Krásně se to čte, gratuluji k úspěchům a ať se rostlinkám daří.

http://www.ceskatelevize.cz/...

Doufám že ty moje rostliny nedopadly stejně. Že je nikdo hned neukradl.

Václave, nejel jsi tam na kole? :-D
http://zpravy.idnes.cz/...

Největšími šiřiteli nežádoucích rostlin jsou botanické zahrady (tedy profesionální biologové). Blíže viz Lidové noviny ze dne 19.3.2011, strana 26, rubrika Vědnohubky. Takže amatéři to nejsou.

Václave, jestli chceš zhodnotit svou práci, tak ty vysazené a samonamnožené vodní rostliny z obou lokalit rozprodej majitelům jezírek nebo obchodníkům s tímto zbožím, protože až je některý koumák vypátrá, bude nemalý finanční zisk vydrancováním "nalezišť" bez osobní zásluhy proudit do jeho kapsy .

Časopis Živa jsem měl svázaný a nastudovaný již kolem roku 1960, a informace tam získané o jedovatých rostlinách a zpracování máku v Asii na opiové deriváty vyvolávaly zděšení některých učitelek na základce. Protože celoživotně pobývám na území dvou CHKO (trvalý pobyt v jednom, chata v druhém), tak jsem již na základce znal poměrně dobře místa výskytu chráněných rostlin (i živočichů), a to jak (z hlediska množstevního výskytu) „póvlu“, tak i „špeků“. Během vegetačního období jsem se i léta chodil na ně dívat. Podobně potrhlý spolužák mne v 18 letech přivedl do tehdy nepříliš dlouho existující celostátní organizace dobrovolných ochranářů. Mimo jiné po nějaké době odtud přišel dopis vyzývající k zmapování a nahlášení výskytu chráněných rostlin a živočichů. Tak jsem poskytnul velmi podrobné podklady, a když jsem se příští rok jel podívat na to, jak kvetou „špeky“, tak už jsem je tam nikdy neviděl. Asi tam proletěl tunguzský meteorit s výběrovým působením.
V jedné pražské ochranářské organizaci jsem byl členem až do r. 1990. Členem byl i jeden pražský taxikář. Byl angažován i v zakládání jedné politické strany, kde ochranářů bylo více. Prohlásil, že jako taxikář v Praze se pohybuje v lecjaké společnosti, ale že parta zakládající tu stranu byla i na něj moc a tak z toho vycouval.
Jeden můj hodně dobrý kamarád (akvarista znalý lesa a přírody) v rámci restituce dostal vrácené pozemky podél potoka v CHKO. Jako majitel byl před časem přizván ke společnému jednání, které se mělo týkat úpravy okolí potoka kvůli povodním. Přítomného profesionálního ochranáře odhalil jako biologicky slabého v kramflecích a vychutnal si ho slovy: „Viděl jsem tady kvést rostlinu Lebistes reticulatus, tu byste měli zachovat, ale o té jistě víte.“
„No samozřejmě, že o ní víme“, zněla odpověď.
Správce povodí toho potoka požadoval vykácení stromů a křovin kolem něj, aby nedocházelo k ucpávání koryta při povodni. Ten ochranář byl samozřejmě okamžitě proti tomu, na což byl zástupce povodí připraven a podal mu k podpisu papír, že tedy bude ručit za povodňové škody. Jednání bylo ukončeno okamžitým odchodem ochranáře a přátelskou debatou se správcem povodí. Za rok přišel dopis od ochranářů, že se všechno musí vykácet, i okolní stráně.
To jsou moje zkušenosti za posledních více než 40 let. Pokud někde vím o chráněných druzích, tak si je nechávám zásadně pro sebe, protože na základě letitých zkušeností nevidím důvod je někomu oznamovat.

Václave, jestli "učené řeči" o poškozování lokalit patřily mě, tak já jsem nic takového nepsala. Nenařkla jsem Tě z poškozování ničeho. Dokonce si upřímně ani nemyslím, že Tvůj zásah něco špatného způsobil. Nicméně zvolání "Doufám, že... někdo další se pokusí o něco podobného jako já." bez jakéhokoliv upozornění na legislativu nebo možné negativní dopady mi prostě připadá řekněme nepromyšlené.
Co Ty osobně považuješ za "dobrý" zásah do přírody a co už za "špatný"? Okřehek špatný, řezan dobrý? A co ještě mají Tví následovníci vysazovat? (Protože Ty jsi je tady veřejně k následování vyzval.) Každý vysadí, co se mu líbí?

