Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Pavel Knežik · 8.9.2010
· Sledovanost: 35763x
· Vytisknuto: 4746x Hodnocení: 5.57/6 (7x) · Odměněn: není
Všichni vědí, že Plzeň je známa hlavně díky svému světovému pivu, a ti znalejší, že ji v roce 1945 osvobodila americká armáda. Pro nás jako akvaristickou obec je ale zajímavější to, že v tomto krásném městě působí významný český akvaristický spolek, který se jmenuje Iris.
Spolek Iris pořádal 27. – 29. srpna výstavu akvarijních ryb, mistrovství Evropy Guppy, mezinárodní soutěž rybek, akvatrh a aukci pod názvem AKVARISTA Plzeň 2010. Měl jsem možnost zúčastnit se této akce jako nezávislý pozorovatel, a tak bych se chtěl s Vámi podělit o tento nevšední zážitek.
Samotná historie spolku je zajímavá. První schůzí akvaristické sekce Přírodovědného klubu při plzeňském muzeu dne 18. prosince 1900 byly totiž položeny základy tohoto spolku. Roku 1901 se spolek osamostatňuje od Přírodovědného klubu jako kroužek přátel přírody. Název Iris byl vybrán ze čtyř navrhovaných jmen Iris, Pistia, Leknín a Riccia.
V tomto roce nastávají pro spolek Iris tři výročí: 110 let od založení spolku v již zmíněném roce 1900, 100 let od pořádání první akvaristické výstavy v Čechách roku 1910 a 10 let od znovuobnovení činnosti spolku v novodobé historii jeho registrací u Ministerstva vnitra ČR v roce 2000.
Spolek Iris je opravdu jedním z nejstarších spolků v České republice (pražský spolek Akvárium - rok založení 1899, brněnský Cyperus - rok založení 1907).
Ve svých akvaristických toulkách po ČR jsem se zatím nesetkal s tím, že by byl některý z akvaristů zádumčivý morous. Většinou to jsou otevřené hlavy, se kterými se nechá mluvit, a to nejen o jejich koníčku, a vždy dalšího akvaristického nadšence mezi sebe rádi přivítají.
Tak učinil i pan JUDr. Vladimír Protiva, nynější předseda spolku, který ve mně po našem setkání zanechal dojem příjemného člověka a špičkového akvaristy. O udržení klubové činnosti ví jistě své. Podle předpokladu je i pan doktor tažnou silou spolku. Organizuje společné akce a zaštiťuje činnost a spolu s dalšími aktivními členy se snaží o předávání svých akvaristických zkušeností dál, a tak zachovávat místní akvaristickou tradici.
Ptal jsem se na něj i jeho kolegů ze spolku a bez nadsázky se mnou souhlasí, že je duší a motorem sdružení Iris. Vzhlíží k němu s obdivem a jsou vděčni, že mohou pracovat pod takovým předsedou. A i přesto, že měl spoustu povinností s organizováním akce, našel si na mě chvilku, a dali jsme dohromady kraťoučký rozhovor o jeho hlavním koníčku a jímž jsou cichlidy nebo-li jak on uvádí - "ulitníci".
Víme o Vás, že jste zapálený "cichlidář". Jak jste se dostal k tomuto koníčku a k akvaristice vůbec?
K tomuto koníčku jsem se dostal v deseti letech. Jeden náš známý akvarista mě pozval na prohlídku svých akvárií. Okamžitě jsem byl lapen. Domů jsem si odnesl pár pavích oček, založil jim své první akvárium, a tak začala má akvaristická éra.
Co pro Vás Váš koníček znamená a čím vás tak nadchl?
Vzal mě za srdce jako kluka a od té doby jsem mu věrný. Ve skutečnosti s ním mám delší poměr než s vlastní manželkou. [směje se]
Můžete říci, jak dlouho se tomuto koníčku věnujete?
Letos to bude 50 let od založení mého prvního akvária.
Jak velká akvária jsou potřebná k chovu cichlid?
Liší se to velikosti chovaných cichlid. Kupříkladu "ulitníci" – (z hlediska názvosloví mají cichlidy vztah ke šnekově ulitě, proto "ulitníci"; jeden ulitník jako příklad je uveden zde Lepidiolamprologus meeli). Vyžadují přibližně 25 litrů vody na chovaný pár. U větších druhů se toto množství samozřejmě zvětšuje.
Kolik akvárií vlastníte? Jaké druhy ryb chováte?
Vlastním 23 akvárií, celkový počet litrů je něco přes 1200. Chovám 11 druhů ulitníků, 4 druhy pestřenců ze západní Afriky. Po 45 letech jsem se vrátil k Pseudocrenilabrus multicolor.
Povedl se Vám nebo někomu z členů spolku nějaký "husarský kousek" v odchovu?
Jako jedni s prvních jsme na Plzeňsku odchovali modrý druh cichlidky ramiréz.
Komunikujete klubově mezi sebou, pořádáte nějaké schůzky jakožto združení?
Činnost spolku byla obnovena před deseti lety. Schůzky se konají jednou za měsíc. Diskuze je převážně o rybách, akváriích, občas si promítneme prezentaci o chovu ryb. Schvalují se plány a akce spolku.
