A zase ty Cookies

Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.

OK
Cookies nastavení

Informace ukládaná do cookies vás zpravidla neidentifikují jako jednotlivce, ale celkově mohou pomoci přizpůsobovat prostředí blíže vašim potřebám.

Respektujeme vaše právo na soukromí, a proto se můžete rozhodnout, že některé soubory cookie nebudete akceptovat.

Nezapomínejte ale na to, že zablokováním některých souborů cookie můžete negativně ovlivnit, jak stránka funguje!

Povolit vše

Nejste přihlášen(a). Chcete-li využívat všechny možnosti, přihlaste se.

A A A A

Pobřeží jižní Keni I.

Autor článku: Roman Rak · 14.2.2009 · Sledovanost: 24896x · Vytisknuto: 4514x
Hodnocení: 5.82/6 (17x) · Odměněn: není

Lehký úder o zem. Hluk obou obřích motorů Boeingu 767 přecházejících na reverzní tah sílí. Zároveň cítím i na svém těle velmi intenzivní brždění. Během několika vteřin letoun přechází do pojezdové rychlosti a směřujeme k letištní hale, která oproti výšce směrovky a celkovým rozměrům letounu připomíná spíše cirkusovou maringotku.

Variace modré a zelené.

Autor: Roman Rak

Mombasa. Po zhruba deseti hodinách čistého letu z Prahy přes Frankfurt jsme devět tisíc kilometrů od domova, v rovníkové Africe. A jak za pár hodin poznám, úplně v jiném světě lidí, času, zvířat a pochopitelně i životních hodnot.

S nejrůznějšími loďkami vyrobenými z kmenů stromů se v Keni setkáváme na každém kroku.

Autor: Roman Rak

Konec října, začátek listopadu, celkem 14 dní poznávání tohoto světa. Vím, že času je málo, než bych chtěl zde strávit, ale navíc se v práci nedokáži uvolnit. Musíme efektivně využít co se dá, vidět a zažít toho co nejvíce a bezpečně se vrátit domů. Láká mě Indický oceán i pobřeží, potápění, mangrovníkové porosty, safari, savany, tropický prales i místní obyvatelstvo.

Volím strategii ubytování v hotelu, odkud denně vyrážíme za zážitky. Hned první doušky vzduchu dávají vědět, že jsme v tropech. Vysoká vlhkost, která nesmírně unavuje takže se ani moc nedivím místním budovatelským tempům a životnímu rytmu. Dva dny mi trvá, než pochopím, že namočený ručník venku neusuším, ale musím si jej na noc vzít do klimatizovaného pokoje.

Na plážích jsme často opravdu sami a můžeme vychutnávat nádherné přírodní krásy.

Autor: Roman Rak

Už v hale hotelu Papillon Lagoon Reef jsem nadšen. Vše je postaveno z místních materiálů, převážně ze dřeva a kamene. Recepční hala je součástí tropické zahrady, do které plynule přechází. Jezírka a potok obývají asi 30 cm velcí tlamovci, které nedokáži určit. Velké ryby a mezi nimi spousta drobného potěru. Všichni v naprosté pohodě.

Mně neznámí tlamovci dokáží vyhrabat hnízdní jámu o průměru větším než 1 m.

Autor: Roman Rak

Na dně leží listy spadlé z tropické vegetace, barva vody má to správné čajové zbarvení. Jinde je zase běloučký písek, ve kterém jsou vyhloubené hnízdní krátery o průměru někdy i více jak metr pro jediný pár šedomodrých tlamovců s vínově červenými ploutvemi.

Zrcadlení s listy na dně.

Autor: Roman Rak

Bílá pláž


Vždycky jsem snil být na chvíli na pláži z bílého korálového písku, nad kterým se sklánějí kokosové palmy a nikde není ani živá noha. Na první pohled se mi mé přání splňuje, než poznávám skutečnou realitu. Jelikož jsme na rovníku, rozdíl ve výšce mořské hladiny mezi přílivem a odlivem je někdy i několik metrů! Po většinu dne je pláž zalita mořem a odliv ji odkrývá jen na několik málo hodin. Takže tady nemohou být ani lehátka, slunečníky či cokoliv jiného, neboť by to moře okamžitě odneslo.

Takovýchle romantických scenérií lze při procházkách najít bezpočet. Chce se to jen dívat otevřenýma očima.

Autor: Roman Rak

Na turisty jsou na pláži navíc pořád nachystaní tzv. "beach boys". Pokud bych měl definovat stručně jejich význam, prostě bych řekl černí veksláci. Jakmile vyjdete na pláž, okamžitě vás obklopí ze všech stran a snaží se něco prodat – různé vyřezávané figurky, přívěšky na klíče, korálky, náramky, šperky, ale taky služby jako zájezdy na safari, potápění, výlety a bůhví co ještě.