...to jsou víceméně řečnické otázky, nicméně si myslím, že tu měly zaznít.

Kromě toho jsem Ti položila otázky, které řečnické nebyly, ale asi jsi je přehlédl: Víš, co tam v té tůni roste za jiné druhy? Co o nich víš?


P.S. Pro ty, kterým se tahle myšlenka líbí - co takhle založit lokalitu úplně novou? Někteří lidé zakládají malé mokřady pro obojživelníky, funguje to a je to krásný doklad toho, že přírodě lze pomoci.

Ač sám vždy ochranář jsem byl, tak co opravdu nemusím,nebo spíš nesnáším, je od v uvozovkách vzdělaných a za ekology se vydávající takzvaní ochranáři, co převzaté názory o původnosti a nepůvodnosti toho či onoho se horlivě a důležitě snaží kázat a jiné poučovat, aniž by kdy sami pracovně rukami svými k dílu při skutečné ochraně přírody přispěli.

Pokud by mělo vše být původní, tak máme kolem sebe samé endemity.

Věnoval jsem se tomuto tématu mnoho let a neuváženému šíření živočišných a rostlinných druhů nefandím, ale s některými zažitými až fanatickými ochranářskými ideologiemi nesouhlasím.

Co člověk narušil, to na základě ucelených znalostí a svých schopností zvládne i obnovit. 0.

Jsem z hranice tří krajů, projezdil jsem svoje okolí za 15 let křížem krážem. Je to kruh asi o průměru 100Km. Bohužel najít vodu kde by rostlo něco jiného než rákosí se mě skoro nepodařilo, ta troška co jsem našel, tak na to mě stačily prsty jedné ruky a z těch lokalit na které jsem se chodil potom dívat, skoro polovina stejně zmizela. Takže kde nic tu nic. Proto mě poměrně štvou učené řeči o tom, že jsem něco poškodil, protože jsem neměl co. Chránit se, když to trochu přeženu vlastně můžou v okolí jen ty lokality kde jsem rostliny vysadil, protože daleko široko nic ke chránění není.

Paní Raviolko (i když vím kdo jste:-)), je vidět, že jste vzdělaná žena, která skutečně přemýšlí v souvislostech... Ovšem říkal mi kolega - teda šéf:-)(ale my to tak nebereme
:-))- že už nějak moc nechcete psát. Není to škoda?

Ahoj Rav! Věk autorů mě zajímal z důvovodů, které bych asi těžce vysvětlil.
Ad Řezan) Zde záleží na lokalitě, jak se s tím vypořádá. Troufl bych si říci, že zde došlo k určité rovnováze. Jestli je původní či ne, o tom se dá polemizovat http://rostliny.prirodou.cz/...
Ad Ďáblík) Tady bych to viděl pozitivně. Jestliže lokalitě vládl okřehek, těžko tam mohlo být něco jiného. Sám jsem viděl poměrně velký rybník, který ovládl. Ze zarostlé nádrže podvodními rostlinami se stala zelená plocha téměř bez ostatního života.
Co se týče "tleskám" jednalo se o fotky. Trestání bylo ve spojení s rádobyekology. Bohužel se v posledních letech se setkávám pouze s případy, kde ekologie byla zástěrkou pro obohacení "vyvolených" nebo to byl podvod, který je veřejným tajemstvím. Přesto věřím, že je u nás dost lidí, kteří to myslí s přírodou dobře. Bohužel, o těch se nemluví.

Zájemcům o environmentalistiku, ekosystémy apod. doporučuji předplatit si za levný peníz kultovní časopis Živa (http://ziva.avcr.cz/). Na toto téma se vyskytuje docela dost článků z obou břehů - úsměvně romantické, smutné, a dokonce i některé pragmatické. Teď tam navíc je/bude i seriál R. Slabocha o živorodosti, takže další důvod ;-)
Rozhodně jsem na straně těch, kteří řekněme relativizují patent na původno, vytváření hrůzostrašných scénářů a prosazování jediné správné cesty vývoje (na Zemi). Co je dobrý a co špatný vliv, a v jak dlouhém horizontu je potřeba ho posuzovat?