Jaké jsou Vaše další chovatelské plány?
Nechoval jsem doma ještě všechny "ulitníky", moc mě láká Lamprologus laparogrammag, ale ten je v České republice zatím nedostupný.
Jste rovněž prezidentem českého cichlid klubu. Kolik členů mají kluby Iris a Český cichlid klub?
Kolem 40 členů má ve spolku plzeňský Iris a přibližně 30 členů je v Českém cichlid klubu (http://ceskycichlidklub.eu/... ).
Berete mezi sebe nové členy? Jaké jsou podmínky vstupu?
Kdo má zájem a zápal pro akvaristiku se může přidat. Vítaná je hlavně mladší generace. Problémem s ní je ale i to, že svůj zápal si neudrží a po nějakém čase z klubu odchází.
Ten, kdo bude respektovat stanovy klubu a řádně zaplatí členský příspěvek, bude přijat. Zde ale povinnosti členů nekončí; měli by se aktivně podílet na pořádání společných akcí a být nápomocen při organizaci klubové činnosti.
Jaké jsou další plánované akce těchto klubů na letošní/příští rok?
Každým rokem v březnu pořádáme Plzeňské akvaristické jaro, které je spojené se dnem Cichlidářů. Probíhá zde burza a odborné přednášky - převážně na téma cichlid. Ke konci srpna se pořádá Akvarista Plzeň. V říjnu pokračujeme Plzeňským akvaristickým podzimem, ten je obdobou toho jarního.
Má klub Iris stálou prezentaci?
Naše webové stránky jsou http://www.irisplzen.cz. Zde najdete další rozšiřující informace o historii, pořádaných akcích, případně členech akvaristického klubu.
Můžete obecně začínajícímu chovateli cichlid poradit s čím začít, na co si dát pozor, popřípadě kde sehnat kvalitní informace?
Bavíme-li se o akvaristovi, který již má základní zkušenosti s chovem ryb a provozem akvária, bude muset stejně přistoupit ke studiu jednotlivých druhů cichlid, jejich nároků na chov, toho, odkud pocházejí, jaké jsou parametry jejich zdrojových vod, čím je krmit a jak je odchovat.
Začít určitě nenáročnými druhy cichlid a pokračovat k těm náročnějším.
Páteční příjezd a první návštěvní den
Deštivé ráno v pátek 27. srpna jsem vyrazil ze své domoviny směr Plzeň. Bloudit do Plzně, natož po Plzni se mi vážně nechtělo, zapnutá navigace mě neomylně vedla na moje cílové místo, kterým byla střední průmyslová škola dopravní na Karlovarská třídě.
Cestou jsem si užil - jízdu po tramvajovém pásu a dokonce křižovatku řízenou policisty. Plzeň je totiž zajímavá pro řidiče také tím, že zde jezdí trolejbusy a tramvaje zároveň. Takže se jako řidič obrňte pevnými nervy a klidem, popřípadě si oživte pravidla silničního provozu.
Cestou jsem doufal v to, že potkám spoustu zajímavých lidí a v hlavě mi v hlavě vyvstaly dvě otázky. Jací jsou vlastně plzeňané? A do jaké míry je u nich v oblibě akvaristika? K vodě asi nemají daleko, krom toho, že město leží na soutoku čtyř řek, na hlavním náměstí byly nedávno umístěny zajímavé kašny, které jsou značně kontrastní s tradiční zástavbou.
Po příjezdu do Plzně jsem příjemně zaparkoval v ulici Pod Košutkou, ze které to bylo ke škole, kde se výstava konala, kousek. Provedl jsem první fotografii reportáže a vstoupil do jámy lvové.
Hned v přízemí byla připravena akvária pro soutěžní ryby. Akvária byla řádně vzduchována a osvětlena. Soutěž byla mezinárodní, a tak kromě našinců, bojovalo o umístění i několik soutěžících z okolních států.
V Plzni se konalo již 5. kolo Mistrovství Evropy tria samečků Guppy, dále pak mezinárodní soutěž ryb Xipho-moll o Plzeňský pohár 2010, a taktéž mezinárodní soutěž samečků bojovnic pestrých (B. splendens) o Plzeňský pohár 2010.
Soutěžní ryby byly opravdu skvostné, soutěžních akvárií přes stovku, a tak měli rozhodčí určitě plno práce, než je všechny obodovali. První místa obsadili převážně chovatelé ze zahraničí. Jmenovitě chovatel Gernot Kaden z Německa slavil hodně úspěchu a je vidno, že patří mezi špičku chovatelů živorodek.
Když se dívám na tu výsledkovou listinu živorodek a "celkové umístění ČR", přemýšlím o příčinách. Je to tím, že zastoupení zahraničních delegací a naší bylo stejně početné a kolegové ze zahraničí jsou prostě lepší, nebo to je o tom, že nás už v celkovém počtu vystavujících reprezentovalo méně soutěžících (a tedy lze vyslovit hypotézu, že se u nás živorodky "soutěžní třídy" chovají už méně než dříve)? Jaký je názor čtenářů na tuhle věc?