhými 20 cm. C. affinis koření spletí jemných kořenů a kořínků (tloušťka 0,1 – 0,5 mm), tedy úplně jinak než C. beckettii. U starších rostlin také můžeme pozorovat rhizom, ale tentokráte bez pupenů.

Rozmnožování

V přírodě se kryptokoryny rozmnožují jak pohlavní cestou, tak nepohlavně. V akváriích je pro ně typické nepohlavní rozmnožování odnožováním.

Kvetení (pohlavní rozmnožování)
Květenství kryptokoryn se nazývá toulec. Ten nevyrůstá nad hladinu a zůstává nerozvinutý pod vodou. I přesto může dojít k oplození, protože jsou krytokoryny schopny kleistogamie, tj. samooplození v nerozvinutém květu. V podmínkách, kde květ může vyrůst na hladinu a rozvinout se, plní opylovací funkci hmyz.

Cryptocoryne beckettii
Květní toulec vyrůstá ze středu rostliny květní stopce. U mě květenství dorostlo přibližně do jedné třetiny až poloviny výšky rostliny. Na bílé stopce vyrůstá uzavřený toulec, tvořený bílým kotlíkem, který přechází do tmavě zelené špičkou uzavřené trubky.

Cryptocoryne affinis
U C. affinis vyrůstá směrem k hladině ze středu rostliny spirálovitý květní toulec. Jeho konec je silnější (1 cm), více vinutý než spodní část a končí uzavřený špičkou. Spodní část toulce je tenčí (0,3 – 0,5 cm) a vinutí řidší. Toulec je na konci v místech hustého vinutí tmavozelené barvy, středová část přechází ze zelené do barvy řapíků listů. Dorůstá během několika dní k hladině, někdy vyroste i kousek nad hladinu (kde zasychá). Po skončení růstu se asi za 3 dny rozpadá na beztvarou hmotu (podobně jako listy C. beckettii) a často jeho zbytky odstraní ryby a šneci.

Každopádně je vykvetení kryptokoryny v akváriu spíš vzácností. Je to důkaz, že se kryptokorynám v akváriích daří. Mně během dvou let provozu akvária vykvetla C. beckettii i C. affinis dvakrát. V obou případech kvetly velké rostliny, s délkou listů 40 – 50 cm. Obě kryptokoryny byly během pěstování přesazovány, ke kvetení došlo několik měsíců po přesazení.

Odnožování (nepohlavní rozmnožování)
Zde je patrný rozdíl, C. beckettii se množí lépe a rychleji než C. affinis a každá odnožuje jiným způsobem.

Cryptocoryne beckettii
Tvoří odnože dvěma způsoby. Buď vyrůstají přímo z oček na rhizomu mateční rostliny, nebo mateční rostlina vyžene kořenový výběžek, který prorůstá substrátem a dál od mateční rostliny vyrůstá ze substrátu nová rostlina. C. beckettii odnože neřetězí jako například Sagittaria subulata, ale z jednoho výběžku vyroste jedna rostlina a teprve když je dost velká, sama se množí.



Z rozmnožování C. beckettii plyne, že mateční rostliny budou okolo sebe tvořit hustou skupinu mladších rostlin. Proto je třeba při sázení udržovat odstupy mezi rostlinami. K tomu se dostaneme dále. Díky tomu, že mladé rostliny vyrůstají i z oček rhizomu, C. beckettii tvoří relativně hodně odnoží. Jedna mateční rostlina dokáže za pár měsíců v dobrých podmínkách vyprodukovat i dvacet nových rostlinek.

Cryptocoryne affinis
Množí se šlahouny, které vyrůstají z listové růžice směrem nahoru a následně se stáčejí k substrátu, podobně jako u Echinodorus quadricostatus nebo E. tenellus. Šlahoun je silný, na konci zašpičatělý, má barvu řapíků listů a roste velmi pomalu. Také není celý hladký, ale občas je v něm "spoj", nebo se větví. Když se ohne až k substrátu, plazí se po dně. Po dosažení určité vzdálenosti od mateční rostliny se přirůstání šlahounu zastaví a na jeho konci se tvoří kořeny a listy nové rostliny.