@ RAP, nevím, jak moc věk autorů souvisí s tím, co píší. Některé znám (Tomáš Herben mě učil a Zdenka Hroudová byla vedoucí mojí diplomové práce – z té doby mám hluboce zakořeněné poznání, že prostý pohled očima na hladinu toho prozradí zoufale málo a laikovi ještě méně ;-)) – co a jak dlouho už publikují si můžeš vyhledat, pokud Tě zajímají jejich zkušenosti.
Ještě k Tvému prvnímu příspěvku – o trestání a o "pralese". Teď si představ, že v lese, kam chodíš bloudit daleko od lidí a užívat si ticha a přírody, narazíš na vysázené růže nebo škumpy nebo… dosaď si, co jen chceš. Asi nebudeš chtít nikoho trestat, že si to tam svévolně vysadil. Ale už to nebude budit dojem pralesa, že ne? A o tom to je. Každému se líbí něco jiného a hranice, co ještě přírodu “vylepšuje” a co ne, je kde? Musí to být původní, zelené, hezké, neškodné, užitečné, zajímavé, velké, malé..?
Já si myslím, že je v první řadě nutné poznat místo, KDE chci vysazovat. A odpovědět si na otázku, PROČ to dělám. (Proč by v té zarostlé tůni měl být i řezan? Proč za to tleskat?)
Ptát se a pochybovat znamená přemýšlet, ne nesouhlasit. Řezan se mi líbí. Ale pořád mě zajímá, co tam bylo/je za jiné rostliny, jestli je řezan nějak ovlivnil... Tebe to nezajímá?

@ PetrNovak, naprosto souhlasím, trafikanti do téhle debaty nepatří, proč je sem vytrvale zatahujete? Odkazované články se Vám "nelíbí", protože je podle Vás píší právě ti trafikanti. Mám dojem, že jste je nečetl. Dovolím si proto na závěr svého dlouhého příspěvku ocitovat slova Tomáše Herbena z jednoho z těch článků:

"Tady chci podpořit výzvu (Lepší et al. l.c.) všem sázečům, aby dobře a veřejně své výsadby dokumentovali. My jim v tom ale musíme pomoci tím, že z nich sejmeme stigma zločinců a lidí nepovolaných, protože svým způsobem v povolanosti mezi lidskými bytostmi není rozdíl a flóra patří doopravdicky všem stejně."

Mě po přečtení napadlo to samé, co vyjádřil Johan86. A souhlasím do velké míry se vším, co napsal. Člověk by měl přírodu nejdřív (v mezích svých možností) poznat, nebo to je moc troufalé přání? Nemám na mysli ve stylu "jen zkoumat a publikovat a nechránit", jak tu zaznělo. Možná by stačilo, udělat si o pár výletů na kole víc a nerozsévat na místo, které vidím poprvé a nevím o něm vůbec nic (kromě toho, že je hezky zarostlé). Pozjišťovat si, co tam roste.

@ Václave, téma JE kontroverzní a tak nejsou protichůdné reakce překvapením. Neber to jako kritiku, prostě to JE téma na diskusi. Osobně mě okamžitě napadlo, když jsem četla o tůni, kam jsi vysadil řezany - jak píšeš "...byla, pokud jde o rostliny krásně zarostlá." A co tam rostlo za druhy? A jaké druhy tam rostou dnes? Poznáš je? Všechny? Co o nich víš/věděl jsi, když jsi jim tam nasadil řezan?
Píšu jen za svou osobu – ale kdybys zveřejnil článek, ze kterého bych cítila, že víš, co děláš, a vodním rostlinám rozumíš, tak bych to brala úplně jinak. Takhle mi to přijde jako rozsévání bez rozmyslu.
ALE: 1) Máš na to právo, že by člověk měl nejdřív vědět a pak konat je můj názor, ne absolutní zákon. 2) Reaguju na to, co v článku je (resp. není), ne na to, jak to bylo doopravdy. Můžu Ti křivdit, jsem si toho vědomá – reaguju opravdu jen na článek, ne na Tebe.

Jsem ráda, že tu tenhle text je a vyvolal debatu. Přesto podotknu - mně osobně by se víc líbil článek o tom, co v té (nebo jakékoliv jiné) tůni roste, než co tam (nebo kamkoliv jinam) lze vysadit.