Tyhle hvězdice patří k nejběžnějším pod vodní hladinou.

Autor: Roman Rak

Občas jsou to zároveň i žebráci, kteří po vás loudí peníz na školní uniformu, jídlo pro děti a manželku, tělesně postižené či nemocné. Nabízejí výměnu propisovaček či ponožek z místní lidovou tvořivost ale pak nakonec si řeknou ještě o další peníze. Jejich vyvolávací ceny jsou někdy i ve stovkách dolarů. Není problém usmlouvat o řád níže ale i tak se zde žádný nákup nevyplatí.

Proto, aby beach boy něco prodal, udělá cokoliv.

Autor: Roman Rak

Jakmile se podíváte ale trochu více hlouběji do kontinentu, poznáte, že chudoba vypadá ale úplně jinak a mnohem depresivněji. Tihle zneužívají neznalost turistů místních poměrů. Fakt je, že beach boys jsou opravdu nemístně a vytrvale otravní a vlezlí a dokáží znechutit zdejší pobyt. Naštěstí do hlídaného areálu hotelu si netroufnou.

Typické prodejní stánky.

Autor: Roman Rak

Knižní průvodci doporučují si koupit u jednoho nějakou drobnost a ten ve vidině dalších obchodů se stává jakýmsi vaším patronem ochráncem a ostatní drží v uctivé vzdálenosti. Chcete-li si něco koupit, nejlépe a nejlevněji pořídíte v tranzitní hale při zpátečním odletu.

O domorodce v tradičních oblecích není nouze.

Autor: Roman Rak

Celé jižní pobřeží Keni je typické mělkou (v době odlivu) lagunou, hlubokou obvykle ne více jak 1,5 metru. Na dně ale najdete zase jen a jen bílý písek, protože v době přílivu divoké vlny Indického oceánu všechno zničí. Pokud se chcete podívat blíže na život v mělkých vodách, musíte vyrazit na vnější korálový útes, který od pobřeží bývá vzdálen 800 až 1200 m.

Blankytně modrá voda, bílý korálový písek – takto vypadá mělká laguna, která je v době přílivu devastována vlnami

Autor: Roman Rak

Zpravidla jedinou možností si je najmout člun, kterým se odvezete na dočasně vystupující souš. Za motorový člun nebo domorodou plachetnici vydlabanou z kmene stromu zaplatíte 5-10 USD. Na mělčině, z jedné strany obklopené plitkou lagunou a z druhé strany oceánem, lze pobývat tak 3-4 hodiny, než ji opět nemilosrdně zatopí voda.

Domorodá katamaránová plachetnice mívá dva členy posádky. Kormidelníka a navigátora, jenž se zároveň stará o plachtoví.

Autor: Roman Rak

I těch pár hodin ale stačí na to, aby se člověk, který se nikterak nechrání proti palčivému tropickému slunci, ošklivě spálil. Pokud šnorchlujete či plavete ve vodě, doporučuji tričko alespoň s krátkým rukávem a velice dobře si opalovacím s co nejvyšším ochranným faktorem krémem namazat lýtka a stehna ze zadní části. Ty jinak obrovsky trpí. Ideální jsou ale plátěné tříčtvrteční kalhoty nebo lehký neoprén.

Tyhle plachty již něco pamatují.

Autor: Roman Rak
Článek pokračuje na další straně »
Ohodnoťte článek:
Pouze pro registrované uživatele.  

Názory

Přehled všech aktuálních názorů ke všem článkům »
Vložení názoru
Vkládat názory mohou pouze registrovaní uživatelé stránek.
Čtvrtek 9.4.2009
MoniS

Inspirativní článek.


Čtvrtek 5.3.2009
sulda135

Ano je to opravdu pěkné.


Sobota 28.2.2009
Raviolka

Romane, moc hezké čtení - jako vždy od Tebe :-). Líbí se mi Tvé inspirativní, vtipné a poučné reportáže, jen tak dál! Těším se na ty dva další díly.


Pátek 20.2.2009
RAP

Pěkný článek, těším se na pokračování. PS: Dávej na sebe bacha. Jen málo lidí umí tak pěkně psát a fotit. :-)


Úterý 17.2.2009
Janko

výborné fotky, keď uvážim, že boli spomínan=é silné prúdy. Gratulujem a ticho závidím tú možnosť to zažiť...


Zobrazit všechny názory k článku »
 

AKVARISTA.cz - vše o akvaristice, vše pro akvaristy. ISSN 1801-0504

Copyright © 1999 - 2024 Pavel Mžourek, příp. jiní uvedení autoři.

Převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování obsahu je bez písemného souhlasu autorů zakázáno.