Zástupci tribu Eretmodini, do kterého náleží 3 rody mající dohromady 4 druhy a jednu nepopsanou vývojovou linii, obývají příbojové zóny jezera Tanganika. Pro svůj život se tyto ryby přizpůsobily redukcí plynového měchýře, která jim umožňuje bez hnutí ležet na podkladě. Přidáme-li k tomu velmi zajímavé vzezření rybek (připomínající klauna) a mnoho lokálních barevných ras, k tomu ne příliš velký vzrůst a zajímavé rozmnožování, jedná se o ideální chovance nejen tanganických specialistů. Širšímu rozšíření mezi chovateli snad brání jen jejich vyšší cena (způsobená poměrně nízkou plodností a ne příliš častým třením).

Jak to vše začalo

V roce 1895 uspořádala britská vědecká společnost Royal Society výzkumnou cestu východoafrickým jezerům. Součástí expedice byla i zastávka a průzkum jezera Tanganika. V rámci tohoto průzkumu byly naloveny rybky, které své lovce ihned zaujaly svým habitem. Jednalo se o ryby později popsané jako Eretmodus cyanostictus (jak již bylo zmíněno jednou, dnes do tribu Eretmodini náleží celkem 3 rody, které mají dohromady 4 druhy a jednu nepopsanou vývojovou linii).

Několikrát jsem již zmínil slovo tribus. Nevím, jestli všichni čtenáři budou vědět, co toto slůvko znamená. Odpusťte mi tedy malou odbočku: tribus není žádnou taxonomickou jednotkou, kdybychom toto slůvko "poangličtili" na tribe a vyhledali ve slovníku, našli bychom, že se jedná o "kmen". Tribus se používá u skupin živočichů, které jsou velmi rozsáhlé pro usnadnění třídění. Do tribů se dávají druhy, které vycházejí ze společného předka, mají podobné vlastnosti a chování.

Zástupci tribu Eretmodini obývají jezero Tanganika, konkrétně jeho pobřežní příbojové zóny. Pro život v oblastech velmi silného proudění vody jsou ryby přizpůsobeny redukcí plynového měchýře, který za normálních okolností ryby nadnáší. Tato redukce umožňuje rybě dosednout na podklad (nebo se například skrýt na dně mezi kameny).

Průběh tření

Nejradostnějším okamžikem chovu jakéhokoli živočicha je pro chovatele období, kdy se jeho chovanci začnou rozmnožovat, rybky třít. Jelikož průběh tření je u všech zástupců skupiny totožný, popíšu jej ještě před tím, než se podíváme na "zoubek" jednotlivým druhům.

Základní pozice během tření jsou u zástupců skupiny příbojových cichlid identické s ostatními, nejen africkými, tlamovci. Ovšem konečné fáze se, alespoň u většiny zástupců skupiny, od ostatních afrických tlamovců liší. Ale o tom až později.

Když tedy na naše chovance přijde touha a oba partneři jsou svolní k činnosti, která vede k zachování rodu, začnou se oba partneři točit do kruhu. V rámci otáčení samice vypuzuje jikry, které ihned hbitým pohybem ukládá do tlamky. Jikry jsou žluté vejčitého tvaru, jako u ostatních afrických tlamovců a poměrně velké.

Poté, co samice uchopí jikru, přesune se do oblasti genitálií samce, který v ten moment započne s vypouštěním mlíčí. Nezpozoroval jsem žádné jikrné skvrny na řitní ploutvi, tak jak jsou běžné např. u zástupců malawských zástupců rodu Metriaclima, ani skvrny na břišních ploutvích, jak je známe např. u zástupců rodu Opthalmotilapia. Můžeme tedy usuzovat, že pohyb samice směrem ke genitáliím samce, spojený s nasáváním mlíčí, je činností čistě intuitivní a v rybách hluboce zakořeněnou.

Tyto tři kroky se několikrát opakují, až dojde k úplnému vykladení samice. Údaje o plodnosti a dalších fázích inkubace zmíním jednotlivě u každého druhu.

Eretmodus cyanostictus BOULENGER, 1898
Touto rybou celý příběh příbojových cichlid započal. Tlamovec modroskvrnný byl prvním chyceným zástupcem skupiny. Popsán byl BOULENGEREM v roce 1898 na základě jedinců odchycených v roce 1895 J.E.S. MOOREM.


Eretmodus cyanostictus dorůstá do standardní délky (tedy velikosti měřené od rypáku, po násadec ocasní ploutve) 7-10cm. Jeho ocasní ploutev je zakulacená. Anglické pojmenování tohoto druhu je "Tanganyikan Clown", tedy tanganický klaun. Toto označení, které se vžilo pro celou skupinu, je odvozené od charakteristického výrůstku na hlavě, který připomíná klaunský nos. Zuby tohoto druhu jsou lopatkovitého tvaru a předpokládají druh přijímané potravy, kterou jsou řasy a drobní živočichové žijící v nich. V jezeru obývá tlamovec modroskvrný proudivé zóny v jižní třetině jezera.



Při rozmnožování vyklade samice celkem 14-24 jiker (průměrně 17ks), o které sama pečuje 8-10 (průměrně 9) dní. Po této době většinou jikry předá samci, který dokončuje inkubaci dalších 12-14 (průměr 13) dní. Píši většinou, protože výzkumem bylo dokázáno, že samice je schopná donosit jikry po celou dobu inkubace sama.

V umělých podmínkách výzkumných akvárií toho bylo docíleno odlovením samce, v přírodě k tomuto jevu může dojít, pokud se samec stane obětí nějaké větší cichlidy. Údaje o rozmnožování tohoto druhu pochází z pozorování zahraničních autorů přímo ve vodách jezera Tanganika.