Termín „pustíme“ je nutno brát jako obecné vyjádření toho, co dokáže legislativa. V tak malém prostoru, jako je ČR znamená, že jakákoliv regulace šíření druhů nebo legislativní upřednostnění významného predátora nebo agresivního druhu znamená výrazně silnější uplatnění než v podmínkách přírody doby kamenné. A v tom upřednostňování hrají významnou roli tlaky těch, kteří si z toho chtějí „dělat trafiku“. A o vlivu „trafikantů“ snad není třeba si tady vyprávět.

Co se týče Bolševníku, o tom je to dostatečně známo, protože je to křiklavej případ.

Podle čeho se určují původní a nepůvodní druhy? No zkuste se zamyslet, jestli je bolševník v západních Čechách původním druhem, nebo rostlinou vysazenou původně pro okrasu:-). Ďáblík je narozdíl od něj docela hezká kytka pro více lidí a nežahá:-)
Přece se nemůžete zeptat na to, jak se pozná původní druh a jak zavlečený....

Ale Václave, nesmíš si to tak brát aneb jedna vlaštovka jaro nedělá.
Mě by jen zajímalo, kolik je autorům těch článků let. Dále by mě zajímalo podle čeho se určují původní a nepůvodní druhy. Klasický příklad je obyčejný kapr, není původní a přesto se jím chlubíme jako čekou rybou.Než jsem se přestěhoval do Prahy, žil jsem 25let na vsi a jako kluk měl prolezlou kdejakou tůň a rybníček. Takže si dokážu představit následky některých ochranářských aktivit :-/. Nedávno byl případ v Severních Čechách, kdy rádoby ekologické sdružení bylo zástěrkou pro sprosté vydírání podnikatelů. Opět z tohoto regionu, kdy dostavba dálnice je blokována ekologickými aktivisti, v konečném důsledku dělá víc škody než užitku. A okologické aktivity Bruselu jsou tak kontrapruduktivní, že už to není ani k smíchu.

ad Petr Novák - Pustíme tam kormorány...
Příliv kormoránů do české přírody zahájený kolem roku 1975 rozhodně není důsledkem nějakého vpuštění. Od těchto let u nás obecně začalo přibývat původně severněji sídlících živočichů, kteří velmi pravděpodobně s ohledem na svou přizpůsobivost objevili novou lokalitu, kde by se dalo dobře žít a množit se. Zda je to důsledkem klimatických změn je otázka. Je to vývoj, který má své tvrdé důsledky...Introdukce akvarijních ryb po celé zeměkouli také...Jen u těch kytek to ještě není tak vidět, nebo se tím nikdo nijak hluboce nezajímal. Ovšem vodní mor lidi trápil na Balatonu již v sedmedesátých letech :-), když jsem tam s dětmi jezdil na dovolenou. Takže docela Johanovi rozumím...ono je třeba přírodu vnímat v souvislostech!

Každý systém by se měl hodnotit podle toho, co produkuje.
V 60. létech minulého století byly řeky plné zajímavých malých (i velkých) ryb, byla i pestřejší fauna. O nějakém ministerstvu životního prostředí nebo podobných institucích nebylo ani slechu. Potom vyšla kniha Mlčící jaro, která byla úletem, jako teorie skleníkových plynů v 80. létech. A začalo se mluvit o ochraně životního prostředí. Aby bylo co chránit, nejdřív se ale musí něčeho vytvořit nedostatek. Je moc ryb? Pustíme tam kormorány. Je moc zvířat v lesích? Zredukujeme odstřely divokých prasat a ta už se o ně postarají. A rázem bude co chránit, vytvoříme spoustu skvělých pracovních míst (jenom průměrné okresní město má kolem 40 pracovníků na odboru životního prostředí).
A teď si představte nějaké poťouchlé jedince, kteří obnovují počty chráněných rostlin nebo zvířat. Když to tak bude pokračovat, tak ty seznamy vzácných rostlin (a živočichů) můžeme zrušit. Nojo, ale to by se potom mohly zrušit taky referáty ochrany životního prostředí na všech úrovních. A kdo bude vytvářet strašidelná klišé o GMO (glo fish)? Ne, nic takového! Evidovat, sledovat, jakobybádat, nedopustit rozmnožení!
Takže pokud někdo rozšíříte vzácné rostliny nebo ryby, neříkejte kde, aby se to proti Vám nemohlo použít.
Už se těším na jaro!

