Co je podle Tebe na focení pod vodou krásné a zároveň těžké? Jsi před ponorem nervózní? Na co všechno musíš myslet, co se Ti honí hlavou, když jsi už pod hladinou a v ruce držíš fotoaparát?
Před ponorem nebývám nervózní. Zpravidla se potápím s kamarády, kteří jsou zkušení potápěči. Spíše jsem plný očekávání, co zajímavého pod hladinou uvidím a jestli budu mít štěstí a při ponoru narazím na zajímavé ryby nebo ostatní živočichy. Na focení pod vodou je právě krásné to, že si můžu uchovat vzpomínky na zajímavé okamžiky pod vodou. Těžké je naopak to, že voda pohlcuje světlo více než vzduch a podmínky pro pořízení dobrého záběru jsou ztížené. Zpočátku je pro začátečníka také obtížné sladit techniku potápění a současně fotografovat. Základem je perfektní vyvážení a klid pro pořízení fotografie. Pokud se člověk potápí s větší skupinou lidí, tak si musí i hlídat, aby se za skupinou moc neopozdil, takže první na co člověk musí myslet je vhodnost situace a bezpečnost, teprve potom na vlastní fotografování. Nemá také smysl fotografovat vše kolem sebe, při fotografování zejména pod vodou je člověk zaměřen pouze na malý prostor před sebou a před objektivem a jeho pozornosti pak uteče spousta zajímavých věcí okolo. Pod vodou se snažím k fotografování vybírat jen opravdu zajímavé záběry a ponor si užít i jen pozorováním.

Potápíš se sám?
Sám se nikdy nepotápím, vždy důsledně dodržuji potápění ve dvojici, kdy se se svým buddym vzájemně jistíme. Pod vodou se může stát cokoliv a je důležité mít po boku kamaráda, který mě může pomoci nebo naopak, kterému v nouzi mohu pomoci já. Nejraději se potápím v menším počtu lidí, nejlépe ve dvojici nebo malé skupince do čtyř lidí. To si můžu vychutnat volnost a klid pod vodou. Když se potápím ve větší skupině, například při potápěčském safari v Egyptě, tak se musím více přizpůsobovat celé skupině. Mezi nejhezčí ponory u mě patří ponory se svoji ženou Mirkou v Německu na Helensee a Katjasee, kde jsme spolu trávili pod vodou třeba i sedmdesát minut v naprosté pohodě. Rád mám také noční ponory.
Pamatuješ si na okolnosti Tvého prvního ponoru, na který sis vzal sebou taky fotoaparát?
Ano, pamatuji. Bylo to opět na Helenesee, kde jsem měl fotoaparát s podvodním pouzdrem poprvé k dispozici. Když jsme přišli k vodě, tak jsem hned s nedočkavostí vzal jenom masku se šnorchlem a vyzkoušel jsem si první fotky pod vodou. Mezi ně patří i snímek malé štiky v rákosí, který se mi líbí dodnes.

Před sestupem pod hladinu, kromě standardního breefingu, děláš si nějaké osobní plány přípravy na focení, zvláštní (technickou) přípravu, kontroly?
Příprava na ponor je důležitá, pod vodou nesmí nic selhat. Takže klasická kontrola výstroje a výbavy, kontrola světel. Důležitá je i pečlivá příprava podvodního pouzdra, aby do něj nenatekla voda. Pro fotografování je důležitá i nejlépe úplně nabitá baterie fotoaparátu a dostatek místa na kartě. Také se snažím před ponorem přečíst co nejvíce informaci a fauně, která žije na lokalitě, literatura je pro mě vždy důležitou součástí potápěčského zavazadla.

Jaké podvodní snímky se Ti nejvíce obecně líbí a proč?
Protože se sám snažím pod vodou fotografovat, tak se mi nejvíce líbí snímky, které jsou dokonalé po technické stránce – dobře nasvícené a ostré. Jsou pro mě vzorem, ke kterému bych se chtěl co nejvíce přiblížit. Hodně se mi líbí makrofotografie.

Tomáši, vidíš jako sladkovodní akvarista nějaký osobní rozdíl v potápění a focení ve sladkých a slaných mořských vodách? Co život např. v jezerech, zatopených lomech apod.?
Zásadní rozdíl nevidím, ale osobně mi jsou trochu bližší sladkovodní biotopy. Jezera jsou fajn, život v nich je bohatší. Zatopené lomy mi přijdou trochu strohé. Moře mám samozřejmě také rád, potápění na korálovém reefu se spoustou života je úžasné.

Inspirují Tě postřehy z potápění a/nebo snímky k něčemu v Tvé akvaristické praxi?
Největší inspiraci mi dalo potápění právě v Rudém moři. S kolegy v obchodě jsme začali více obdivovat a zajímat se o mořskou akvaristiku. V současné době připravujeme naše první mořské akvárium a do budoucna bychom chtěli mořská akvária rozšířit ve větší míře i u nás v prodejně. Pro správnou inspiraci pro sladkovodní akvaristiku by to chtělo navštívit lokality v místech výskytu tropických akvarijních ryb – Střední a Jižní Ameriku, jihovýchodní Asii nebo rovníkovou Afriku.

Čím fotíš (myslím fotoaparát a pouzdro)?
Digitální kompakt Panasonic Lumix DMC-TZ1 a originální pouzdro Panasonic Lumix DMW-MCTZ1.

Pod vodou fotíš v režimu Automat nebo používáš spíše nějaké preference – času, clony, nebo úplný manuální režim?
Používám automatický režim "Pod vodou".

Vidíš nějaký rozdíl, limity při focení zrcadlovkou a kompaktem?
Zatím jsem měl možnost pod vodou fotografovat kompaktem. Velkou výhodou kompaktu jsou malé rozměry a tím snadnější manipulace i v době, kdy člověk právě nefotí. Pouzdro s kompaktem mám vždy připnuté na karabině u žaketu, takže se nemusím o něj tolik starat. Když nastane vhodná situace pro focení, tak si jej jednoduše a snadno připravím do pohotovostní polohy a můžu začít fotit. Nevýhodou u kompaktu je naopak horší kvalita snímků ve srovnání s digitální zrcadlovkou. Toto je ale obecně platné a dobře známé i pro fotografování v běžných situacích i na suchu. Zejména při fotografování akvárií a akvarijních ryb.



Tomáši, děkuji za rozhovor. Přeji Ti krásné chvíle kolem ryb a dalších živočichů, jak při potápění, tak v akvaristice. Čistou vodu, chladnou hlavu v úžasném sportu a planoucí srdce pro všechno, co Tě obklopuje.

Roman Rak

Autorský medailonek

Ing. Tomáš Kučera. Chovatelstvím (akvaristika, teraristika, savci) se zabývá přes 35 let. V současné době se plně věnuje obchodu Vivárium Mělník. Mezi oblíbenými skupinami ryb má drobné tetry, divoké živorodky a v současné době i bojovnice Betta splendens. Ryby a akvária fotí asi 4 roky. Aktivně se potápí. K fotografickému vybavení patří: Panasonic DMC-TZ1, Panasonic DMC FZ7, Panasonic FS62, podvodní pouzdro Panasonic DMW-MCTZ1.