Používáme na této webové stránce svoje i partnerská soubory cookies. Bez těchto malých textových informací naše stránky nemohou správně fungovat. Klíknutím na OK nám dáte svůj souhlas k jejich ukládání. Odmítnout některá je můžete v nastavení.
Autor článku: Martin Rose · 30.9.2005
· Sledovanost: 50128x
· Vytisknuto: 4085x Hodnocení: 5.75/6 (4x) · Odměněn: není
Poznatky z biologie žraloků a reprezentativní přehled druhů byl doplněn osobitým humorem autora, zajímavými až kuriózními informacemi a záběry velmi monstrózních žraločích forem (na záběru je např. žralok šotek Mitsukurina owstoni). Autor si dal práci s vyhledáním aktuálních informací o minimálních a maximálních velikostech žraloků (žralok obrovský 18m, žralok velký 13m, žralok lidožravý jen 7m, oproti tomu např. žralok Squaliolus laticaudus jen 20cm !!!). Pro mnoho z nás, kteří v podvědomí uchovávali zastaralé informace, to bylo přínosem), pozitivní byl i realistický pohled na nebezpečnost žraloků (v poslední době je díky žraločímu safari a přírodopisným filmům nebezpečnost některých druhů žraloků podceňována). Podrobně bylo probráno i téma sladkovodních žraloků. Díky svým preparátorským zkušenostem mohl Mgr. Zuber o anatomii žraloků, zejména o čelistech, stavbě zubů, kůži a šupinách mluvit opravdu zasvěceně. Šokující, ale zajímavou vložkou, která zajistila pozornost posluchačů, bylo několik záběrů živých i neživých lidských těl po kontaktu se žralokem, od ochutnávacího kousnutí po masivní útok. Osobně mne velmi zaujal i na obrázku dokumentovaný případ záměny pozůstatků velkého žraloka s údajným mořským veleještěrem a názorný výklad, co k této záměně vedlo. Suma sumárum – na to, že se jednalo o náhradní a improvizované vystoupení, navíc ne zcela akvaristické, byl výkon autora špičkový a návštěvníci ho po zásluze odměnili potleskem.
Paradoxně nejmenší zájem vzbudila poslední, jediná skutečně akvaristická přednáška německého hosta Norberta Grunwalda. Vinu na tom nese zčásti její zařazení na konec přednáškového odpoledne (mnoho posluchačů už mělo problém s pozorností), částečně se na tom podepsal i způsob překladu, a hodně návštěvníků se přednášky nezúčastnilo jednoduše proto, že byla speciálně zaměřená na australské duhovky, ke kterým třeba neměli vztah.
Kdo zůstal, mohl ocenit osobní zkušenosti autora s hledáním a lovem duhovek v Austrálii (především na Cap Yorku a v oblasti Darwinu). Norbert Grunwald Austrálii navštívil opakovaně a jeho informace o jednotlivých formách duhovek a místech jejich výskytu byl pro specialisty zdrojem cenného poučení. Vedle mnoha záběrů biotopů (zejména bažinatých australských lokalit) a zajímavých geografických forem duhovek bylo možné vidět i další druhy ryb typické pro australsko-guinejskou oblast, např. hlavačky.
Po přednáškách následoval společenský večer. Jedním z velkých kladů rychnovské výstavy je skutečnost, že součástí Domu chovatelů je hospoda. Oba její sály a přilehlá zahrádka byly po šesté hodině plné akvaristů.
Zatímco během dopolední výstavy byly k dispozici grilovaná kuřátka, na večer organizátor zajistil guláš a točené pivo začalo téct proudem. Atmosféra byla vynikající, jak je ostatně z fotografie jasně patrné.
Na fotografii se veselí zleva: 1. známý chovatel duhovek, labyrintek a ostnáčků Slavomil Boudný (Jilemnice), 2. známý chovatel všeho možného Zdenek Dočekal (Ždár nad Sázavou) a 3. autor této reportáže. „Upevňování přátelských pout“ s kamarády akvaristy se tentokrát protáhlo do hluboké noci.