Asi to píšu špatně, že mě nechápete:
1. sem pro vysazování vodních rostlin, ale...
2. musí se vědět co se dělá - hydrobiologický a botanický průzkum - to, že někdo vidí okřehek, neznamená, že tam roste jen on
3. dbát na původ rostlin
4. potřeba mít to někde v nějaké databázi (to sem ti už ale psal)

Mě nevadí, že si někam někdy něco vysadil. Sám ke třem, o které někdo takhle pečuje jezdím. Ale vadí mi, že se to tu prezentuje stylem: "snažte se a rozsívejte", protože tento způsobem je ten nejhorší možný (argumenty jsou v těch článcích)

Roman na mě chtěl abych napsal nějaký článek, tak jsem jsi vzpomněl na Ďáblík. Je to hodně stará záležitost. Ta kytka tam roste 25 let Byl to zdevastovaný rybníček 30x10 metrů kam tekla močůvka z celé i když malé vesnice. Nerostlo tam vůbec nic jen okřehek, který tam byl od hladiny až ke dnu. Pochybuji že sousedka získala rostlinu z Ameriky. Takže dneska je to tůňka kde je 30cm vody a úžasný porost rákosí i Ďáblíku. Jak jsem napsal, tak už hodně dlouho funguje jako kořenová čistička a místní úřad a ekologové o něm vědí. Takže nechápu to ekologické žvanění co tu předvádí Johan. Druhý problém je z Sratiotes aloides Řezan pilolistý je už také staršího data (asi 10 let) a jedná se o ještě menší plivátko, řekl bych že poloviční než u ďáblíku. Okolo je poměrně hodně rybníků v kterých ale žádné rostliny nerostou. Projezdil jsem okolí křížem krážem, ale rybníček, kde by stály rostliny vůbec za zmínku, jsem skoro nenašel. A když už jsem něco objevil, tak to přišlo stejně pryč. Jednou se o to postaraly povodně, podruhé naši zemědělci. Jako malý kluk jsem o prázdninách chytal na drahách za vsí rybičky a raky do starého kýble bez dna. Za chvíli jsem jich měl spoustu. Se svou sestřenicí a bratrancem, kteří byly podstatně mladší, už to nebylo nic moc. Se svými vlastními dětmi jsem se už brouzdal mrtvou vodou. Jak to bude z vnoučetem to ještě nevím je jí teprve rok. A teď jsem tu za ekologického gaunera, který ohrožuje naší vodní květenu. Abych to napsal trochu slušně tak se mě dělá z těch ekologických blábolů špatně od žaludku.

Souvislosti bohužel vidím, a to mi vadí. Mě zajímají výsledky. Jsou otřesné, stačí srovnat českou a rakouskou část Šumavy. A stav přírody v ČR obecně.
O necítění mezi rozdíly druhů, to je zábavné. Jsou snahy obnovit vlka v ČR. V časopisu kynologie v r. 1984 vyšel článek, popisující genetiku vlků ve střední Evropě. Jsou z Kanady, a nikoliv původní. A vysazují je odborníci, kteří vědí, co dělají. Ano, vědí, dělají si trafiku.

Bohužel mi to nedá! Je vidět, jak vám unikají souvislosti. Od kormorána až po vodní kytky. Jednak v článcích je to půl na půl. Půlka vysazovat, půlka naprosto odmítá. Jsou tam i důvody proč. Pokud to chcete ignorovat, budiž. Dokonce mohu srovnávat účinky invazí mezi rostlinami, protože většina invazních vodních rostlin byla vysázena do prvních míst akvaristy a pěstiteli rostlin (je na to hodně článků - viz egerie, limnophila a další a to se také běžně vysazuje u nás) I tito vědátoři, jak je popisujete, často do přírody vysazují rostliny. Ale oni vědí co dělají. (někdy kvůli legislativě nezákoně, ale vedou si databáze a šírej rostliny tam kam mají a to co tam patří. A někteří i legálně - viz. repatriace a záchranné programy potamogeton perfoliatus, androvanda, hydrocharis atd.
Vy necítíte rozdíl mezi jedinci druhů z jedné části areálu a z druhé. Krom toho to ani nemusí být stejný druh. Ochranáři a vědci sice chtějí nejdřív poznat, ale pak to uplatňují v praxi! Viz. různé časopisy jako ochrana přírody atd.

