Od odkryté nádrže vede jen krátká cesta opět k obřímu akváriu, ale ne k tomu s kostrou plejtváka. Tentokrát se dostaneme na Velikonoční ostrov, nebo ne na něj, ale k němu. Dno je osázené sochami z onoho ostrova a mezi nimi proplouvá jeden obří žralok za druhým.Celkově jich mají dvanáct a největší má přes tři metry. Samotný mám opravdu veliký respekt a obdiv z tohoto predátora, který brázdí oceány a moře po několik tisíciletí, dá se říct bez vývojové změny. To co je perfektní se dál už vyvíjet nemusí a žralok je toho důkazem. Setkat bych se s ním opravdu nechtěl. Ale můj strach z větší míry pramení díky panu Spielbergovi a jeho slavnému filmu Čelisti. Věřte, že žralok Vás může kousnout, ale ne sežrat. Lidské maso mu nechutná a ve většině případě útoků si Vás jednoduše splete s tuleněm. Na druhou stranu co je pár lidských životů proti neskutečnému vybíjení žraločí populace ve všech oceánech a mořích světa. Jen pro zajímavost se ptám: víte která automobilka vyvíjí design automobilů podle žraloka? Ano správně , je to BMW.

Opravdu majestátný tvor hodný respektu, u této nádrže jsme strávili dobrou hodinku. Nebylo jednoduché udělat fotky hodné publikování. Asi ze sta vybírám ty nejlepší.

Po prohlídce žraločího akvária opustíme na chvilku podmořský svět a vydáme se do sladkovodní říše. Cesta nás zavede do tropického pralesa se spoustou tropických rybek. Některé z nich určitě máte v akváriu a denně se jimi kocháte, krmíte, vytíráte atd. V akváriích jich plavou tisíce. Jedná se opravdu o více jak stočlenné hejna. My sami máme doma pár parmiček čtyřpruhých. I na ty jsem v Londýně narazil.

Veškerá flora je umělá, ale je opravdu věrohodná, až jsem si na tento strom musel šáhnout a poklepem zjistit, že není opravdový.

Cestou pralesem jsme se dostali k velikému akváriu, nebo spíš nádrži plné piraň. Chvilkami atakovali jedna druhou a zlostně se po sobě oháněli. Věřím, že hladové nebyly , ale i tak , spadnout bych mezi ně nepřál ani nepříteli. Jako kulisu jim v akvárium dělala doběla ohlodaná lebka bůvola.

Piraně byli opravdu pěkné a macaté, na první pohled zřetelné, že mají opravdu silné a svalnaté tělo.

Ale opusťme už tropický prales a vydejme se cestou splavů, náhonů, jezů. Ano správně tušíte, že se jedná o řeky. Říčnímu biotopu není věnován v londýnském akváriu tolik prostoru jako oceánům a mořím. Zřejmě z jednoduchého důvodu. Ryby nejsou tak barevné jako ty co žijí ve slané vodě. Zato jsou nám všem velice dobře známé. Na rozdíl od těch mořských se s nimi můžeme setkat v normálním životě. Biotop tvoří chodba, kde je kaskádovitě udělaná nádrž , kterou protéká voda a tvoří tak náramnou podívanou.V každé nádrži jsou různé druhy ryb.

Jakmile projdeme říčním biotopem, stále ještě nejsme na konci. Před námi je ještě žraločí stezka, kdy přejdete přes nádrž se žraloky po skleněné podlaze. Nemusíte se bát , podlaha má tloušťku deseti centimetrů a je dvojitá. Je to něco pro děti. Efekt možného propadnutí je pro ně veliký. My jsme se moc nebáli, ale je to pěkné. Poté nás čeká ještě pár pěkných akvárií a nádrží. Některé jsou spojeny skleněným tunelem a ryby proplouvají z jedné nádrže do druhé.
Tak a jsme téměř na konci naší cesty, ještě si prohlédneme medúzy, které plavou v několika nádržích. Nádrže jsou pěkně osvíceny. Světlo mění barvy, chvilku je červené, modré, žluté, bílé atd. Medúzy , protože mají průhledné tělo, mění barvy. Je to též úchvatná podívaná. Můžeme si prohlédnout dospělé jedince, tak i malinkaté, dá se říct milimetrové medúzky.

Tak jsme prošli celé londýnské akvárium a plni zážitků pomalu odcházíme. Před námi je ještě obchod plný všeho možného, ať už se jedná o knižní publikace, či plyšové ryby na památku, přívěšky, klíčenky, pohlednice atd. Chci opravdu říct, že se nám vše moc líbilo a náramně jsme si prohlídku užili. Nebyli jsme ani trochu zklamáni. Určitě, pokud se do Londýna ještě někdy v budoucnu vrátíme, znovu akvárium Sea Life navštívíme. Byl to opravdu dobře strávený čas. Prohlídku mohu doporučit všem. Život koneckonců začal ve vodě a je s vodou absolutně svázán . Možná proto nás suchozemce podvodní svět tolik přitahuje.

Jsem moc rád, že jsem mohl o tomto nevšedním zážitku napsat a chtěl bych poděkovat webu AKVARISTA.cz, jmenovitě panu Romanovi Rakovi za jeho pomoc. Ať už se jedná o techniku focení ryb bez blesku, či pomoc při tvoření tohoto článku. Věřím, že si mou reportáž užijete a pokud navštívíte Londýn půjdete do akvária Sea Life. Stojí to za to a utracených peněz rozhodně litovat nebudete.