P.S. kormorána mzp jako chráněný druh nechce už pěknou řádku let, ale je zde rybníkářské loby, který ho tam neustále protlačuje. ;-)

Srovnávat riziko množení eichhornie a ďáblíku je trochu mimo. Ty články jsem četl a vůbec se mi nelíbí. Je to typický přístup výzkumníků, nechránit, ale sledovat a popisovat, a to za peníze. „Necháme kormorány přemnožit, a jak budou vybíjet všechny ryby do hloubky 20 m a velikosti 35 cm (kapr), tak to budeme sledovat a popisovat včetně infekcí v ranách u těch větších ryb, na které hynou“. Před 30 – 40 roky byly běžné ryby jako slunky, hořavky, mřenky, piskoři, ježdíci, a byli uváděni jako nevýznamné nebo plevelné ryby.
Příroda v ČR je těžce postižená civilizací a nelze ji jen sledovat. Výsledkem je praktická absence výše uvedených druhů a jejich ochrana jenom sledováním a popisováním jejich úbytku. Někomu se to možná líbí, mně ne. Bohužel s přístupem výzkumných pracovníků, kteří se jenom snaží sehnat granty a přežít na nich co nejdéle jsem se jenom loni setkal dvakrát. Když jsem jim řekl, že jestli mají nějaké výsledky, tak by to rád uvedl do praxe, tak v jednom výzkumáku řekli, že je to nezajímá, a v druhém reagovali až hystericky, že by jejich grant tím mohl skončit.

Bohužel, např. vodní hyacint se všude po světe dostal jak? To samé pistie, egerie, hygrophyla apod. Prostě to jestli se z nějaké rostliny stane invazní rostlina nebo ne závisí jen na trošce a trošku vývoji.
Jinak já sem spíše zastáncem vysazování vodních rostlin. ;-) Ale tenhle případ do toho prostě nepatří. (z níže napsaných důvodů a popsaných v článků v odkaze)
Jelikož tohle není fórum, končím. =) Jen doporučuju přečíst ty články na http://cbs.ibot.cas.cz/... (je jich tam 5)

Původní ... nepůvodní ... a krátký lidský život. Jakoby nebyl na Zemi vývoj a lidská civilizace do něj nepatřila...? To bude tím, že je tady nepůvodní. ;-)

Souhlasím, že téma je asi složitější, než na první pohled vypadá a chce to přistupovat s citem, srcem i znalostmi.

Myslím, že Vávlav netrousí semínka "bolševníků" a že je určitě lepší mít zarostlý rybníček, kde před tím vlastně nic nebylo než bažinku dobrou pro Shreka, kde toho asi moc nebylo.

Osobně cítím, že tohle je záslužná činnost stejně jako zalesňování měsiční krajiny po povrchových dolech a s nejvyšší pravděpodobností tu nehrozí, že by vodní a bahenní rostliny zásadně změnily biologické klima a způsobily ekologickou a ekonomickou katastrofu jako šíření vodního hyacintu všude po světě, že pomalu ani zaoceánská loď nedokáže proplout zarostlým korytem. A tyhle vodní a bahenní rostliny do sebe nasáknou spoustu nejrůznějšího chemického znečištění, které by se jinak dostávalo do pitné vody apod. Vždyť každý akvarista ví, jak blahodárně rostliny působí v nádrži. A že by vytlačily jinný rostlinný druh (když tam vlastně nic do té doby nebylo), pochybuji; stejně tak že by to mělo negativní vliv na faunu.

Když už se tady o tom bavíme, tak mne spíše děsí kácení stromů, hloupá zemedělská politika která popírá zemědělské zvyky a nutnosti z minulosti. A pak se divíme, že pole, louky a lesy nedokáží zachytit trošku vody. V minulých desetiletích tohle naši dědové a ani otcové nepamatují ...

Sice sem si kotvice nevšim, ale to je např. tak vyriabilní druh, že bůchví se by se vysadilo a třeba i nějaký druh z Ameriky, který se podle morfologie těžko pozná.
Řezan je v Čechách nepůvodní!
To už by se rovnou mohly vysazovat zákrutichy (teda, bohužel už se vysazují spolu s jinýma). Málo kdy se něco vysadí, aniž by se nevytlačil nějaký jiný druh a kdo sme, že si troufáme určovat co má a nemá kde žít.
Mnohem lepší je starat se o lokality, snažit se vytvářet nové, než trousit sazeničky bůchví čeho.

Odkazuju na několik článků, kde jsou názory pro vysazování i proti. Čili beru to dost objektivně. A původnost či nepůvodnost s tím nemá co dělat. Proč myslíte, že se např. bobr z Moravy nevysazuje do Čech? Že by měl jiný genofond? ;-)
Vše chce s rozmyslem a to se takhle udělat nedá. Člověk něco někam vysadí, ale už neví co tam žije, co tam roste, co tím vlastně zničí, či jak poškodí ostatní populace stejného druhu v okolí. (o kterých nemusí mýt ani tušení) Ale samozřejmě jim může i prospět. Jelikož to je hodně složité, poskytl sem relevantní zdroje.

Pokud se nemýlím (a to určitě), tak ďáblík bahenní je původní druh, rovněž kotvice. Čili to není vysazování nepůvodních druhů, jak je míněno v odkazovaném článku. V tom případě také upozorňuji na záměrné vysazení škeblí do horní Vltavy, to asi ochranáři jsou jiného názoru. To je úplně stejné, jako když se někde vysadí druh, který tam původně patří, flora nebo fauna.
Podobně původ škeble rybniční nebo hořavky v studenovodním akváriu se dá snadno doložit, obchodníci s přírodninami oba druhy mají v katalogu.

Radši si přečtěte ještě další články...
např. http://cbs.ibot.cas.cz/...

Myslíš něco jako Václav obrodník? ;-)
Nebo něco jako kdysi v USA Jonathan (co jablečný jadýrka po kapsách nosíval)?

No Václave,krátký,ale MOC hezký článeček,ač nejsem kolista,klidně bych se s Tebou na uvedené tůňky podíval:o)

Petře, musíš Vaškovi nějak vysvětlit, že na Berounsku jsou nádherné cyklistické terény a případně jej nadopovat rhodiolou a spol (pro ostatní - to je upoutávka na další velmi zajímavý Petrův příspěvek, který s tímhle článkem spolu dostane úplně nový rozměr).

Vydržte ještě všichni pár dní a pochopíte. Bude to nejen výživa pro ryby, ale jak vidím tak i pro šnorchlující potápěče a kolisty.

A z Václava uděláme "plemenného" Kolistu, který bude zbiotopňovat různě ošklivé a zanedbané vodní plochy. Myslím, že Václav teď čeká jen na vhodnou příležitost a konkrétní typy, kam by mohl vyrazit zase něco zasadit O;) Ještě pár týdnů a může vyrazit! A s ním další kolisté či pěší značkaři ...

Trousí moudra i flóru. I tam, kam chodí pěšky ... proto mu sedáváš naproti:-). V úterý prý tam personál pro tebe chystá rezervaci naproti němu, on už ji tam mívá na stole.

Václav,
kudy jezdí, tudy trousí ;-)

Klobouk dolů. Díky za článek i za přírodu!

I mně se aktivita i tento neobvyklý příspěvek velmi líbí, držím palce, jen tak dál!

Záslužná činnost :-), díky za přírodu.

Za takového šílence tě Václave nepovažuji- prozatím. :-D

Ta zmiňovaná znečištěná těžkými kovy je nepoužitelná, je čím dál horší. Ale vím o dvou loužích, které jsou celoročně zavodněné nebo aspoň zabahněné, s omezeným přístupem, málo využitelné pro plankton.

to PetrNovak:

Myslíš z nich tu jednu s olovem, kadmiem a dalšími "vzácnými kovy", o které jsi psal a mluvil, že bychom ji "zalesnily" a vytvořili další přírodní ráj ? o;)))

Já bych to s těmi zákony tak dramaticky neviděl. Za to by měl dostat pochvalu...
Víc mi vadí, když si parta ekologistů odněkud přinese sazenice vstavačovitých (a podobně) a potom si z toho udělá PLACENOU TRAFIKU a ještě se s tím chlubí v televizi.
Tak mě napadly dvě louže, které mám v dosahu...

Takhle veřejně se přiznávat k porušování zákonů... =/

Snad si nemyslíš že vykecám kde to je.

Krása Václave, tleskám! U některých fotek jsem váhal, jestli nejde o vtip s fotografií z pralesa.
Bohužel otázkou je jestli po zveřejnění nedojde k nájezdům na tyto lokality nebo tě rádobyekologové nechtěli ztrestat.